Francouzští Republikáni, kteří jsou hlavní opoziční stranou, vybírají kandidáta na prezidenta. Účast je mimořádně vysoká, proto některé volební místnosti zůstaly otevřené déle. Největší naděje na postup mají někdejší prezident Nicolas Sarkozy a expremiéři Francois Fillon a Alain Juppé.
O hlasování, kterého se účastnili registrovaní zájemci z řad veřejnosti, byl velký zájem. Na mnoha místech po celé zemi se tvořily dlouhé fronty. Hlasovat může kdokoliv, kdo zaplatí poplatek dvě eura a kdo svým podpisem stvrdí, že sdílí středo- a pravicové hodnoty. Nemusí ale mít stranický průkaz, což otvírá možnost taktického hlasování voličů jiného politického zaměření. Pokud ani jeden z kandidátů nezíská potřebných 50 procent hlasů, bude se 27. listopadu konat druhé kolo.
„První zpráva je dát všem Francouzům najevo, jak jsou (Republikáni) otevření a demokratičtí. Umožnit debatu a umožnit zasahovat do výběru. Druhá rovina – která je podle mě důležitější, vysvětluje tuto specifickou situaci a která není jen problémem umírněné pravice – je, že politické strany mají čím dál větším problém vybrat si mezi sebou kandidáta,“ míní vedoucí katedry politologie FSV UK Michel Perottino.
Favorit Juppé přichází o podporu
Podle průzkumů veřejného mínění je hlavním favoritem republikánských primárek bývalý premiér a současný starosta Bordeaux Alain Juppé. Jeho podpora ale v posledních týdnech rychle klesá. Podle aktuálních čísel by mu svůj hlas v primárkách dalo 36 procent lidí. Záležet tak bude hlavně na volební účasti.
„Říkám ne nejednotě, říkám ne demagogii, která postaví obyvatele Francie proti sobě – elity proti lidem. To nikam nevede. Mým cílem, mým snem je sjednotit Francii – nasloucháním, prostřednictvím dialogu a říkáním pravdy,“ prohlásil Juppé.
Sarkozyho kritizují i bývalí kolegové
Starostu města Bordeaux rychle dotahuje bývalý prezident Nicolas Sarkozy. Ve své kampani slíbil, že zakáže burkini a vyloučil i speciální školní obědy pro muslimské děti. „Toto je Francie. Ženy a muži jsou vystaveni přísné rovnosti. Nejsme ve středověku, jsme ve Francii. To je Francie,“ řekl Sarkozy. „Budu prezidentem, který znovu zavede kontroly na všech našich hranicích. Slovo hranice není žádné tabu,“ uvedl také.
Sarkozy však v posledních měsících čelí řadě problémů. Francouzsko-libanonský podnikatel Ziad Takieddine prohlásil, že osobně předal Sarkozymu jeden kufřík s penězi a další dva řediteli jeho kabinetu. Celkem prý pět milionů eur. Peníze měly pocházet od bývalého lybijského vůdce Muammara Kaddáfího, proti kterému přitom Sarkozy krátce poté vedl vojenskou kampaň.
Celá věc má ovšem háček. Ziad Takieddine je velmi kontroverzní postava, která figuruje v řadě mezinárodních zbrojních skandálů z posledních dvaceti let, a jeho svědectví zavání odvetou. Bývalý prezident nicméně doplácí na to, že se obklopil lidmi s pochybnou minulostí.
Dobrého slova pro něj nemá třeba jeden z jeho bývalých blízkých poradců. „V předvolebním období vršil sliby s pevným odhodláním, že žádný z nich nedodrží, jakmile se dostane k moci,“ prohlásil Sarkozyho bývalý poradce Patrick Buisson. Tomuto svědectví zase škodí fakt, že Buisson měl a stále má blízko ke krajní pravici.
Šanci má i Fillon. Le Penová chce kandidovat sama
Bez šancí není ani Francois Fillon, který Sarkozymu celých pět let věrně dělal premiéra. Ani on dnes nemá o svém bývalém šéfovi to nejlepší mínění. „Francouzi mohou vidět, že mají na výběr mezi kandidáty, jako je Nicolas Sarkozy, který nabízí krok zpět a který už byl prezidentem. A na druhé straně máme kandidáta Allaina Juppého, který je až extrémně opatrný,“ tvrdí Fillon.
Volby se neúčastní vůdkyně nacionalistické Národní fronty Marine Le Penová, která hodlá kandidovat na prezidentku v příštím roce samostatně a které průzkumy dávají šance se probojovat do druhého kola volby.
Další tradiční francouzská politická síla, socialisté, bude mít primárky v lednu. Do poloviny prosince má nynější socialistický prezident Francois Hollande oznámit, zda bude kandidovat. Už teď je ale jasné, že francouzská levice je oslabená a vítěz primárek republikánů má velkou šanci stát se francouzským prezidentem.
- Volí se dvoukolovým systémem. První kolo proběhne 23. dubna a druhé 7. května příštího roku. Do druhého kola vždy postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů.
- Funkční období prezidenta je pět let, každý může být zvolen nejvýše na dvě po sobě jdoucí období.
- Prezident má poměrně silné postavení, může například rozpustit Národní shromáždění, zodpovídá za zahraniční politiku a ozbrojené síly, podepisuje zákony nebo je vrací parlamentu, má právo udělovat milosti.
- V posledních volbách v roce 2012 zvítězil socialista Francois Hollande s 51,6 % hlasů nad republikánem Nicolasem Sarkozym s 48,4 % hlasů.
