Podle německé kancléřky Angely Merkelové by lidé neměli v souvislosti s šířením koronaviru polevit v bdělosti. Francie, Itálie a Belgie zastavily používání antimalarika hydroxychlorochin pro léčbu covidu-19. Tento lék si přitom sám „naordinoval“ americký prezident Donald Trump. Obyvatelé Česka, Slovenska a Maďarska mohou od středy znovu cestovat mezi těmito státy bez nutnosti negativních testů na covid-19 a bez karantény. Musí se ale vrátit zpět do své země do 48 hodin.
Německo je podle Merkelové stále na počátku pandemie. Tři státy zakázaly léčbu, kterou doporučoval Trump
- Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta, nejvíce od globální finanční krize v roce 2009.
- Brazílie za úterý zaregistrovala dalších 16 324 případů nákazy koronavirem. V souvislosti s onemocněním covid-19 zemřelo nově 1039 pacientů. Počty nových denních případů jsou v zemi víceméně podobné asi týden.
- Obyvatelé Česka, Slovenska a Maďarska mohou od středy mezi těmito státy cestovat bez nutnosti negativních testů na onemocnění covid-19 a bez karantény. Musí se ale vrátit zpět do své země do 48 hodin. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je to mezikrok k úplnému uvolnění režimu na hranicích se sousedními státy.
On-line přenos
Šíření koronaviru - květen
- 23:26
Guvernér Louisiany John Bel Edwards prodloužil koronavirová opatření o další čtyři týdny. Ta původně přitom měla skončit tento pátek.
- 23:23
Dalším dvěma organizátorům Trumpova předvolebního mítinku v Tulse vyšel pozitivní test na koronavirus. Celkově jich je už osm. Informoval o tom britský deník The Guardian.
- 19:02
Ve Francii zaznamenali v minulých 24 hodinách 31 úmrtí s covidem-19. Denní počet zemřelých se tak už jedenáctý den za sebou drží pod stovkou.
Krize začíná dopadat na hospodářství mnoha zemí. Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta, nejvíce od globální finanční krize v roce 2009. Protože v předchozím čtvrtletí vykázala největší evropská ekonomika pokles o 0,1 procenta, je nyní v recesi.
Merkelová: Virus je pod kontrolou, v bdělosti ale nesmíme polevit
Německo je stále na počátku pandemie covidu-19 a lidé by proto neměli polevovat v bdělosti, řekla ve středu po jednání s předsedy vlád východních spolkových zemí německá kancléřka Angela Merkelová.
„Pandemii jsme zabrzdili, ale virus tu stále je. Na bdělosti tak musíme spíše přidat než ubrat,“ uvedla Merkelová. Základní opatření proti přenosu, jako jsou hygiena rukou, zakrývání nosu a úst či bezpečné odstupy, budou podle předsedkyně německé vlády lidé dál muset dodržovat.
Podle Merkelové je sice šíření viru nyní pod kontrolou, může se jí ale snadno opět vymknout. Premiérka připomněla, že v minulých dnech vyšlo najevo, že se desítky lidí koronavirem nakazily při bohoslužbě ve Frankfurtu nad Mohanem či v restauraci ve městě Leer v Dolním Sasku.
Spolková vláda situaci podle kancléřky sleduje, konkrétní kroky jsou ale v pravomoci jednotlivých spolkových zemí. S ministerskými předsedy šesti zemí, které se po zániku Německé demokratické republiky staly v roce 1990 součástí Spolkové republiky, Merkelová jednala i o hospodářské pomoci odvětvím zasaženým pandemií.
V jiných evropských státech jsou ale dopady koronavirové pandemie na ekonomiku vyšší než v Německu. Španělsko hlásí více než čtyřprocentní pokles za čtvrtletí, Itálie téměř pětiprocentní a Francie dokonce propad o 5,8 procenta, což představuje nejvyšší číslo ze všech zemí eurozóny.
Velké potíže má čínské hospodářství, které se za první čtvrtletí ve srovnání s předchozím rokem propadlo o 6,8 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se HDP v zemi snížil o 9,8 procenta.
Švýcarsko chce obnovit volný pohyb s Schengenem do 6. července
Švýcarsko hodlá obnovit plnou svobodu pohybu se všemi zeměmi schengenského prostoru nejpozději 6. července, oznámila ve středu švýcarská vláda. Hranice s Francií, Německem a Rakouskem chce alpská země otevřít už 15. června, na otevření hranice s Itálií je podle vlády ale ještě příliš brzy.
