Erdogan hledá viníky pádu liry na internetu. USA podle něj vrážejí Turecku nůž do zad

Události ČT: Erdogan se chce odvrátit od amerického dolaru (zdroj: ČT24)

Turecko je podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana terčem ekonomické války. Reagoval tak na propad domácí měny, která oslabuje především kvůli zhoršujícím se vztahům Ankary s Washingtonem a obavám z Erdoganova tlaku na snižování úrokových sazeb. Právě Spojené státy turecký prezident v pondělí kritizoval. Uvedl také, že pád liry je důsledkem spiknutí, a nikoli ekonomických podmínek. Turecké úřady už vyšetřují stovky účtů na sociálních sítích, které podle nich pokles měny podněcují.

„Vývoj posledních týdnů ukázal, že Turecko je obklíčené,“ řekl Erdogan na setkání tureckých diplomatů v Ankaře. „Je jasné, že tyto útoky budou pokračovat.“ Zároveň však předpověděl, že lira se v brzké době vrátí na „rozumné“ úrovně.

Erdogan odmítá, že by pád liry zapříčnily ekonomické podmínky, a vidí za ním „spiknutí“. Za zradu pak označil údajné šíření falešných zpráv o stavu turecké ekonomiky.

Turecká prokuratura totiž podle televizní stanice CNN Türk zahájila vyšetřování osob podezřelých z podílu na aktivitách, které ohrožují ekonomickou stabilitu země. Turecké ministerstvo vnitra oznámilo, že již iniciovalo vyšetřování 346 účtů na sociálních médiích kvůli údajnému zveřejňování informací podněcujících pokles turecké měny.

Erdogan Washingtonu: Vrážíte nám nůž do zad

Erdogan se také znovu opřel do Spojených států. „Jsme spolu v NATO a pak se snažíte vrazit svému strategickému partnerovi nůž do zad,“ řekl turecký prezident, který rovněž obvinil USA z porušování pravidel Světové obchodní organizace (WTO), patrně v narážce na americké zvýšení cel na dovoz oceli a hliníku z Turecka

Erdogan ostře kritizoval Washington už v neděli. „Jaký je důvod pro tuhle bouři ve sklenici vody? Neexistuje pro ni žádný ekonomický důvod. Jde o operaci proti Turecku,“ řekl a dodal, že „odpovíme – přesunem na nové trhy, novými partnerstvími a novými aliancemi – tomu, kdo vede ekonomickou válku proti celému světu včetně naší země“. 

Vztahy mezi Spojenými státy a Tureckem se v poslední době zhoršily kvůli sporům ohledně politiky vůči Sýrii a zadržování amerického pastora Andrewa Brunsona. Toho turecké úřady obviňují z terorismu a špionáže, a to od nezdařeného puče v roce 2016.

Propuštění pastora do domácího vězení Washingtonu nestačilo a Spojené státy ve středu kvůli procesu s pastorem zavedly sankce vůči tureckým ministrům vnitra a spravedlnosti. V pátek pak americký prezident Donald Trump informoval, že Spojené státy zdvojnásobí cla na tureckou ocel a hliník.

Aslan z Ústavu mezinárodních vztahů: Přiblížení k Rusku by z turecké strany nebylo racionální (zdroj: ČT24)

Vztahy komplikuje také příklon Ankary k Moskvě i situace v Sýrii

Prezident Erdogan opakovaně apeloval na občany, aby směnili své zásoby dolarů a zlata za liry, a od americké měny se chce odvrátit. „Budeme užívat naši národní měnu s našimi největšími obchodními partnery: Čínou, Ruskem, Íránem a Ukrajinou,“ řekl turecký prezident.

Rusko přechod na obchodování v místních měnách nevylučuje. „Prezident Putin o takové možnosti mluvil mnohokrát, i o relevantnosti takového kroku. Samozřejmě to bude vyžadovat podrobnou přípravu,“ reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Turecko je přitom stejně jako Spojené státy členem Severoatlantické aliance. Jeho příklon k Rusku, strategickému protivníkovi NATO, tak vytváří obtížnou situaci.

Rozepři budí i podpora, kterou poskytovaly Spojené státy Kurdům bojujícím v Sýrii proti teroristické organizaci Islámský stát. Turecko na svém území separatistické Kurdy vojensky potírá a prezident Erdogan teď od nacionalistů slyší, že by měl Američanům uzavřít základnu Incirlik, kterou si kvůli Sýrii pronajímají.

Zpravodaj ČT Borek: Turecká ekonomika měla problém už dlouho před oznámením amerických cel (zdroj: ČT24)