Od počátku otevřené invaze na Ukrajinu má Rusko nenápadného spojence. Severní Korea – východoasijská diktatura nyní podle některých analytiků využívá příležitosti vyjít z izolace a nabízí pomocnou ruku svému sousedovi. Obě země usilovně pracují na zlepšení bilaterálních vztahů. Moskva zejména kvůli nedostatku zbraní a hotovosti kvůli vleklé válce, kterou rozpoutala na Ukrajině, a Severní Korea naopak potřebuje kvůli vážným ekonomickým problémům rozšířit dovoz levné ropy a potravin.
Spolu v jednom zákopu. Válka sbližuje Rusko a KLDR
KLDR i Rusko pojí dlouholeté partnerství, které se událostmi posledních let ještě upevňuje. Sovětský svaz byl od vzniku KLDR jejím významným spojencem – nabízel ekonomickou spolupráci, kulturní výměny a pomoc. Vztahy upadly po jeho rozpadu v roce 1991, kdy Moskva v čele s Borisem Jelcinem KLDR odmítla poskytovat dodávky uhlí a potravin za výhodné ceny. Postupem let se však vzájemné vztahy zlepšovaly současně s tím, jak se vztahy Ruska se Západem zhoršovaly.
Válka na Ukrajině tak nyní podle analytiků slouží Severní Koreji jako příležitost k prohloubení spojení s Kremlem. Pchjongjang opakovaně vyjádřil podporu ruským akcím a z ukrajinské krize obvinil Spojené státy, NATO a Kyjev.
Ruský vládce Vladimir Putin už loni napsal severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi, že obě země „společným úsilím rozšíří rozsáhlé a konstruktivní bilaterální vztahy“.
Severní Korea byla také loni v červenci jednou ze tří zemí, které uznaly samostatnost Kremlem okupovaného území Doněcké a Luhanské oblasti. Kromě KLDR uznávají samostatnost obou samozvaných republik jen Rusko a Sýrie. Naopak Moskva spolu s Pekingem jakožto stálí členové Rady bezpečnosti OSN svým právem veta blokují zpřísnění sankcí vůči Severní Koreji za její raketové testy.
„Obě země navíc sdílí nesouhlas s metodou sankcí, Putin i Kim mají za to, že nefungují a jsou nástrojem agrese Západu,“ podotýká koreanistka a ředitelka Česko-korejské společnosti Jana Chamrová.
O tom, že Severní Korea podporuje kroky Ruska v jeho boji proti USA a jeho „poskokům“, hovořila na konci ledna i sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong. „Vždy budeme ve stejném zákopu s ruskými vojáky a ruským lidem, kteří se zapojili do boje za obranu důstojnosti a cti státu a suverenity a bezpečnosti země,“ prohlásila podle státní tiskové agentury KCNA. Stalo se tak poté, co USA oznámily plán dodat Ukrajině moderní tanky.
Chamrová zároveň podotýká, že mediální reflexe vývoje války na Ukrajině v KLDR pro domácí publikum je minimální. „Omezuje se na rozbor geopolitického konfliktu USA/Západ versus Ruská federace a postavení Ruska jako oběti. Často jde o prohlášení severokorejského ministerstva zahraničí, která necílí na domácí publikum,“ přibližuje koreanistka. Podotkla, že v souvislosti s válkou se dostalo větší pozornosti například otázce energetické krize v Evropě.
Běžné zprávy o Rusku jsou podle ní bez vychýlení z normy. „Pokračuje běžné zpravodajství z oblastí, které legitimizují hodnoty a politické postoje KLDR a kde Rusko funguje jako vzor hodný následování, jako například zpráva o vypuštění satelitu na oběžnou dráhu nebo zpráva o pokrocích ve vzdělávání.“
„Rusko a Severní Korea mají dlouhou společnou historii založenou na mnoha sdílených politických pozicích, ale znovu se sbližují, protože mají mnoho společného – společného nepřítele a potřebují se navzájem, aby lépe odolávaly vnějším tlakům,“ zhodnotil pro server Deutsche Welle bývalý diplomat a šéf jihokorejské rozvědky pověřený sledováním Severní Koreje.
Kim Čong-un a Vladimir Putin během historicky prvního setkání v dubnu 2019
Dodávky zbraní
Jednou z věcí, kterou může KLDR Rusku pomoci, jsou zbraně, o čemž hovoří západní média již od loňského roku. Bílý dům loni v listopadu uvedl, že má informace o tajných dodávkách dělostřeleckých granátů z KLDR do Ruska.
