Polsko koupí tisíc tanků, stovky houfnic a letouny z Koreje. První dorazí ještě letos

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak podepsal tři zbrojní kontrakty s Jižní Koreou, na jejichž základě Polsko získá desítky lehkých bojových letounů FA-50, tisíc tanků K2 a přes šest set samohybných houfnic K9. Oznámila to polská média s odvoláním na ministerstvo obrany, které však nezmiňuje cenu zakázky. Server Polityka.pl ji odhaduje na čtrnáct miliard dolarů (téměř 340 miliard korun). To téměř odpovídá ročnímu rozpočtu ministerstva obrany.

„Vyvozujeme závěry z toho, co se děje na Ukrajině. Důležitou roli na současném bojišti sehrávají tanky a děla. Musíme disponovat velkou silou,“ prohlásil podle serveru Gazeta.pl. Blaszczak.

„Dnešní rámcové smlouvy jsou pouze první fází naší spolupráce. Jsme přesvědčeni, že tato spolupráce je výhodná pro obě naše země, pomůže posílit polskou armádu. Nemáme čas, musíme vyzbrojit vojsko,“ řekl ministr. „Vybudujeme s našimi partnery takový potenciál, abychom mohli vybavit a posílit vojsko o 300 tisíc vojáků,“ dodal.

Nahrávám video

Vláda stamiliardovou objednávku obhajuje tím, že denně slýchá výhrůžky z ruských propagandistických kanálů, informuje zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Nejednou se například v ruské státní televizi objevil názor, že by Polsko mělo být po Ukrajině a Pobaltí další obětí agrese.

Polská vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost je proto vůči Moskvě podezřívavá. Tím také podle zpravodaje ospravedlňuje, proč zakázku zadala bez výběrového řízení. „Jde o odstrašení, aby se agresor neodvážil ohrozit Polsko. Je mimořádně důležité, že první tanky a houfnice dorazí do Polska ještě letos,“ dodal Blaszczak.

„Na druhou stranu polská opozice hovoří o tom, že peníze, které vláda zaplatí za zbraňové systémy z Jižní Koreje by mohly být rozloženy v čase, že by zkrátka mohly v té současné tíživé situaci být vynaloženy třeba na pomoc některým rodinám, které zasáhla energetická krize,“ uvádí Papadopulos.

Tanky K2 ve výzbroji armády Jižní Koreje
Zdroj: AP/Seung Il Ryu/ČTK

Varšava objednala tisíc tanků

Polsko si objednalo hned tisíc tanků K2, které patří mezi to lepší, co v současnosti jihokorejský obranný průmysl nabízí. Jejich dodávka je podle ministerstva rozdělena do dvou částí. Ještě letos Polsko obdrží 180 strojů. Druhá část počítá se zahájením výroby zbývajících kusů ve verzi K2PL od roku 2026 na polském území.

Kontrakt na houfnice je také rozdělen na dvě fáze. Prvních osmačtyřicet kusů dorazí tento rok, aby kompenzovaly techniku darovanou Ruskem napadené Ukrajině. Další dodávky více než šesti set houfnic začnou v roce 2024. Od roku 2026 se budou K9 také vyrábět v Polsku. Stejnou zbraň využívá například i finské dělostřelectvo.

Polští komentátoři připomínají, že tamní zbrojovky již produkují houfnici Krab na podvozcích jihokorejské K9. Část „krabů“ už země poskytla Ukrajině.

Třetí kontrakt se týká osmačtyřiceti letadel, z nichž dvanáct má být dodáno v polovině roku 2023. Blaszczak informoval, že FA-50 nahradí stárnoucí polské stíhačky MiG-29 sovětské konstrukce. Bitevníky budou sloužit k výcviku pilotů, ale i k bojovým operacím.

Zbraně dodají také USA nebo Turecko

Varšava v poslední době uzavřela i řadu dalších zbrojních kontraktů. Počátkem tohoto měsíce podepsalo smlouvu o nákupu dvaatřiceti víceúčelových vrtulníků AW149, které vyvinul italský koncern Leonardo. Blaszczak také minulý týden podepsal dohodu o pořízení stíhačů tanků Ottokar Brzoza, využívající podvozek zkonstruovaný českou automobilkou Tatra.

