Série „NE“ v britském parlamentu. Poslanci odmítli všechny navržené podoby brexitu, schválili odklad

Nahrávám video

Britští poslanci odsouhlasili odklad brexitu. Poprvé nejméně za sto let přebrali kontrolu nad programem své schůze a řešili východiska z brexitového patu. Žádný z alternativních plánů ale většinu nezískal. Největší podporu měla celní unie a potvrzení dohody v referendu. Šéf Dolní sněmovny John Bercow navíc opět zdůraznil, že třetí hlasování o brexitové dohodě premiérky Theresy Mayové připustí jen v případě, že dokument dozná významných změn. Mayová přitom slíbila rezignaci, pokud dokument v parlamentu projde.

  • 23:30

    Vážení čtenáři, on-line přenos končí. Děkujeme za pozornost.

  • 23:29

    List Guardian shrnul dnešní den titulkem: "Parlament se konečně vyjádřil: Ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Ne."

  • 23:25

    Poslanci chtějí po víkendu vybírat z nejpopulárnějších možností, není však jasné, kolik by jich mělo v užším výběru figurovat.

Poslanci odsouhlasili legislativu, díky které se v příslušném britském zákonu změní datum brexitu na základě dohody z nedávného unijního summitu. Brexit bude buď k 12. dubnu, pokud neprojde brexitová dohoda, nebo k 22. květnu, pokud naopak bude odsouhlasena.

Neprošla celní unie, nové referendum ani odchod bez dohody

Zákonodárci hlasovali rovněž o různých variantách brexitového postupu. V úterý večer poslanci předložili celkem 16 variant dalšího postupu v brexitovém procesu, šéf sněmovny do hlasování posunul 8. Zákonodárci ale všechny varianty odmítli.

Podle ministra pro brexit Stephena Barclaye výsledek ukazuje, že nejlepší cestu vpřed představují dojednané podmínky odchodu z Unie, které ovšem sněmovna již dvakrát odmítla.

Konzervativní poslanec Oliver Letwin, který stál v čele snahy o uspořádání průzkumných hlasování o různých podobách brexitu, vyjádřil nad výsledkem hlasování zklamání. Dodal nicméně, že vývoj očekával, a považuje nyní za nutné dokončit hledání parlamentní většiny v pondělí. Poslanci chtějí po víkendu vybírat z nejpopulárnějších možností, není však jasné, kolik by jich mělo v užším výběru figurovat.

Nejvíce hlasů „pro“ dostal návrh labouristické poslankyně Margaret Beckettové, který podpořilo 268 zákonodárců a 295 bylo proti. Tento plán požaduje, aby byla jakákoli podoba brexitu dojednaná v parlamentu potvrzena voliči v referendu. Větší podporu, než měla před dvěma týdny vládní dohoda s EU, pak zaznamenal ještě návrh o vztazích po brexitu založených na celní unii s EU. Pro něj hlasovalo 264 poslanců, proti 272.

Alternativní brexitový plán labouristů podpořilo 233 členů Dolní sněmovny. Nad 200 hlasů se nedostaly návrhy o členství v jednotném unijním trhu, zrušení brexitu v případě bezprostřední hrozby odchodu bez dohody či naopak varianta s neřízeným brexitem 12. dubna.

Mayová dál lobbuje za svou dohodu, šéf sněmovny ale nové hlasování nedopustí

Mayová se při interpelacích v parlamentu vyhnula odpovědi na otázku, zda její vláda přijme výsledek chystaného hlasování poslanců a zda jej bude prosazovat jako vládní politiku.

„Pracujeme na tom, abychom zaručili Britům, že se brexit uskuteční. Máme dohodu, která ruší naše členství v Evropské unii. Ta Bruselu zabraňuje v rozhodování o našich zákonech, imigrační a zemědělské politice. Jiné možnosti toto nezaručují – ty povedou k odkladu, nejistotě a riziku, že brexit vůbec nebude,“ varovala premiérka.

Předseda sněmovny však trvá na své podmínce: třetí hlasování o dohodě prý umožní jen tehdy, dozná-li vládní návrh „významných změn“. Bercow zároveň kabinetu vzkázal, že jakýkoli pokus o přehlasování jeho požadavku bude zablokován. Rozhodnutí o tom, co představuje významnou změnu návrhu, je přitom čistě na Bercowovi, upozornil politický zpravodaj televize Sky News Faisal Islam.

Tusk: Britové by se v případě delšího odkladu brexitu měli účastnit eurovoleb

Předseda Evropské rady během dopoledne uvedl, že Evropský parlament by podle něj měl umožnit Velké Británii účast v květnových evropských volbách, pokud Londýn požádá o delší odklad brexitu. Podle Tuska by se tak mělo stát navzdory řadě nesouhlasných názorů europoslanců. Brusel by pak podle Tuskových slov na štrasburském plénu neměl zradit rostoucí počet Britů, kteří si přejí setrvání své země v EU či nové referendum.

