Poslední duel: Čaputová přiznala chyby a Šefčovič mluvil o rozdělené zemi

Poslední duel finalistů slovenských prezidentských voleb Zuzany Čaputové a Maroše Šefčoviče před sobotním druhým kolem přímé volby se obešel bez vzájemných ostrých výpadů. Ke Slovákům se před volbami také s projevy obrátili prezident a premiér.

„Lidé mají naději na změnu. To jsem cítila intenzivně,“ řekla v debatě ke kampani favorizovaná Čaputová, jež se dříve označila za symbol změny, kterou po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně žádali účastníci největších demonstrací od pádu komunismu v roce 1989.

Navzdory svému přesvědčivému vítězství v prvním kole prezidentských voleb uvedla, že nepovažuje volby za vyhrané. „Je nesmírně důležité, aby lidé přišli volit,“ prohlásila politička, kterou v prvním kole podpořilo 40,57 procenta voličů.

Čaputová přiznala pochybení při financování předvolebních televizních spotů sponzory, takzvanými třetími stranami. Televizní politickou reklamu totiž podle zákona musí zaplatit sám kandidát.

Šefčovič zdůraznil svou nadstranickost

Maroš Šefčovič mluvil o tom, že kampaň byla náročná. „Potvrdila, že Slovensko je rozdělené. Můj apel na celospolečenský smír byl vnímán pozitivně,“ myslí si kandidát, jenž v prvním kole získal 18,66 procenta hlasů.

Dlouholetý diplomat a v posledním období místopředseda Evropské komise Šefčovič dodal, že jako prezident by byl nezávislý a nadstranický, byť ho v kampani podporuje nejsilnější vládní strana Smer-SD.

Šefčovič v debatě tvrdil, že Čaputová vede nejdražší kampaň v historii země, byť podle médií vyšší náklady na svou propagaci v minulosti přiznal současný prezident Andrej Kiska.

Hodnotové spory

Čaputová zopakovala, že její liberální názory nejsou součástí předvolební agendy a že o nich hovořila pouze na základě dotazů. Kandidátka, která se po vítězství v prvním kole vzdala funkce místopředsedkyně neparlamentní strany Progresívne Slovensko, dříve označila adopce dětí homosexuálními páry za lepší možnost než ponechání nezletilých v dětských domovech. Podle ní ale v této otázce musí nastat shoda napříč celou společností.

Šefčovič odmítl experimenty v kulturně-etických otázkách. „Mnozí lidé to vnímají jako téma, které by dále rozdělovalo naši společnost. Nešel bych do experimentů, které byly zmiňovány,“ poznamenal v reakci na Čaputovou.

Dříve v kampani se Šefčovič v těchto otázkách vymezoval vůči soupeřce výrazněji. Přihlásil se rovněž k tradiční rodině a ke křesťanským hodnotám, byť v roce 1989 krátce před revolucí vstoupil do komunistické strany, která vystupovala kriticky vůči církvím.

Pellegrini podpořil Šefčoviče

Slovenský premiér a místopředseda nejsilnější vládní strany Smer-SD Peter Pellegrini v rozhlasovém a televizním projevu před druhým kolem volby nepřímo podpořil Maroše Šefčoviče.

Pellegrini v projevu Šefčoviče přímo nejmenoval. Ve vystoupení ale hovořil o tématech, která v kampani propagoval právě kandidát podporovaný jeho stranou. Podle Pellegriniho země potřebuje „zkušeného člověka, připraveného od prvního dne ve funkci plnohodnotně vykonávat svůj mandát“.

Nový prezident by podle něj měl mít „silné sociální cítění“, „potřebu celospolečenského smíru“ a měl by vnímat, že „mnohé tradiční hodnoty jsou na Slovensku hluboce zakořeněné a jejich zpochybňování vnáší do společnosti zbytečný zmatek a rozdělování“.

Zmíněná Pellegriniho vyjádření používal v kampani Šefčovič, který se také vymezil vůči liberálním názorům Čaputové například v otázce možnosti adopcí dětí homosexuálními páry.

„Na mezinárodním poli, ve spleti mnohých zájmů silných hráčů, bude (prezident) stát sám a sám bude muset slovenské zájmy i obhájit. Tam už nepomůže marketing, nepomohou anonymní poradci ani vzletné řeči na domácí půdě,“ řekl Pellegrini. Větší zkušenosti Šefčoviče v zahraniční politice přiznala i Čaputová, která první kolo prezidentských voleb vyhrála se značným náskokem.

Kiska podpořil Čaputovou už dříve

S projevem ve veřejnoprávním Rozhlasu a televizi Slovenska (RTVS) vystoupil také dosavadní prezident Andrej Kiska. Zdůrazňoval potřebu účasti občanů ve volbách a hovořil o kompetencích a možnostech hlavy státu.

„Do druhého kola postoupili dva demokratičtí a proevropští kandidáti. Chci požádat každého občana, aby využil svého jedinečného práva – práva demokracie – aby se vyjádřil, koho si přeje vidět v pozici hlavy státu,“ vyzval Kiska. Nevyjádřil podporu žádnému z prezidentských kandidátů. Již dříve ale otevřeně podpořil Čaputovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sasko-Anhaltsko volí, čeká se jasné vítězství AfD

Voliči ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vybírají nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje Alternativa pro Německo (AfD), kterou už od roku 2023 zemská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by mohla 40 až 43 procent hlasů. Rozhodující pro budoucnost země i další vývoj celého Německa bude to, zda AfD získá většinu mandátů a bude moci sestavit jednobarevnou vládu.
08:00Aktualizovánopřed 47 mminutami

Witkoff a Kushner jsou v Kyjevě na první návštěvě, budou jednat se Zelenským

Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner přicestovali do Kyjeva na svou první oficiální návštěvu Ukrajiny. S prezidentem Volodymyrem Zelenským mají jednat o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu se dvojice vyslanců prezidenta Donalda Trumpa setkala v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem. Bílý dům následně uvedl, že byly projednány plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 2 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na šesti letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na šesti letištích, včetně mezinárodního letiště u Jakarty. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer. Podle místních úřadů nehrozí riziko vln tsunami. Hlavní letiště pro indonéskou metropoli opakovaně pozastavilo provoz, podle posledních informací do 17:30 místního času (12:30 SELČ).
před 4 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 6 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 8 hhodinami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.