Jalta - Krym může pomoci vyléčit trauma, které ruský lid utrpěl během dramatických událostí 20. století. Během návštěvy anektovaného ukrajinského poloostrova to zdůraznil ruský prezident Vladimir Putin na setkání se členy frakcí Státní dumy a členy vlády. Krym může podle něj i dnes sehrát jedinečnou roli při sjednocení Ruska. Putin v této souvislosti připomněl historické triumfy i tragédie poloostrova a oznámil rozmístění vojáků na Krymu, kde již sídlí ruská černomořská flotila.
Putin během návštěvy Krymu na mimořádném zasedání ruské vlády v přítomnosti federálních poslanců a senátorů rovněž prohlásil, že Rusko udělá vše pro to, aby zastavilo krveprolití na východní Ukrajině. Rusové se podle něj musí „mobilizovat“ ve prospěch své vlasti, a nikoliv pro konflikt s okolním světem. Situaci na východní Ukrajině, kde ukrajinská armáda bojuje proti proruským separatistům, označil za „krvavý chaos“ a „bratrovražedný konflikt“.
Přestože média připravovala čtenáře a posluchače na „velká rozhodnutí“ k vývoji na Ukrajině, prezidentův projev hodnotí i západní komentátoři jako umírněný a smířlivý. Poprvé po dlouhé době dokonce řeč hlavy státu nepřenášela žádná ruská televize.
„Uděláme všechno, co je v našich silách, aby ten konflikt skončil co nejdříve, abychom zastavili krveprolití na Ukrajině,“ řekl Putin. „Musíme rozvážně, důstojně a účinně pracovat na budování naší země, ne na tom, abychom ji odřízli od okolního světa. Musíme se sjednotit a mobilizovat, ale ne kvůli válce či jinému druhu střetu…, ale pro tvrdou práci ve jménu Ruska,“ dodal.
Ruský prezident na setkání v Jaltě hovořil rovněž o tom, že na Krymu musí být zajištěna rovnoprávnost tři jazyků: ruštiny, ukrajinštiny a krymské tatarštiny. Vyzval zákonodárce, aby se podíleli na realizaci programu rozvoje Krymu.
Putin oznámil, že na Krymu bude rozmístěna vojenská operační skupina a že již podepsal příslušné zřizovací listiny. „Ministerstvo obrany připravilo program vzniku a rozvoje vojenských sil na Krymu. Ten program jsem schválil,“ řekl šéf Kremlu. Dodal, že to nebude drahé a že vojenská přítomnost na poloostrově nebude příliš veliká.
Putin také hovořil o odvetných sankcích Moskvy vůči Západu, které označil za cestu, jak podpořit domácí výrobce a otevřít trh novým partnerům. Vyjádřil se i k tématu ruského plynu a ropy. Podle něj by země měla v celosvětovém měřítku v budoucnu vyžadovat platby za tyto strategické suroviny v rublech, neboť monopolní platby v dolarech v energetickém odvětví poškozují ruskou ekonomiku. „Měli bychom jednat opatrně. V současné době se pokoušíme dohodnout s některými zeměmi na obchodování v národních měnách,“ řekl k otázce plateb v rublech.
Putin dnes dvoudenní návštěvu Krymu končí. Ve středu zde vedl schůzi prezidentské Bezpečnostní rady a jednal s šéfy ruské správy poloostrova a přístavu Sevastopol.
O rozruch se postaral Žirinovskij
Ruská média věnovala pozornost i projevu šéfa ruských nacionalistů Vladimira Žirinovského, který byl krymské poradě rovněž přítomen. Vyhlášený kritik Západu navrhl, aby ruskou vlajku nahradila stará vlajka carského Ruska, aby nynější hymnu nahradila imperiální píseň Bože, cara chraň a aby byl titul prezidenta přejmenován na „nejvyšší vládce“. Aby si Západ dostatečně uvědomil váhu dnešního Ruska, měla by Moskva podle Žirinovského zesílit militaristickou propagandu a přesunout armádu blíž západním hranicím. Na konci svého projevu podle moskevského rozhlasu Žirinovskij vypadl z role, když začal hovořit o tom, že je mu na Krymu horko a na severu v Archangelsku nebo ve Vorkutě že je to prý lepší.
Putin výroky Žirinovského označil za jeho osobní názor, který neodpovídá oficiálnímu stanovisku Ruska. „Předvedl se ale náramně,“ poznamenal ruský prezident.
