Francouzský prezident Emmanuel Macron ani americký prezident Joe Biden se v tuto chvíli nechystají na Ukrajinu. Ta vyplnila dotazník, který by se měl stát výchozím bodem pro rozhodování Evropské unie o členství Kyjeva v EU. Rusko pokračuje ve vyhošťování cizích diplomatů ze země. Za nežádoucí osoby prohlásilo některé pracovníky bulharského velvyslanectví v Moskvě. Ruský prezident Vladimir Putin také telefonicky hovořil se šéfem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem o jednání Moskvy s Kyjevem či o eskalaci izraelsko-palestinského napětí.
Macron ani Biden se do Kyjeva nechystají. Ukrajina vyplnila dotazník ke kandidatuře do Evropské unie
On-line přenos
Válka na Ukrajině (duben 2022)
- 0:11
Švédsko tvrdí, že ruské vojenské letadlo narušilo švédský vzdušný prostor. K incidentu podle švédské strany došlo v pátek pozdě večer v Baltském moři poblíž dánského ostrova Bornholm. Švédské ozbrojené síly v dnešním prohlášení uvedly, že ruský vrtulový letoun AN-30 letěl směrem ke švédskému vzdušnému prostoru a krátce do něj vstoupil. Informovala o tom agentura AP. Švédské vzdušné síly nasadily stíhací letouny, které ruské letadlo vyfotografovaly. Narušení vzdušného prostoru bylo "nepřijatelné" a "neprofesionální", konstatoval švédský ministr obrany Peter Hultqvis.
- 21:58
Šéf odboru pro nešíření jaderných zbraní ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že jaderná válka by se nikdy neměla rozpoutat a že Rusko jasně dodržuje dohody mezi jadernými mocnostmi, aby jí zabránilo. Vladimir Jermakov řekl ruské tiskové agentuře Tass, že západní "jaderná trojka" USA, Velká Británie a Francie "sklouzává do jiných pozic", stejně jako NATO, které se podle něj "staví do pozice jaderné aliance".
- 21:10
Ukrajinští bojovníci obklíčení ruskými silami v ocelárně Azovstal v Mariupolu potvrdili, že skupina civilistů mohla opustit areál, píše britská BBC. Zástupce velitele ukrajinského praporu Azov Svjatoslav Palamar uvedl, že skupina 20 osob – včetně žen a dětí – byla přemístěna na "vhodné místo". Již dříve ruská státní média uvedla, že bylo evakuováno 25 osob. Není jasné, kam byly odvezeny. Moskva je pod silným mezinárodním tlakem, aby umožnila odchod civilistů. Předpokládá se, že ještě stovky lidí se ukrývají v továrně – posledním místě, které ukrajinští vojáci v Mariupolu kontrolují. Moskva požaduje, aby se vzdali.
Macron v pondělí řekl, že se vydá do Kyjeva, až tato cesta přinese něco užitečného. „Pokud se vydám do Kyjeva, tak to učiním, abych se pokusil změnit situaci, a ne abych jen prokázal symbolickou podporu,“ řekl. Dodal, že s ukrajinským prezidentem se slyšel po telefonu zhruba čtyřicetkrát.
Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a dalším ukrajinským představitelům se nelíbil Macronův postoj. Macron totiž na rozdíl od Bidena odmítl označit vraždy civilistů za ruské okupace měst v okolí Kyjeva za genocidu. Macron však uvedl, že je téměř jisté, že se ruská armáda dopustila válečných zločinů. Zelenskyj v neděli Macrona pozval na Ukrajinu, aby se o genocidě přesvědčil. „Až přijede a uvidí, tak jsem si jist, že to pochopí,“ řekl Zelenskyj.
Macron také uvedl, že od zveřejnění záběrů z Buče a dalších měst v okolí Kyjeva, odkud se stáhla ruská armáda, s ruským prezidentem Putinem nemluvil. Nevyloučil ale, že tak učiní v budoucnu, protože se hodlá podílet na obnově míru. „A to není možné udělat bez rozhovorů s druhou stranou,“ uvedl Macron. Dodal, že Francie chce být mezi garanty poválečného stavu a že chce zastavit válku sankcemi, nikoliv vojenským střetem s Ruskem.
V neděli Zelenskyj pozval na Ukrajinu také Bidena. Bílý dům ale v pondělí uvedl, že návštěvu Kyjeva nemá Biden v plánu. Spojené státy zatím nevyhoví ani žádosti Ukrajiny označit Rusko za „stát podporující terorismus“. Přesunutí Ruska do této kategorie, kde se nachází například Írán, Kuba či Severní Korea, by umožnilo administrativě dál posílit sankce proti Moskvě.
