Nejprve polévka z dešťové vody, potom výslechy a svlékání. Manželé z Mariupolu popsali útěk

12 minut
Reportéři ČT: Manželé z Mariupolu prošli filtrací a utekli do Česka
Zdroj: ČT24

Uplynuly tři měsíce od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu a postupně obsadilo některá území. Dostat se z těchto míst do bezpečí je stále těžší a ne všem se to podaří. Okupanti odvážejí prchající Ukrajince na území pod svou kontrolou a každého prověřují. Zřídili filtrační tábory, kde je hodiny vyslýchají, svlékají kvůli tetování a zjišťují jejich politické přesvědčení. Podobné tábory za druhé světové války využívali nacisté. Reportéři ČT Silvie Kleková a Tomáš Vlach natočili unikátní svědectví manželů z Mariupolu, kterým se podařilo z tábora dostat a zdolat více než tři tisíce kilometrů přes Rusko až do Ostravy.

Viktorija a Viktor Bibikovi se k útěku před ruskými okupanty odhodlávali dlouho. Oba pocházejí z Mariupolu, před třemi lety tam měli svatbu a svůj domek nedaleko oceláren Azovstal si nedávno opravili.

Reportéři ČT natáčeli v Mariupolu jen několik dní před válkou. Mnozí lidé tehdy nevěřili, že Rusko na Ukrajinu zaútočí a Viktor s Viktorijí byli mezi nimi. „Nechtěli jsme tomu věřit, mysleli jsme si že je to nějaké nedorozumění, že je to sen. Je pro nás neuvěřitelné, že v tomto století se může něco takového stát,“ vzpomíná Viktor. Místo budíčku pak manželé měli zvuky soustavného ruského ostřelování, které trvalo až do setmění.

Bez jídla i pití museli sbírat dešťovou vodu

Z bezmála půl milionu obyvatel zůstala brzy asi čtvrtina, možná sto tisíc lidí. Ruské útoky měnily Mariupol v trosky. V půlce března všechno došlo, nebylo jídlo ani voda. „Když zmizel sníh, začalo pršet, ale jen málo. Sbírali jsme dešťovou vodu. Nejprve se musela uvařit řídká polévka,“ popsala Viktorija.

Volnější pohyb byl podle manželů možný kolem 25. března, když Mariupolem prošli Čečenci. To už podle nich byla ve městě k vidění povalující se těla mrtvých. Jednadvacátého dubna, v den, kdy ruský vůdce Vladimir Putin prohlásil, že Azovstal už Rusové nebudou ostřelovat, jen ho neprodyšně obklíčí, se Viktor a Viktorija rozhodli město opustit. Jejich dům je, podobně jako spousta domů v Mariupolu, poškozený. Zatím ale stojí.

Z Mariupolu vyvezli manželský pár přátelé, ale mohli směřovat jen na východ. Věděli, že je čeká prověřování, takzvaná filtrace. V městečku Starobeševe na území samozvané Doněcké lidové „republiky“, ovládané Moskvou řízenými separatisty, čekaly oba ukrajinské manžele – psycholožku Viktoriji a bývalého pohraničníka Viktora – mnohahodinové výslechy.

„Jako nějakého zločince – berou ti otisky prstů, fotografují tě, svlékají tě, prohlížejí mozoly, telefon a kladou provokativní otázky,“ zmínil Viktor.

„Sháněli kontakty – kde jsi sloužil, kdo tam ještě slouží, kdo pracuje v SBU, v gardě, u policie, ptali se na všechno. Muže svlékali, prohlíželi tetování,“ přibližuje realitu filtračního tábora Viktor. Celý proces byl podle manželů velmi ponižující. A to oni osobně měli ještě relativní štěstí, propustku získali rychle. Jiní na ni čekali řadu dní.

Filtrační tábory zvlášť špatnou pověst získaly během konfliktu v Čečensku. V Rusku se o filtracích oficiálně nemluví.

Rusko si připravilo seznamy kritiků

Podle Milana Štefance z nevládní organizace Nesehnutí, která působí na Krymu nebo v jižních, momentálně Rusy okupovaných oblastech Ukrajiny, si už ruské tajné služby dopředu vytvářely seznamy těch, kteří podporovali Ukrajinu – zejména pak novinářů, politiků či aktivistů.

„Z informací, které jsem viděl na těchto seznamech, bylo jasné, že jsou připravované dlouho dopředu, protože o těch nepohodlných lidech tam byla spousta věcí – fotky, osobní údaje, něco jako jejich životopis,“ uvádí Štefanec. 

Osudy lidí, kteří filtrací neprošli, zůstávají nejasné – prakticky zmizeli ze světa. Mnozí skončili na Sibiři nebo v jiných okrajových částech Ruska. Manželé Bibikovi se s pomocí dobrovolníků dostali nejprve do ruského Rostova na Donu, odkud pokračovali vlakem v cestě dlouhé více než tři tisíce kilometrů.

„My jsme na každém kontrolním místě říkali, že musíme odjet, ne jen tak odjet, ale protože je to nezbytně nutné. Musím podstupovat léčení, které v Mariupolu v té době nebylo možné,“ zmiňuje Viktorija. Právě její vážná nemoc – lékaři jí už dříve diagnostikovali roztroušenou sklerózu – mohla být důvodem, proč se manželům podařilo uniknout.

Tisíce dětí k adopci

Rusové se snaží odvézt na své území co nejvíce lidí z obsazených oblastí. Například i z Mariupolu přistavené autobusy odváží Ukrajince buď do okupovaného Doněcku, nebo přímo do Ruska. Objevují se zprávy o tom, že ruské úřady vyvážejí z Ukrajiny i děti, které přišly o rodiče. „Jsou to tisíce dětí, které se Rusové snaží dát k adopci, dokonce kvůli tomu změnili příslušné zákony,“ říká ukrajinský politolog Pavel Lisňanskyj.

Poslední překážka čekala manžele z Mariupolu na hranicích Ruska a Estonska. Zadržení trvalo dvě a půl hodiny, pak je ale Rusové pustili dál. Přes Pobaltí a Polsko přicestovali Viktorija a Viktor po strastiplné cestě 1. května do Ostravy, kde už získali nové bydlení a Viktor i práci.

„Ostrava nás, doufám, přijme dobře. Město se nám moc líbí, potkali jsme tady dobré lidi. Ukrajina navždy zůstane naší vlastí, naší zemí. Určitě bychom se chtěli vrátit do Mariupolu, ale pokud tam budou ruské úřady, máme z návratu obavy,“ shodují se manželé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska.
10:29Aktualizovánopřed 7 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Dosavadní zprávy, které přinesla v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele, hovořily o tom, že obětí bylo nejméně pět tisíc.
11:27Aktualizovánopřed 33 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 46 mminutami

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 5 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 9 hhodinami
Načítání...