Evropa stále řeší nedostatek vakcín proti covidu-19. Firmy Pfizer a BioNTech však oznámily, že EU dodají ve druhém čtvrtletí o 75 milionů dávek víc, než počítala původní dohoda. Některé země polevují v protiepidemických opatřeních – v Itálii se otevírají bary, restaurace a muzea, v Rakousku všechny obchody či kadeřnictví, v Polsku jen vybrané provozovny.
Pandemie ve světě: Německo slibuje vakcíny pro každého, Rakousko, Polsko či Itálie rozvolňují opatření
Německá kancléřka Angela Merkelová svolala na pondělní odpoledne takzvaný očkovací summit s premiéry spolkových zemí, na němž se řešily problémy s nedostatkem vakcín. Ze setkání s představiteli farmaceutických společností i zástupci Evropské komise vyplynulo, že země bude mít do konce roku k dispozici 323,5 milionu dávek, což je pro stát s 83 miliony obyvatel více než dostatek i na přeočkování. Média už ale poukázala na problémy s výrobní kapacitou.
Z dat ministerstva zdravotnictví vyplývá, že již do konce druhého čtvrtletí Německo získá nejméně 83 milionů vakcín, a to od výrobců Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca, jejichž preparáty EU povolila. Podle Merkelové bude mít Německo do konce léta k dispozici dostatek vakcíny, aby se mohl nechat naočkovat každý, kdo bude mít zájem.
„V maximálním i minimálním scénáři dodávek budeme moci každému obyvateli nabídnout vakcínu ve třetím čtvrtletí, do konce léta,“ řekla Merkelová. Tento závazek na tiskové konferenci ještě zopakovala. „Toto můžeme dodržet,“ dodala na konci summitu.
Zpravodaj ČT Martin Jonáš o očkování proti koronaviru v Německu (zdroj: ČT24)
„Rozhodně se nedá říct, že by očkování v Německu bylo propadákem. Země chtěla být ale na úplné špičce, chystala se kampaň nebo síť velkokapacitních center. Ve výsledku jsou někde v průměru mezi zeměmi EU, byť napřed například před Českem,“ uvádí zpravodaj ČT v Berlíně Martin Jonáš.
V Německu přibylo za víkend přes tisíc obětí covidu-19, nemoc se šíří mezi staršími ročníky. Tvrdý lockdown zavedený před Vánoci ale podle Jonáše začíná fungovat, každý den se totiž snižují počty nově nakažených. Na 100 tisíc obyvatel v tuto chvíli připadá 90 nakažených.
Německo také v pondělí zprovoznilo první detenční zařízení pro ty, kteří odmítají dodržovat nařízenou karanténu. Nachází se na severu země ve Šlesvicku-Holštýnsku a je součástí nevyužívaného vězeňského ústavu pro mladistvé.
Firmy Pfizer a BioNTech v pondělí oznámily, že chtějí od poloviny února zvyšovat dodávky své vakcíny pro Evropskou unii a do konce března dodat původně plánované množství očkovací látky. Ve druhém čtvrtletí pak unijní státy dostanou o 75 milionů dávek více, než počítala původní dohoda.
Rakousko, Polsko a Itálie rozvolňují opatření
Některé evropské země však začínají uvolňovat protiepidemická opatření. V Rakousku budou příští pondělí moci otevřít všechny obchody, muzea či galerie. Podmínkou pro vstup do obchodů bude respirátor FFP2, omezený bude také počet zákazníků na prodejnu. Třeba u kadeřnictví bude nutné předložit negativní test na koronavirus, který nebude starší než 48 hodin.
Po prázdninách, které skončí v části spolkových zemí 8. února a v dalších o týden později, se budou moci do lavic vrátit žáci prvních stupňů základních škol. Starší žáci se budou ve školách střídat ve „směnném provozu“. Novinkou bude povinné testování školáků dvakrát týdně. Bez otestování se žáci nebudou moci do školy vrátit a budou se muset dál účastnit distanční výuky.
