Polsko koupí tisíc tanků, stovky houfnic a letouny z Koreje. První dorazí ještě letos

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak podepsal tři zbrojní kontrakty s Jižní Koreou, na jejichž základě Polsko získá desítky lehkých bojových letounů FA-50, tisíc tanků K2 a přes šest set samohybných houfnic K9. Oznámila to polská média s odvoláním na ministerstvo obrany, které však nezmiňuje cenu zakázky. Server Polityka.pl ji odhaduje na čtrnáct miliard dolarů (téměř 340 miliard korun). To téměř odpovídá ročnímu rozpočtu ministerstva obrany.

„Vyvozujeme závěry z toho, co se děje na Ukrajině. Důležitou roli na současném bojišti sehrávají tanky a děla. Musíme disponovat velkou silou,“ prohlásil podle serveru Gazeta.pl. Blaszczak.

„Dnešní rámcové smlouvy jsou pouze první fází naší spolupráce. Jsme přesvědčeni, že tato spolupráce je výhodná pro obě naše země, pomůže posílit polskou armádu. Nemáme čas, musíme vyzbrojit vojsko,“ řekl ministr. „Vybudujeme s našimi partnery takový potenciál, abychom mohli vybavit a posílit vojsko o 300 tisíc vojáků,“ dodal.

8 minut
Polsko posiluje armádu
Zdroj: ČT24

Vláda stamiliardovou objednávku obhajuje tím, že denně slýchá výhrůžky z ruských propagandistických kanálů, informuje zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Nejednou se například v ruské státní televizi objevil názor, že by Polsko mělo být po Ukrajině a Pobaltí další obětí agrese.

Polská vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost je proto vůči Moskvě podezřívavá. Tím také podle zpravodaje ospravedlňuje, proč zakázku zadala bez výběrového řízení. „Jde o odstrašení, aby se agresor neodvážil ohrozit Polsko. Je mimořádně důležité, že první tanky a houfnice dorazí do Polska ještě letos,“ dodal Blaszczak.

„Na druhou stranu polská opozice hovoří o tom, že peníze, které vláda zaplatí za zbraňové systémy z Jižní Koreje by mohly být rozloženy v čase, že by zkrátka mohly v té současné tíživé situaci být vynaloženy třeba na pomoc některým rodinám, které zasáhla energetická krize,“ uvádí Papadopulos.

Tanky K2 ve výzbroji armády Jižní Koreje
Zdroj: AP/Seung Il Ryu/ČTK

Varšava objednala tisíc tanků

Polsko si objednalo hned tisíc tanků K2, které patří mezi to lepší, co v současnosti jihokorejský obranný průmysl nabízí. Jejich dodávka je podle ministerstva rozdělena do dvou částí. Ještě letos Polsko obdrží 180 strojů. Druhá část počítá se zahájením výroby zbývajících kusů ve verzi K2PL od roku 2026 na polském území.

Kontrakt na houfnice je také rozdělen na dvě fáze. Prvních osmačtyřicet kusů dorazí tento rok, aby kompenzovaly techniku darovanou Ruskem napadené Ukrajině. Další dodávky více než šesti set houfnic začnou v roce 2024. Od roku 2026 se budou K9 také vyrábět v Polsku. Stejnou zbraň využívá například i finské dělostřelectvo.

Polští komentátoři připomínají, že tamní zbrojovky již produkují houfnici Krab na podvozcích jihokorejské K9. Část „krabů“ už země poskytla Ukrajině.

Třetí kontrakt se týká osmačtyřiceti letadel, z nichž dvanáct má být dodáno v polovině roku 2023. Blaszczak informoval, že FA-50 nahradí stárnoucí polské stíhačky MiG-29 sovětské konstrukce. Bitevníky budou sloužit k výcviku pilotů, ale i k bojovým operacím.

Zbraně dodají také USA nebo Turecko

Varšava v poslední době uzavřela i řadu dalších zbrojních kontraktů. Počátkem tohoto měsíce podepsalo smlouvu o nákupu dvaatřiceti víceúčelových vrtulníků AW149, které vyvinul italský koncern Leonardo. Blaszczak také minulý týden podepsal dohodu o pořízení stíhačů tanků Ottokar Brzoza, využívající podvozek zkonstruovaný českou automobilkou Tatra.

Tanky M1A2 Abrams ve výzbroji armády USA
Zdroj: ZUMA/Tobias Cukale/ČTK

Na počátku minulého týdne pak ministr ohlásil, že do země dorazilo prvních osmadvacet starších amerických tanků Abrams a brzy začne výcvik tankistů, aby byli připraveni na dodávku jejich nejnovějších verzí. Polsko totiž počátkem dubna podepsalo s USA dohodu o koupi 250 kusů M1A2 Abrams typu SEPv3. První mají dorazit koncem letošního roku. Poslední pak v roce 2026.

Rovněž v dubnu totiž Varšava poskytla Kyjevu více než 240 tanků T-72 sovětské konstrukce, nedávno následovaly i tanky PT-91 Twardy, což je v podstatě modernizovaný T-72. Výzbroj polské armády mezitím doplní 116 starších tanků Abrams, aby vyplnily mezeru po předání polských tanků sousední Ukrajině.

Polská armáda ještě letos očekává také americký protiraketový systém Patriot a turecké bojové drony Bayraktar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje protiekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 39 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...