Polsko koupí tisíc tanků, stovky houfnic a letouny z Koreje. První dorazí ještě letos

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak podepsal tři zbrojní kontrakty s Jižní Koreou, na jejichž základě Polsko získá desítky lehkých bojových letounů FA-50, tisíc tanků K2 a přes šest set samohybných houfnic K9. Oznámila to polská média s odvoláním na ministerstvo obrany, které však nezmiňuje cenu zakázky. Server Polityka.pl ji odhaduje na čtrnáct miliard dolarů (téměř 340 miliard korun). To téměř odpovídá ročnímu rozpočtu ministerstva obrany.

„Vyvozujeme závěry z toho, co se děje na Ukrajině. Důležitou roli na současném bojišti sehrávají tanky a děla. Musíme disponovat velkou silou,“ prohlásil podle serveru Gazeta.pl. Blaszczak.

„Dnešní rámcové smlouvy jsou pouze první fází naší spolupráce. Jsme přesvědčeni, že tato spolupráce je výhodná pro obě naše země, pomůže posílit polskou armádu. Nemáme čas, musíme vyzbrojit vojsko,“ řekl ministr. „Vybudujeme s našimi partnery takový potenciál, abychom mohli vybavit a posílit vojsko o 300 tisíc vojáků,“ dodal.

8 minut
Polsko posiluje armádu
Zdroj: ČT24

Vláda stamiliardovou objednávku obhajuje tím, že denně slýchá výhrůžky z ruských propagandistických kanálů, informuje zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Nejednou se například v ruské státní televizi objevil názor, že by Polsko mělo být po Ukrajině a Pobaltí další obětí agrese.

Polská vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost je proto vůči Moskvě podezřívavá. Tím také podle zpravodaje ospravedlňuje, proč zakázku zadala bez výběrového řízení. „Jde o odstrašení, aby se agresor neodvážil ohrozit Polsko. Je mimořádně důležité, že první tanky a houfnice dorazí do Polska ještě letos,“ dodal Blaszczak.

„Na druhou stranu polská opozice hovoří o tom, že peníze, které vláda zaplatí za zbraňové systémy z Jižní Koreje by mohly být rozloženy v čase, že by zkrátka mohly v té současné tíživé situaci být vynaloženy třeba na pomoc některým rodinám, které zasáhla energetická krize,“ uvádí Papadopulos.

Tanky K2 ve výzbroji armády Jižní Koreje
Zdroj: AP/Seung Il Ryu/ČTK

Varšava objednala tisíc tanků

Polsko si objednalo hned tisíc tanků K2, které patří mezi to lepší, co v současnosti jihokorejský obranný průmysl nabízí. Jejich dodávka je podle ministerstva rozdělena do dvou částí. Ještě letos Polsko obdrží 180 strojů. Druhá část počítá se zahájením výroby zbývajících kusů ve verzi K2PL od roku 2026 na polském území.

Kontrakt na houfnice je také rozdělen na dvě fáze. Prvních osmačtyřicet kusů dorazí tento rok, aby kompenzovaly techniku darovanou Ruskem napadené Ukrajině. Další dodávky více než šesti set houfnic začnou v roce 2024. Od roku 2026 se budou K9 také vyrábět v Polsku. Stejnou zbraň využívá například i finské dělostřelectvo.

Polští komentátoři připomínají, že tamní zbrojovky již produkují houfnici Krab na podvozcích jihokorejské K9. Část „krabů“ už země poskytla Ukrajině.

Třetí kontrakt se týká osmačtyřiceti letadel, z nichž dvanáct má být dodáno v polovině roku 2023. Blaszczak informoval, že FA-50 nahradí stárnoucí polské stíhačky MiG-29 sovětské konstrukce. Bitevníky budou sloužit k výcviku pilotů, ale i k bojovým operacím.

Zbraně dodají také USA nebo Turecko

Varšava v poslední době uzavřela i řadu dalších zbrojních kontraktů. Počátkem tohoto měsíce podepsalo smlouvu o nákupu dvaatřiceti víceúčelových vrtulníků AW149, které vyvinul italský koncern Leonardo. Blaszczak také minulý týden podepsal dohodu o pořízení stíhačů tanků Ottokar Brzoza, využívající podvozek zkonstruovaný českou automobilkou Tatra.

Tanky M1A2 Abrams ve výzbroji armády USA
Zdroj: ZUMA/Tobias Cukale/ČTK

Na počátku minulého týdne pak ministr ohlásil, že do země dorazilo prvních osmadvacet starších amerických tanků Abrams a brzy začne výcvik tankistů, aby byli připraveni na dodávku jejich nejnovějších verzí. Polsko totiž počátkem dubna podepsalo s USA dohodu o koupi 250 kusů M1A2 Abrams typu SEPv3. První mají dorazit koncem letošního roku. Poslední pak v roce 2026.

