Ruské síly se soustředí na obklíčení Kyjeva a na oslabení odporu na zablokovaných sídlištích, uvedl v pátek ráno generální štáb ukrajinské armády. Jediným velkým městem, které od začátku invaze ruská armáda ovládla, je jihoukrajinský Cherson, pokračují ale tvrdé boje o Charkov, po metropoli druhé největší město v zemi. Dalšímu ostřelování čelil severoukrajinský Černihiv. Bojuje se také o strategický přístav Mariupol, který sice zůstává pod ukrajinskou kontrolou, město ale pravděpodobně obklíčily ruské síly. Ruští vojáci poprvé vkročili do ukrajinského černomořského přístavního města Mykolajiv, museli z něj ale ustoupit.
Okupační jednotky se snaží obklíčit Kyjev. Ukrajinci tvrdí, že odrazili agresory v Mykolajivě
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Během pátku se hlavní úsilí ruských invazních jednotek soustředilo na obklíčení Kyjeva. Podle agentury Unian to večer sdělil generální štáb ukrajinské armády, podle něhož obránci metropole ofenzivu nadále odrážejí. Boje zuřily i na dalších místech v zemi, ruské síly obklíčily a bombardovaly několik měst, píše Reuters.
„Okupanti rovněž pokračovali v raketových a bombových úderech na obce. K ničení infrastruktury a obytných budov použili dělostřelectvo a raketomety,“ uvádí ukrajinský generální štáb ve své zprávě zveřejněné na Facebooku.
Tvrdí také, že ukrajinské ozbrojené složky mimo jiné nadále brání ostřelované město Černihiv na severu země a snaží se zabránit obklíčení černomořského přístavu Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Ve směru na Volyň podle něj nedošlo k žádným výrazným změnám v pozicích ukrajinské armády. Vzdušné síly zároveň odrážejí nálety nepřítele, píše generální štáb.
„Nepřítel je demoralizovaný. Místní obyvatelstvo dává všemi prostředky najevo, že Rusko zde není vítáno. Boje pokračují po celé zemi,“ píše na závěr.
Agentura Reuters vpodvečer s odvoláním na britské zpravodajské informace napsala, že těžké boje na severozápad od Kyjeva během dne pokračovaly a s velkou pravděpodobností se znovu rozšířily do oblasti vojenského letiště Hostomel. Obrovská kolona ruských vojsk podle ní za poslední čtyři dny udělala „jen málo znatelný pokrok“. Ruské síly obklíčily, obléhaly a bombardovaly několik měst na Ukrajině, píše Reuters, podle něhož se z centra Kyjeva ozývaly výbuchy.
Největšího vojenského pokroku dosáhly ruské síly na jihu, kde tento týden dobyly první větší ukrajinské město Cherson. V posledních dnech se podle Reuters zhoršilo bombardování severovýchodních měst Charkov a Černihiv. Ukrajinské úřady ve čtvrtek uváděly, že ruské bombardování sídliště v Černihivu připravilo o život 33 lidí, v pátek tuto bilanci zvýšily na 47 zabitých.
Ruský nálet v pátek také zničil elektrárnu v Ochtyrce na severu Ukrajiny, město zůstalo bez tepla a elektřiny, uvedl podle agentury AP šéf oblasti.
Při leteckém úderu ruských sil na ukrajinskou vesnici Marchalivka asi deset kilometrů od Kyjeva podle ukrajinské služby pro mimořádné situace zemřelo nejméně pět lidí včetně tří dětí. Policie podle agentury Reuters v prohlášení uvedla, že obětí je sedm a že jsou mezi nimi dvě děti. Na místě zasahují záchranáři.
V Oděské oblasti u měst Černomorsk a Zatoka podle generálního štábu ruské jednotky připravují výsadek. Do oblasti přiletěly nadzvukové bombardéry Suchoj Su-24M. Ukrajinská strana také podle agentury Unian uvádí, že z Oděské oblasti přišly informace o explozích kazetových pum.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad přímořským resortem Zatoka ruskou stíhačku. Podle ukrajinské armády letoun útočil na tamní vojenskou infrastrukturu. Pilot se katapultoval a Ukrajinci po něm vyhlásili pátrání.
