Ruské útoky mají za cíl donutit Ukrajinu, aby místo do protiofenzivy investovala více do ochrany infrastruktury, uvedli ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Jen během soboty Moskva vypálila zejména na energetické objekty čtyřicet raket a vyslala 16 dronů. Bez proudu se po útocích ocitlo 1,4 milionu domácností.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Ruské síly provedly v sobotu 22. října masivní raketové útoky a útoky pomocí bezpilotních letounů, jejichž cílem bylo poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu v devíti oblastech.
Jak informoval ukrajinský generální štáb, ruské síly podnikly čtyřicet raketových útoků a vypálily 16 dronů Šáhed-136 íránské výroby. Protivzdušná obrana sestřelila dvacet střel s plochou dráhou letu a jedenáct útočných bezpilotních letounů.
Výpadky elektřiny po celé zemi
„Je velmi nepravděpodobné, že by pokračující ruské údery na ukrajinskou civilní infrastrukturu podkopaly ukrajinskou vůli bojovat, nicméně budou pro Ukrajinu stále více představovat ekonomickou a humanitární výzvu i vzhledem k tomu, že teploty v zemi klesají,“ uvedl institut.
Ruské útoky a ostřelování poškodily v uplynulých týdnech asi 30 procent ukrajinské energetické infrastruktury, což vedlo k výpadkům elektřiny nejen u frontové linie, ale v celé zemi. Výpadky proudu v kombinaci s chladným zimním počasím a poničenými civilními budovami tuto zimu pravděpodobně zvýší utrpení ukrajinského civilního obyvatelstva, dodal ISW.
Rusové podle něj svými útoky vytvářejí „humanitární tragédii, aniž by smysluplně měnili situaci na bojišti, a ruské výmluvy pro podobné údery jsou čím dál tím slabší“.
Rusové odvážejí civilisty z Chersonu
Institut ve své zprávě zhodnotil i další kroky Moskvy. Připomněl, že ruské okupační síly nařídily v sobotu násilnou „evakuaci“ civilistů z ukrajinského města Cherson. Oznámily, že „všichni obyvatelé Chersonu musí město okamžitě opustit“, a dodaly, že všichni civilisté a „odbory a ministerstva civilní správy se musí přesunout na východní břeh řeky Dněpr“.
Za důvod okupační správa označila „napjatou“ situaci na frontě, „zvýšené nebezpečí masivního ostřelování města a hrozbu teroristických útoků“.
Okupační správa obyvatele vyzvala, aby si s sebou vzali oblečení, cennosti a dokumenty, což naznačuje, že neočekává brzký návrat Rusů či civilistů do západního Chersonu.
Očekává se, že ruské síly město opustí a budou se pravděpodobně snažit vylidnit části oblastí, které znovu ovládne Ukrajina, což poškodí dlouhodobou sociální a ekonomickou životaschopnost jižní Ukrajiny, píše ve své zprávě americký institut.