„Víme, jak můžeme držet virus v šachu: musíme dodržovat pravidla hygieny a bezpečných rozestupů,“ vyzvala na tiskové konferenci prezidentka Simonetta Sommarugaová. Díky pozitivnímu vývoji epidemie může podle ní Švýcarsko přistoupit k dalšímu uvolňování opatření, které v boji s koronavirem přijalo v březnu.
Události ČT: Částečně se otevírají hranice (zdroj: ČT24)
Už od soboty se bude smět opět dohromady sejít více než pět lidí. Prozatím jich ale nesmí být na jednom místě více než třicet. Od 6. června pak bude možné pořádat soukromé i veřejné akce až se třemi stovkami účastníků. První červnovou sobotu se otevřou také zoologické a botanické zahrady, kina, divadla či bazény. Už dříve Švýcarsko otevřelo obchody, základní školy nebo kadeřnictví. Krizový stav, který vláda vyhlásila 16. března, skončí 19. června.
Pokud se situace výrazně nezhorší, otevře Švýcarsko 15. června hranice s Německem, Rakouskem a Francií. Hranice s Itálií ale prozatím dál zůstane uzavřená. Plně chce svobodu pohybu v rámci schengenského prostoru Švýcarsko obnovit až 6. července. Itálie své hranice otevře jednostranně již 3. června.
Ve Švýcarsku se podle dnešních údajů Spolkového zdravotního úřadu (BAG) potvrdilo 30 776 případů nákazy koronavirem. Za posledních 24 hodin přibylo jen 15 nových případů. S covidem-19 zemřelo v zemi 1649 lidí.
Francie, Itálie a Belgie zakázaly léčit covid-19 antimalarikem
Francie, Itálie a Belgie zastavily používání antimalarického léku hydroxychlorochin pro léčbu pacientů s nemocí covid-19. Hydroxychlorochin jako účinný prostředek přitom proti koronavirové nákaze opakovaně doporučuje americký prezident Donald Trump. Lék dokonce sám užíval. Mezi lékaři však v posledních týdnech sílí obavy z možných nebezpečných vedlejších účinků medikamentu.
Ve Francii mohl být pacientům s těžkým průběhem covidu-19 hydroxychlorochin podáván pouze v nemocnicích za přísného dohledu lékařů od konce března. Toto povolení však zrušil vládní výnos. „Tento lék nesmí být předepisován pacientům trpícím covidem-19,“ uvedlo francouzské ministerstvo zdravotnictví.
Italské zdravotnické úřady zakázaly užívání léku pro nemocné s covidem-19 mimo klinické testy: „Nové klinické nálezy ohledně využívání hydroxychlorochinu u lidí infikovaných SARS-CoV-2 naznačují zvýšené riziko nepříznivé reakce a malého až žádného užitku.“
Ke stejnému kroku se uchýlila rovněž Belgie, jejíž úřady nyní nabádají lékaře, aby v testech brali v úvahu také možná rizika plynoucí z užívání léku.
Oznámení těchto tří zemí, které zaznamenaly jedny z největších počtů zemřelých v přepočtu na počet obyvatel, přichází dva dny poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že z důvodu možných zdravotních rizik dočasně zastaví testování tohoto antimalarika jako léku na covid-19.
Vědci v obsáhlém výzkumu zveřejněném minulý týden v britském lékařském časopise Lancet uvedli, že hydroxychlorochin není vhodný pro léčbu covidu-19. Jeho uživatelé navíc čelí nepravidelnému srdečnímu rytmu i celkově vyšší pravděpodobnosti úmrtí.
Prezident Trump v polovině května řekl, že hydroxychlorochin už několik týdnů sám preventivně užívá, což vyvolalo kritiku řady politiků i expertů. O účincích léku je přesvědčen i brazilský prezident Jair Bolsonaro, který prosadil, aby ministerstvo zdravotnictví doporučilo použití léku pro pacienty i s mírnými příznaky covidu-19.
Částečně se otevírají hranice mezi Českem, Slovenskem a Maďarskem
Obyvatelé Česka, Slovenska a Maďarska mohou od 27. května mezi těmito státy cestovat bez nutnosti negativních testů na onemocnění covid-19 a bez karantény. Musí se ale vrátit zpět do své země do 48 hodin. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je to mezikrok k úplnému uvolnění režimu na hranicích se sousedními státy.
Obyvatelé Česka a Maďarska, kteří využijí volnějších pravidel cestování na Slovensko, budou muset při opuštění státu policejní hlídce na hranicích prokázat, že se na Slovensku nezdrželi déle než 48 hodin. Vyplývá to z pravidel, která v úterý vydal slovenský hlavní hygienik. Petříček v úterý odpoledne novinářům ve sněmovně řekl, že se slovenskými kolegy hovořil o možnosti používání formuláře. Čeští občané by na hranicích mohli dostat potvrzení o času vstupu na slovenské území a následně prokázat čas výstupu při návratu.
