Pět evropských zemí viní Kreml z otravy ruského opozičníka Navalného

Pět evropských zemí v čele s Británií podle tiskových agentur tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem. Nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Navalného smrt způsobil podle těchto zemí ruský stát.

Ministerstva zahraničí Británie, Francie, Německa, Švédska a Nizozemska uvedla, že analýza biologických vzorků z těla Navalného „jednoznačně potvrdila přítomnost epibatidinu“. Tento jed pochází z kůže takzvaných šípových žab v Jižní Americe a v Rusku se přirozeně nevyskytuje.

Epibatidin se vyskytuje v přírodě u ekvádorských žab, lze jej však také uměle vyrobit v laboratoři, což byl podle evropských vědců pravděpodobně případ látky použité na Navalného. Působí na organismus podobně jako nervové jedy, protože způsobuje křeče, záchvaty, zástavu dýchání, zpomalení srdeční činnosti a nakonec smrt.

Evropští politici odsuzují Putinův režim

Uvedených pět zemí uvedlo ve společném prohlášení, že jedině „Rusko mělo prostředky, motiv a příležitost k podání tohoto jedu“. Hodlají nahlásit Rusko Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) za porušení Úmluvy o chemických zbraních, dodaly resorty. „Dále nás znepokojuje, že Rusko nezničilo všechny své chemické zbraně,“ dodala ministerstva v prohlášení.

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že Navalnyj „prokázal obrovskou odvahu tváří v tvář tyranii“. „Dělám vše, co je v mých silách, abych ochránil náš lid, naše hodnoty a náš způsob života před ruskou hrozbou a Putinovými vražednými úmysly,“ dodal ministerský předseda na síti X.

„Rusko vidělo v Navalném hrozbu. Použitím tohoto typu jedu ruský stát prokázal, jak opovrženíhodnými prostředky disponuje a jaký obrovský strach má z politické opozice,“ prohlásila britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se setkala s vdovou po zesnulém opozičníkovi Julijou Navalnou.

K případu se vyjádřil také francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. „Alexej Navalnyj před dvěma lety zemřel následkem otravy jedním z nejnebezpečnějších nervových jedů. Nyní už víme, že Vladimir Putin je připraven použít bakteriologické zbraně proti vlastnímu lidu, jen aby se udržel u moci,“ uvedl ministr na X. „Francie vzdává hold této osobnosti opozice, kterou zabili za boj za svobodné a demokratické Rusko,“ dodal.

Navalného vdova: Moje podezření se potvrdilo

Vdova Julija Navalná už loni v září prohlásila, že laboratorní testy provedené ve dvou zemích ukázaly, že Navalnyj byl otráven. Konkrétní jed nebo chemickou látku tehdy nezmínila, ovšem vyzvala ke zveřejnění výsledků vyšetřování toho, čím přesně byl otráven.

Navalná v sobotu uvedla, že si byla „od prvního dne jistá“, že byl její manžel otráven, a že nyní existuje i vědecký důkaz. „Putin zabil Alexeje chemickou zbraní,“ napsala na síti X. „Vladimir Putin je vrah. Musí být hnán k odpovědnosti za všechny své zločiny,“ prohlásila.

Reakce přichází i z Česka. „Zprávy o tom, že ruská vláda zavraždila Navalného, potvrzují to, co už víme: Putin používá atentát jako nástroj moci,“ uvedl k prohlášení bývalý český premiér Petr Fiala (ODS) na sociální síti X. Zdůraznil nutnost investic do evropské bezpečnosti. „Musíme zajistit, aby Rusko už nikdy nezískalo moc ohrožovat naši suverenitu,“ dodal.

Opozičník už dříve čelil snahám o své odstranění

Navalnyj byl roky nejvýraznější tváří ruské opozice, kritizoval režim Vladimira Putina, především za korupci, a pořádal protivládní demonstrace. V roce 2020 přežil otravu paralytickou látkou novičok, ze které obvinil Kreml. Ten to odmítl. Po léčbě v Berlíně se v roce 2021 vrátil po pěti měsících do Ruska, kde byl okamžitě zatčen a v několika procesech odsouzen k devatenáctiletému vězení. Opozičník odmítal vinu a přičítal své uvěznění snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku.

Navalnyj zemřel 16. února 2024 náhle a za až dosud nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři ve věku 47 let. Podle ruských úřadů podlehl kombinaci onemocnění a arytmie. Navalného rodina a stoupenci to odmítají a tvrdí, že byl zabit na příkaz Kremlu. Po jeho smrti úřady několik dní odmítaly vydat jeho tělo příbuzným, což vzbudilo podezření, že se Kreml snaží zatajit vraždu. Putin označil Navalného smrt za smutnou událost a prohlásil, že byl připraven ho předat Západu v rámci výměny vězňů za předpokladu, že se už nikdy nevrátí do Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záporoží hlásí po ruských útocích šest mrtvých, Kyjevem zněly exploze

Rusko v noci na úterý podniklo další sérii útoků na Ukrajinu. Po úderu balistickými střelami a leteckými pumami na Záporoží zemřelo šest lidí, dalších devatenáct osob utrpělo zranění, oznámil šéf oblastní vojenské správy Ivan Fedorov. Novému útoku ruských balistických střel čelil v noci také Kyjev.
03:03Aktualizovánopřed 12 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má už nejméně 164 obětí

Nejméně 164 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, uvedla agentura Reuters. Raněných jsou podle médií stovky. Počet obětí pravděpodobně ještě poroste, protože pátrání po nezvěstných pokračuje. Otřesy zbořily budovy, poškodily nemocnice a infrastrukturu a uvěznily lidi pod troskami. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století.
04:46Aktualizovánopřed 24 mminutami

Turecký parlament schválil zákon, který by umožnil propuštění části členů PKK

Turecký parlament schválil zákon, který stanovuje právní rámec pro rozpuštění zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Část jejích členů by na základě normy mohla být propuštěna, podotkla agentura Reuters. Podle ní se jedná o významný krok směrem k ukončení dlouhodobého konfliktu, který si vyžádal životy desítek tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Estonsko ruší podporu v nezaměstnanosti pro mladé, kteří dokončili vojenskou službu

Nové podmínky nároku znamenají, že mladí absolventi nemohou po ukončení školy nebo výkonu vojenské služby pobírat podporu v nezaměstnanosti, pokud předtím alespoň osm měsíců nepracovali.
před 3 hhodinami

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí přes sto obětí

Počet obětí zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 111, zraněných je 87 a zřítilo se 61 budov, uvedl večer SELČ prezident Abelardo de la Espriella. Oznámil, že navštíví postiženou oblast a že vyhlášený nouzový stav umožní urychlit uvolňování potřebných finančních prostředků. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vojáci nasazení v Ceutě musí zrušit volna a vycházky

Španělské ministerstvo obrany nařídilo odvolat vycházkové povolenky a zrušit volno vojákům, kteří slouží v jednotkách umístěných v Ceutě na africkém kontinentu, uvádí španělská média. Velitelé pak nemají udělovat nové volno četníkům v Ceutě kvůli zvýšenému migračnímu tlaku, píše deník El País. Kroky zřejmě souvisí s obavami o další pokus o masivní přechod hranice s Marokem. Na konci července do města přišlo podle nového odhadu na 80 tisíc lidí.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.