Dotazník ke kandidatuře do Evropské unie
O vyplnění dotazníku ke kandidatuře Ukrajiny do Evropské unie informoval zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva. „Dnes mohu oznámit, že ukrajinská strana dokončila vyplňování dokumentu,“ oznámil Žovkva v neděli večer. „Očekáváme, že doporučení… bude pozitivní, a potom bude vše záležet na členských státech EU,“ dodal. Podle Žovkvy Ukrajina očekává, že status kandidátské země získá na zasedání Evropské rady 23. až 24. června.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dotazník předala ukrajinskému prezidentovi Zelenskému během své návštěvy v Kyjevě 8. dubna. „Stojíme při vás a vašem evropském snu,“ řekla tehdy von der Leyenová a slíbila urychlení rozhodovacího procesu.
Kyjev požádal o členství v Evropské unii krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska. Žádost nyní zkoumá Evropská komise. Agentura DPA podotýká, že vstupní proces připojení se k bloku 27 zemí je dlouhý a komplikovaný – i kdyby EK žádost vyhodnotila pozitivně, před začátkem podrobných rozhovorů o přistoupení musí kandidátskou zemi schválit všechny členské státy.
Ruská federace vyhostí bulharské diplomaty
Ruské ministerstvo zahraničí si v pondělí předvolalo bulharského velvyslance s cílem vyhostit jeho spolupracovníky. „Byla mu předána nóta ministerstva o prohlášení zaměstnanců bulharského velvyslanectví v Moskvě za nežádoucí osoby,“ stojí v krátkém oznámení ruské diplomacie s tím, že přesný počet nežádoucích lidí zatím neupřesnila.
Bulharsko prohlásilo 18. března deset ruských diplomatů za nežádoucí s odůvodněním, že prováděli činnosti neslučitelné s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích, podotkla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Tento obrat se obvykle používá pro výzvědnou činnost.
Šlo o další z řady vyhoštění ruských diplomatických pracovníků z této balkánské země. Začátkem března Sofia označila za nežádoucí osoby dva ruské diplomaty, které bulharské úřady obvinily ze špionáže. Na začátku dubna pak oznámila vyhoštění hlavního tajemníka ruské ambasády, kterého podezřívá ze zapojení do špionáže.
Bulharsko, které je členskou zemí Evropské unie i Severoatlantické aliance, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu zintenzivnilo vyšetřování týkající se národní bezpečnosti. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přikročila k vyhošťování ruských diplomatů řada evropských států.
Bulharsko udržuje s Ruskem široké ekonomické a kulturní styky, od roku 2019 ale tyto vztahy poškozují špionážní aféry. Loni v dubnu vyhostila Sofia šest ruských občanů kvůli podezření, že byli zapojeni do výbuchů v muničních skladech v letech 2011 až 2020. Cílem těchto akcí bylo podle Bulharska zastavit dodávky munice na Ukrajinu a do Gruzie.
Putin jednal po telefonu s Abbásem
Podle palestinských zdrojů Putin v telefonickém rozhovoru s Abbásem mimo jiné přislíbil, že Rusko bude pokračovat ve vývozu pšenice a dalších potravin na palestinská území i do dalších regionů Blízkého východu.
„Vladimir Putin informoval (Abbáse) o probíhající speciální vojenské operaci na ochranu Donbasu a o rozhovorech mezi ruskými a ukrajinskými představiteli,“ uvedl Kreml podle agentury TASS, podle níž telefonát iniciovala palestinská strana. Speciální vojenskou operací označuje Kreml ruskou invazi na Ukrajinu.
Abbás s Putinem hovořili také o eskalaci ve východním Jeruzalémě, kde se o víkendu stovky palestinských radikálů střetly s izraelskou policií. Napětí se tam zvyšovalo už několik týdnů kvůli operaci izraelské armády, která na okupovaném Západním břehu provádí razie proti radikálům. Při nich izraelští vojáci zabili nejméně patnáct Palestinců.
Ruský prezident a palestinský lídr vyjádřili podle Kremlu naději, že eskalace se brzy uklidní. Hovořili také o nutnosti znovu zahájit izraelsko-palestinský dialog. Oba podporují jednání v rámci takzvaného blízkovýchodního kvartetu, což jsou zástupci Ruska, Spojených států, OSN a Evropské unie, kteří se snaží zprostředkovat ukončení izraelsko-palestinského konfliktu.