Polsko koupí tisíc tanků, stovky houfnic a letouny z Koreje. První dorazí ještě letos

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak podepsal tři zbrojní kontrakty s Jižní Koreou, na jejichž základě Polsko získá desítky lehkých bojových letounů FA-50, tisíc tanků K2 a přes šest set samohybných houfnic K9. Oznámila to polská média s odvoláním na ministerstvo obrany, které však nezmiňuje cenu zakázky. Server Polityka.pl ji odhaduje na čtrnáct miliard dolarů (téměř 340 miliard korun). To téměř odpovídá ročnímu rozpočtu ministerstva obrany.

„Vyvozujeme závěry z toho, co se děje na Ukrajině. Důležitou roli na současném bojišti sehrávají tanky a děla. Musíme disponovat velkou silou,“ prohlásil podle serveru Gazeta.pl. Blaszczak.

„Dnešní rámcové smlouvy jsou pouze první fází naší spolupráce. Jsme přesvědčeni, že tato spolupráce je výhodná pro obě naše země, pomůže posílit polskou armádu. Nemáme čas, musíme vyzbrojit vojsko,“ řekl ministr. „Vybudujeme s našimi partnery takový potenciál, abychom mohli vybavit a posílit vojsko o 300 tisíc vojáků,“ dodal.

Nahrávám video

Vláda stamiliardovou objednávku obhajuje tím, že denně slýchá výhrůžky z ruských propagandistických kanálů, informuje zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Nejednou se například v ruské státní televizi objevil názor, že by Polsko mělo být po Ukrajině a Pobaltí další obětí agrese.

Polská vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost je proto vůči Moskvě podezřívavá. Tím také podle zpravodaje ospravedlňuje, proč zakázku zadala bez výběrového řízení. „Jde o odstrašení, aby se agresor neodvážil ohrozit Polsko. Je mimořádně důležité, že první tanky a houfnice dorazí do Polska ještě letos,“ dodal Blaszczak.

„Na druhou stranu polská opozice hovoří o tom, že peníze, které vláda zaplatí za zbraňové systémy z Jižní Koreje by mohly být rozloženy v čase, že by zkrátka mohly v té současné tíživé situaci být vynaloženy třeba na pomoc některým rodinám, které zasáhla energetická krize,“ uvádí Papadopulos.

Tanky K2 ve výzbroji armády Jižní Koreje
Zdroj: AP/Seung Il Ryu/ČTK

Varšava objednala tisíc tanků

Polsko si objednalo hned tisíc tanků K2, které patří mezi to lepší, co v současnosti jihokorejský obranný průmysl nabízí. Jejich dodávka je podle ministerstva rozdělena do dvou částí. Ještě letos Polsko obdrží 180 strojů. Druhá část počítá se zahájením výroby zbývajících kusů ve verzi K2PL od roku 2026 na polském území.

Kontrakt na houfnice je také rozdělen na dvě fáze. Prvních osmačtyřicet kusů dorazí tento rok, aby kompenzovaly techniku darovanou Ruskem napadené Ukrajině. Další dodávky více než šesti set houfnic začnou v roce 2024. Od roku 2026 se budou K9 také vyrábět v Polsku. Stejnou zbraň využívá například i finské dělostřelectvo.

Polští komentátoři připomínají, že tamní zbrojovky již produkují houfnici Krab na podvozcích jihokorejské K9. Část „krabů“ už země poskytla Ukrajině.

Třetí kontrakt se týká osmačtyřiceti letadel, z nichž dvanáct má být dodáno v polovině roku 2023. Blaszczak informoval, že FA-50 nahradí stárnoucí polské stíhačky MiG-29 sovětské konstrukce. Bitevníky budou sloužit k výcviku pilotů, ale i k bojovým operacím.

Zbraně dodají také USA nebo Turecko

Varšava v poslední době uzavřela i řadu dalších zbrojních kontraktů. Počátkem tohoto měsíce podepsalo smlouvu o nákupu dvaatřiceti víceúčelových vrtulníků AW149, které vyvinul italský koncern Leonardo. Blaszczak také minulý týden podepsal dohodu o pořízení stíhačů tanků Ottokar Brzoza, využívající podvozek zkonstruovaný českou automobilkou Tatra.

Tanky M1A2 Abrams ve výzbroji armády USA
Zdroj: ZUMA/Tobias Cukale/ČTK

Na počátku minulého týdne pak ministr ohlásil, že do země dorazilo prvních osmadvacet starších amerických tanků Abrams a brzy začne výcvik tankistů, aby byli připraveni na dodávku jejich nejnovějších verzí. Polsko totiž počátkem dubna podepsalo s USA dohodu o koupi 250 kusů M1A2 Abrams typu SEPv3. První mají dorazit koncem letošního roku. Poslední pak v roce 2026.

Rovněž v dubnu totiž Varšava poskytla Kyjevu více než 240 tanků T-72 sovětské konstrukce, nedávno následovaly i tanky PT-91 Twardy, což je v podstatě modernizovaný T-72. Výzbroj polské armády mezitím doplní 116 starších tanků Abrams, aby vyplnily mezeru po předání polských tanků sousední Ukrajině.

Polská armáda ještě letos očekává také americký protiraketový systém Patriot a turecké bojové drony Bayraktar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 24 mminutami

Ukrajina zasáhla sevastopolské muzeum na okupovaném Krymu, tvrdí Rusko

Ruské síly v noci na středu podnikly 26 útoků na ukrajinský Charkov, které si vyžádaly zatím neupřesněný počet zraněných a způsobily požár. V úderech na ruské cíle pokračoval také Kyjev, po jednom z nich vypukl požár v Kujbyševské ropné rafinérii ve městě Samara, informoval zpravodajský server Ukrajinska Pravda s odvoláním na informace a nahrávky očitých svědků zveřejněné na ruské síti Telegram. Ruské úřady také tvrdí, že budovu historického muzea v Sevastopolu zasáhly v noci na středu ukrajinské drony.
před 25 mminutami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 2 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 3 hhodinami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 7 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 10 hhodinami
Načítání...