Poslední duel: Čaputová přiznala chyby a Šefčovič mluvil o rozdělené zemi

Poslední duel finalistů slovenských prezidentských voleb Zuzany Čaputové a Maroše Šefčoviče před sobotním druhým kolem přímé volby se obešel bez vzájemných ostrých výpadů. Ke Slovákům se před volbami také s projevy obrátili prezident a premiér.

„Lidé mají naději na změnu. To jsem cítila intenzivně,“ řekla v debatě ke kampani favorizovaná Čaputová, jež se dříve označila za symbol změny, kterou po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně žádali účastníci největších demonstrací od pádu komunismu v roce 1989.

Navzdory svému přesvědčivému vítězství v prvním kole prezidentských voleb uvedla, že nepovažuje volby za vyhrané. „Je nesmírně důležité, aby lidé přišli volit,“ prohlásila politička, kterou v prvním kole podpořilo 40,57 procenta voličů.

Čaputová přiznala pochybení při financování předvolebních televizních spotů sponzory, takzvanými třetími stranami. Televizní politickou reklamu totiž podle zákona musí zaplatit sám kandidát.

Šefčovič zdůraznil svou nadstranickost

Maroš Šefčovič mluvil o tom, že kampaň byla náročná. „Potvrdila, že Slovensko je rozdělené. Můj apel na celospolečenský smír byl vnímán pozitivně,“ myslí si kandidát, jenž v prvním kole získal 18,66 procenta hlasů.

Dlouholetý diplomat a v posledním období místopředseda Evropské komise Šefčovič dodal, že jako prezident by byl nezávislý a nadstranický, byť ho v kampani podporuje nejsilnější vládní strana Smer-SD.

Šefčovič v debatě tvrdil, že Čaputová vede nejdražší kampaň v historii země, byť podle médií vyšší náklady na svou propagaci v minulosti přiznal současný prezident Andrej Kiska.

Hodnotové spory

Čaputová zopakovala, že její liberální názory nejsou součástí předvolební agendy a že o nich hovořila pouze na základě dotazů. Kandidátka, která se po vítězství v prvním kole vzdala funkce místopředsedkyně neparlamentní strany Progresívne Slovensko, dříve označila adopce dětí homosexuálními páry za lepší možnost než ponechání nezletilých v dětských domovech. Podle ní ale v této otázce musí nastat shoda napříč celou společností.

Šefčovič odmítl experimenty v kulturně-etických otázkách. „Mnozí lidé to vnímají jako téma, které by dále rozdělovalo naši společnost. Nešel bych do experimentů, které byly zmiňovány,“ poznamenal v reakci na Čaputovou.

Dříve v kampani se Šefčovič v těchto otázkách vymezoval vůči soupeřce výrazněji. Přihlásil se rovněž k tradiční rodině a ke křesťanským hodnotám, byť v roce 1989 krátce před revolucí vstoupil do komunistické strany, která vystupovala kriticky vůči církvím.

Pellegrini podpořil Šefčoviče

Slovenský premiér a místopředseda nejsilnější vládní strany Smer-SD Peter Pellegrini v rozhlasovém a televizním projevu před druhým kolem volby nepřímo podpořil Maroše Šefčoviče.

Pellegrini v projevu Šefčoviče přímo nejmenoval. Ve vystoupení ale hovořil o tématech, která v kampani propagoval právě kandidát podporovaný jeho stranou. Podle Pellegriniho země potřebuje „zkušeného člověka, připraveného od prvního dne ve funkci plnohodnotně vykonávat svůj mandát“.

Nový prezident by podle něj měl mít „silné sociální cítění“, „potřebu celospolečenského smíru“ a měl by vnímat, že „mnohé tradiční hodnoty jsou na Slovensku hluboce zakořeněné a jejich zpochybňování vnáší do společnosti zbytečný zmatek a rozdělování“.

Zmíněná Pellegriniho vyjádření používal v kampani Šefčovič, který se také vymezil vůči liberálním názorům Čaputové například v otázce možnosti adopcí dětí homosexuálními páry.

„Na mezinárodním poli, ve spleti mnohých zájmů silných hráčů, bude (prezident) stát sám a sám bude muset slovenské zájmy i obhájit. Tam už nepomůže marketing, nepomohou anonymní poradci ani vzletné řeči na domácí půdě,“ řekl Pellegrini. Větší zkušenosti Šefčoviče v zahraniční politice přiznala i Čaputová, která první kolo prezidentských voleb vyhrála se značným náskokem.

Kiska podpořil Čaputovou už dříve

S projevem ve veřejnoprávním Rozhlasu a televizi Slovenska (RTVS) vystoupil také dosavadní prezident Andrej Kiska. Zdůrazňoval potřebu účasti občanů ve volbách a hovořil o kompetencích a možnostech hlavy státu.

„Do druhého kola postoupili dva demokratičtí a proevropští kandidáti. Chci požádat každého občana, aby využil svého jedinečného práva – práva demokracie – aby se vyjádřil, koho si přeje vidět v pozici hlavy státu,“ vyzval Kiska. Nevyjádřil podporu žádnému z prezidentských kandidátů. Již dříve ale otevřeně podpořil Čaputovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...