Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal v pondělí po jednáních se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Moskvě najevo, že se Turecko nezřekne ruského systému protivzdušné obrany S-400, přestože dohoda o dodání těchto zbraní budí nevoli Spojených států. Washington pohrozil Ankaře zastavením dodávek amerických stíhacích letounů F-35, pokud Ankara nákup ruských protiraket uskuteční.
Máme vlastní potřeby, hájí Erdogan nákup ruských protiraket. Napětí v NATO roste
„Jsme svrchovaný stát, a proto neposkytneme příležitost to zpochybnit. Kroky, které děláme a přijímáme, nezávisí na třetí straně, ať v energetice, nebo i v obranném průmyslu. Vycházíme z vlastních potřeb,“ řekl Erdogan po setkání s ruským hostitelem.
Pokud jde o protirakety S-400, turecký prezident prohlásil, že vše už bylo domluveno a dokončeno a až pak zazněla „doporučení“ se tohoto kontraktu zřeknout, bez ohledu na turecký názor. „Budeme pokračovat dále (v naplnění kontraktu s Ruskem). Je to naše svrchované rozhodnutí. Nikdo nás nemůže přimět, abychom se ho zřekli,“ zdůraznil.
Putin poznamenal, že jednal s Erdoganem o realizaci kontraktu na dodávku S-400 Turecku, ale o dalších podrobnostech se nezmínil. Prodej ruského protiraketového systému S-400 Turecku vyvolal silně negativní reakce členských zemí Severoatlantické aliance, zejména Spojených států.
Pentagon od varování přerušením spolupráce v minulých dnech přešel k otevřeným výhrůžkám, když pohrozil zastavením dodávek amerických stíhacích letounů F-35, pokud Ankara nákup ruských protiraket uskuteční. Podle amerických expertů mohou ruské S-400 znamenat pro letouny F-35 ohrožení. Ruský systém má Ankara dostat v červenci, americké letouny v listopadu.
Viceprezident USA Mike Pence dokonce minulý týden turecké vedení varoval, že nákupem riskuje své členství v Severoatlantické alianci. Turecko ale na kontraktu s Moskvou trvá a navrhuje vyřešit problém vytvořením turecko-americké pracovní skupiny, která by se sporem zabývala.
Rusko-turecký obchod roste
Kromě vojenské se jednání soustředila také na ekonomickou spolupráci, energetické projekty a situaci v Sýrii. Putin připomněl, že ruský zemní plyn pokrývá skoro polovinu spotřeby Turecka, přičemž do konce letošního roku má být uveden do provozu nový plynovod Turkish Stream. Na sté výročí Turecké republiky v roce 2023 má být uveden do provozu první blok v jaderné elektrárně, kterou Rusové stavějí ve městě Akkuyu na jihu země.
Turecko je také oblíbenou destinací ruských turistů, loni jich zemi navštívilo šest milionů.
Erdogan připomněl, že loni rusko-turecký obchod vzrostl o 15 procent na 26 miliard dolarů. „Ale to je pod naším potenciálem – cílem je 100 miliard dolarů,“ dodal. Ruský obchodní přebytek vysvětloval turecký prezident právě nákupy ruského plynu. Putin zase argumentoval, že turecké firmy v posledních letech uskutečnily v Rusku projekty za 70 miliard dolarů, včetně olympijských staveb v Soči.
Oba prezidenti ocenili spolupráci obou zemí v Sýrii, Erdogan však označil kurdské milice na severu Sýrie za „stejnou hrozbu, jako Islámský stát“. Tuto hrozbu je podle něj záhodno zničit stejně jako IS. Prohlásil, že Sýrie musí zůstat celistvá a očištěná od terorismu, přičemž kurdské milice YPG považuje za „prodlouženou ruku“ separatistické Strany kurdských pracujících (PKK).