Nevzdávejte boj proti klimatickým změnám, vyzval Guterres na konferenci v Madridu

Nahrávám video
Události: V Madridu začala dvoutýdenní klimatická konference OSN
Zdroj: ČT24

Generální tajemník OSN António Guterres na úvod 25. konference OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu vyzval účastnické země, aby nevzdávaly boj proti klimatickým změnám. Připomněl přitom, že nejnovější vědecké údaje ukazují, že množství skleníkových plynů, které jsou podle většiny odborníků odpovědné za globální oteplování, dosáhlo rekordní úrovně. Konference potrvá do 13. prosince. Koná se pod heslem Time for action, které zdůrazňuje, že je čas jednat.

„Čelíme klimatické krizi a bod, z kterého už není návratu, není daleko za obzorem. Je už na dohled a přibližuje se k nám velkou rychlostí,“ varoval už před začátkem summitu Guterres. „Musíme přestat vést válku proti přírodě a věda nám potvrzuje, že to dokážeme,“ dodal. 

Při zahájení summitu pak podotkl, že kdyby svět začal s razantním snižováním emisí před deseti lety, dosažení cíle pařížské dohody by bylo podstatně jednodušší. Apeloval také na velké znečišťovatele, aby přestali stavět uhelné elektrárny, jinak budou veškeré snahy o zastavení klimatických změn odsouzeny k nezdaru.

Summit bude opět řešit emisní povolenky

Jedním z hlavních témat jednání bude otázka obchodování s emisemi. Základním principem je umožnit zemi, která vypustila do ovzduší méně CO2, než jí bylo dovoleno, prodat ušetřené emise jiné zemi a napomoci jí tímto způsobem splnit její závazky.

Průměrná koncentrace CO2 byla loni nejvyšší v historii lidstva. „Znovu jsme překonali rekord v nárůstu koncentrace oxidu uhličitého, a tenhle nárůst stále pokračuje…. Víc než 90 procent tepla, které vyprodukujeme, se ukládá do oceánů, a ty se tak dosud ohřály o půl stupně, což vede k zvedání jejich hladiny,“ upozornil šéf Světové meteorologické organizace Petteri Taalas.

Pomoc rozvojovým zemím vázne

Na stůl se dostane i další konfliktní téma, a sice finanční podpora rozvojovým zemím, která by jim měla pomoci čelit následkům změn klimatu a umožnit omezit emise z průmyslu a dopravy. Vyspělé země se zavázaly, že tyto příspěvky do roku 2020 zvýší na 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun) ročně, čehož se ale stále nepodařilo dosáhnout.

Rozvojové země navíc žádají urychlit rozhovory o financování ztrát a škod způsobených nepříznivými dopady klimatických změn. Ty budou podle nevládních organizací v roce 2030 dosahovat 300 miliard dolarů (sedm bilionů korun) ročně. 

Současné sliby jsou málo

Tématem budou i způsoby uplatňování Pařížské klimatické dohody z roku 2015. V té si vrcholní představitelé téměř všech zemí stanovili za cíl udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období.

Přesný rok, se kterým se teploty porovnávají, není v dohodách OSN definován. Podle serveru BBC News vědci za tento přelom převážně považují období let 1850 až 1900, ačkoli průmyslová revoluce ve Velké Británii začala již v druhé polovině 18. století.

Součástí pařížské dohody jsou závazky omezit emise skleníkových plynů, které mají státy od roku 2015 každých pět let aktualizovat. Madridská klimatická konference tak zahajuje klíčové období trvající do konce roku 2020, během kterého musí signatáři dohody představit nové národní klimatické cíle.

Chilská ministryně životního prostředí Carolina Schmidtová, jejíž země madridské konferenci předsedá, v úvodním projevu vyzvala vlády jednotlivých států, aby předložily ambicióznější závazky snižování emisí skleníkových plynů ještě před vypršením lhůty.