Loď raději potopili
Boje se od rána odehrávají na předměstí Mykolajiva. „Nepřítel podnikl další pokus proniknout do Mykolajiva. Kolona vjíždí do města. Je nevelká, nesmíme ji nechat projít. Bráníme město,“ uvedl gubernátor Vitalij Kim podle tamního serveru.
Ukrajinské námořnictvo už dříve raději potopilo svou vlajkovou loď, fregatu Hetman Sahajdačnyj, která právě podstupovala modernizaci v mykolajivských loděnicích, aby nepadla do rukou nepřítele, který by ji mohl využít pro své cíle, například diverzi. Oznámil to ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Mluvčí námořnictva Oleh Čalyk listu Ukrajinska pravda řekl, že fregatu nebylo možné rychle uvést do bojeschopného stavu, a tak se kvůli hrozbě, že se jí zmocní nepřítel, rozhodlo o jejím potopení. Posádka podle něj pokračuje ve službě při obraně Ukrajiny před Ruskem.
Ukrajinské ministerstvo obrany na Twitteru informovalo, že tamní vojáci dobyli zpět letiště Kulbakino v Mykolajivu a vztyčili tam státní vlajku.
Poškození českého konzulátu v Charkově
Při ruském raketovém útoku byl v úterý poškozen český honorární konzulát v Charkově. Na svém webu to oznámilo ministerstvo zahraničí. Konzul Oleg Čigrinov i jeho asistent jsou v pořádku a neutrpěli zranění. „Tlaková vlna rozbila okna budovy konzulátu, míra škod uvnitř prostor úřadu není dosud známa,“ uvedl resort.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že situaci bude resort vyhodnocovat společně s ministerstvem zahraničí a lidmi, kteří jsou na místě. „Dnes (v pátek, pozn. red.) zasedají ministři zahraničních věcí Severoatlantické aliance v Bruselu. Takže i tam se určitě bude tato událost řešit,“ sdělila.
Náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař v pátek telefonicky vyjádřil ruskému velvyslanci v České republice Alexandru Zmejevskému ostrý protest proti útoku. „Česko důrazně odsuzuje tento podlý čin, který je dalším z důkazů, že Rusko cílí, navzdory svým veřejným prohlášením, i na civilní budovy a civilní obyvatelstvo,“ sdělilo ministerstvo. Ruské jednotky podle něj musí opustit ukrajinské území bez jakýchkoli podmínek.
Ministerstvo podle Chmelaře nemá úplné informace z místa, neboť Charkov je v současnosti bojovou zónou, řekl pro ČT. Nicméně ze snímků, které má k dispozici, je vidět, že tlaková vlna přinejmenším poškodila vnější plášť budovy. „Jedná se o zákrok jasně mířený proti civilním cílům, a přestože ta budova samotná nebyla cílena, byla poškozena. A tím byla poškozena i potenciální další činnost našeho honorárního konzulátu v Charkově,“ uvedl. Pracovníci nebyli v době incidentu na místě, ministerstvo s nimi komunikuje.
„Byl to evidentně útok vedený proti státní administraci regionu Charkov. Tedy proti budově, kde sídlí státní administrace. A zhruba sto metrů od ní se nachází právě budova českého honorárního konzulátu,“ popsal Chmelař.
Resort je v kontaktu i se slovinskými kolegy, kteří mají ve stejné budově také honorární konzulát. „Dále i informujeme o incidentu jednotlivé zastupitelské úřady v Evropě, abychom případně mohli koordinovat společnou reakci v případě, že by těch poškození bylo více,“ dodal Chmelař.
Zmínil také, že ruská strana je přesvědčena o tom, že útok, který směřoval na radnici v Charkově, byl proveden jinými silami. „To je věc, kterou my považujeme za jasnou dezinformaci,“ zdůraznil Chmelař. Co se týká možného vyhoštění ruského velvyslance z Česka, odpověděl, že k tomuto kroku ještě členské státy Evropské unie nepřistoupily a Česko chce postupovat v této věci koordinovaně. „Ale určitě zvážíme další kroky,“ dodal.
Náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař k poškození českého honorárního konzulátu v Charkově (zdroj: ČT24)
Později v pátek premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil, že Česko kroky vůči Rusku za poškození českého honorárního konzulátu zvažuje. Na dotaz na případné vyhoštění ruského velvyslance v Česku Fiala konkrétně neodpověděl.