Severní Korea to dlouhodobě odmítá. Dodává však, že se necítí být vázaná sankcemi a může si obchodovat, s kým chce. Země má od roku 2006 prodej zbraní na základě rezoluce OSN zakázán.
Vysocí představitelé USA hovořili na konci března o tom, že Rusko chce získat zbraně a munici ze Severní Koreje výměnou za potraviny. Posléze oznámili, že USA uvalily sankce na slovenského občana, který se podle nich pokusil zprostředkovat prodej severokorejských zbraní Rusku.
Válka na Ukrajině a zároveň izolace Ruska přichází podle analytiků vhod Severní Koreji. Ruská poptávka po zbraních by jí mohla poskytnout záchranné lano. Uzavření hranic během pandemie totiž posunulo již tak špatnou ekonomiku do jednoho z největších propadů za poslední desetiletí, píše Bloomberg.
„KLDR potřebuje potravinové dodávky, palivo do strojírenské výroby i zemědělství, zahraniční měnu a Rusko by toto vše bylo schopné poskytnout. Tedy motivy pro vzájemnou obchodní spolupráci jsou,“ dodává také koreanistka.
Horizont: Nedostatek potravin v KLDR (zdroj: ČT24)
Zbraně a munice jsou navíc jednou z mála věcí, kterých má Kim nadbytek. Severní Korea vlastní obrovské zásoby dělostřeleckých nábojů. „Severní Korea by se chopila příležitosti zbavit se stárnoucích zásob munice za značnou přirážku,“ řekl pro Bloomberg expert na zbraně Joost Oliemans.
Předpokládá se také, že velká část severokorejského arzenálu balistických raket je postavena na ruských konstrukcích, jako jsou rakety Iskander, které Moskva běžně používá na Ukrajině. Další expert z kalifornské výzkumné instituce Rand Corporation Bruce Bennett míní, že většina dělostřeleckých nábojů, které by údajně měly být zaslány do Ruska, bude pravděpodobně munice pro ruční zbraně, jako jsou pušky AK-47 nebo kulomety.
obrázek
Severní Korea „může představovat jediný a největší zdroj kompatibilní starší dělostřelecké munice“, řekl také pro server The Diplomat vědecký pracovník pro obranu a vojenské analýzy v Mezinárodním institutu pro strategická studia (IISS) Joseph Dempsey.
Stále se však objevují otázky ohledně kvality zbraní. Státní média Severní Koreje nazvala dělostřelecké kanony „první zbraní lidové armády a nejmocnější zbraní na světě“, která může zredukovat nepřátelskou pozici na „moře plamenů“. Ale podle odborníků je přesnost těchto kanonů nevalná, což se ukázalo už během severokorejského bombardování jihokorejského ostrova Jon-pchjong v roce 2010. „Pouze osmdesát z tří set až čtyř set střel, které měla Severní Korea vypálit, pravděpodobně zasáhlo svůj cíl,“ podotkl Bennett.
Podle jiného experta Lea Illwoa z Jižní Koreje skončila přibližně polovina odpálených granátů spadnutím do vod před dosažením ostrova. „To je mizerný výkon dělostřelectva. Rusové mohou zažít totéž, což je příliš nepotěší,“ dodal Bennett.
Lidské síly
Munice však nemusít být jedinou pomocí, kterou by KLDR mohla Rusku poskytnout. Mezi odborníky a médii kolovaly spekulace o tom, že Severní Korea pošle na Ukrajinu až sto tisíc vojáků, ale ruské ministerstvo zahraničí to odmítlo.
„Je nepravděpodobné, že by Severní Korea vyslala své vojáky do nejintenzivnějšího ozbrojeného konfliktu v Evropě od druhé světové války. Kromě rizika vysokých ztrát na životech existují problémy s interoperabilitou s ruskými silami kvůli jazykové bariéře a absenci jakéhokoli společného výcviku,“ uvedl server East Asia Forum.
Už na podzim ale Pchjongjang Kremlu slíbil, že pošle do válečných oblastí ovládaných Ruskem několik stovek dělníků, aby je pomohli obnovit. Nyní se však zdá, že Pchjongjang ustupuje. Podle jihokorejského serveru specializujícího se na Severní Koreu Daily NK dokonce vytipovali dělníky, ale s vysláním si to rozmysleli.