Nové závazky přitom podle expertů musejí být podstatně ambicióznější než dosud. Program OSN pro životní prostředí vydal tento týden zprávu, v níž varuje, že pokud by se země držely svých stávajících slibů ohledně snižování emisí, stouply by teploty do konce století o 3 až 3,2 stupně, což by vedlo k prudkým změnám klimatu s ničivými důsledky pro lidstvo.

„To opravdu není svět, který chcete zažít. A myslím, i vzhledem k tomu, že jsem sám dědečkem, že ho tu nechcete nechat pro svá vnoučata,“ dodal autor zprávy John Christensen.

Má-li se dodržet cíl zvýšení teplot maximálně o 1,5 stupně, bude třeba globální emise mezi lety 2020 a 2030 snižovat o 7,6 procenta ročně. Zatím ale každý rok rostou a nic nenaznačuje, že by mohly začít klesat.

Klíčové bude, jak se ke snižování emisí postaví největší znečišťovatelé včetně Brazílie, Japonska a Spojených států. Americký prezident Donald Trump však nedávno oznámil, že USA oficiálně od pařížské dohody odstupují, protože závazek poškozuje americkou ekonomiku. Brazílie zase v rekordním tempu kácí své pralesy.

Demokratická předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ale v Madridu navzdory kroku Trumpa prohlásila, že Spojené státy se nadále řídí politikou stanovenou pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015.

Babiš: Česko závazky plní

Českou delegaci na prvním dni zasedání vede premiér Andrej Babiš (ANO), kterého doprovází ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „S potěšením mohu oznámit, že cíle do roku 2020 splníme, případně je ještě překonáme,“ řekl Babiš v projevu na úvod konference. 

V případě emisí skleníkových plynů se Česko v roce 2017 dostalo na hodnoty o 35 procent nižší než v roce 1990, závazek do roku 2020 přitom činil 20 procent. Do roku 2030 chce Česko dosáhnout snížení o 43 procent a do roku 2050 pak o 80 procent.

U obnovitelných zdrojů elektrické energie už Česko podle premiéra cíl pro rok 2020 splnilo. V příštím roce chtělo mít podíl obnovitelných zdrojů na 13 procentech, ale aktuálně je to už 14,5 procenta. V roce 2030 se pak chce dostat na hodnotu 22 procent.

V souvislosti s energetikou Babiš prohlásil, že na fosilních palivech silně závislé Česko se musí více spoléhat na jaderné elektrárny. „Bez podstatného zvýšení jádra v energetickém mixu není možné nejen v České republice dosáhnout uhlíkové neutrality,“ zdůraznil.

Babiš v Madridu dále například řekl, že přechod na nízkoemisní energetiku je finančně velmi náročný a splnění cílů na rok 2030 si vyžádá obrovské každoroční investice. „Vzhledem k odlišným výchozím pozicím patří Česko k nejvíce zatíženým členům EU,“ dodal Babiš, který také kritizoval země, které závazky neplní.

Na konferenci jsou očekáváni nejvyšší představitelé asi padesáti zemí. Zatímco Evropská komise vyslala do Madridu své nově zvolené vedení, největší světoví znečišťovatelé ovzduší jako USA, Čína a Indie jsou zastoupeni delegacemi na ministerské či nižší úrovni, napsala agentura AP.  

Promluvit by měla Thunbergová

Na konferenci by měla vystoupit i šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová, která v uplynulém roce inspirovala miliony studentů, aby vyšli do ulic světových měst a snažili se přimět politiky k důslednější ochraně životního prostředí. 

Polský ministr ochrany životního prostředí Michal Kurtyka před začátkem madridských jednání řekl, že nárůst ekologického aktivismu mezi mladými lidmi podtrhuje naléhavost boje s klimatickými změnami.

Španělský premiér Pedro Sánchez zase na úvod konference zdůraznil roli žen v boji proti klimatickým změnám. Uvedl, že jako první vyjádřila obavy z globálního oteplování v důsledku většího množství oxidu uhličitého v atmosféře americká fyzička a bojovnice za práva žen Eunice Footeová už v roce 1856.

Letošní konference se původně měla konat v Chile, to ale na poslední chvíli pořadatelství zrušilo kvůli pokračujícím protivládním demonstracím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...