Pandemie ve světě: Francie bude očkovat i v lékárnách, v Polsku rostou denní přírůstky nakažených

Ve Francii se začne očkovat i v lékárnách. V Polsku rostou denní přírůstky nakažených. V Itálii mohou od soboty otevřít sjezdové areály a vleky, tuto možnost nicméně mají pouze regiony s nízkým výskytem koronavirové nákazy, mezi které zatím patří pouze Sardinie. V Německu se rychle šíří britská varianta koronaviru, která činí přes čtyřicet procent nalezených případů. Řecko si na mapě cestovatele od pondělí pohorší. Belgie zvažuje uvolnění některých restrikcí.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

Denní přírůstky nově nakažených koronavirem v Polsku v posledních dnech neustále rostou a vláda se rozhodla zpřísnit omezující opatření v dalším vojvodství. Ministerstvo zdravotnictví předtím oznámilo, že během uplynulých 24 hodin přibylo dalších 15 829 potvrzených infekcí, což je podle webu listu Rzeczpospolita nejvyšší počet od 27. listopadu. Polsko má asi 38 milionů obyvatel.

Vláda se vzhledem k výrazně zhoršené situaci rozhodla rozšířit protikoronavirové restrikce v Pomořském vojvodství. Podle agentury PAP mezi ně patří uzavření kin, hotelů a bazénů, obnovení dálkové výuky prvních až třetích tříd základních škol zatím na týden od 13. března a omezení „aktivit“ v nákupních centrech. Podobná opatření už platí ve Varmijsko-mazurském vojvodství a vláda jejich platnost prodlužuje o další týden. V ostatních vojvodstvích se prodlužují mírnější omezení, která tam platí doposud. Kabinet již také ve středu rozhodl o aktivování dočasných nemocnic v devíti ze 16 vojvodství. 

V Itálii se mohou od soboty otevírat sjezdovky i vleky. Prozatím tomu tak bude zřejmě jen na Sardinii, otevřít totiž mohou jen oblasti s nízkým výskytem nákazy. Vláda chtěla v polovině února spustit vleky v regionech se středně závažným výskytem (takzvané žluté zóny), plošný zákaz provozu ale prodloužila do páteční půlnoci. Sjezdovky ve žlutých zónách zůstanou i po sobotě zavřené.

Osmi z dvaceti regionů přitom hrozí přeřazení do vyššího stupně pandemických opatření. Do něho budou zařazeny regiony Emilia-Romagna a Kampánie. V nich je zakázáno prezenční vyučování na školách, barům a restauracím je povolen pouze rozvoz nápojů a jídla a otevřené zůstávají výlučně obchody s nezbytným zbožím. Kromě opodstatněných důvodů obyvatelé nesmí opustit území obce, kde bydlí. 

Počet denně odhalených případů nákazy v týdnu stoupal. Ve čtvrtek testy odhalily 22 865 případů infekce. Během rok trvající epidemie se v Itálii nakazily bezmála tři miliony lidí, z nichž téměř 99 tisíc zemřelo.

Belgie uvažuje o rozvolnění

Také v Belgii se uvažuje o rozvolnění některých opatření. Možná je oznámí už po svém pátečním jednání belgická vláda. Zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský připomněl, že tato země patřila při první vlně k nejvíce postiženým a byla hodnocena jako jedna z nejhorších. „Dnes by Belgie mohla být ukazována jako země, která se dokázala poučit z jarního neúspěchu“.

Za zlepšením stojí například to, že země přijala přísná opatření, která v létě příliš neuvolňovala. S výjimkou otevření restaurací, které se však v září hned zavřely. Neuvolňovalo se ani na podzim, ani před Vánocemi. „Belgie si tak zvykla na tuto realitu života s virem.“ Došlo sice k některým incidentům, například při pořádání sešlostí v parcích či studentských večírků, kdy musela zasahovat policie, ale podle zpravodaje byly spíše ojedinělé a země jako celek se naučila s novou realitou žít. Zmínil například dodržování opatření v obchodech či ze strany veřejnosti. Belgie také podle něho důsledně uzavřela hranice. Nyní se však hovoří o tom, že je na nátlak Evropské komise bude muset od dubna zase více otevřít. 

K rozvolňování došlo od 2. března také v Nizozemsku, například při otevření některých obchodů či v tom, že žáci vyšších ročníků se na jeden den v týdnu vrátili do škol.

