Slovensko respektuje české hraniční kontroly, chce o nich ale jednat na úrovni EU

Slovensko respektuje české rozhodnutí zavést kontroly na společné hranici. Bratislava ale chce, aby se o tomto kroku jednalo na úrovni Evropské unie, protože má vliv i na další evropské země. Česko kvůli nelegální migraci zavede kontroly na 27 bývalých hraničních přechodech, jinde nebude možné dělicí linii překračovat, policisté budou hlídat i takzvanou zelenou hranici. Výjimku budou mít některé profese pro práci v příhraničí.

„Resort vnitra zmíněné rozhodnutí respektuje, ovšem upozorňuje, že jde o vážné téma, které je potřeba projednat na úrovni Evropské unie. Slovensko bude prosazovat, aby se taková jednání uskutečnila. Uvedený krok kolegů z Česka má totiž vliv i na ostatní evropské země,“ upozornila mluvčí slovenského ministerstva vnitra Zuzana Eliášová. Dodala, že Slovensko, Česko a další evropské země jsou pro migranty pouze tranzitními státy.

Slovenské ministerstvo vnitra zatím neupřesnilo, zda Bratislava podnikla dostatečné kroky proti nelegální migraci. Slovenská policie informovala, že za poslední tři měsíce zadržela 65 převáděčů, kteří nelegálně přepravovali 2134 migrantů.

Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při návštěvě Slovenska řekla, že česká vláda rozhodla o nasazení policistů, pro případ potřeby ministryně ale nevyloučila i využití vojáků. „V následujících dnech budeme vyhodnocovat a pokud bude třeba, tak jako vždy vojáci pomůžou a to nasazení může nastat,“ řekla Černochová v Banské Štiavnici po schůzce s kolegy ze Slovenska, Maďarska a Polska.

Předseda slovenského parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost za opoziční SaS Juraj Krúpa ohlásil, že ohledně obnovení kontrol na česko-slovenské hranici a migrační vlny svolá na čtvrtek jednání výboru. Zároveň kritizoval ministra vnitra. „Evidentně situaci s migrační vlnou podcenil nebo nedostatečně jednal se svým českým, ale i maďarským kolegou. Migranti totiž na Slovensko přicházejí z Maďarska, zcela logicky bychom tedy měli zavést kontroly na hranicích i my,“ podotkl v prohlášení Krúpa.

Podle Eliášové platí dohoda mezi Slovenskem a Maďarskem o tom, že obě země posílí hraniční hlídky na slovenském a maďarském území. Slovenská policie v posledním období opakovaně informovala o případech nelegální migrace a zadržení běženců, jež se dostali na Slovensko právě z Maďarska.

Policejní prezident: Nelegální migranti jsou většinou ze Sýrie

„Od června registrujeme abnormální nárůst nelegální migrace – prosím nesměšovat s uprchlickou krizí z Ukrajiny, v rámci níž sem přicházejí uprchlíci na základě legálního právního rámce,“ vysvětil v rozhovoru pro ČT24 policejní prezident Martin Vondrášek.

„Naprostá většina migrantů přichází z Turecka, jsou to z 93 procent občané Sýrie, kteří v Turecku pobývají týdny, měsíce i roky s dočasnou ochranou a je mnoho faktorů, proč opouštějí Turecko směrem na západ Evropy,“ pokračuje Vondrášek.

„Musejí překonat první vnější hranici do Řecka, pak jdou buď přes Albánii, nebo Severní Makedonii do Srbska, většina z nich nelegálně překonává další vnější hranici do Maďarska a z Maďarska pokračují buď do Rakouska a na západ Evropy, nebo přes Slovensko a Českou republiku do Německa,“ popsal policejní prezident.

Nahrávám video

Minimálně deset dnů

Kontroly zavede Česko na 27 bývalých hraničních přechodech. Týká se to sedmnácti silničních, sedmi železničních a třech říčních přechodů. Na jiných místech nebude možné od půlnoci ze středy na čtvrtek minimálně dalších deset dnů státní hranice překračovat, policisté budou hlídat i takzvanou zelenou hranici. Výjimku budou mít zemědělci, lesníci, myslivci či rybáři při výkonu své práce v „bezprostředním příhraničí“. 

