Svědci Jehovovi mají v Rusku dočasně zakázanou činnost, porušují prý zákon o extremismu

Ruský nejvyšší soud potvrdil verdikt pozastavující činnost sektě Svědkové Jehovovi. Náboženská skupina měla opakovaně porušit zákon o extremismu, když kupříkladu odmítá darovat krev. Ministerstvo spravedlnosti  prý usiluje o definitivní zákaz skupiny v Rusku. Sekta považuje obvinění za absurdní.

Organizace Svědkové Jehovovi mají v Rusku podle vlastního tvrzení na 170 tisíc členů. Oficiálně v zemi působí od roku 1991. Ruské úřady varovaly skupinu před zákazem činnosti už v březnu loňského roku. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti ale skupina nepřijala žádná nápravná opatření.

„Kdyby nejvyšší soud rozhodl ve prospěch ministerstva, mělo by to pro Svědky Jehovovy v Rusku katastrofální následky,“ napsala nedávno organizace na webu. Každý člen „by mohl být trestně stíhán pouze za to, že se účastní náboženských setkání, čte si s ostatními bibli nebo mluví s lidmi o své víře“, upozornila skupina.

Činnost jehovistů je pravidelně předmětem pozornosti úřadů po celém Rusku. V řadě regionů a měst už byla tato náboženská společnost zakázána, například v Samaře, Orlu, Belgorodu či Birobidžanu.

Soud Svědkům Jehovovým mimo jiné připisuje šíření literatury, která porušuje ruský zákon proti extremismu. Konkrétně se žalobě nelíbilo, že jehovisté odmítají poskytnout krev k transfúzi i přes doporučení lékařů. Navíc se údajně prezentují jako nadřazení ostatním náboženstvím. Náboženská skupina věří, že jim transfúzi zakazuje bible. 

Sjezd Svědků Jehovových v Praze v červenci 2006
Zdroj: Milan Jaroš/ČTK

Sami jehovisté často viděli v pozadí ústrků vlivnou pravoslavnou církev, úzce spjatou s ruským státem. „Při všech soudních procesech proti Svědkům Jehovovým bylo vidět, že soud nedopřál sluchu obhajobě a stanul na straně prokuratury či ministerstva spravedlnosti,“ řekl v březnu ruské redakci BBC mluvčí ruských jehovistů Jaroslav Sivulskij.

Podle něj není k zákazu žádný důvod. „Snažíme se vysvětlit lidem, že nejsme žádní extremisté. Jsme řádní občané, platíme daně a dodržujeme zákony, a tak obvinění z extremismu je prostě absurdní,“ řekl. Extremismus je podle zástupců skupiny „hluboce cizí víře a morálce víry vycházející z bible“.

Náboženská společnost původně vznikla v USA, pod názvem Svědkové Jehovovi působí od roku 1931. Americká Komise pro mezinárodní náboženskou svobodu rozhodnutí ruského nejvyššího soudu odsoudila. Podle ní tento krok jen dokazuje fakt, že Moskva chce prezentovat všechny nezávislé náboženské aktivity v zemi jako hrozbu pro politickou stabilitu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěO budoucím vedení Íránu se rozhodne, až dokončíme údery, řekl Trump

Prezident USA Donald Trump přijal v úterý v Bílém domě německého kancléře Friedricha Merze. Jednat mají o citlivých tématech – od americko-izraelských útoků na Írán po Trumpovy nové hrozby zavedením cel a nedávnou návštěvu německého lídra v Číně, píše Reuters. Merz odletěl z Berlína do Washingtonu poté, co Německo a Francie oznámily plány na prohloubení spolupráce v oblasti jaderného odstrašování, což je další krok k přizpůsobení se změnám v transatlantických vztazích.
17:49AktualizovánoPrávě teď

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 54 mminutami

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 1 hhodinou

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 2 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 3 hhodinami
Načítání...