Tanky M1A2 Abrams ve výzbroji armády USA
Zdroj: ZUMA/Tobias Cukale/ČTK

Na počátku minulého týdne pak ministr ohlásil, že do země dorazilo prvních osmadvacet starších amerických tanků Abrams a brzy začne výcvik tankistů, aby byli připraveni na dodávku jejich nejnovějších verzí. Polsko totiž počátkem dubna podepsalo s USA dohodu o koupi 250 kusů M1A2 Abrams typu SEPv3. První mají dorazit koncem letošního roku. Poslední pak v roce 2026.

Rovněž v dubnu totiž Varšava poskytla Kyjevu více než 240 tanků T-72 sovětské konstrukce, nedávno následovaly i tanky PT-91 Twardy, což je v podstatě modernizovaný T-72. Výzbroj polské armády mezitím doplní 116 starších tanků Abrams, aby vyplnily mezeru po předání polských tanků sousední Ukrajině.

Polská armáda ještě letos očekává také americký protiraketový systém Patriot a turecké bojové drony Bayraktar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Estonský svaz umělců přišel podvodem o 700 tisíc eur, zvažuje prodej majetku

Podvodníci, kteří se vydávali za důvěryhodné volající a jednali prostřednictvím hlavní účetní, připravili Estonský svaz umělců přibližně o 700 tisíc eur (přibližně sedmnáct milionů korun).
před 2 mminutami

Polsko a Maďarsko mohou spolupracovat na energetické bezpečnosti, řekli premiéři

Maďarsko a Polsko jsou připraveny posílit spolupráci v otázkách energetické bezpečnosti, pro níž je klíčová stabilita dodávek narušená konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, shodli se ve středu premiéři Polska a Maďarska Donald Tusk a Péter Magyar během druhého dne Magyarovy návštěvy Polska. Obě země budou dle Tuska postupovat jednotně v Evropské unii. Podle Magyara by měla větší roli hrát spolupráce středoevropských zemí ve visegrádské skupině zahrnující i Česko a Slovensko, která by se prý mohla rozšířit o další státy.
13:34Aktualizovánopřed 5 mminutami

Europarlament přijal rezoluci o stavu právního státu na Slovensku

Evropský parlament (EP) přijal rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání fondů EU na Slovensku. Evropský parlament skrze ni přímo vyzývá Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) uvedlo, že zmrazení evropských fondů nikdy nebylo reálnější. Vyjádření tamního úřadu vlády a ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje.
13:12Aktualizovánopřed 15 mminutami

Rusko má pět scénářů rozšíření války, prohlásil Zelenskyj

Rusko podle ukrajinské rozvědky plánuje nové ofenzivy na Kyjev přes Černihivskou oblast, která na severu Ukrajiny hraničí s Ruskem a Běloruskem, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po středeční poradě s veliteli ozbrojených sil. Naznačil, že pro nové operace by Moskva podle zpravodajců potřebovala posílit svou armádu o dalších sto tisíc vojáků.
před 31 mminutami

Airbus rozšíří závod v Seville pro přestavbu civilních letadel na vojenská

Společnost Airbus otevře do konce roku 2027 ve španělské Seville centrum pro přestavbu civilních letadel na tankovací stroje A330 MRTT. Firma tím reaguje na rostoucí globální poptávku po vojenských letounech v souvislosti se zvyšujícími se investicemi do obrany.
před 51 mminutami

Nepřipustíme žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump prolomil tabu. Řešit zbraně pro Tchaj-wan s Čínou zakázal Reagan

Americký prezident Donald Trump diskusemi s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem o zbraních pro Tchaj-wan překročil „červenou linii“ danou zárukami z osmdesátých let. Podle řady expertů využije Peking nejistoty kolem Trumpovy ochoty dodržet závazky k zesílení tlaku na ostrov. USA jsou už skoro padesát let ze zákona povinny dodávat Tchaj-peji zbraně k obraně. Trump teď naznačil, že nejnovější balíček použil jako páku při vyjednávání v Pekingu, což znejistilo i další spojence USA v regionu v čele s Japonskem.
před 2 hhodinami

V Litvě krátce platil vzdušný poplach kvůli dronu

Litevská armáda vyhlásila ve středu dopoledne vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahovala letecká mise Severoatlantické aliance. Poplach platil několik desítek minut pro část země včetně hlavního města Vilniusu, kde byl dočasně uzavřen prostor nad mezinárodním letištěm.
09:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...