Pandemie ve světě: Anglie odkládá roušky, Evropa schválila první tabletu proti koronaviru

Nahrávám video
Události: Některé země ruší restriktivní opatření
Zdroj: ČT24

Anglie od čtvrtka ruší velkou část opatření proti šíření koronaviru, nově tak není povinné nosit na veřejných místech roušky nebo se prokazovat takzvanými covidpasy. Dosud nejvyšší přírůstky pozitivně testovaných hlásí Rakousko, Německo či Polsko. Švédsko nevydá doporučení k očkování u dětí od pěti do 11 let. Evropská léková agentura dala zelenou nasazení antivirotika paxlovid v EU. Moderna zahájila klinické testy nové verze vakcíny, která má být zaměřená na vysoce nakažlivou variantu omikron.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

Od čtvrtka se Anglie vrací k původnímu plánu opatření proti koronaviru. Odpadá tak povinnost nosit roušky v podstatě na všech veřejných místech a lidé se rovněž nemusí prokazovat očkováním, negativním testem či nedávným proděláním covidu.

Majitelé a pořadatelé nicméně stále mají možnost tuto povinnost vyžadovat. Zakrývání obličeje proto například zůstane povinné v londýnské veřejné dopravě, stejné opatření vyhlásily velké řetězce supermarketů Sainsbury's, Waitrose či Morrisons. Lidé v domovech s pečovatelskou službou budou moci rovněž od pondělí přijímat neomezený počet návštěv. Vláda již 19. ledna přestala chtít po zaměstnancích, aby upřednostňovali práci z domova.

„Pandemie ještě neskončila,“ varoval premiér Boris Johnson. „Všichni by stále měli být opatrní a vyzývám ty, kteří ještě nedostali vakcínu, aby si pro ni došli,“ dodal.

Přísnější restrikce zavedla londýnská vláda začátkem prosince v reakci na nástup vlny nákaz způsobené variantou omikron. Ta od začátku roku polevuje a úřady podle svých prohlášení doufají, že společnost začne s covidem-19 žít stejně jako například s běžnou chřipkou.

Zpřísněné restrikce, označované jako plán B, platily od 8. prosince. Cílem bylo zpomalit nástup nové vlny a dát zdravotníkům čas na podání co největšího počtu posilovacích dávek vakcín. Těch se podle vládních dat podařilo aplikovat ve Velké Británii, která má 67 milionů obyvatel, celkem 37 milionů.

Průměrný počet nových případů v Británii se nyní nachází asi na polovině rekordních přírůstků ze začátku roku, stále se však pohybuje kolem 92 tisíc za den, což je stále výrazně více než při vrcholech všech předchozích vln. V zemi nicméně klesají počty hospitalizovaných, a tím polevuje tlak na nemocnice, což by mohlo souviset s tím, že nejvíce nakažených je nyní mezi mladšími lidmi a dětmi. 

V případě nákazy koronavirem v Anglii stále platí nutnost desetidenní izolace, kterou lze ukončit po pěti dnech v případě dvou negativních antigenních testů. Johnson nicméně řekl, že by chtěl izolaci v případě nákazy v březnu zcela zrušit. Další části Spojeného království, tedy Wales, Skotsko a Severní Irsko, si určují svá koronavirová opatření samostatně. 

Dosud nejvyšší počty případů hlásí Německo, Rakousko a Polsko

Za středu v Německu přibylo 203 136 nově nakažených koronavirem, nejvíce od začátku pandemie. Šíření varianty omikron zvedlo na rekordní úroveň i hodnotu sedmidenní incidence, která aktuálně činí 1017,4.

Německo poslední dobou zažívá prudký vzestup počtu odhalených případů nákazy. Hranice sta tisíc infikovaných za den poprvé padla 19. ledna, hranice dvou set nakažených o zhruba týden později.

