„Okupanti by se měli učit, jak přeplavat Dněpr.“ Začíná protiútok u Chersonu

Ukrajina zahájila operaci s cílem osvobodit Cherson, oznámil poradce šéfa prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Kyjev tak učinil po posledním úderu na Antonivskyj most, který pro Rusy představuje důležitou zásobovací trasu. Také Londýn uvádí, že ukrajinská protiofenziva u Chersonu nabírá na síle. Město je podle něj po poškození mostů v oblasti prakticky odříznuto od ostatních Rusy okupovaných území.

Arestovyč potvrdil, že operace s cílem osvobodit Cherson „už začala“, uvedly s odkazem na ukrajinská média The Washington Post i The Guardian.

Arestovyč doplnil, že strategií Kyjeva je izolovat ruské invazní síly na západním břehu Dněpru. „Ukrajinské ozbrojené síly je nejprve nechají bez muničních skladů, pohonných hmot, komunikací a velení a poté vyčistí zbytky sil.“ Rusové mají podle Arestovyče tři možnosti – ustoupit, vzdát se nebo být zničeni.

„Okupanti by se měli učit, jak přeplavat Dněpr. Nebo by měli Cherson opustit, dokud ještě můžou. Třetí varování už nemusí přijít,“ uvedl podle The Guardian další ukrajinský prezidentský poradce Mychajlo Podoljak.

Londýn: Protiofenziva nabírá na síle

Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné analýze situace na bojišti uvedlo, že Ukrajina použila své nové dělostřelectvo dlouhého dosahu a poškodila nejméně tři mosty přes řeku Dněpr, na které se Rusko spoléhá při zásobování okupovaných oblastí.

„Jeden z nich, tisíc metrů dlouhý Antonivskyj most u města Cherson byl poškozen minulý týden. Ukrajina na něj udeřila znovu (ve středu) 27. července 2022 a je velmi pravděpodobné, že přechod je nyní nepoužitelný,“ píší Britové. Středeční útok na most potvrdil i Kyjev. Okupační úřady pak strategický přechod uzavřely a oznámily, že k udržení spojení přes Dněpr se zbytkem obsazeného území se budou používat trajekty a pontonové mosty.

Kapitán ukrajinské armády Volodymyr Omeljan řekl stanici CNN, že ukrajinské síly poškodily v Chersonské oblasti dva silniční a jeden železniční most. Omeljan ani Londýn neupřesnili, o které další dva mosty se jedná.

Východně od silničního Antonivského mostu se nachází železniční most, důležitým přechodem přes Dněpr je také přehrada Nova Kachovka, přes kterou vede silnice i železnice, ta je ale dál od města na východ. Severovýchodně od města Cherson se pak nachází most přes řeku Inhulec, který je přítokem Dněpru.

Ruská 49. armáda na západním břehu Dněpru se nyní zdá velmi zranitelná, uvádí Londýn. Podobně je na tom okupované město Cherson, které je prakticky odříznuto od ostatních obsazených území. „Jeho ztráta by vážně podkopala ruské pokusy vykreslit okupaci jako úspěšnou,“ dodalo britské ministerstvo obrany. Ukrajinské ozbrojené síly podle Britů s velkou pravděpodobností vytvořily předmostí jižně od řeky Inhulec.

Šance Ukrajinců jsou dobré

Ukrajinci tvrdí, že jsou nyní ve výhodě. Odkazují se přitom na dodávky západních zbraní, především amerických raketometů HIMARS, díky kterým se jim daří zasahovat ruské muniční sklady či velitelská stanoviště hluboko v týlu okupantů, připomíná CNN.

Také ukrajinský vojenský expert Petro Černyk míní, že Kyjev má dobrou šanci okupovaný region osvobodit. „Existují velmi dobré strategické předpoklady pro osvobození pravého břehu Chersonské oblasti,“ řekl stanici Radio NV.

Rovněž vojenský expert Sergej Grabskij řekl stanici Radio NV, že jediné, co mohou Rusové udělat, je ustoupit na levý břeh Dněpru. Analytik Jurij Fjodorov dodává, že mohou buď opustit Cherson, nebo tam přesunout část svých sil z Donbasu, což ale obojí povede k velkým neúspěchům na frontě, řekl webu Apostrof.

Boje budou těžké a dlouhé

Černyk ale zároveň upozornil, že „nepřítel bude bojovat až do konce a měli bychom být připraveni výlučně na dlouhý boj“.

Také podle CNN to Ukrajinci nebudou mít jednoduché, neboť jde o velkou oblast otevřené zvlněné zemědělské půdy, kde jsou jakékoliv postupující síly okamžitě vidět. Rusové navíc měli několik měsíců na vybudování obranných pozic.

Ukrajinci mají podle CNN omezené útočné síly, neboť se zatím většinou bránili, což mělo negativní vliv na některé z jejich nejlepších jednotek. Zbraně poskytnuté západními spojenci nejsou z velké části určeny pro pozemní ofenzivu a Kyjevu chybí vzdušné krytí pro případný postup. Ukrajinské síly také utrpěly na jihu těžké ztráty, ačkoli armáda v tomto ohledu zřídka poskytuje podrobnosti.

Také nadporučík ukrajinských sil Andrij Pidlisnyj si je vědom, že boje na jihu potrvají dlouho. „Nejsem si jistý, že to získáme do konce tohoto roku,“ říká o případném znovudobytí Ruskem okupovaných oblastí na jihu země. „Možná (ani) do konce příštího roku ne.“

Cherson bylo první větší město, kterého se ruské síly po invazi do sousední země zmocnily, načež získaly kontrolu i nad Chersonskou oblastí. Nedávno se začalo hovořit o ukrajinské protiofenzivě v tomto regionu a ukrajinská armáda podle dřívějších informací agentury AFP začala v posledních týdnech získávat zpět pozice v oblasti, k čemuž jí pomáhají dodávky zbraní ze Západu.

