Cena plynu pro evropský trh se od pondělí zvýšila zhruba o 70 procent, surovina se nyní prodává za více než 140 eur (3465 korun) za megawatthodinu. K nárůstu došlo po sdělení ruského velvyslance při EU, že přetrvávající problémy s opravou zařízení pro kompresorové stanice by mohly vést k tomu, že Rusko zcela zastaví plynovod Nord Stream 1.
Plyn je v EU dražší o 70 procent, Rusko hrozí odstávkou plynovodu Nord Stream 1
4 minuty
Události ČT: Růst cen zemního plynu
Takový scénář by byl katastrofou pro Německo, které je na dodávkách plynu tímto potrubím závislé, řekl velvyslanec Vladimir Čižov na okraj ekonomického fóra v Petrohradě. Ruská státní společnost Gazprom už dodávky plynu potrubím Nord Stream 1 tento týden omezila celkem asi o šedesát procent, maximální objem dodávek se tak snížil z obvyklých 167 milionů metrů krychlových na 67 milionů metrů krychlových za den.
Italská energetická společnost Eni ve čtvrtek odpoledne oznámila, že Gazprom jí v tento den dodá jen 65 procent dohodnutého objemu plynu. Rakouská OMV pak uvedla, že od Gazpromu bude odebírat méně plynu.
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v červenci se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku odpoledne dostala nad 145 eur (3585 korun) za MWh, a vykazovala tak proti středě nárůst zhruba o dvacet procent. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující. V pondělí se cena pohybovala mírně nad 80 eury.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že za omezením dodávek plynu do Evropy jsou dopady sankcí, které na Rusko zavedly západní země kvůli jeho letošní invazi na Ukrajinu. Rusko se podle něj omezovat dodávky předem nechystalo, na vině jsou podle Peskova problémy s údržbou turbín. Toto vysvětlení ale už ve středu odmítl německý ministr hospodářství Robert Habeck, jenž krok Gazpromu označil za politicky motivovaný.
Ve čtvrtek Habeck prohlásil, že zásobování Německa plynem ohroženo není, může se ale prodražit. Ministerstvo uvedlo, že i přes nynější problémy se nadále daří plnit plynové zásobníky na nadcházející zimu. Země se zároveň připravuje na nejhorší varianty a podle Habecka by pomoci měli i obyvatelé, a to tím, že budou energiemi co nejvíce šetřit.
Obavy před zimou
Nižší objem dodávek vyvolává obavy, zda bude možné před zimou naplnit zásobníky plynu tak, jak si vlády jednotlivých unijních zemí naplánovaly. Méně plynu z Ruska proudí také do Itálie, o snížení objemu dodávaného plynu Gazprom informoval také partnery na Slovensku a v Česku. Slovenský podnik SPP i česká elektrárenská společnost ČEZ ale na dotaz agentury Reuters uvedly, že omezení dodávek nemá na zákazníky žádné dopady. Podle odborníků by zastavení dodávek plynu do Německa pocítilo i Česko.
Omezení dodávek ruského plynu hlavní trasou do EU se časově kryje s problémy americké společnosti Freeport LNG. Její terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) patří k největším vývozním zařízením tohoto druhu ve Spojených státech a v poslední době z něj zkapalněný plyn proudil zejména do Evropy. Kvůli požáru ale bude nejméně do září mimo provoz a k plné kapacitě se vrátí až koncem roku. Původně firma předpokládala, že provoz obnoví asi za tři týdny.
Členské země EU začaly už dlouho před válkou na Ukrajině závislost na tehdy velmi levném ruském plynu omezovat a dlouhodobé kontrakty nahrazovat krátkodobými, kde bývají ceny výrazně vyšší. Přepočteno na milion britských termálních jednotek (mmBtu) se teď cena plynu pro evropský trh v TTF pohybuje nad hranicí 44 dolarů za mmBtu, zatímco před rokem činila asi 6,50 USD. Cena LNG pro asijský trh se teď pohybuje nad 23 USD za mmBtu, zatímco před rokem činila zhruba 7,50 USD.
Požár plynového pole
Gazprom už koncem dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Zdůvodnil to tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Později Gazprom ukončil také dodávky suroviny do Finska a Nizozemska. Plyn přestal dodávat rovněž dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.
Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po únorové invazi na Ukrajinu, když na něj západní země uvalily sankce, které většinu finančních transakcí mezi Ruskem a Západem znemožnily.
Mluvčí Kremlu ale minulý týden uvedl, že Moskva nepředpokládá, že Gazprom zastaví dodávky zemního plynu dalším evropským zákazníkům. Dodal, že systém, který Moskva vytvořila, aby odběratelé hradili dodávky ruského plynu v rublech, funguje podle plánu.
V noci zachvátil požár plynové pole Urengoj na Sibiři, které je druhé největší na světě. Gazprom ale ráno oznámil, že plameny jsou pod kontrolou a že na produkci plynu nebudou mít žádný vliv, informovala agentura Reuters. Pole Urengoj leží v Jamaloněneckém autonomním okruhu a jeho celkové rezervy přesahují deset bilionů metrů krychlových plynu.
Ceny rostou od podzimu
Ceny plynu se začaly zvyšovat už loni na podzim, podle části ekonomů v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu (European Green Deal), ve které Evropská unie stanovila harmonogram rychlého odklonu od fosilních paliv. Před rokem se cena plynu v TTF pohybovala kolem devatenácti eur za megawatthodinu, ale už před koncem loňského roku překročila 120 eur, než se opět snížila. Krátce po ruské invazi na Ukrajinu stál plyn v TTF přechodně i 345 eur za megawatthodinu.
Gazprom už plyn nevyváží západním směrem potrubím Jamal-Evropa, dodávky zastavil, když Rusko uvalilo odvetné sankce na společnost EuRoPol Gaz, která vlastní polskou část plynovodu. Plyn tímto potrubím proudí už jen východním směrem, tedy z Německa do Polska.
Kromě toho Ukrajina v květnu rozhodla, že přestane umožňovat Gazpromu tranzit ruského plynu přes stanici Sochranovka, jeden ze dvou tranzitních bodů na ukrajinském území. Objem ruského plynu, který směřuje do EU přes Ukrajinu, se tak snížil asi o třetinu.
Paralelně s plynovodem Nord Stream 1 vede i nově dokončený plynovod Nord Stream 2, jenž by zdvojnásobil kapacitu plynu, který může Rusko dodávat do Evropy. Německo ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu zprovoznění projektu zablokovalo.