Tisková agentura DPA uvedla, že skutečný počet nakažených ale pravděpodobně bude výrazně vyšší, protože hodně případů není rozpoznáno. Na mnoha místech v Německu docházejí kapacity testovacích míst. 

Také devítimilionové Rakousko eviduje rapidní nárůst případů koronaviru. Za poslední den zaznamenaly tamní laboratoře 43 053 nově pozitivně testovaných, což je dosud nejvíce, kolik devítimilionová země ohlásila od začátku pandemie. 

Podle agentury APA se nynější počty nacházejí na horní hranici odhadů zdravotnických úřadů. Sedmidenní incidence, která udává, kolik lidí se v průměru nakazí na sto tisíc obyvatel, je nyní vyšší než 2200. 

Kancléř Karl Nehammer ve středu oznámil, že vláda od pondělí ukončí plošnou uzávěru pro neočkované, která v zemi platí přes dva měsíce. Odůvodnil to tím, že opatření již nedává smysl, neboť vzhledem ke zjevně menší závažnosti onemocnění způsobovaného variantou omikron nehrozí přetížení nemocnic.

Polsko hlásí 57 659 odhalených případů koronaviru za poslední den, rovněž dosud nejvíce. Tamní úřady odhadují, že během následujícího týdne bude denně od 60 tisíc do 140 tisíc nových případů.

Polská vláda v reakci zvyšuje kapacity testování. Studentům a školákům od pátých tříd úřady nařídily od čtvrtka distanční výuku. Tamní kabinet zavedl také nové restrikce, včetně nošení roušek v uzavřených veřejných prostorách, nejsou ale nijak striktně vymáhány. 

Masivní nárůst případů na Ukrajině a v Rusku

Ukrajina zaregistrovala za středu také rekordních 32 393 nových případů. Zdravotníci ve středu hospitalizovali 3016 nemocných, v souvislosti s covidem-19 zemřelo 154 lidí.

Ministr zdravotnictví Viktor Ljaško podle serveru RBK Ukrajina už dříve avizoval, že očekává dvojnásobný počet případů koronaviru ve srovnání s vlnou, která zemi zasáhla na podzim loňského roku. Tu poslední provází šíření nakažlivější koronavirové varianty omikron. Testy ji odhalily v 17 oblastech Ukrajiny, ale zatím se nestala v zemi dominantní, napsal v úterý zpravodajský web.

Rusko už sedmý den v řadě hlásí nejvyšší počet pozitivně testovaných od začátku pandemie. Laboratoře za středu evidují 88 816 potvrzených případů. Celkem se v nejrozlehlejší zemi světa, kde žije přibližně 146 milionů lidí, koronavirem prokazatelně nakazilo přes 11,4 milionu osob, z nichž podle operativního štábu 328 770 zemřelo.

Ruský statistický úřad Rosstat nicméně uvádí vyšší počty zemřelých s covidem-19, neboť eviduje i osoby, u kterých se tato nemoc zjistila až po smrti. Za středu zemřelo 665 lidí v souvislosti s covidem-19.

Vicepremiérka Taťjana Golikovová v úterý podle serveru Kommersant varovala, že zdravotnický systém bude čelit ještě větší zátěži. S šířením varianty omikron proto požádala jednotlivé regiony, aby zavedly protikoronavirová opatření, pokud tak už neučinily. 

Švédsko nevydá doporučení k očkování u dětí od pěti do 11 let

Švédský úřad veřejného zdraví se rozhodl, že nevydá doporučení, aby se proti covidu-19 očkovaly děti ve věku od pěti do jedenácti let. Přínos vakcinace podle něj u této věkové skupiny nepřevažuje rizika.

„S nynějším stavem vědění a s tím, že riziko závažného průběhu u dětí je nízké, nevidíme jasný přínos v jejich naočkování,“ řekla Britta Björkholmová ze švédského úřadu. Dodala, že toto rozhodnutí by se mohlo změnit, pokud by věda přinesla jiné poznatky nebo pokud by vývoj pandemie změnila nová varianta koronaviru. Děti z rizikových skupin už vakcínu dostat mohou.