Ukrajinci musí ukázat úspěch, aby nepřišli o podporu

Michal Smetana z Institutu politologických studií FSV UK říká, že ukrajinská armáda cítí příležitost k úspěchu i kvůli tomu, že se Rusové vyčerpali v bojích v Luhanské oblasti a řeší problémy s nedostatkem mužů. „Ukrajina má řadu politických i strategických důvodů ukázat, že je schopná vést nějakou větší protiofenzivu,“ komentuje Smetana.

V případě, že Ukrajinci nebudou schopní teritoriálních pokroků a nebude se jim dařit, může podle Smetany za několik měsíců dojít řadě evropským partnerům trpělivost a přestanou vidět smysl v dalších dodávkách zbraní a munice, které jsou ale pro vedení ofenzivy zásadní.

Nahrávám video
UK: Ukrajinská protiofenziva
Zdroj: ČT24

Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se nedomnívá, že by protiofenziva mohla znamenat zásadnější zlom. Dosavadní charakter bojů totiž podle něj byl spíš ve znamení menších územních zisků. Rusové podle něj na případný útok však mohou reagovat intenzivnějším ostřelováním ukrajinských měst.

Bývalý ministr obrany a předseda poslaneckého výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) však pozoruje změnu ve stylu boje ukrajinské armády v reakci na vojenskou pomoc ze Západu. Možnost, že by k obratu mohlo dojít, ale bude podle něj závislá na jednotlivých výsledcích a zdrojích, které Ukrajinci budou mít k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanectví USA přerušuje styky se šéfem polské sněmovny, prý urážel Trumpa

Velvyslanectví Spojených států ve Varšavě přerušuje veškeré styky s maršálkem Sejmu, tedy s předsedou dolní komory polského parlamentu. Důvodem jsou urážky a nedostatek úcty k prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, oznámil ve čtvrtek na sociální síti americký velvyslanec Tom Rose. Neupřesnil, čím maršálek Wlodzimierz Czarzasty urazil Trumpa, ale pravděpodobně jde o to, že Czarzasty odmítl podpořit Trumpovy snahy získat Nobelovu cenu míru, napsal list Gazeta Wyborcza na svém webu.
před 1 hhodinou

USA a Rusko se blíží dohodě o dodržování odzbrojovací smlouvy, píše Axios

Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat končící dohodu Nový START, která stanovuje počty jaderných hlavic a jejich strategických nosičů, tvrdí s odvoláním na tři nejmenované zdroje obeznámené s jednáními server Axios. Agentura AFP předtím s odkazem na nejmenovaného představitele NATO uvedla, že Aliance po vypršení platnosti smlouvy vyzývá ke zdrženlivosti a odpovědnosti. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese nemohl konec platnosti smlouvy přijít v horší dobu.
04:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Starmera ohrožuje kauza exministra Mandelsona, který měl vazby na Epsteina

Britští labouristé varují, že premiér Keir Starmer by mohl přijít o funkci, píše The Guardian. Důvodem je případ bývalého britského ministra a velvyslance v USA Petera Mandelsona, který měl vazby na amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Poslanci požadují zveřejnění dokumentů týkajících se Mandelsonova jmenování do funkce velvyslance, což by podle nich mohlo ohrozit Starmerovu pozici.
15:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán zadržel dva zahraniční tankery

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Na rozpoznání obličeje stačí agentům ICE aplikace v mobilu

Americký Úřad pro imigraci a cla (ICE) používá mobilní aplikace na rozpoznávání obličejů migrantů i amerických občanů, informovala média. Jejich software využívá umělou inteligenci a databáze s více než miliardou záznamů. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) podle médií disponuje i nástroji pro sledování pohybu lidí přes jejich telefony. Proti krokům ICE se vymezili demokratičtí zákonodárci, ale úřad koncem ledna poptal další sledovací technologie.
před 3 hhodinami

Slovensko nebude nikoho stíhat za darování stíhaček a raketového systému Ukrajině

Slovensko nebude nikoho stíhat za rozhodnutí bývalé vlády darovat Ruskem napadené Ukrajině stíhačky MiG-29 a části systému protivzdušné obrany Kub. Žalobce letos v lednu potvrdil dřívější rozhodnutí policejního vyšetřovatele o zastavení vyšetřování, plyne z vyjádření bratislavského krajského prokurátora Rastislava Remety. Exministr obrany Jaroslav Naď (Demokrati) to uvítal. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) naopak tvrdí, že prokuratura vstoupila do politického souboje na straně opozice.
před 3 hhodinami

Polsko chystá nový balík vojenské pomoci Ukrajině, uvedl v Kyjevě Tusk

Polsko připravuje nový balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 200 milionů zlotých (přes 1,1 miliardy korun), který bude tvořit především obrněná technika. Podle agentury Reuters a deníku Rzeczpospolita to ve čtvrtek v Kyjevě řekl polský premiér Donald Tusk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena vyměnit své drony za střely do protivzdušné obrany a polské stíhačky MiG-29.
před 3 hhodinami

Ázerbájdžánský soud vyměřil doživotí některým bývalým činitelům Karabachu

Ázerbájdžánský vojenský soud poslal na doživotí do vězení bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana a další někdejší představitele Náhorního Karabachu, které shledal vinnými z řady zločinů. Některým bývalým separatistickým vůdcům vyměřil vysoké tresty. S odvoláním na státní média to napsala agentura AFP, podle níž Arménie požaduje propuštění odsouzených. Harutjunjanova obhajoba podle agentury Reuters obvinění i verdikt odmítla.
před 3 hhodinami
Načítání...