Teroristiský útok, při kterém v pondělí večer ve Vídni zemřeli čtyři lidé, je součástí vlny teroru, která Evropou prochází už delší dobu, a zároveň je reakcí na současnou zjitřenou atmosféru na kontinentu. Podobným útokům takzvaných osamělých vlků se však dá jen těžko zabránit, řekla v Událostech, komentářích ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová.
Největší problém je radikalizace na internetu, komentuje poslední útoky v Evropě Irena Kalhousová
Události, komentáře: Irena Kalhousová o vlně útoků v Evropě (zdroj: ČT24)
Ve Vídni v pondělí večer střílel dvacetiletý Kujtim Fejzulai. Narodil se v rakouské metropoli, jeho rodina má kořeny v Severní Makedonii. Fejzulai sympatizoval s teroristickou organizací Islámský stát, za pokus odjet bojovat do Sýrie byl v minulosti dokonce odsouzen.
„Pravděpodobně se dozvíme, že se radikalizoval přes internet, že měl skupinu podobně smýšlejících přátel, které potkal v mešitě,“ odhaduje Kalhousová, kudy se bude ubírat vyšetřování dalšího útoku, který v poslední době Evropu zasáhl. „Je těžké kontrolovat myšlení jednotlivých lidí. Pokud to byl osamělý vlk, může se to stát na jakémkoliv místě na světě,“ dodává.
Situace na kontinentu je vyostřená v souvislosti s útoky ve Francii. „Islámský stát navíc motivuje lidi, kteří žijí v Evropě, aby tyto útoky prováděli. Také k tomu přispívají političtí vůdci. Slyšeli jsme tureckého prezidenta a pákistánského premiéra, kteří místo toho, aby situaci odsoudili, ještě přilévali olej do ohně,“ vrací se Kalhousová ke zveřejnění karikatur proroka Mohameda, jež vyvolalo vlnu protestů v řadě zemí světa a ve Francii následně došlo k několika útokům.
Internet nahrazuje komunitu
Podle bezpečnostního analytika Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josefa Krause je nebezpečí vyšší v oblastech s širší muslimskou komunitou. „V lokalitách, kde je muslimská minorita silnější, je problém s extremismem dlouhodobě. Riziko v zemích, jako je Česká republika, je stále relativně nízké, naopak v Německu, Velké Británii, Beneluxu či Francii je to riziko vyšší,“ míní Kraus.
Kalhousová však zdůrazňuje, že v dobách internetu už tato premisa platit nemusí. „Není nutné, aby v dané oblasti byla muslimská komunita. Internet do jisté míry komunitu nahrazuje. Můžete monitorovat mešity, můžete monitorovat radikální imámy. Ale je velmi těžké monitorovat každého doma,“ upozorňuje.
Horizont ČT24: Teror ve Vídni (zdroj: ČT24)
Stoprocentní bezpečnost je jen iluze
„Je třeba zabránit tomu, aby do Evropy pluly peníze ze zemí, které podporují terorismus, například ze Saúdské Arábie. Mnohým věcem se podařilo zabránit, nicméně pořád se objevují nové způsoby radikalizace. A osamělost na internetu je tou největší výzvou,“ dodává Kalhousová s tím, že reakce na podobné události je velkou výzvou pro evropské politiky.
Katarze však čeká hlavně bezpečnostní úřady. I když byl Fejzulai už kvůli sympatizování s teroristickou organizací odsouzen, na svobodu se dostal ještě před koncem vyměřeného trestu a nakonec v centru Vídně zavraždil čtyři lidi a další dvacítku zranil.
„Je důležité, aby došlo k poučení a úřady uměly lépe pracovat s jedinci, kteří byli už jednou identifikováni jako ideologicky závadní. Doufejme, že se z toho poučí nejen rakouské, ale i ostatní evropské úřady a míra rizika bude napříště nižší. Ovšem stoprocentní bezpečnost je do značné míry jen iluzí,“ varuje Kraus.