Nová slovenská vláda už odvolala či vyměnila několik státních tajemníků (náměstků) na ministerstvech i představitele různých institucí. Personální rošády odstartoval kabinet premiéra Roberta Fica (Smer–SD) krátce po nástupu do úřadu. Patrně největší kritiku si vysloužil za „čistky“ v policii. I proto chce nejsilnější opoziční strana Progresívne Slovensko (PS) iniciovat mimořádnou schůzi Národní rady na odvolání Matúše Šutaje Eštoka (Hlas–SD). Ministr vnitra se hájí, že postupuje podle zákona.
Šestatřicetiletý Šutaj Eštok, vystudovaný právník a bývalý vedoucí Úřadu vlády, nejprve den po nástupu do funkce odvolal policejního prezidenta Štefana Hamrana. Následně zrušil pozici jeho viceprezidentům – Branku Kiššovi a Damiánu Imremu – a mimo službu odstavil kvarteto vyšetřovatelů v čele s Jánem Čurillou z Národní kriminální agentury (NAKA), kteří se dlouhodobě zabývali například kauzou Očistec, jež se týká i zneužívání policie k politickým zájmům Smeru–SD.
Nového šéfa resortu vnitra chce opozice odvolat právě v souvislosti s postavením více vyšetřovatelů mimo službu, o čemž informoval poslanec PS Michal Truban, který tvrdí, že Šutaj Eštok porušil zákon. Připomněl, že vyšetřovatelé měli status chráněného oznamovatele. Negativně vnímá i nominaci Branislava Zuriana na post šéfa Úřadu inspekční služby (ÚIS) kvůli řadě střetů zájmů.
ÚIS má kromě jiného odhalovat a vyšetřovat trestné činy policistů. Stal se součástí takzvané války ve slovenských bezpečnostních složkách, když předloni obvinil zmíněné kvarteto vyšetřovatelů NAKA, kteří se zabývali citlivými kauzami, z manipulace s vyšetřováním a svědeckými výpověďmi. Bratislavský krajský soud vyšetřovatele propustil z vazby a jejich stíhání označil za neopodstatněné; zrušit obvinění ale soudy na Slovensku nemohou.
Zurian, někdejší šéf NAKA, po předloňském odchodu do civilu podle slovenského tisku dvakrát čelil stíhání pro podezření z vynášení informací z policie. Obvinění vůči Zurianovi ale opakovaně zrušila generální prokuratura, která v minulosti zastavila stíhání v několika sledovaných kauzách, včetně obvinění Fica v případu možného zneužívání policie v době, kdy byla jeho strana u moci.
Šutaj Eštok upozornil, že ve všech rozhodnutích postupoval v souladu se zákonem. Kišše s Imrem od policie nevyhodil, ale přeložil do jiných pozic.
Nový ministr tak učinil, přestože Kišš s Imrem, ale i kvarteto vyšetřovatelů získali teprve nedávno status chráněných oznamovatelů. Ten má propuštění z policie i jakémukoli zásahu zaměstnavatele zabránit.
Úřad na ochranu oznamovatelů proto označil rozhodnutí Šutaje Eštoka za neplatné a stejně reagoval i advokát policistů. Denník N zároveň upozornil, že z rozhodnutí ministra, které má k dispozici, vyplývá, že při postavení mimo službu policistů argumentuje i částí obvinění, jež mu mezitím generální prokuratura zrušila.
„Rád v parlamentu poslancům PS vysvětlím, že podle zákona o státní službě policistů jsem povinen postavit mimo službu každého příslušníka policie, který je důvodně podezřelý z porušení zákona,“ řekl Šutaj Eštok s tím, že pod jeho vedením se v policii bude zákon dodržovat a platit pro všechny. Privilegia tolerovat odmítá.
Podivné odvolání Hamrana
Nyní už bývalý policejní prezident Hamran avizoval svůj odchod ze služby před volbami. „Tam, kde začíná Robert Fico, já končím,“ vysvětlil své rozhodnutí požádat o odchod do civilu. „S takovými lidmi si neumím představit spolupráci. Popírají vše, co jsme zde budovali poslední dva roky,“ zdůraznil.
Hamran narážel mimo jiné na fakt, že v posledních dvou letech se jeho úřadu podařilo stíhat, obvinit a odsoudit desítky prominentů Ficovy éry.
