Lüchow (Německo) – Němečtí ochránci zvířat jásají, zatímco obyvatelé vesnic v blízkosti lesů jsou spíše rozpačití. Důvodem rozdílných emocí jsou vlci - tvorové, na které Německo v každodenním životě tak trochu zapomnělo. Nyní se však vlčí populace začíná objevovat i na neobvyklých místech. Na vyšší počet kdysi obávaných šelem si společnost s tradicí folkloru bratří Grimmů teprve zvyká, odborníci i vláda však přesvědčují, že se není čeho bát.
Vlk patří v evropském prostoru k ohroženým druhům, v poslední době však myslivci vystopovali několik nových jedinců, naposledy u obce Lüchow v severním Německu. Podle odborníků sem šelma doputovala z východu země, kde je již notně oslabená vlčí populace prozatím nejpočetnější.
Jedním z nadšenců, kteří se snaží bojovat proti předsudkům, je chovatelka Tanja Askani. Původem česká odbornice na vlky pečuje o několik jedinců v parku Lüneburger Heide a šelmami s odvěkým přízviskem krvelačných šelem se zabývá už dvacet let. Podle ní se lidé kvůli návratu rozdělují na „hysterické strašpytle“ a „romantické nebojsy“. „Ani jeden takto extrémní postoj tomuto zvířeti nepomůže. Člověk musí vidět to, co vlk je – tzn. vysoce inteligentní šelma,“ říká Askani.
Podle odhadů žije v současnosti v Německu ve volné přírodě asi stovka šedých vlků. Vláda se přitom snaží lidi pomocí kampaní přesvědčit, že vlk je extrémně plachý a vítaný. V Německu je jeho odstřel přísně zakázán. Za zabití raněného vlka lze dostat pokutu až 1 000 eur. „Pastevci byli poučeni, že si musejí chránit psy a zvířata a na noc je zavírat. Pokud přesto dojde k nehodě, dostanou kompenzaci,“ dodává Askani.
Vlci dlouhou dobu žijí ve smečkách, po čase se však osamostatní a vyrazí hledat svůj vlastní revír. Přitom jsou schopni urazit i přes tisíc kilometrů. Pořádání vlčích honů na domácí zvířata se však farmáři a lidé žijící v odlehlých oblastech nemusí bát. Přemnožení na jednom místě podle nich nehrozí - jedna smečka si před jinou svoje území přirozeně chrání.
