Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal vládě úkol zrušit moratorium na prodej zemědělské půdy. Doporučují to i mezinárodní ekonomické instituce, podle nichž taková změna zvedne HDP o jedno až dvě procenta. Část Ukrajinců však proti plánu protestuje. Bojí se, že zahraniční kapitál je připraví o živobytí, nebo že jim vysoce kvalitní ornici odvezou cizinci.
Obilnice Evropy míří na trh. Ukrajina chystá obchodování s lány o rozloze pětinásobku Česka
Horizont ČT24: Prodej zemědělské půdy na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Ukrajině se říká obilnice Evropy. Jednak má nejkvalitnější černozem a zároveň jí má hodně. Obdělává se více než polovina jejího území. Teď se rozhoduje o osudu téměř 400 tisíc kilometrů čtverečních zemědělské půdy, což je rozloha odpovídající skoro pětinásobku Česka.
Vláda má pro ukončení moratoria na prodej od začátku října 2020 několik zásadních argumentů. Že trh s obdělavatelnou půdou už stejně funguje, jen nelegálně. Že je cena nájmu kvůli moratoriu podhodnocená. Že vlastníci nemohou naplnit své ústavní právo nakládat s vlastním majetkem. To v květnu 2018 ostatně řekl i Evropský soud pro lidská práva, když dal za pravdu dvěma Ukrajincům žalujícím moratorium.
Zelenskyj má za zády také Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, podle níž konec moratoria zvedne ukrajinský hrubý domácí produkt o jedno procento. Světová banka odhaduje dokonce dvouprocentní růst. Ministerstvo zemědělství to vyčíslilo na 16 až 35 miliard korun ročně.
Obavy z cizinců
Sedm milionů ukrajinských vlastníků sleduje vládní plány s napětím, část z nich má strach. „Jestli přijdou cizinci, seberou nám jedinou možnou práci – naši půdu. A pak z nás budou otroci,“ říká třeba kombajnér Viktor Romanjuk.
Vláda hlasitě říká, že půdu si budou moci koupit jen Ukrajinci. „Řeči o Číňanech, Arabech nebo mimozemšťanech, kteří odvezou naši zem ve vagónech, jsou blbost,“ prohlásil prezident. Vládní návrh však počítá s tím, že na koupi by měly od začátku nárok i zahraniční firmy, pokud už na Ukrajině tři roky působí. Prý už v zemi stejně hospodaří.
V říjnu proti návrhu několikrát protestovali zemědělci v Kyjevě. Jednou se spojili s nacionalisty a vyjadřovali obavy, že si jejich zemi rozdělí cizinci v čele s Rusy. Ti už teď okupují Krym a část Donbasu a na počátku války se netajili plány na anexi celého jihovýchodu Ukrajiny, kterému říkali s odkazem na carevnu Kateřinu druhou Novorusko.