Vojáci KLDR na přehlídce
Deník citoval zdroj ze Severní Koreje, podle nějž se chystali je poslat, pokud Rusko rychle ukončí válku a rozšíří své zóny, ale válka nejde tak dobře, jak si mysleli. „Myslím, že ani naše země nemůže přimět své lidi, aby běhali po nebezpečné zóně kvůli penězům, bez ohledu na to, jak důležité jsou,“ dodal zdroj s tím, že situace „teď není dost dobrá“.
Místo toho se Pchjongjang rozhodl uklidnit Moskvu tím, že na východní Ukrajinu pošle vojenské a bezpečnostní pracovníky. Zdroj citovaný Daily NK uvedl, že severokorejská vláda nařídila v lednu svým obchodním společnostem sídlícím v Rusku, aby vybraly personál, který pošlou na Ukrajinu. Má jít o několik stovek korejských mužů ve věku 19 až 27 let, ačkoli úkoly, které jim budou přiděleny, nejsou zcela jasné.
Vzhledem k tomu, že všechny obchodní společnosti, které obdržely příkaz, jsou spojeny s vojenskými nebo veřejnými bezpečnostními agenturami, zdá se, že má Severní Korea v úmyslu poslat na východní Ukrajinu vojáky nebo policisty – nikoli civilisty. Podle analytiků se k tomu vláda rozhodla, protože vojáci a bezpečnostní pracovníci se snáze kontrolují a udržují v bezpečí než civilisté.
„Obecně lze říci, že severokorejské úřady předcházejí zběhnutí pracovníků vyslaných do zahraničí tím, že posílají ženaté muže, kteří jsou nuceni opustit své manželky a děti v Severní Koreji,“ píše server.
Jana Chamrová podotýká, že severokorejská vláda během pandemie covidu mobilizovala desetitisíce vojáků k různé pomoci občanům. „Zkušenost s covidem pravděpodobně posílila úroveň jejich organizace a koordinace. Lidské zdroje k takové spolupráci, jakou by byli dělníci v poválečné obnově země s Ruskem, Severní Korea určitě má. Otázkou jsou vzájemné motivace, respektive cena.“
Zmínila, že Rusko nyní nemá ochotu dodržovat sankce uvalené na KLDR. „Na rozdíl od situace před třemi lety, kdy Rusko deklarovalo, že pošle domů všechny severokorejské dělníky – šlo o desítky tisíc – k termínu stanoveného sankcemi z roku 2017 (konec roku 2019), by nyní Rusko nemělo problém s finanční či materiální kompenzací za jejich práci.“
Případně by to podle Chamrové nebylo poprvé, co Severní Korea vyslala své vojáky do válečného konfliktu. „Sama KLDR přiznává, že poslala vojáky v minulosti například do Demokratické republiky Kongo cvičit tamější armádu kolem prezidenta či do izraelsko-arabské války.“
Obnovení obchodu
Zatímco vojenské dohody mezi Ruskem a KLDR vypadají spíše hypoteticky, obnovení obchodu je podle odborníků realističtější, protože obě země sdílejí pozemní hranici a mají dlouhou historii hospodářské spolupráce.
Podle satelitních snímků zveřejněných webem 38 North se zdá, že se Rusko a Severní Korea koncem loňského roku vrátily k obchodu přes své jediné železniční spojení, kterým je Most přátelství přes řeku Tuman, postavený v roce 1959. Ten KLDR uzavřela v únoru 2020 kvůli pandemii covidu.
Vztah však bude podle analytiků čelit stejným omezením, která bránila jeho růstu před pandemií covidu – Severní Korea postrádá hotovost a high-tech zboží, které Rusko poptává.
Moskva a Pchjongjang jsou i tak možná na pokraji obnovení aliance z dob studené války. Pravděpodobně se však bude jednat spíše o strategické než o formální spojenectví.
Dohoda Moskva–Pchjongjang bude rovněž navíc muset fungovat v rámci Pekingem vedeného trilaterálního spojení Číny, Ruska a KLDR. Hlavním hospodářským spojencem Severní Koreje je totiž od devadesátých let především Peking.
„Jak bude toto třístranné spojenectví fungovat, se teprve ukáže, ale čínsko-rusko-severokorejský blok hluboce ovlivní rovnováhu sil v severovýchodní Asii,“ píše pro server East Asia Forum profesor Dálněvýchodní federální univerzity ve Vladivostoku Arťom Lukin.