Nadále v zemi, kde se na demonstracích proti vládním opatřením o víkendu sešlo až 10 tisíc lidí, platí zákaz vycházení od 20 do 6 hodin a některá opatření se budou i zpřísňovat. Například pokuty za porušení protikoronavirových restrikcí budou napříště vyšší. „Výrazně“ se podle kancléře Sebastiana Kurze zpřísní kvůli mutacím koronaviru také režim na hranicích, podrobnosti ale nesdělil.
Podle ministra zdravotnictví Rudolfa Anschobera se budou mimo jiné muset jednou týdně testovat lidé z okolních zemí, kteří dojíždějí přes hranice do Rakouska za prací. Nová pravidla pro pendlery měla původně platit již od pondělí, vláda je ale nejspíš oznámí až v úterý.
V Polsku se v pondělí otevírají obchody v nákupních centrech a provoz obnovují kulturní zařízení včetně muzeí a galerií. V zemi je stabilní epidemická situace, vláda ale stále neotevírá například hotely, restaurace, kina nebo divadla.
Většina italských regionů se přesouvá do nižšího, žlutého stupně opatření. Díky tomu se ve většině Itálie znovu otevřou bary, restaurace či muzea. Ve středním stupni opatření ovšem zůstává pět krajů včetně Sicílie či Apulie. V Římě zahajují provoz vatikánská muzea či Koloseum.
Maďarsko očekává další protesty proti opatřením
„Očekává se, že na protest proti koronavirovým zákazům otevře v pondělí v Maďarsku asi stovka restaurací. Včera protestovaly v Budapešti stovky lidí, většinou podnikatelé, kteří žádali uvolnění restrikcí. Právě v pondělí se podle původních plánů mělo začít v Maďarsku uvolňovat, nakonec se tak nestalo a veškeré restrikce se prodlužují minimálně do 1. března,“ sděluje zahraniční zpravodaj ČT Petr Obrovský.
Nedělní protesty však byly v Maďarsku menší než zmíněné protesty ve Vídni. Aktuálně v Maďarsku platí noční zákaz vycházení, dálkově se učí na středních školách, zavřené jsou restaurace, hotely, sportoviště či kulturní podniky. V provozu jsou ale všechny obchody a služby, které zavírají v 19 hodin.
Studio ČT24: Zahraniční zpravodaj Obrovský k opatřením proti epidemii v Maďarsku (zdroj: ČT24)
Epidemická situace je v Maďarsku výrazně lepší než v České republice, na Slovensku či v Rakousku, v posledním týdnu registruje denně asi 120 nových případů na milion obyvatel.
Maďarsko se spoléhá také na ruské a čínské vakcíny, ty se ale těší nízké důvěře veřejnosti. „Podle průzkumů by si je zvolily přednostně jen jednotky procent Maďarů. Stala se z toho už politická otázka. Opozice obviňuje vládu, že nákupem ruských a čínských očkovacích látek podkopává důvěru k očkování jako takovému,“ doplňuje Obrovský.
Francie omezila lety mimo Evropskou unii
I ve Francii skupiny na internetu vyzvaly ke dni občanské neposlušnosti. Ta by se měla projevit zejména nedodržováním protikoronavirových nařízení.
Lidé, kteří se chystají letecky vycestovat mimo Evropskou unii, musejí také od pondělí ve Francii prokázat, že mají k cestě vážný důvod. Vztahuje se to i na vstup do Francie ze zemí mimo EU.
Posouzení, zda mají pasažéři letadel směřujících do zemí mimo EU pro cestu dostatečně pádný důvod, má na letištích na starosti pohraniční policie. I když kontrola dokladů při vstupu do tranzitní zóny by v běžném případě zabrala jen desítky sekund, nyní může vyhodnocení každého případu trvat pět až deset minut.