Policisté od začátku letošního roku zajistili na území republiky téměř dvanáct tisíc nelegálních migrantů, což výrazně překračuje čísla z roku 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize. Současně zadržela 125 převaděčů, zatímco v minulých letech šlo řádově o jednotky či nižší desítky případů ročně.

Policisté budou hlídat i takzvanou zelenou hranici, policisté čekají, že skupiny převaděčů se budou snažit obejít přijatá opatření.

„Je pochopitelné, že není v lidských silách hermeticky uzavřít celý úsek 251 kilometrů dlouhé státní hranice, ale uděláme všechno pro to, abychom nelegálnímu překračování státní hranice v místech, která k tomu nejsou určená, zamezili,“ avizoval už dříve Vondrášek. Věří, že veřejnost tato opatření přijme se shovívavostí. „Není naším cílem jakkoliv znepříjemňovat běžný život občanům,“ ujistil.

Překročení hranice bude možné jen na přechodech

Policie nicméně upozornila, že například turisté se nemohou volně pohybovat po stezkách a cestách, které vedou po státní hranici nebo střídavě na území obou sousedních zemí. Překročení státní hranice mimo určená místa je po dobu znovuzavedení ochrany hranic přestupkem, za který lze na místě uložit pokutu do výše 5000 korun, po jeho projednání až padesát tisíc. 

Do kontrol se ve dvanáctihodinových směnách může zapojit až pět set policistů a šedesát celníků. Podle Vondráška to bude znamenat, že se denně sníží počet policistů působících ve všech krajích o tisíc, může proto být omezena jejich preventivní činnost. Náklady, které si ochrana hranic na dobu deseti dnů vyžádá, policie vyčíslila na víc než dvacet milionů korun.

Kontroly se budou podle policie provádět „flexibilním způsobem přiměřeným aktuální hrozbě a v závislosti na vývoji situace se zaměřením na kontrolu dopravních prostředků, zejména cizích registračních značek“. Policisté mohou podle zákona zastavit dopravní prostředek a provést jeho prohlídku včetně prohlídky zavazadel.

Šéf cizinecké policie: Kontroly je třeba respektovat

„Chceme se zaměřovat na to, abychom odhalovali převaděče, kteří převádí přes Českou republiku migranty do Německa. Chceme, aby se tyto kontroly co nejméně dotkly občanů, kteří běžně cestují do České republiky,“ řekl v Událostech, komentářích ředitel cizinecké policie Milan Majer. Dodal, že dle jeho informací není na pořadu dne, že by podobné kontroly zavedlo Německo vůči Česku.

Majer zdůraznil, že je nutné, aby Češi kontroly respektovali. Musí také počítat s určitým zdržením na hraničních přechodech. Upozornil, že se budou tvořit kolony a budou probíhat kontroly mezinárodních i regionálních vlaků, a to v první zastávce na území Česka.

Pokud kontrola zadrží nelegální migranty bezprostředně na hraničním přechodu nebo na zelené hranici, nebudou tito lidé vpuštěni na české území a budou vráceni na Slovensko, přiblížil. Pokud kontrola zadrží nelegální migranty na první české vlakové stanici, předá je přes registrační místa slovenské straně.

„V případě, že některé cizince zadržíme ve vnitrozemí, řešíme je opět přes registrační místa,“ dodal s tím, že v tu chvíli se rozlišuje, zda jde o občany Sýrie, kteří jsou takzvaně nevyhostitelní. Těm budou následně vydány výjezdní příkazy s dobou na třicet dní k opuštění Česka a poučením, že mohou zůstat na území země po dobu válečného stavu v Sýrii. „A pokud se jedná o cizince ze třetích států, jako je například Turecko nebo Afghánistán, tak tito jsou zajišťováni do záchytných zařízení za účelem správního vyhoštění do země původu,“ upřesnil. 

Nahrávám video

Česko je tranzitní země

Česko je pro většinu uprchlíků tranzitní zemí. Cizinci zejména syrského původu chtějí pokračovat do dalších států Unie, což potvrzují i zkušenosti ze dvou zřízených registračních center pro nelegální migranty v Břeclavi a Holešově.

Lidé převážně ze Sýrie či Afghánistánu v naprosté většině případů nevyužívají možnosti požádat o azyl a po provedení bezpečnostního screeningu a dalších administrativních úkonů pokračují dál v cestě. Obě registrační místa zůstávají i nadále v provozu, i když policie očekává, že budou kvůli kontrolám méně využitá, a proto může upravit jejich fungování.