Případů s britskou mutací v Německu přibývá

Šéf Institutu Roberta Kocha (RKI) Lothar Wieler prohlásil, že Německem se rychle šíří britská varianta koronaviru, která činí přes čtyřicet procent případů. „Před čtyřmi týdny to bylo šest, před dvěma dvacet a v posledním týdnu více než čtyřicet procent zkoumaných vzorků,“ řekl.

V zemi je také delší dobu potvrzen výskyt jihoafrické varianty. „Její podíl činí jedno procento,“ uvedl Wieler. Vyzval veřejnost, aby se nechala očkovat, pokud takovou nabídku dostane. „Schválené vakcíny jsou bezpečné a účinné, a to i proti mutacím. Chrání před těžkým průběhem nemoci,“ řekl.

Podle něho dostalo první dávku pět procent obyvatel země, tři procenta populace obdrželo i druhou dávku, která imunizační cyklus uzavírá. V Německu za uplynulý den přibylo 10 580 nakažených a 264 úmrtí.

Ve Francii se začne očkovat i v lékárnách

Francouzská vláda chce urychlit očkování, aby vakcínu do léta dostalo 30 milionů obyvatel. Od 15. března se proto začne očkovat i v lékárnách. Epidemická situace v zemi se stále nelepší. Premiér však navzdory očekávání neoznámil zpřísnění opatření v Paříži a okolí, uvedl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. Čekal se přitom minimálně víkendový lockdown. „Situace je zde dramatická, ale není kritická, jako například v Nice nebo hlavně na severu Francie, kde vláda rozhodla o zpřísnění současných opatření.“

Vláda se proto rozhodla z hlediska restrikcí postupovat lokálně, nikoliv plošně, protože se situace například mezi Paříží a Bretaní se výrazně liší. „Vláda také poprvé naznačila, za jakých okolností by mohlo dojít k uvolnění opatření. Mluví se o polovině dubna.“ Zvažuje se tak například, za jakých okolností by mohly být otevřeny restaurace. Někteří experti to však považují za předčasné a čekají, že v polovině března by mohlo dojít k výraznému nárůstu nových onemocnění, jako důsledek nových variant.

Paříž varuje před nákupem vakcín mimo rámec EU

Francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune řekl v pátečním vysílání rozhlasu RTL, že státy EU by neměly usilovat o dodávky vakcín mimo společný mechanismus sedmadvacítky. Budou-li země usilovat o čínské nebo ruské vakcíny, bude to prý „vážné“.

Tajemníkovo vyjádření reaguje na přibývající snahy zemí opatřovat si přípravky nad rámec dodávek zajišťovaných Evropskou komisí. Po Maďarsku například přijalo ruské vakcíny Sputnik V i Slovensko. „Nemělo by se jen tak vystupovat z evropského rámce. Budou-li země usilovat o čínskou nebo ruskou vakcínu, mám za to, že by to bylo vážné,“ míní Beaune. Dodal, že diskuse je zatím v politické rovině a že z jeho strany nejde o žádné vyhrožování. „Bude-li to pokračovat, nemůžete mít přínos z evropského rámce a zároveň se pokoušet o národní řešení,“ řekl Beaune.

Jeho slova potvrzují informace webu Politico o nespokojenosti Francie s počínáním východních členů EU. Ti jsou v jejích očích těmi, kdo ze společného obstarávání vakcín těží nejvíce. „Je nepřijatelné, aby ti, kdo z ní profitují nejvíce, plivali evropské solidaritě do tváře,“ citoval web nejmenovaný zdroj ve francouzské diplomacii.

Řecko si na mapě cestovatele od pondělí pohorší

Řecko bude od pondělí nově patřit do červených zemí s vysokým rizikem koronavirové nákazy, tedy druhé nejrizikovější kategorie. Dosud bylo na mapě cestovatele oranžové, cesta ze země tak bude pro české cestovatele obtížnější. Naopak Baleárské ostrovy se přesunou z červených území do oranžových se středním rizikem nákazy. Ze seznamu červených zemí se do nejrizikovější kategorie přesune Malta, opačným směrem poputují Lotyšsko a Andorra. Vyplývá to z nejnovějšího sdělení ministerstva zdravotnictví.

Při návratu ze zemí s velmi vysokým rizikem, značených tmavě červenou barvou, je povinný test před cestou do ČR, po příjezdu musí cestující absolvovat karanténu. Po pěti dnech si mohou udělat druhý PCR test, který v případě negativního výsledku umožní karanténu ukončit. Do této kategorie patří většina členských států Evropské unie i třetích zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...