Před druhým kolem ukrajinských prezidentských voleb zesílily boje v Donbasu

Před druhým kolem ukrajinských prezidentských voleb plánovaných na 21. dubna zesílily boje na východě země, informuje velení ukrajinské armády. Podle něj zahynul od čtvrtečního rána v Donbasu jeden ukrajinský voják a při odvetné palbě zemřelo devět bojovníků, které velení označuje za okupanty. Tisková agentura samozvané Doněcké lidové republiky DAN vysoké ztráty nepotvrzuje. Deník Ukrajinská pravda zprávu propojil s článkem o sociologických průzkumech vyvracejících mýtus o většinové podpoře separatismu v Donbasu.

Boje jsou hlášeny zejména kolem azovského přístavu Mariupol. Povstalečtí a ruští ozbrojenci podle zpráv ukrajinské armády pálí z protitankových zbraní, obrněných transportérů, granátometů a velkorážných kulometů.

„Na všechny útoky protivníka naši obránci odpověděli palbou. Ztráty nepřítele se dále upřesňují,“ citoval web listu Ukrajinská pravda armádní komuniké. O okolnostech smrti devíti povstalců se dokument nezmiňuje.

Podle agentury DAN zřizované orgány samozvané Doněcké republiky ukrajinská armáda ostřelovala okolí frontového města Horlivka. V noci na pátek tam podle ní byl poškozen obytný dům, informace o případných obětech nepřinesla. Pod palbou ukrajinských jednotek byl podle ní i okraj Doněcka a město Jasynuvata. Ukrajinská armáda údajně do boje nasadila minomety, granátomety a kulomety.

Od jara 2014, kdy začala ruská vojenská intervence na východě Ukrajiny, zahynulo v Donbasu 13 tisíc lidí. Příměří, většinou nepříliš úspěšných, bylo vyhlášeno víc než dvacet.

Mýtus o separatistickém Donbasu

Ukrajinská pravda přináší také rozbor mýtu o většinové podpoře separatismu a touze po spojení s Ruskem v Donbase. Uvádí průzkum agentury KIIS z února 2014 těsně před útěkem prezidenta Janukovyče ze země. Ten zjistil, že připojení Ukrajiny k Rusku si přálo jen 33 procent obyvatel Doněcké a 24 procent obyvatel Luhanské oblasti, v nichž se poté vytvořily samozvané republiky. Většina lidí vybírala možnost, že Ukrajina a Rusko mají zůstat nezávislými státy s dobrými vztahy a otevřenou hranicí.

Další průzkum prováděla agentura Rating v březnu 2014 těsně před vypuknutím násilností. V Donbasu si odtržení od Ukrajiny přálo 31 procent lidí, proti bylo 56 procent.

Dubnové šetření KIIS přineslo podobná čísla. Zároveň však ukázalo, že většina obyvatel Doněcké a Luhanské oblasti považovala únorové události za ozbrojený státní převrat podporovaný Západem a vinila ze střelby v Kyjevě hnutí Euromajdan. Nepodporovala sice okupaci úředních budov na východě země ozbrojenými ruskými agenty a východoukrajinskými aktivisty, asi polovina lidí však říkala, že je možné ho ospravedlnit.

V roce 2016 po stabilizaci linie bojů prováděla Gwendolyn Sasse z berlínského Centra pro východoevropská a mezinárodní studia dotazování v oblastech pod kontrolou samozvaných republik. Zjistila, že 55 procent jejich obyvatel si přálo připojení k Ukrajině, zatímco 45 procent chtělo připojení k Rusku. V částech Donbasu kontrolovaných Ukrajinou si přálo zůstat součástí státu dokonce 92 procent lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...