„Okupanti by se měli učit, jak přeplavat Dněpr.“ Začíná protiútok u Chersonu

Ukrajina zahájila operaci s cílem osvobodit Cherson, oznámil poradce šéfa prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Kyjev tak učinil po posledním úderu na Antonivskyj most, který pro Rusy představuje důležitou zásobovací trasu. Také Londýn uvádí, že ukrajinská protiofenziva u Chersonu nabírá na síle. Město je podle něj po poškození mostů v oblasti prakticky odříznuto od ostatních Rusy okupovaných území.

Arestovyč potvrdil, že operace s cílem osvobodit Cherson „už začala“, uvedly s odkazem na ukrajinská média The Washington Post i The Guardian.

Arestovyč doplnil, že strategií Kyjeva je izolovat ruské invazní síly na západním břehu Dněpru. „Ukrajinské ozbrojené síly je nejprve nechají bez muničních skladů, pohonných hmot, komunikací a velení a poté vyčistí zbytky sil.“ Rusové mají podle Arestovyče tři možnosti – ustoupit, vzdát se nebo být zničeni.

„Okupanti by se měli učit, jak přeplavat Dněpr. Nebo by měli Cherson opustit, dokud ještě můžou. Třetí varování už nemusí přijít,“ uvedl podle The Guardian další ukrajinský prezidentský poradce Mychajlo Podoljak.

Londýn: Protiofenziva nabírá na síle

Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné analýze situace na bojišti uvedlo, že Ukrajina použila své nové dělostřelectvo dlouhého dosahu a poškodila nejméně tři mosty přes řeku Dněpr, na které se Rusko spoléhá při zásobování okupovaných oblastí.

„Jeden z nich, tisíc metrů dlouhý Antonivskyj most u města Cherson byl poškozen minulý týden. Ukrajina na něj udeřila znovu (ve středu) 27. července 2022 a je velmi pravděpodobné, že přechod je nyní nepoužitelný,“ píší Britové. Středeční útok na most potvrdil i Kyjev. Okupační úřady pak strategický přechod uzavřely a oznámily, že k udržení spojení přes Dněpr se zbytkem obsazeného území se budou používat trajekty a pontonové mosty.

Kapitán ukrajinské armády Volodymyr Omeljan řekl stanici CNN, že ukrajinské síly poškodily v Chersonské oblasti dva silniční a jeden železniční most. Omeljan ani Londýn neupřesnili, o které další dva mosty se jedná.

Východně od silničního Antonivského mostu se nachází železniční most, důležitým přechodem přes Dněpr je také přehrada Nova Kachovka, přes kterou vede silnice i železnice, ta je ale dál od města na východ. Severovýchodně od města Cherson se pak nachází most přes řeku Inhulec, který je přítokem Dněpru.

Ruská 49. armáda na západním břehu Dněpru se nyní zdá velmi zranitelná, uvádí Londýn. Podobně je na tom okupované město Cherson, které je prakticky odříznuto od ostatních obsazených území. „Jeho ztráta by vážně podkopala ruské pokusy vykreslit okupaci jako úspěšnou,“ dodalo britské ministerstvo obrany. Ukrajinské ozbrojené síly podle Britů s velkou pravděpodobností vytvořily předmostí jižně od řeky Inhulec.

Šance Ukrajinců jsou dobré

Ukrajinci tvrdí, že jsou nyní ve výhodě. Odkazují se přitom na dodávky západních zbraní, především amerických raketometů HIMARS, díky kterým se jim daří zasahovat ruské muniční sklady či velitelská stanoviště hluboko v týlu okupantů, připomíná CNN.

Také ukrajinský vojenský expert Petro Černyk míní, že Kyjev má dobrou šanci okupovaný region osvobodit. „Existují velmi dobré strategické předpoklady pro osvobození pravého břehu Chersonské oblasti,“ řekl stanici Radio NV.

Rovněž vojenský expert Sergej Grabskij řekl stanici Radio NV, že jediné, co mohou Rusové udělat, je ustoupit na levý břeh Dněpru. Analytik Jurij Fjodorov dodává, že mohou buď opustit Cherson, nebo tam přesunout část svých sil z Donbasu, což ale obojí povede k velkým neúspěchům na frontě, řekl webu Apostrof.

Boje budou těžké a dlouhé

Černyk ale zároveň upozornil, že „nepřítel bude bojovat až do konce a měli bychom být připraveni výlučně na dlouhý boj“.

Také podle CNN to Ukrajinci nebudou mít jednoduché, neboť jde o velkou oblast otevřené zvlněné zemědělské půdy, kde jsou jakékoliv postupující síly okamžitě vidět. Rusové navíc měli několik měsíců na vybudování obranných pozic.

Ukrajinci mají podle CNN omezené útočné síly, neboť se zatím většinou bránili, což mělo negativní vliv na některé z jejich nejlepších jednotek. Zbraně poskytnuté západními spojenci nejsou z velké části určeny pro pozemní ofenzivu a Kyjevu chybí vzdušné krytí pro případný postup. Ukrajinské síly také utrpěly na jihu těžké ztráty, ačkoli armáda v tomto ohledu zřídka poskytuje podrobnosti.

Také nadporučík ukrajinských sil Andrij Pidlisnyj si je vědom, že boje na jihu potrvají dlouho. „Nejsem si jistý, že to získáme do konce tohoto roku,“ říká o případném znovudobytí Ruskem okupovaných oblastí na jihu země. „Možná (ani) do konce příštího roku ne.“

Cherson bylo první větší město, kterého se ruské síly po invazi do sousední země zmocnily, načež získaly kontrolu i nad Chersonskou oblastí. Nedávno se začalo hovořit o ukrajinské protiofenzivě v tomto regionu a ukrajinská armáda podle dřívějších informací agentury AFP začala v posledních týdnech získávat zpět pozice v oblasti, k čemuž jí pomáhají dodávky zbraní ze Západu.

Ukrajinci musí ukázat úspěch, aby nepřišli o podporu

Michal Smetana z Institutu politologických studií FSV UK říká, že ukrajinská armáda cítí příležitost k úspěchu i kvůli tomu, že se Rusové vyčerpali v bojích v Luhanské oblasti a řeší problémy s nedostatkem mužů. „Ukrajina má řadu politických i strategických důvodů ukázat, že je schopná vést nějakou větší protiofenzivu,“ komentuje Smetana.

V případě, že Ukrajinci nebudou schopní teritoriálních pokroků a nebude se jim dařit, může podle Smetany za několik měsíců dojít řadě evropským partnerům trpělivost a přestanou vidět smysl v dalších dodávkách zbraní a munice, které jsou ale pro vedení ofenzivy zásadní.

Nahrávám video

Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se nedomnívá, že by protiofenziva mohla znamenat zásadnější zlom. Dosavadní charakter bojů totiž podle něj byl spíš ve znamení menších územních zisků. Rusové podle něj na případný útok však mohou reagovat intenzivnějším ostřelováním ukrajinských měst.

Bývalý ministr obrany a předseda poslaneckého výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) však pozoruje změnu ve stylu boje ukrajinské armády v reakci na vojenskou pomoc ze Západu. Možnost, že by k obratu mohlo dojít, ale bude podle něj závislá na jednotlivých výsledcích a zdrojích, které Ukrajinci budou mít k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
23:16Aktualizovánopřed 16 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
21:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 4 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 6 hhodinami
Načítání...