Série „NE“ v britském parlamentu. Poslanci odmítli všechny navržené podoby brexitu, schválili odklad

Nahrávám video

Britští poslanci odsouhlasili odklad brexitu. Poprvé nejméně za sto let přebrali kontrolu nad programem své schůze a řešili východiska z brexitového patu. Žádný z alternativních plánů ale většinu nezískal. Největší podporu měla celní unie a potvrzení dohody v referendu. Šéf Dolní sněmovny John Bercow navíc opět zdůraznil, že třetí hlasování o brexitové dohodě premiérky Theresy Mayové připustí jen v případě, že dokument dozná významných změn. Mayová přitom slíbila rezignaci, pokud dokument v parlamentu projde.

  • 23:30

    Vážení čtenáři, on-line přenos končí. Děkujeme za pozornost.

  • 23:29

    List Guardian shrnul dnešní den titulkem: "Parlament se konečně vyjádřil: Ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Ne."

  • 23:25

    Poslanci chtějí po víkendu vybírat z nejpopulárnějších možností, není však jasné, kolik by jich mělo v užším výběru figurovat.

Poslanci odsouhlasili legislativu, díky které se v příslušném britském zákonu změní datum brexitu na základě dohody z nedávného unijního summitu. Brexit bude buď k 12. dubnu, pokud neprojde brexitová dohoda, nebo k 22. květnu, pokud naopak bude odsouhlasena.

Neprošla celní unie, nové referendum ani odchod bez dohody

Zákonodárci hlasovali rovněž o různých variantách brexitového postupu. V úterý večer poslanci předložili celkem 16 variant dalšího postupu v brexitovém procesu, šéf sněmovny do hlasování posunul 8. Zákonodárci ale všechny varianty odmítli.

Podle ministra pro brexit Stephena Barclaye výsledek ukazuje, že nejlepší cestu vpřed představují dojednané podmínky odchodu z Unie, které ovšem sněmovna již dvakrát odmítla.

Konzervativní poslanec Oliver Letwin, který stál v čele snahy o uspořádání průzkumných hlasování o různých podobách brexitu, vyjádřil nad výsledkem hlasování zklamání. Dodal nicméně, že vývoj očekával, a považuje nyní za nutné dokončit hledání parlamentní většiny v pondělí. Poslanci chtějí po víkendu vybírat z nejpopulárnějších možností, není však jasné, kolik by jich mělo v užším výběru figurovat.

Nejvíce hlasů „pro“ dostal návrh labouristické poslankyně Margaret Beckettové, který podpořilo 268 zákonodárců a 295 bylo proti. Tento plán požaduje, aby byla jakákoli podoba brexitu dojednaná v parlamentu potvrzena voliči v referendu. Větší podporu, než měla před dvěma týdny vládní dohoda s EU, pak zaznamenal ještě návrh o vztazích po brexitu založených na celní unii s EU. Pro něj hlasovalo 264 poslanců, proti 272.

Alternativní brexitový plán labouristů podpořilo 233 členů Dolní sněmovny. Nad 200 hlasů se nedostaly návrhy o členství v jednotném unijním trhu, zrušení brexitu v případě bezprostřední hrozby odchodu bez dohody či naopak varianta s neřízeným brexitem 12. dubna.

Mayová dál lobbuje za svou dohodu, šéf sněmovny ale nové hlasování nedopustí

Mayová se při interpelacích v parlamentu vyhnula odpovědi na otázku, zda její vláda přijme výsledek chystaného hlasování poslanců a zda jej bude prosazovat jako vládní politiku.

„Pracujeme na tom, abychom zaručili Britům, že se brexit uskuteční. Máme dohodu, která ruší naše členství v Evropské unii. Ta Bruselu zabraňuje v rozhodování o našich zákonech, imigrační a zemědělské politice. Jiné možnosti toto nezaručují – ty povedou k odkladu, nejistotě a riziku, že brexit vůbec nebude,“ varovala premiérka.

Předseda sněmovny však trvá na své podmínce: třetí hlasování o dohodě prý umožní jen tehdy, dozná-li vládní návrh „významných změn“. Bercow zároveň kabinetu vzkázal, že jakýkoli pokus o přehlasování jeho požadavku bude zablokován. Rozhodnutí o tom, co představuje významnou změnu návrhu, je přitom čistě na Bercowovi, upozornil politický zpravodaj televize Sky News Faisal Islam.

Tusk: Britové by se v případě delšího odkladu brexitu měli účastnit eurovoleb

Předseda Evropské rady během dopoledne uvedl, že Evropský parlament by podle něj měl umožnit Velké Británii účast v květnových evropských volbách, pokud Londýn požádá o delší odklad brexitu. Podle Tuska by se tak mělo stát navzdory řadě nesouhlasných názorů europoslanců. Brusel by pak podle Tuskových slov na štrasburském plénu neměl zradit rostoucí počet Britů, kteří si přejí setrvání své země v EU či nové referendum.

Tusk před poslanci hovořil o výsledcích summitu evropských lídrů z minulého týdne, který dal Londýnu do 12. dubna čas na rozmyšlenou, jak naloží s odchodem z Unie. Do tohoto data má Británie stále na výběr mezi schválením rozvodové dohody, odchodem bez dohody, delším odkladem brexitu nebo jeho úplným odvoláním, řekl Tusk.

Pokud by však Britové požádali o delší odklad, vyžadovalo by to účast v květnových evropských volbách. Tusk podotkl, že ví o některých názorech z řad europoslanců, podle nichž není účast britských europoslanců v dalším volebním období žádoucí. Tento postoj je však podle něho nepřijatelný.

„Mohou mít dojem, že je dostatečně nezastupuje jejich britský parlament, ale musí cítit, že jsou reprezentováni vámi v tomto sále, neboť jsou to Evropané,“ prohlásil Tusk s odkazem na šest milionů lidí, kteří podepsali petici za zrušení brexitu.

Juncker: Ve srovnání s Británií je sfinga otevřená kniha

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se k brexitu při hodnocení bruselského summitu vyjádřil pouze krátce. „Pokud srovnám Británii se sfingou, tak mi sfinga přijde jako otevřená kniha,“ pronesl v narážce na fakt, že premiérka Mayová stále není schopna Bruselu jasně sdělit, co se bude ve věci odchodu její země z EU dál dít.

Hlavní vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier poslance ujistil, že hlavní prioritou Bruselu zůstává ochrana práv unijních občanů žijících a pracujících v Británii, a to i v případě, že země odejde z bloku bez dohody. Zopakoval také, že nyní je na Londýnu, aby se rozhodl, jak dál. Zdůraznil, že na brexitu budou podle něj tratit obě strany a že důležité místo v nadcházejících vyjednáváních bude mít vybudování silných vzájemných vztahů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 2 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 5 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 7 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 8 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 8 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...