V neděli dorazilo do Polska další letadlo s americkými vojáky, kteří mají posílit východní členy NATO v případě eskalace situace u rusko-ukrajinské hranice. První část jednotek dorazila už v sobotu. Bezpečnostní poradce Bílého domu Jack Sullivan uvedl, že Moskva by mohla případnou invazi na Ukrajinu zahájit v řádu dnů nebo týdnů, mohla by ale jít i diplomatickou cestou. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že cílem Ruska je nastavení nových vztahů s NATO a s EU. Před svou první cestou do USA se vyjádřil německý spolkový kancléř Olaf Scholz, že je proti dodávkám německých zbraní na Ukrajinu.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Přesun zhruba tří tisíc dalších vojáků do Polska a do Rumunska nařídil ve středu americký prezident Joe Biden, první část přiletěla už v sobotu. Pentagon už dříve uvedl, že do Polska bude nasazeno asi sedmnáct set příslušníků armády ze základny Fort Bragg v Severní Karolíně, především z 82. výsadkové divize.
Podle Reuters není jasné, kolik vojáků v neděli přiletělo. Podle webu U.S. Air Force je však letadlo C-17 „navrženo k výsadku 102 výsadkářů a jejich vybavení.“
„Náš národní příspěvek zde v Polsku ukazuje naši solidaritu se všemi našimi spojenci tady v Evropě. Během tohoto období nejistoty samozřejmě víme, že jsme společně silnější,“ řekl v neděli generálmajor americké armády Christopher Donahue.
Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak pár minut po přistání letadla uvedl, že jde o první skupinu amerických vojáků „z elitní jednotky“. „V příštích hodinách budou přistávat další letadla. Vojáci budou působit v jihovýchodní části naší země,“ dodal.
Rusko může Ukrajinu napadnout v příštích týdnech, diplomatické řešení ale není vyloučené, míní poradce Bílého domu
„Rusko by mohlo zahájit vojenskou akci proti Ukrajině kdykoliv ode dneška nebo i za několik týdnů, ale rozhodnout by se mohlo i pro diplomatickou cestu,“ uvedl v neděli pro několik amerických televizních stanic bezpečnostní poradce Bílého domu Jack Sullivan.
Střet s Ukrajinou by podle něj mohl mít podobu připojení oblasti Donbasu a vzbouřeneckých území k Rusku, rozsáhlého kybernetického útoku nebo plnohodnotné invaze na ukrajinské území.
Sullivan potvrzuje výroky nejmenovaných představitelů amerických rozvědek, kteří médiím sdělili, že se domnívají, že ruský prezident neučinil konečné rozhodnutí o tom, zda Ukrajinu napadnout. Podle nich Rusko u hranic s Ukrajinou shromáždilo zhruba 70 procent jednotek, které by potřebovalo pro rozsáhlou invazi na Ukrajinu, což je podle jejich názoru alespoň 150 tisíc mužů.
V případě vojenského zásahu proti Ukrajině Washington Moskvě pohrozil tvrdými sankcemi. Sullivan uvedl, že pokud Rusko útok uskuteční, tak se plynovod Nord Stream 2 nepohne dál. Ačkoliv je ze stavebního hlediska dokončen, plynovod zatím nedostal v Německu povolení k zahájení provozu.
Scholz proti dodávkám německých zbraní na Ukrajinu
Německý kancléř Olaf Scholz před svou první cestou do Spojených států znovu zdůraznil, že je striktně proti dodávkám německých zbraní na Ukrajinu. V rozhovoru pro televizi ARD dodal, že pokračuje v předchozím politickém kurzu bývalé kancléřky Angely Merkelové a že si to nepřejí němečtí občané.
„Spolková vláda má již mnoho let jasnou politiku, že nebudeme dodávat do krizových oblastí a že nebudeme dodávat smrtící zbraně na Ukrajinu,“ řekl Scholz krátce před odletem.
Scholz přitom zmínil, že se z řad veřejnosti ozývají i jiné hlasy, ale že většina Němců to vidí stejně jako on. „Mojí povinností je dělat to, co je v zájmu německého lidu a co je v tomto případě také názorem občanů naší země.“
Německý kancléř čelil obvinění od partnerů v NATO ve východní Evropě, ale také ze strany Spojených států, že během ukrajinské krize vyvíjí příliš malý tlak na Rusko. V pondělí si Scholz chce podle agentury DPA u amerického prezidenta Joea Bidena ověřit, že partneři Německa vědí, koho v této zemi mají, jak se nedávno vyjádřil v reakci na otázku, jak se on sám při takové kritice cítí.
Rusko chce nastavit vztahy s NATO a EU, tvrdí Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli pro týdeník Journal du Dimanche prohlásil, že cílem Ruska v současné diplomatické krizi není Ukrajina, ale nastavení nových vztahů se Severoatlantickou aliancí a s Evropskou unií.
Macron se v pondělí v Moskvě setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a v úterý v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Před odletem do Moskvy v neděli večer Macron asi 40 minut telefonoval s americkým prezidentem Joe Bidenem. Podle agentury Reuters byla cílem rozhovoru koordinace a výměna informací z víkendových jednání.
V rozhovoru Macron zdůraznil, že je nutné chránit suverenitu východoevropských států a současně vážně diskutovat s Moskvou o novém mezinárodním uspořádání v Evropě. Cílem pondělní cesty do Ruska je podle jeho slov odvrátit další růst napětí kolem Ukrajiny.
„Musíme ochránit naše evropské bratry vytvořením nové rovnováhy, která by jim byla schopna zaručit svrchovanost a mír,“ řekl Macron. Podle prezidenta je ale nutné chápat i Rusko a jeho bezpečnostní požadavky.
Kreml sice popřel plány na invazi na Ukrajinu, ale rozmístil více než sto tisíc vojáků poblíž ukrajinských hranic. Moskva tvrdí, že by mohla přijmout blíže nespecifikovaná vojenská opatření, pokud nebudou splněny požadavky – včetně slibu NATO, že Ukrajinu nikdy nepřijme za člena.