V době, kdy instituce čelila hluboké nedůvěře a kdy se samotný policejní sbor a jeho vedení staly terčem útoků ze všech stran, stoupla podle průzkumů důvěryhodnost policie na historicky nejvyšší úroveň. Trend rostoucí důvěry zachytila agentura AKO již v roce 2022 a potvrdila ho posledním průzkumem ze září 2023, kdy důvěru policii vyjádřilo 66,4 procenta obyvatel Slovenska.
Pro hlubší kontext je nutné připomenout, v jaké době dosáhl policejní sbor tohoto nárůstu důvěry. Fico a mnoho dalších politiků Smeru a Hlasu zpochybňovalo práci vyšetřovatelů a vedení policie. Kritizovali i jejich přístup k velkému nárůstu počtu migrantů přicházejících z Maďarska. Panovala navíc pandemie koronaviru, v níž musela policie vynucovat nepopulární opatření.
Opomenout nelze ani skutečnost, že ministr vnitra odvolal Hamrana tři dny před jeho zmíněným odchodem do civilu. Vyčítal mu, že „vnášel politické a osobní postoje do výkonu funkce policejního prezidenta“. Jako poslanec kritizoval i manipulace trestních řízení a politicky motivované procesy.
Před odchodem do civilu měl osmačtyřicetiletý Hamran dosloužit na okresním ředitelství v Popradu. Na novém pracovišti se ale ze zdravotních důvodů nepřihlásil. „Chtěl jsem tam nastoupit z principu, ale nakonec jsem se rozhodl i vzhledem k mému zdravotnímu stavu, že kvůli třem dnům tam nepůjdu,“ konstatoval Hamran.
Lídr opozice Martin Šimečka z Progresívneho Slovenska to označil za demonstraci moci. „Odvolat policejního prezidenta tři dny předtím, než mu na vlastní žádost skončí služební poměr, udělat to bez osobního setkání a ze dne na den ho převelet na druhý konec republiky je ubohé a dospělí politici by takto konat nikdy neměli.“
Jmenování Santusové
Dalším krokem nejmladšího člena nové vlády, který vzbudil silnou kritiku opozice, bylo jmenování Diany Santusové do funkce ředitelky odboru ochrany, prevence a boje proti korupci na Úřadu inspekční služby (ÚIS). Před ní vedl tento obor Pavol Ďurka, blízký Čurillův spolupracovník.
Santusová, bývalá šéfka vyšetřovacího týmu Oblouk, nastoupila do pozice poté, co Šutaj Eštok odstavil dosavadního ředitele ÚIS Petra Juháse a nahradil ho dle slovenského tisku dvakrát stíhaným Zurianem.
Progresívne Slovensko tento krok odsuzuje. Podle jeho šéfa Šimečky je z povýšení Santusové zřejmé, na jaké straně takzvané války ve slovenských bezpečnostních složkách stojí a bude stát společně s Šutajem Eštokem a Zurianem.
„Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok nezasahuje do personálních rozhodnutí ředitele Úřadu inspekční služby. Ministr zároveň plně důvěřuje všem krokům, které jako ředitel ÚIS Branislav Zurian vykonává,“ reagovalo ministerstvo.
Tým Oblouk, který Santusová v minulosti vedla, vyšetřoval mimo jiné i to, zdali Čurilla a jeho kolegové nemanipulují s vyšetřováními a svědeckými výpověďmi v nejzávažnějších kauzách včetně zneužívání policie v období, kdy na Slovensku naposledy vládl Ficův Smer–SD.
Současný premiér v této souvislosti opakovaně zdůraznil, že šlo o politicky motivované procesy, jejichž cílem bylo zlikvidovat představitele tehdejší opozice. Postup NAKA mnohokrát označil za nezákonný, absurdní a smyšlený. Ministr obrany Robert Kaliňák, který v kauzách rovněž figuroval, a loni v dubnu byl dokonce policií zadržen, hovořil o falšování důkazů.
Kaliňáka v rámci akce Soumrak obvinila NAKA společně s Ficem ze založení a zosnování zločinecké skupiny. Šéfa Smeru–SD ale policie nezadržela, protože byl v té době poslancem a k jeho zadržení byl zapotřebí souhlas Národní rady.
Pokud je možné odvozovat z předvolební rétoriky a prvních kroků vlády, je „čistka“ policejního sboru jedním ze stěžejních cílů pro úvodní období vládnutí. Více než sto lidí spojených se Smerem–SD je totiž vyšetřováno v různých kauzách, píší slovenská média.