Švédská vláda ve středu prodloužila protikoronavirová opatření, jako je omezená otevírací doba restaurací nebo limit návštěvníků ve vnitřních prostorech. Doufá však, že 9. února je bude moci zrušit.

Evropská léková agentura schválila antivirotikum paxlovid v EU

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ve čtvrtek doporučila ke schválení v Evropské unii lék proti covidu-19 paxlovid od firmy Pfizer. Jde o první medikament proti covidu-19 podávaný ve formě tabletek, který EMA doporučila, připomněla agentura AP.

Podle EMA paxlovid může u pacientů s covidem-19 zabránit závažnému průběhu onemocnění a hospitalizaci. Odborníci lékového regulačního úřadu doporučují, aby lék dostávali dospělí, kteří nepotřebují kyslík a kterým hrozí větší riziko závažného průběhu covidu-19. Vyzdvihují jeho vysokou účinnost a mírné vedlejší účinky. „Na základě laboratorních studií se očekává, že působí i proti omikronu a dalším variantám,“ uvedli experti EMA podle agentury DPA. Nyní musí doporučení schválit ještě Evropská komise, což se považuje za formalitu.

Česko má zájem o 50 tisíc dávek. Očekává je v březnu. 

Moderna vyvíjí novou vakcínu proti variantě omikron

Společnost Moderna v oficiálním prohlášení oznámila, že zahájila klinické testy nové verze své vakcíny proti covidu-19, která je zaměřená na vysoce nakažlivou variantu omikron. Začátkem tohoto týdne zahájily podobnou studii konkurenční společnosti Pfizer a BioNTech. 

Firma bude studovat bezpečnost a snášenlivost nové vakcíny u přibližně šesti set osob s odlišným očkovacím režimem. Experimentální vakcínu podá osobám, které obdržely buď dvě dávky původní látky, nebo těm, kteří za sebou mají i třetí posilující dávku. První účastník studie obdržel dávku ve středu, informovala Moderna.

Firma také poukázala na výsledky nové studie, ze které vyplývá, že protilátky schopné zasáhnout omikron přetrvávají šest měsíců po podání posilovací dávky, i když jejich hladina klesá. Závěry výzkumu zveřejnil odborný časopis New England Journal of Medicine.

Vakcíny od společností Moderna i Pfizer jsou založené na technologii mRNA, což umožňuje jejich relativně snadnou aktualizaci zaměřenou na nové varianty koronaviru.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady, potvrdil Teherán

Izraelský úder v noci na úterý zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům. Informaci izraelské armády večer potvrdila íránská státní média. Teherán potvrdil také smrt náčelníka íránských polovojenských milic basídž Gholámrezy Solejmaního, kterého rovněž zabil izraelský úder.
10:47Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý opět vrátily k růstu. Na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent přidala 3,2 procenta a uzavřela na 103,42 dolaru za barel. Od začátku měsíce zdražila o 40 procent. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykázala nárůst ceny přes 3,6 procenta na 96,85 dolaru za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 55 mminutami

VideoKakaové boby nejdou na odbyt, dopady pociťují farmáři v západní Africe

Zatímco předloni kakaové boby kvůli suchu v cenách dosahovaly historických rekordů, teď nestojí ani třetinu. Silně to pociťují hlavně farmáři v Ghaně a Pobřeží slonoviny, kterým tak leží v zaplněných skladech nebo hnijí na stromech. Pokud nějaké prodali, ani téměř po půl roce za ně většinou nedostali zaplaceno. Někteří tak nemají ani na to, aby posílali děti do školy. Za pokles cen může dobrá úroda v době nižší poptávky. Řada producentů čokolády totiž začala právě kvůli předtím vysokým cenám vyrábět menší balení.
před 1 hhodinou

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 3 hhodinami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 5 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 6 hhodinami
Načítání...