Rovněž v dubnu totiž Varšava poskytla Kyjevu více než 240 tanků T-72 sovětské konstrukce, nedávno následovaly i tanky PT-91 Twardy, což je v podstatě modernizovaný T-72. Výzbroj polské armády mezitím doplní 116 starších tanků Abrams, aby vyplnily mezeru po předání polských tanků sousední Ukrajině.

Polská armáda ještě letos očekává také americký protiraketový systém Patriot a turecké bojové drony Bayraktar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové ztrácejí v Sumské oblasti, říká Zelenskyj. Ukrajinští blogeři nesouhlasí

Ukrajinská armáda vytlačuje ruské vojáky ze Sumské oblasti na severovýchodě země, uvedl ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu na sociálních sítích. Podle ukrajinských blogerů však ruská vojska v tomto regionu pokračují v postupu, upozornila agentura DPA. O ruském postupu informovala i agentura Reuters, která se rovněž odvolává na mapy bojiště z ukrajinských zdrojů.
před 9 mminutami

Senátora v USA vyvedli v poutech a povalili na zem, když chtěl položit ministryni dotaz

Americký demokratický senátor za Kalifornii Alex Padilla byl ochrankou odveden z tiskové konference ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemové, povalen na zem a spoután, uvedla podle agentury Reuters jeho kancelář. Zadržen nyní už ale není a po incidentu se s ním Noemová podle svého úřadu setkala. Demokratičtí politici zákrok kritizují.
před 35 mminutami

Ropa prudce zdražuje po izraelském útoku na Írán

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Izraelský útok na Írán dramaticky eskaloval napětí na Blízkém východě a vyvolal obavy z narušení dodávek ropy z tohoto regionu, napsala agentura Reuters.
před 54 mminutami

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele revolučních gard

Izrael provedl útok na více než sto cílů v Íránu. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu i na íránský balistický program. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí, podle íránské státní televize také náčelník generálního štábu íránské armády Mohammad Bagherí. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou i civilní oběti. Írán slíbil odvetu Jeruzalému i USA, které prohlásily, že se do úderu nezapojily.
02:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpem vyslaná Národní garda může v L. A. zatím zůstat, rozhodl soud

Americký soudce ve čtvrtek dočasně zakázal prezidentovi Donaldu Trumpovi nasadit Národní gardu proti demonstrantům v Los Angeles, kteří vyšli do ulic na protest proti zátahům imigračních úřadů. Jen několik hodin poté ale odvolací soud rozhodnutí nižší instance zvrátil a prozatím gardu v Los Angeles ponechal pod Trumpovým velením, informovala agentura Reuters.
06:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Násilné protiimigrační protesty propukly v dalším severoirském městě

Násilné protiimigrační protesty se ve čtvrtek rozšířily do severoirského města Portadown, napsala agentura Reuters s odkazem na svědka. Podle něj ve městě výtržníci házeli na policisty kameny, pyrotechniku a zápalné lahve. Nepokoje propukly v pondělí večer ve městě Ballymena po shromáždění na podporu rodiny oběti sexuálního napadení, z něhož jsou obviněni dva nezletilí cizinci.
06:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán dle MAAE neplní jaderné závazky. Izrael zvažuje útok

Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) poprvé za dvacet let oficiálně uvedla, že Írán neplní své závazky ohledně jaderného programu. Teherán v reakci oznámil protiopatření, včetně otevření nového zařízení pro obohacování uranu. USA v reakci na rostoucí napětí stahují z regionu část diplomatického personálu. Izrael dle NBC News zvažuje, že v následujících dnech podnikne vojenský úder na Írán. Podle The Wall Street Journal Jeruzalém zaútočí, pokud Teherán nepřijme americký návrh omezující íránský jaderný program.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna reprezentantů schválila snížení výdajů na veřejnoprávní média

Americká Sněmovna reprezentantů těsnou většinou schválila škrty ve výši 9,4 miliardy dolarů (201 miliard korun) určených na financování veřejnoprávního vysílání a programů zahraniční pomoci, informuje agentura AP. Škrty se týkají výdajů, které byly již dříve schváleny Kongresem, a navazují na práci skupiny pro zefektivnění státní správy (DOGE), kterou vedl Elon Musk, doplnila agentura. Návrh nyní putuje do Senátu, kde se o něm bude hlasovat zřejmě nejdříve v červenci.
před 9 hhodinami
Načítání...