Tusk před poslanci hovořil o výsledcích summitu evropských lídrů z minulého týdne, který dal Londýnu do 12. dubna čas na rozmyšlenou, jak naloží s odchodem z Unie. Do tohoto data má Británie stále na výběr mezi schválením rozvodové dohody, odchodem bez dohody, delším odkladem brexitu nebo jeho úplným odvoláním, řekl Tusk.

Pokud by však Britové požádali o delší odklad, vyžadovalo by to účast v květnových evropských volbách. Tusk podotkl, že ví o některých názorech z řad europoslanců, podle nichž není účast britských europoslanců v dalším volebním období žádoucí. Tento postoj je však podle něho nepřijatelný.

„Mohou mít dojem, že je dostatečně nezastupuje jejich britský parlament, ale musí cítit, že jsou reprezentováni vámi v tomto sále, neboť jsou to Evropané,“ prohlásil Tusk s odkazem na šest milionů lidí, kteří podepsali petici za zrušení brexitu.

Juncker: Ve srovnání s Británií je sfinga otevřená kniha

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se k brexitu při hodnocení bruselského summitu vyjádřil pouze krátce. „Pokud srovnám Británii se sfingou, tak mi sfinga přijde jako otevřená kniha,“ pronesl v narážce na fakt, že premiérka Mayová stále není schopna Bruselu jasně sdělit, co se bude ve věci odchodu její země z EU dál dít.

Hlavní vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier poslance ujistil, že hlavní prioritou Bruselu zůstává ochrana práv unijních občanů žijících a pracujících v Británii, a to i v případě, že země odejde z bloku bez dohody. Zopakoval také, že nyní je na Londýnu, aby se rozhodl, jak dál. Zdůraznil, že na brexitu budou podle něj tratit obě strany a že důležité místo v nadcházejících vyjednáváních bude mít vybudování silných vzájemných vztahů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zaútočilo na železnici nebo přístav Izmajil. Úřady hlásí mrtvé

Rusko zaútočilo dronem na osobní vlak v Oděské oblasti, dva lidé zemřeli. Ve stejné oblasti v noci na čtvrtek zaútočily ruské síly na říční přístav Izmajil. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, uvádí letectvo napadené země. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol.
11:43Aktualizovánopřed 10 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 273 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 273 obětí na životech. Dalších 377 lidí se pohřešuje, píše agentura Reuters s odvoláním na kolumbijské úřady. Latinskoamerická země druhým dnem drží státní smutek, zatímco pokračují záchranné a vyhledávací práce. Kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella v zemi vyhlásil stav hospodářské nouze.
03:47Aktualizovánopřed 18 mminutami

Soud zamítl Trumpovu žalobu na Harvard kvůli ochraně židovských studentů

Federální soudce v Bostonu ve čtvrtek zamítl žalobu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle které Harvardova univerzita dostatečně neochránila židovské a izraelské studenty před obtěžováním. Trumpova vláda podle soudce Richarda Stearnse v březnové žalobě neprokázala dostatečně věrohodně, že jsou v kampusu elitní univerzity porušovány federální zákony o občanských právech, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

V přístavu v Rotterdamu došlo k výbuchu, jeden mrtvý a několik zraněných

V rotterdamském přístavu v Nizozemsku ve čtvrtek kolem poledne došlo k explozi, která zabila jednoho člověka a několik dalších zranila, informovala agentura Reuters s odkazem na tamní policii. Příčina incidentu je podle ní zatím neznámá. Sabotáži podle ní nic nenasvědčuje, ale i tuto možnost policisté vyšetřují. Výbuch neměl dopad na provoz terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) v přístavu, řekl jeho mluvčí.
13:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polsko zadrželo Rusa, který měl plánovat vraždu občana USA a Ukrajiny

Polské bezpečnostní složky zadržely před několika dny ruského občana naverbovaného ruskými zpravodajskými službami, který plánoval zabít ve Varšavě člověka s dvojím občanstvím – americkým a ukrajinským –, oznámil dle polských médií premiér Donald Tusk. Zamýšlená oběť byla podle něj nepohodlná z pohledu režimu ruského vládce Vladimira Putina. Moskva se zatím nevyjádřila.
15:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Bulharsko zakládá svou první komunitu pro soužití s medvědy

Podle bulharské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) se v rodopské obci Borino připravuje vznik komunity zaměřené na pokojné soužití s medvědy. Borino by se tak mohlo stát první obcí v zemi s plánem pro soužití s těmito šelmami podle modelu „bear-smart communities“, který vznikl v Kanadě v 90. letech.
před 2 hhodinami

Putin rozhněval Tokio návštěvou sporných Kuril

Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo. Tokio si předvolalo ruského velvyslance.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Stát u soudu žádá po ruském velvyslanectví 135 milionů za užívání budov v Česku

Městský soud v Praze se ve čtvrtek začal zabývat sporem o dlužné nájemné za využívání budov ruskou diplomatickou misí v Praze a na dalších místech v tuzemsku. Diplomatický servis, který je příspěvkovou organizací ministerstva zahraničí a u soudu zastupuje český stát, požaduje v žalobě po ruském velvyslanectví zhruba 135 milionů korun. Soud ve čtvrtek přečetl listinné důkazy, jednání bude pokračovat v říjnu.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.