Růst cen zemního plynu v Evropě ve středu prudce zrychloval. Cena klíčového termínového kontraktu s dodáním v listopadu se zvýšila až o čtyřicet procent a poprvé překročila 160 eur (zhruba čtyři tisíce korun) za megawatthodinu. Vyplývalo to z dat pro obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu. Následně však ceny klesly v reakci na slova ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten uvedl, že Rusko zvyšuje dodávky plynu do Evropy a je připraveno stabilizovat trh.
Plyn zdražil o čtyřicet procent za den. Putinovo vyjádření poté srazilo ceny dolů
V úterý cena listopadového kontraktu vzrostla asi o dvacet procent a poprvé překonala hranici sto eur. Jen za dva dny se tak cena plynu s dodáním následující měsíc zvýšila zhruba o šedesát procent. „To je prostě směšné,“ řekl k prudkému růstu ceny plynu analytik Tom Marzec-Manser ze společnosti ICIS. „Je téměř nemožné zdůvodnit, jak a proč se to pohybuje tak rychle a tak vysoko,“ dodal podle agentury Bloomberg.
V reakci na Putinovo vyjádření vykazovala cena klíčového termínového kontraktu s dodáním v listopadu ve středu kolem 17:00 SELČ pokles o více než sedm procent na 107,5 eura (zhruba 2730 korun) za megawatthodinu.
Za růstem cen stojí podle většiny analytiků vzestup ekonomické aktivity, nízké zásoby plynu a blížící se topná sezona. Objevila se rovněž obvinění, že Rusko manipuluje s cenou, aby tak dosáhlo rychlého spuštění provozu nového plynovodu Nord Stream 2.
Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR a z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUTl řekl v Interview ČT24, že dodávky z Ruska jsou přesně podle smluv „a dokonce dodávají více, než bylo nasmlouváno.“ Myslí si tedy, že to byla Evropa, kdo zaspal s nasmlouváním.
Upozornil také, že i Rusko má plynu omezené množství a tak ho nejdříve dodá svým občanům a potom (nad nasmlouvané limity) těm zákazníkům, kteří za něj nabídnou více. Zmínil v této souvislosti, že spotřeba plynu roste například v Asii.
Rusko vidí chyby na straně Evropské unie
Rusko zodpovědnost za růst cen odmítá. „Trváme na tom, že Rusko nehraje žádnou roli v tom, co se nyní odehrává na evropském trhu s plynem,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Růst cen je podle něj důsledkem souběhu více faktorů, včetně snahy Evropské unie rychle přecházet k obnovitelným zdrojům energie, na což nejsou připraveny stabilní dodávky, poznamenala agentura DPA.
Šéf Kremlu Vladimir Putin uvedl, že za současnou situaci je zodpovědná Evropa, protože neuzavřela dostatek smluv o dlouhodobých dodávkách ruského plynu. „Jejich politikou bylo zbavovat se dlouhodobých kontraktů a tato politika se ukázala jako chybná,“ řekl podle agentury AFP ruský prezident na setkání s představiteli ruského energetického průmyslu.
Evropská unie chystá reformu trhu s plynem
Rychlým růstem cen energií včetně zemního plynu se už začala zabývat Evropská unie. Komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová ve středu uvedla, že EU plánuje do konce roku uskutečnit revizi pravidel trhu s plynem, aby zajistila, že rostoucí náklady na energii nenaruší zotavování ekonomiky z dopadů pandemie covidu-19.
Podle aktuálního prohlášení předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové Unie zváží mimo jiné oddělení dosud svázaných cen plynu a elektřiny či vybudování společných strategických rezerv plynu.
Simsonová rovněž uvedla, že zásoby plynu v Evropě jsou sice nižší než obvykle, ale dostatečné pro pokrytí spotřeby v zimním období. „Do konce roku navrhnu reformu trhu s plynem. V této souvislosti přezkoumám otázky kolem skladování a bezpečnosti dodávek,“ prohlásila.
Unie by podle ní měla zvážit společné nákupy a urychlit přechod na levnější obnovitelné zdroje energií.
Zdražování energií řeší i čeští europoslanci
Tématem se zabývá i řada českých europoslanců. Jako důvod vysokých cen energií vidí Luděk Niedermayer (TOP 09) nejen nedostatek zásob a oživení ekonomiky po koronavirové pandemii, ale také to, že trh se zemním plynem se stal globálním a rozjela ho velmi vysoká poptávka z Asie.
„Tato zima bude zřejmě ve znamení vysokých cen. EU by měla společně pracovat na tom, aby byly dodávky zemního plynu co nejdřív naplněny,“ řekl v Událostech, komentářích.
Europoslanec Martin Hlaváček (za ANO) nevidí problém v nedostatku zásob, ale spíš v obrovské fluktuaci cen za plyn. „Evropa má problém jako celek. Shodli jsme se na tom, že se musí zasáhnout.“ Některé oblasti podle něj bude možné koordinovat společně s Evropou, jako jsou kompenzace koncovým uživatelům, společné nakupování surovin, daňové úlevy nebo regulace cen emisních povolenek. „Komise by měla v řádu několika nejbližších dnů přijít s řešením, jak to udělat,“ doplnil.