Moskevský soud na žádost ministerstva spravedlnosti nařídil zlikvidovat Středisko pro podporu domorodých národů Severu. Tato nevládní organizace, která působila v Rusku dvě desetiletí, vznikla původně ve spolupráci s kanadskými Inuity, uvedl server Newsru.com. Jde už o druhé soudní rozhodnutí o rozpuštění nevládní lidskoprávní organizace během jednoho týdne. Tento týden také vyšel článek, který upozorňuje na intenzivní pronásledování jehovistů Moskvou, která prý už v tomto směru šlape na paty africké Eritreji.
Záminky k likvidaci nevládní organizace byly podle právníků střediska ryze formální, ministerstvo argumentovalo tím, že zastaraly stanovy střediska a neodpovídala adresa. Obvykle však v takových případech bývá činnost spolku jen pozastavena.
„Jde o součást tendence zavírat organizace, které jsou režimu nepohodlné,“ prohlásil šéf střediska Rodion Suljandziga. „Arktida a její zdroje jsou velmi důležité pro ruské podnikání a rozpočet. Proto firmy hledí na málo početné domorodé národy jako na překážku ve své činnosti,“ řekl. Středisko pomáhalo domorodým národům hájit jejich práva a za to se dočkalo pomsty, dodal.
Evropská komise ústy své mluvčí nad vývojem v Rusku vyjádřila znepokojení s tím, že „nezávislá a aktivní občanská společnost je klíčovým prvkem v každé demokracii“.
Soud v Moskvě 1. listopadu nařídil likvidaci hnutí Za lidská práva, jedné z nejstarších a nejuznávanějších organizací tohoto druhu v Rusku. Organizace má zakázanou další činnost kvůli tomu, že podle soudu mnohokrát porušila zákon.
Ředitel hnutí Lev Ponomarjov, původní profesí fyzik, uvedl, že se proti rozsudku odvolá a chce ho napadnout i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Hnutí Za lidská práva v Rusku působí od roku 1997.
Nejdříve loni na podzim přestalo dostávat peníze od státu a letos v únoru ho úřady zařadily mezi „zahraniční agenty“. Tak jsou v Rusku označovány nevládní organizace přijímající peníze ze zahraničí. Ponomarjovovu hnutí pomáhají zejména americké nadace. Středisko bylo mezi „zahraniční agenty“ zařazeno již v roce 2015, ale ze seznamu bylo posléze vyškrtnuto, protože se zahraničních příspěvků zřeklo.
Rusko prý dohání Eritreu v pronásledování jehovistů
Rusko také dlouhodobě vystupuje proti náboženské společnosti Svědkové Jehovovi. Jehovisté jsou tam stíháni na základě rozhodnutí nejvyššího soudu, který před dvěma lety náboženskou společnost zakázal jako extremistickou organizaci. V současnosti ruské úřady podle údajů společnosti trestně stíhají skoro tři stovky členů.
Jak upozornil novinář Anton Čivčalov, prvenství v jejich pronásledování dosud patří Eritreji, kde bylo k letošnímu říjnu uvězněno 52 jehovistů. Eritrea ovšem pronásleduje tyto věřící už tři desetiletí, zatímco Moskva jen dva roky a za tu dobu se za mřížemi ocitlo už 46 jehovistů. Tak intenzivně v Rusku nepronásledují ani radikální muslimy, upozorňuje novinář.
Další země za Eritreou a Ruskem silně zaostávají: v Singapuru sedí ve vězení osm jehovistů kvůli odmítnutí vojenské služby, v Turkmenistánu sedm a v Tádžikistánu jeden, uvádí se na webu společenství.
„S jehovisty se zachází tak, jak se s nimi nezacházelo ani v Sovětském svazu, s pominutím Stalinovy éry,“ napsal Čivčalov s tím, že tehdy mohl jehovistům pohrozit pochůzkář anebo je vyhodili z práce. Ale do bytů jim nevtrhávala policejní komanda ani je nemučili elektrickými paralyzéry, jak se prý děje v současnosti.
V závěru loňského roku se prezident Vladimir Putin na jednání svého poradního sboru pro lidská práva pozastavil nad pronásledováním jehovistů. Jejich zařazení mezi extremisty označil za „naprostý nesmysl“. Nicméně od té doby se nic nezměnilo.
Svědkové Jehovovi mají v Rusku přibližně 175 tisíc členů. Hnutí založené v roce 1873 ve Spojených státech kazatelem Charlesem Russelem se hlásí ke křesťanství. Po světě má kolem osmi milionů aktivních věřících. Problémy mívá s úřady hlavně kvůli odmítání krevních transfuzí. V Česku jsou Svědkové Jehovovi od roku 1993 registrováni jako církev a při sčítání lidu v roce 2011 se k nim hlásilo na 13 tisíc osob.
