Evropská unie nechce zvyšovat napětí ve vztazích s Moskvou vyhošťováním dalších ruských diplomatů. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí o tom informoval šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Unie podle něj nadále jednoznačně stojí za Českem v jeho sporu s Moskvou vyvolaném kauzou Vrbětice.
„Česko jsme ujistili naší podporou. Nad to ale všichni souhlasili s potřebou situaci neeskalovat,“ citoval Borrella zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.
O vývoji informoval i český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), který zopakoval požadavek Prahy na solidární vypovězení dalších Rusů z unijních zemí. Podle něj to není zcela vyloučeno, důležité slovo by přitom měl mít summit Evropské unie za dva týdny.
„Musíme hledat jasnou podporu, ale zároveň se snažit nezvyšovat napětí,“ prohlásil Borrell, podle něhož mohou podstatné slovo k dalšímu vývoji říci prezidenti a premiéři členských zemí, kteří mají 25. května v plánu širší debatu o budoucích vztazích s Ruskem. Do té doby však „není na programu další eskalace vyhošťováním diplomatů“, uvedl koordinátor zahraniční politiky evropského bloku.
Vztahy mezi Prahou a Moskvou se vyostřily v polovině dubna po zveřejnění závěrů českých tajných služeb, podle nichž za výbuchem, který ve Vrběticích v roce 2014 zabil dva lidi, stála ruská vojenská rozvědka GRU.
Česko se poté rozhodlo vyhostit z ruské ambasády desítky lidí a početně srovnat její stav s českým velvyslanectvím v Moskvě. Solidárně s ním vyhostilo několik Rusů také Slovensko či pobaltské státy. Moskva reagovala recipročním vypovídáním. Několik dalších zemí nabídlo Praze jinou diplomatickou podporu. Borrell již dříve jménem všech zemí ruský útok rázně odsoudil a EU se postavila za Česko.
Kulhánek: Neredukujme solidaritu na počet vyhoštěných diplomatů
Podle Kulhánka nyní soustředí česká diplomacie snahy k unijnímu summitu, na němž budou šéfové států a vlád debatovat o Rusku i v souvislosti s Vrběticemi.
„Dejme tomu ještě nějaký čas. Vzpomeňme si, že i Britům to trvalo zhruba měsíc. A uvidíme, jaký bude výsledek,“ řekl ministr v narážce na případ otravy bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v anglickém Salisbury. Za ní v roce 2018 podle závěrů vyšetřování stála stejná dvojice ruských zpravodajců, která se objednala na návštěvu vrbětického skladu v době exploze.
V solidaritě s Británií tehdy vyhostily diplomaty na tři desítky států včetně většiny unijních zemí. Kulhánek zdůraznil, že v současnosti je situace jiná a ne všechny státy mohou například kvůli početnímu stavu Rusy vyhošťovat. Některé země zase v souladu s Borrellem hovoří o tom, že situace je s ohledem na ruské věznění opozičního předáka Alexeje Navalného už tak dost napjatá a není radno ji dále zhoršovat.
„Neredukujme solidaritu na počet vyhoštěných diplomatů,“ podotkl Kulhánek. Pro Česko je podle něj klíčové, že za ním EU jednotně stojí. „Ve vztahu k Rusku by měla Unie postupovat jednotně i nadále,“ dodal ministr.
Reakce EU je podle Běhounka alibismus
K tématu se v Událostech, komentářích vyjádřil i místopředseda ČSSD Jiří Běhounek. Ten považuji reakci EU za alibismus, v současné situaci se řeší zástupné problémy. „Myslím, že jsme si to zkazili sami. Pan kolega (Jan) Hamáček odvedl obrovský kus práce, přesvědčil premiéra a prezidenta, a vyřešili to velice rychle. Pak se spustila hra, které já vůbec nerozumím a reakce EU je podle mě alibismus.“
Podle místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury v situaci selhalo v Česko. „Myslím, že jsme selhali my. Máme nejdřív hledat chybu u sebe, a pak u těch druhých. Co si mohou naši partneři myslet, když prezident republiky přijde s tím, že je více vyšetřovacích verzí, nebo když ministryně spravedlnosti zpochybňuje oficiální verzi vlády,“ uvedl Stanjura, který poukázal i na nejasnosti kolem plánované cesty Jana Hamáčka do Moskvy.
