Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok zpochybnil rozhodnutí bratislavského soudu. Podle něj neměl pravomoc na předběžné opatření, kterým nařídil resortu vnitra vrátit do funkce policejního viceprezidenta Branka Kišše. Toho Šutaj Eštok odstavil z vedení policie v rámci širších personálních čistek po říjnovém nástupu nové vlády. Vyjádření ministra vnitra pak zpochybnila exministryně spravedlnosti a poslankyně opoziční strany Sloboda a Solidarita (SaS) Mária Kolíková.
Slovenský ministr vnitra zpochybnil rozhodnutí soudu o odstaveném policejním viceprezidentovi
3 minuty
Události: Slovenský ministr vnitra zpochybnil rozhodnutí soudu
Soud v Kiššově případě uvedl, že ministerstvo na kroky vůči tomuto policejnímu funkcionáři potřebovalo souhlas úřadu na ochranu oznamovatelů, který nemělo. Proto jsou rozhodnutí ministerstva o Kiššovi podle soudu neplatná. Také šéfka úřadu na ochranu oznamovatelů Zuzana Dlugošová podotkla, že se resort před personálními rozhodnutími měl obrátit na její úřad.
„Vždy postupuji ve smyslu zákona. Zákon jsem neporušil. Městský soud nemá příslušnost, v těchto záležitostech je jediným oprávněným a příslušným k řízení správní soud,“ hájil se Šutaj Eštok.
Podle ministra se jeho resort vůči předběžnému opatření odvolá ke krajskému soudu. „Jsem přesvědčen, že se soudce možná dopustil trestného činu ohýbání práva. Věřím, že krajský soud konstatuje, že nebyla příslušnost civilního soudu jednat,“ prohlásil. Dodal zároveň, že předběžné opatření vydal soudce, který je někdejším spolužákem Kiššova advokáta.
„Bratislavský soud tak rozhodl o tom, že se Branko Kišš, tedy jeden z odstavených policejních funkcionářů, může vrátit do práce,“ přiblížil zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan. „Nicméně dnes (v pátek), když přišel do práce, tak mu současné policejní vedení prozatím neumožnilo se vrátit do práce až do konce roku,“ pokračoval zpravodaj. Šutaj Eštok tvrdí, že má Kišš do konce roku dovolenou.
8 minut
Studio ČT24: Zpravodaj Šilhan o personálních změnách v nové slovenské vládě
Ministr se vyhnul odpovědi na dotaz, zda je Kišš nyní policejním viceprezidentem. Kiššův advokát Peter Kubina vysvětlil, že se jeho klient ráno dostavil na policejní prezidium. Vyjádření ministra vnitra na adresu soudce, který vydal zmíněné předběžné opatření, označil Kubina za vyhrožování.
Odvolání vůči předběžnému opatření soudu nemá podle zákona odkladný účinek.
Status chráněného oznamovatele
Kišš získal dříve status takzvaného chráněného oznamovatele, jinak také whistleblowera. „Takové osoby, které v případě potřeby – v případě, že by to vyšetřování vyžadovalo – mohou uvádět některé citlivé informace a mohou upozorňovat na případnou trestnou činnost,“ vysvětlil zpravodaj Šilhan.
Obdobný status získala i skupina stíhaných příslušníků elitní policejní jednotky NAKA, které Šutaj Eštok obdobně postavil mimo službu.
Odstavení Kišše z vedení policie bylo součástí personálních výměn, které nová vláda premiéra Roberta Fica a její členové odstartovali krátce po nástupu do úřadu.
S vyjádřením ministra vnitra, že o předběžném opatření rozhodoval soud, který na to neměl pravomoc, nesouhlasí opoziční poslankyně Kolíková. „Není namístě, aby zpochybňoval věci, které jsou na základě právní úpravy zřejmé,“ řekla novinářům bývalá ministryně spravedlnost k tvrzení Šutaje Eštoka.
Šutaj Eštok však prohlásil, že má na záležitost jiný právní názor, a ohlásil rovněž změnu právní úpravy, která má chránit whistleblowery před postihy ze strany jejich zaměstnavatelů jen na základě jednostranného rozhodnutí.
„Co mnohé překvapilo, je rychlost, jistá razantnost, podle některých komentátorů možná i chladnokrevnost, s jakou ony personální změny (ministr Šutaj Eštok) činí,“ uvedl ve večerním vysílání ČT24 zpravodaj Šilhan. Připomněl také, že o změnách v personálním složení policejního sboru mluvil v předvolební kampani i současný premiér Fico.
7 minut
Šilhan o personálních změnách ministra vnitra Eštoka
Personální obměny Ficovy vlády
Nový šéf slovenského ministerstva vnitra se po nástupu Ficova kabinetu zbavil dvou policejních viceprezidentů, mezi nimi i Kišše, a to zrušením jejich funkcí. Ministr také odvolal policejního prezidenta Štefana Hamrana, a to jen pár dní před jeho ohlášeným odchodem z policie.
Mimo službu zase postavil skupinu stíhaných příslušníků elitní policejní jednotky, kteří v minulosti například vyšetřovali kauzy z období dřívějšího vládnutí Ficovy strany Smer–SD. Elitní vyšetřovatelé, kteří mají rovněž status chráněného oznamovatele, byli podle slovenských médií předloni obviněni v souvislosti s takzvanou válkou v bezpečnostních složkách země.
„Bohužel ti funkcionáři se stali spíše politiky než policejními funkcionáři, a proto byli ve smyslu zákona odvoláni,“ tvrdí Šutaj Eštok.
Opoziční strany kritizovaly ministra vnitra za způsob personálních výměn, vybídly ho k rezignaci a v této souvislosti také podaly trestní oznámení. Po očekávaném vyslovení důvěry Ficově vládě ve sněmovně hodlá opozice vyvolat hlasování o odvolání ministra vnitra. Většinu ve sněmovně ale mají vládní strany.
„Je to možná v dějinách slovenského parlamentu bezprecedentní, ale to, jak koná pan ministr Eštok, nám nedává jinou možnost,“ uvedl na adresu Ficova ministra šéf druhého nejsilnějšího uskupení v parlamentu Michal Šimečka z Progresívneho Slovenska.
„Pokud se nestane nic mimořádného, tak při současných parlamentních počtech bude (pokus) zřejmě neúspěšný,“ doplnil Šilhan. Koalice vedená hnutím Smer–SD má nyní v parlamentu zastoupení 79 křesel z celkových 150 poslanců. „Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se koalice měla drolit, a svého ministra – notabene velmi důležitého ve vládní sestavě a vládní struktuře – pravděpodobně podpoří,“ uzavřel.