Zdůraznil také, že vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou Severoatlantickou aliancí nepřipadá v úvahu. „Zřídit bezletovou zónu by znamenalo vstoupit do válečného konfliktu s Ruskou federací, a to NATO neudělá a nemůže to udělat. Fakticky by to znamenalo konflikt nedozírného rozsahu. Cestou, kterou se dá jít a ve výsledku to může nakonec vést k té bezletové zóně, je vybavit Ukrajince odpovídající vojenskou technikou,“ vysvětlil.
Mariupol obklíčili Rusové, informuje britská rozvědka
Podle britského ministerstva obrany zůstává přístavní město Mariupol pod ukrajinskou kontrolou, je ale pravděpodobně obklíčeno ruskými silami a čelí intenzivnímu ostřelování. Ministerstvo s odvoláním na informace vojenské rozvědky doplnilo, že terčem intenzivních ruských úderů je i civilní infrastruktura města.
Lidé jsou tam stále bez tekoucí vody, elektřiny a vytápění. Dochází i jídlo, upozornil podle Reuters starosta města Vadym Boječenko. Ve vystoupení přenášeném televizí Ukrajina 24 požádal o vojenskou pomoc a vyzval k vytvoření humanitárních koridorů, díky nimž by lidé mohli z města odejít.
Starosta rovněž podle portálu RBK Ukrajina uvedl, že ve městě utrpělo zranění již 300 obyvatel. Dříve upozornil, že zjistit přesný počet zraněných nelze kvůli neustávajícímu ostřelování.
Kritickou situaci ve městě popsala webu Ukrajinska pravda také dobrovolnice Olena, jejíž příbuzní žijí ve městě. Lidé se podle Oleny bojí vycházet na ulici, tráví čas v krytech a ve sklepích, šetří si zbytky baterie na telefonech a čekají na vytvoření koridorů pro evakuaci. Na těch se „v principu“ dohodli vyjednavači obou stran v Bělorusku, v praxi ale zatim žádný zajištěn nebyl.
Ukrajinci se podle Oleny, citované ukrajinským listem, snaží najít informace o svých blízkých, kteří zůstali ve městě, ve skupinách na sociálních sítích. Úkol komplikuje skutečnost, že Mariupol je bez elektřiny. Některým lidem ve skupině se ale občas podaří do města krátce dovolat a zjistit podrobnosti, které pak sdílejí s dalšími lidmi na internetu.
Strategicky důležitý přístav Mariupol se nachází u Azovského moře v blízkosti separatistických oblastí na východní Ukrajině. Podle dřívějších sdělení ukrajinských úřadů čelí snaze ruských sil o blokádu.
Podle ukrajinského ministerstva vnitra ruské jednotky ovládají chersonský rozhlasový a televizní vysílač. Varovalo, že tuto infrastrukturu využijí k „šíření nepravdivých zpráv, dezinformací a propagandy“. Resort také obvinil ruskou stranu, že neumožňuje vznik humanitárního koridoru, a dále tak zhoršuje situaci ve městě.
Ruští a ukrajinští vyjednávači se ve čtvrtek v Bělorusku dohodli, že je potřeba vytvořit humanitární koridory, kterými by mohlo oblasti bojů opustit civilní obyvatelstvo a opačným směrem by mohly proudit potraviny a léky. Zástupci obou znepřátelených stran se znovu sejdou příští týden, řekl podle běloruských médií zástupce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.
Ruské jednotky ovládly Záporožskou jadernou elektrárnu nedaleko města Enerhodar. S odvoláním na ukrajinský úřad pro jadernou bezpečnost to uvedla ruskojazyčná verze BBC. O získání kontroly informovala také agentura Reuters.
OSN: Civilních obětí je přes tři sta
Ukrajinský generální štáb tvrdí, že Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo o 9166 vojáků, 251 tanků a 939 dalších obrněnců, 105 děl, 50 raketometů, 18 kompletů protivzdušné obrany, 33 letadel, 37 vrtulníků, 404 kusů automobilové techniky, dva čluny, 60 cisteren a tři drony. Dodal, že údaje se upřesňují a že sčítání ztěžuje vysoká intenzita bojů.
