Dva prominentní polští historici se mají podle varšavského soudu omluvit za výrok ve své studii, v níž se zabývají chováním některých Poláků k Židům během druhé světové války. Historiky zažalovala žena, která tvrdí, že badatelé pomluvili jejího strýce, jenž podle studie kolaboroval s nacisty. Rozsudek v tomto občanskoprávním sporu zatím není pravomocný. Polští akademici a židovské organizace varují, že proces může ohrozit svobodu bádání v zemi.
Rozsudek se týká knihy Dále je noc (Dalej jest noc) historiků Jana Grabowského a Barbary Engelkingové, kteří se v ní zabývají osudy Židů na polském venkově za nacistického vyhlazování a možným podílem Poláků na těchto zločinech. „Závěr vyvozený z dat je ponurý: dva ze tří Židů hledajících záchranu zemřeli – velice často kvůli jejich křesťanským sousedům,“ píše se v předmluvě knihy.
Podle soudního verdiktu se badatelé mají písemně omluvit nyní 81leté Filomeně Leszczyńské za to, že v knize uvedli „nepřesné informace“ týkající se jejího již nežijícího strýce, bývalého starosty Edwarda Malinowského.
První výtka se týkala tvrzení, že okrádal jistou Židovku, a druhá toho, že nese spoluvinu na smrti několika desítek Židů, kteří se ukrývali v lese a byli vydáni Němcům. Podle soudu se Engelkingová s Grabowským mají omluvit za „narušení Malinowského cti“.
„Nařízení zveřejnit omluvu na webových stránkách vydavatele je naprosto adekvátní a oprávněný následek zasahování do osobních práv strýce žalující strany, Edwarda Malinowského,“ prohlásila soudkyně Eva Jonczyková. Soud naopak zamítl požadavek Leszczyńské na odškodnění ve výši sta tisíce zlotých (575 200 korun).
Web onet.pl uvádí, že při procesu Engelkingová přiznala chybu týkající se první výtky. Co se týče údajné kolaborace Malinowského s nacisty, odvolávala se Leszczyńská a její právníci na rozsudek z 50. let, který očistil jejího strýce z obvinění, že Němcům prozradil, kde se Židé ukrývali. Engelkingová ale poukazovala na to, že proces se odehrál za podivných okolností - například lidé, kteří chtěli svědčit proti Malinowskému, byli zbiti.
Obavy o svobodu bádání
Autoři knihy se proti rozsudku chtějí odvolat a spolu s dalšími odborníky se obávají o akademickou svobodu. „Pokud se termíny jako národní hrdost nebo důstojnost národa dostanou do polských civilních soudních sporů, bude to pro nás znamenat konec psaní o holocaustu v Polsku tak, jak jsme to dělali doposud,“ řekl Grabowski ještě před oznámením rozsudku.
„Politický rozměr (celého soudního případu) zahrnuje určitou vizi polských dějin a určitý narativ, který by současní představitelé Polska chtěli vytesat do kamene,“ dodala Engelkingová.
Také další polští akademici a židovské organizace varují, že proces může ohrozit svobodu bádání v zemi. Patří mezi ně i jeruzalémský památník Jad Vašem, který vyznamenal přes sedm tisíc Poláků, jež během okupace zachránili život 35 tisícům Židů. „Právní proces s odborníky na holocaust je neslučitelný s akademickými normami a představuje útok na úsilí dosáhnout přesného a vyváženého obrazu dějin holocaustu,“ uvedl památník.
Téma polské kolaborace je v zemi silně zpolitizované
V Polsku, kde za druhé světové války zahynulo skoro 3,2 milionu Židů, má téma holocaustu silný politický náboj. Různé historické práce totiž ukázaly, že zatímco tisíce Poláků riskovaly své životy, aby pomohly svým židovským sousedům, tisíce jiných se na jejich pronásledování podílely.
Vládnoucí národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) dává najevo, že vyšetřování účasti Poláků na holocaustu považuje za zneuctění Polska. Leszczyńskou u soudu zastupuje konzervativní organizace, která protestuje proti tvrzení, že Poláci se zapojili do holocaustu.
PiS také před dvěma lety prosadila kontroverzní zákon, který pod hrozbou až tříletého vězení zakazuje zmínky, jež by vinily Polsko či jeho občany z podílu na vyvražďování Židů. Proces s historiky Grabowským a Engelkingovou byl ale občanskoprávní a argumentace soudkyně se opírala o jiné zákony.