Řecko chce povolit cesty z asi dvacítky zemí včetně střední Evropy
Cestovatelé z asi dvou desítek zemí včetně států střední Evropy se od poloviny června nejspíše budou moci vydat do Řecka, aniž by po svém příjezdu do země museli projít karanténou kvůli koronaviru.
Řecko má podle vládního zdroje v tomto týdnu zveřejnit seznam těchto zemí, na kterém má figurovat asi 20 až 25 zemí, mezi nimi Kypr, Izrael, střední Evropa a státy Balkánu.
Náměstek českého ministra zahraničí Martin Smolek minulý týden po jednání s řeckým ministrem turismu Harrym Theoharisem v tiskové zprávě uvedl, že českým turistům by se Řecko mohlo otevřít od 1. července. Obě země spolu jednají i o variantě cestování bez povinného negativního testu na onemocnění covid-19. Zatím mohou Češi jako i jiní občané zemí Evropské unie vyjma Itálie, Španělska a Nizozemska cestovat letecky do Atén, po příletu však musejí absolvovat test na koronavirus a 14denní karanténu.
Návštěvníci aténské Akropole
Ve Španělsku začal státní smutek za oběti pandemie
Španělsko ve středu zahájilo desetidenní státní smutek, který je nejdelší v novodobé historii a kterým chce země uctít památku obětí pandemie nemoci covid-19. Vlajky na úředních budovách doma i v zahraničí budou po celou dobu spuštěny na půl žerdi. V poledne také drželo celé Španělsko minutu ticha.
Desetidenní státní smutek je nejdelším v demokratické historii země. Server eldiario.es připomněl, že například při úmrtí prarodičů nynějšího krále se držel smutek sedm dní a po atentátech z 11. března 2004, při nichž teroristé zabili téměř dvě stovky lidí, se držel smutek třídenní.
Kvůli pandemii rekordně klesnou investice do energetiky
Koronavirová krize letos povede k největšímu poklesu investic do energetiky v historii, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zatímco před pandemií agentura prognózovala nárůst investic o dvě procenta, nyní očekává jejich propad o dvacet procent – čili o 400 miliard dolarů (9,87 bilionů korun).
Pokles investic nejvíce dopadne na oblast fosilních paliv. V případě ropy se sníží o 30 procent, u uhlí o 15 procent. Investice do obnovitelných zdrojů klesnou o deset procent na polovinu finančních zdrojů nezbytných k boji s klimatickou změnou.
„Jsme svědky historického poklesu emisí (uhlíku), ale pokud nebudeme mít náležité záchranné balíčky, emise mohou zase raketově stoupat a jejich letošní snížení přijde vniveč,“ řekl šéf agentury IEA Fatih Birol.
Události ČT: Evropská komise chce podpořit členské státy 750 miliardami eur (zdroj: ČT24)
Evropská komise chce podpořit členské státy 750 miliardami eur
Evropská komise (EK) chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry.
ČTK to sdělily zdroje obeznámené s návrhem, který předsedkyně EK Ursula von der Leyenová odpoledne oficiálně představí Evropskému parlamentu. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, který navrhuje kromě dosavadních zdrojů naplnit příjmy v podobě nových ekologických či digitálních daní.
Japonsko připravilo druhý balíček na podporu ekonomiky
Japonská vláda ve středu schválila druhý balíček na podporu ekonomiky zasažené dopady koronavirové krize. Vynaloží na ni dalších 31,9 bilionu jenů (7,3 bilionu korun), což činí spolu s prvním balíčkem navrženým před méně než měsícem 230 bilionů jenů, tedy 40 procent hrubého domácího produktu (HDP) země. Oznámená pomoc je v souhrnu největší na světě.
Třetí největší světová ekonomika se propadla do recese a v aktuálním kvartálu se počítá s dalším poklesem. Oživení by mělo podle odhadů nastat ve druhé polovině roku. „Budu chránit japonské hospodářství před touto krizí století za každou cenu,“ řekl japonský premiér Šinzó Abe.
Druhý stimulační balíček se zaměřuje především na pomoc menším firmám, které opatřeními proti šíření covidu-19 velmi utrpěly. Zaměstnanci ve zdravotnictví, kteří bojovali s pandemií v první linii, pak mají díky němu dostat odměnu každý ve výši 200 tisíc jenů (asi 46 tisíc korun).