Vláda o dočasném zavedení kontrol rozhodla v pondělí večer. V první fázi podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) bude trvat deset dní, tedy do 8. října. Čas chce využít k jednání se slovenskou stranou, poté kabinet situaci vyhodnotí.

Bezpečnostní situace Česka je podle premiéra Petra Fialy (ODS) stabilní. „Ale je třeba provést toto preventivní opatření, abychom si dokázali s tou situací dlouhodobě poradit a abychom odradili nelegální migranty od využívání této trasy,“ doplnil.

Obnovení kontrol nemá podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) tlačit na Slovensko, ale má řešit situaci v Česku, řekl ve sněmovně. Lipavský uvedl, že ho rozhodnutí nijak netěší. „Ale musíme reflektovat realitu. Počet záchytů migrantů je poměrně vysoký.“ O českém kroku chce mluvit se svým slovenským protějškem při návštěvě, která se připravuje. Například na německo-rakouských hranicích se to podle něj také pravidelně děje.

Obyvatelé se migrantů bojí, říkají starostové

Starostové příhraničních obcí ve Zlínském kraji krok vlády o kontrolách na česko-slovenské hranici ocenili, ale mohl podle nich přijít dříve. Obyvatelé totiž mají z migrantů obavy, řekl zpravodaj ČT Martin Svatoň. Na jižní Moravě bylo zatím letos zadrženo osm tisíc migrantů z celkově zadržených jedenácti tisíc. Loni to přitom bylo za celý rok zhruba pět stovek. Nejčastěji cestují v osobních autech nebo dodávkách, málokdy v kamionech. 

Zpravodajka ČT Kristýna Prokešová uvedla, že v Moravskoslezském kraji není situace tak závažná. Kraj má dva hlavní hraniční přechody směrem na Slovensko, ale nacházejí se v horách, takže tato cesta není pro migranty atraktivní. Od začátku roku zde byly zadrženy zhruba dvě stovky migrantů. Většinou to bývají Syřani ve skupinách o dvaceti lidech.

Slovenská police zveřejnila v úterý údaje, podle nichž v uplynulých třech měsících zachytila více než dva tisíce migrantů a šedesát převaděčů, informoval zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan. Tato vlna je nejvyšší od roku 2015, kdy vrcholila migrační krize. Slovensko migranty zachycuje při namátkových kontrolách napříč regiony, nikoliv tedy jen na hranicích. 

Starosta Tvrdonic Zdeněk Tesařík řekl, že po migrantech zůstává staré oblečení, od bot a bund po batohy. To pak musejí obce na své náklady likvidovat. „Pravděpodobní převaděči jim dodávají kompletně nové oblečení.“ Dodal, že obyvatelé obce se bojí a přestali chodit na procházky do okolí.

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek si myslí, že kontroly na hranicích jsou zbytečné. „Setkáváme se zde s klasickým dilematem mezinárodního uprchlického práva, že lidé, kteří mají nárok na azyl –⁠ a Syřané by zjevně mezinárodní ochranu získali, protože nikdo z evropských zemí nevrací do Sýrie –⁠ vlastně nemají legální cestu, jak se k tomu nároku dostat.“ Rozumek dodal, že kontroly nic nezmění na tom, že migranti budou přicházet nebo procházet a skončí ve své cílové zemi, což je nejčastěji země, kde mají příbuzné.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii po útočníkovi pátrá. Podle posledních informací monackého ministra Christophea Mirmanda se však zdá, že již opustil území obou zemí. Francouzská i ukrajinská média se shodují, že za útokem pravděpodobně stojí organizovaný zločin. Policie případ nevyšetřuje jako terorismus.
11:15Aktualizovánopřed 44 mminutami

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na Moskevskou oblast, sérii útoků podniklo i Rusko

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské a Tverské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli nejméně tři lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině, podíl Ukrajiny na útocích posléze potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných.
07:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 2 hhodinami

Jihoafričané protestují proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konají protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdí autobusy. Situaci vyhrotila neoficiální výzva, která vyzývala cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
před 2 hhodinami

V Německu přibývá extremistů, uvádí tajná služba. Varuje před Ruskem

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.
před 2 hhodinami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled