Německá kancléřka Angela Merkelová dál hájí svůj návrh uspořádat vrcholnou schůzku mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a zástupci Evropské unie. Plán minulý týden vzbudil odmítavé reakce hlavně ze strany Polska a pobaltských států. Podle nich musí Kreml nejdřív změnit své chování hlavně vůči Evropě. Vztahy mezi Bruselem a Moskvou jsou na nejhorší úrovni od konce studené války.
Zlom ve vzájemných vztazích přišel v roce 2014. Ještě v lednu téhož roku málokdo tušil, že tehdejší setkání Putina se zástupci Evropské unie v Bruselu bude zatím posledním.
O necelý měsíc později vtrhli Rusové na Krym, v dubnu se naplno rozhořela válka na východě Ukrajiny a poté došlo k sestřelení letu MH17. Místo dalších schůzek přišly ze strany Unie sankce, které bolí Rusko dodnes. Unie ale Kremlu vyčítá i hybridní válku, věznění Alexeje Navalného nebo útok na muniční sklad v českých Vrběticích.
„Dohodli jsme se, že nenecháme bez odpovědi, když si Rusko vybere za svůj cíl Evropskou unii,“ prohásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Minulý týden před summitem EU přišlo Německo s podporou Francie s návrhem na první vrcholné setkání s Putinem po sedmi letech. „I během studené války lidé mezi sebou mluvili. Domnívám se proto, že mlčení nepřispívá k řešení problémů,“ vysvětlovala to kancléřka Merkelová.
Samotný návrh na uspořádání mimořádného summitu s Ruskem prezidenty a premiéry zaskočil. Nejen proto, že přišel jen několik hodin před samotným jednáním unijních lídrů, ale i proto, že takto vstřícné gesto vzhledem k současnému stavu vzájemných vztahů nikdo nečekal. Nápad ihned odmítly téměř všechny země v čele s Polskem, pobaltskými zeměmi nebo třeba i Nizozemskem.
Kritici: Příliš velký ústupek
Plán přišel krátce po summitu Biden - Putin, který se uskutečnil v půli června v Ženevě. Oba protagonisté ho označili za konstruktivní, i když ne přelomový. Podobný krok ze strany sedmadvacítky by byl ale podle kritiků až příliš velkým ústupkem, který by změnit chování ruského prezidenta nedonutil.
„Pokud by to bylo tak, jak je navrženo, znamenalo by to, že Rusko anektuje Krym, Rusko vede válku na Donbasu a Evropa pokrčí rameny a snaží se o dialog,“ uvedl lotyšský premiér Krisjanis Karins.
Berlín tvrdí, že s nápadem summitu mezi Unií a Ruskem přišel hlavně proto, aby sedmadvacítka jednala s Putinem jako celek, a nikoliv každý stát zvlášť, což může podle Merkelové Unii ve finále oslabit.