Tento dodatek ke státnímu rozpočtu bude Japonsko financovat státními dluhopisy. Ještě více se tím zvýší jeho již nyní obří státní dluh, který zatím činí dvojnásobek ročního HDP. Vláda chce navržené opatření nechat projednat v parlamentu do 12. června.
V Brazílii pandemická krize nepolevuje
Epicentrum pandemie se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) přesunulo do Jižní Ameriky. Nejvyšší počty hlásí nejlidnatější Brazílie. Ta za úterý zaregistrovala přes šestnáct tisíc případů nákazy koronavirem. To je asi o pět tisíc víc než v pondělí, v předešlých dnech však byly přírůstky i významnější.
Reálná čísla jsou ale podle expertů mnohem vyšší. Prezident Bolsonaro čelí dlouhodobé kritice kvůli zlehčování pandemie. Tamní média přináší záběry stovek čerstvých hrobů i přeplněných nemocnic. „Pozice prezidenta Bolsonara je v rozporu s doporučením Světové zdravotnické organizace v tom, jak s koronavirem bojovat,“ míní brazilský vědec Gilberto Braga.
Situace v Brazílii (zdroj: ČT24)
Pandemie uspíšila stahování amerických vojáků z Afghánistánu
Současná koronavirová krize měla vliv také na stahování amerických vojsk z Afghánistánu. Na základě dohody s afghánským radikálním hnutím Taliban se Spojené státy zavázaly snížit do poloviny července počet svých vojáků v této asijské zemi na 8600 – tohoto stavu ale kvůli pandemii USA již takřka dosáhly a splní ho počátkem června.
Dohoda s Talibanem podepsaná na konci února předpokládá, že do 135 dnů zůstane v Afghánistánu z původních 13 tisíc amerických vojáků na 8600 mužů a žen ve zbrani a do 14 měsíců se Američané spolu se spojenci z dalších zemí Severoatlantické aliance stáhnou kompletně.
Již dříve se také ze zahraniční mise vrátili čeští vojáci, kteří operovali na základně v Bagrámu. Poslední část z nich se domů vrátila na konci dubna.
Michelinská restaurace v New Yorku vaří v krizi chudým
Na severu amerického kontinentu vyvolala pandemie vlnu solidarity. Například šéfkuchař Daniel Humm z restaurace Eleven Madison Park je zvyklý na hosty platící exkluzivními zlatými kreditními kartami. Nyní ale tvrdí, že za pandemické krize jsou nejštědřejší odměnou vděčné úsměvy chudých Newyorčanů, kteří se najedli v jeho restauraci se třemi michelinskými hvězdami, již proměnil v dobročinnou vývařovnu.
Kuchaři v restauraci na Manhattanu, která v roce 2017 získala ocenění za nejlepší stravovací zařízení na světě, připraví denně tři tisíce jídel pro pracovníky ve zdravotnictví a znevýhodněné Newyorčany, z nichž většinu distribuují v kostele ve čtvrti Harlem.
„Zrovna tuhle mi jeden člověk říkal: ,Můj ty bože, tohle je nejlepší jídlo, jaké jsem kdy měl,‘“ řekl Humm. Ten ve spolupráci s neziskovou organizací Rethink food, která se zabývá využitím zbytků z restaurací na jídla pro strádající, poskytuje část z asi 90 tisíc porcí, které se ve městě za týden vydají lidem v nouzi.
Zpravodaj ČT David Miřejovský o situaci v USA (zdroj: ČT24)
Istanbulský Velký bazar se po dvou měsících chystá znovu otevřít
Jedna z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí Turecka se opět otevírá. Velký bazar v Istanbulu bude zas dostupný od pondělí. Informovala o tom agentura AFP. Zahájení provozu tohoto historického tržiště považují někteří za symbolický krok k obnovení cestovního ruchu v Turecku, které by rádo zahraniční turisty přivítalo už příští měsíc.
„Náš Velký bazar nikdy nebyl zavřený tak dlouho, s výjimkou důvodů přírodních katastrof,“ řekl AFP šéf jeho správní rady Fatih Kurtulmuş. „Doufám, že naše země přivítá turisty už koncem června. Věřím, že turisté se do Istanbulu brzy vrátí, aby viděli Velký bazar, chrám Hagia Sofia či Modrou mešitu,“ dodal.
Zastřešený labyrint šedesátky uliček, v němž je na čtyři tisíce obchodů, navštíví v průměru denně statisíce lidí. Od pondělí budou muset tamní obchodníci i návštěvníci dodržovat přísná hygienická pravidla.
Velký bazar v Istanbulu