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury TASS zase říká, že jejich síly zničily na Ukrajině 1812 vojenských objektů, jakož i 49 letadel na zemi a 13 ve vzduchu, 635 tanků a dalších obrněnců, 56 kompletů protiletadlových raket S-300, Buk M-1 a Osa, 67 raketometů, 252 děl a minometů, 442 kusů speciální vojenské techniky a 54 bezpilotních strojů. Ruská ani ukrajinská čísla nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Nejmenovaný vysoký činitel amerického ministerstva obrany v pátek při pravidelném brífinku uvedl, že ukrajinské letectvo má i po více než týdnu od začátku ruské invaze nadále k dispozici „značnou většinu“ svých letadel a vrtulníků. Disponuje podle něj stále také bezpilotními letouny a systémy protivzdušné obrany s raketami země-vzduch.
Řada expertů předpokládala, že Rusko, s druhým největším válečným letectvem na světě po USA, vyřadí ukrajinské vzdušné síly z provozu velmi záhy po útoku. Zatím se mu však stále zjevně nedaří získat plnou vzdušnou převahu nad Ukrajinou. Činitel Pentagonu poznamenal, že ukrajinské vzdušné síly utrpěly určité ztráty, z nichž jim některé přivodila ruská armáda, neuvedl však bližší detaily.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva v pátek uvedl, že od začátku invaze přišlo o život již nejméně 331 civilistů, včetně devatenácti dětí, a dalších 675 civilistů bylo zraněno. Skutečný počet obětí bude mnohem vyšší, dodala OSN podle agentury Reuters. Většinu obětí zabily výbuchy z ostřelování těžkými děly či raketomety či bomby a rakety při náletech.
Tři pokusy o atentát
Podle britského listu The Times ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za poslední týden přežil nejméně tři pokusy o atentát. Zabít se ho údajně pokoušeli žoldnéři z ruské Wagnerovy skupiny a příslušníci speciálních jednotek z Čečenska. Wagnerovcům i bojovníkům z Čečenska pokusy o atentát zmařili příslušníci ruské tajné služby FSB, kteří se staví proti současné válce, tvrdí The Times.
Wagnerova skupina je soukromá firma údajně napojená na prokremelského podnikatele Jevgenije Prigožina. Evropská unie na ni uvalila sankce kvůli mučení, popravám a vraždám v Libyi, Sýrii a na Donbasu.
Skupina v Kyjevě utrpěla ztráty a údajně byla vyděšená, jak přesně ukrajinská strana předvídala jejich přesuny po městě. The Times uvádí, že nejmenovaný zdroj blízký skupině řekl, že je „prapodivné“, jak dobré informace měl tým starající se o bezpečnost prezidenta Zelenského. List už dříve napsal, že v ukrajinské metropoli operuje na čtyři sta Wagnerovců s cílem vyhledat a zavraždit Zelenského.
V úterý poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko informoval, že v Žytomyrské oblasti padl do zajetí jeden z příslušníků Wagnerovy skupiny. Tento Rus v minulosti bojoval v Sýrii.
Musk varuje před možnými útoky na přijímače internetu od Starlinku
Americký miliardář Elon Musk varoval, že satelitní širokopásmová služba Starlink jeho firmy SpaceX by se na Ukrajině mohla stát terčem ruských útoků. V některých částech Ukrajiny internet údajně nefunguje.
„Starlink je jediný neruský komunikační systém, který v některých částech Ukrajiny stále funguje. Pravděpodobnost, že bude terčem, je proto vysoká. Prosím, používejte jej opatrně,“ uvedl Musk na Twitteru. Uživatelé by podle Muska měli „na anténu umístit lehkou kamufláž“, aby se zabránilo jejímu odhalení. „Starlink zapínejte pouze v případě potřeby a umístěte anténu co nejdále od lidí,“ doplnil.
Varování přišlo několik dní poté, co výzkumník v oblasti internetové bezpečnosti varoval, že zařízení přijímající satelitní signály se mohou stát terčem ruských náletů. Terminály Starlink, potřebné pro fungování systému, byly na Ukrajinu dodány 28. února na žádost ukrajinské vlády.