Lídři Japonska, USA, Indie a Austrálie dohodli spolupráci. Usilují o svobodný Indo-Pacifik „neohrožený nátlakem“

Vedoucí představitelé Japonska, Spojených států, Indie a Austrálie se dohodli na spolupráci v oblasti vakcín proti covidu-19, čisté energie, infrastruktury a vesmíru, sdělil japonský premiér Jošihide Suga po setkání lídrů ve Washingtonu. Schůzka čtyř státníků z koalice nazvané Quad podle agentury Reuters představuje jednotnou frontu v době společných obav z Číny. Suga rovněž uvedl, že se domluvili na tom, že zorganizují setkání na nejvyšší úrovni každý rok.

Ačkoliv Čínu všichni čtyři vedoucí představitelé zemí – tedy kromě Suga také americký prezident Joe Biden, indický premiér Nárendra Módí a australský premiér Scott Morrison – nezmínili ve veřejných projevech ani ve společném prohlášení vydaném po dvouhodinovém jednání v Bílém domě, Peking byl zjevně hlavním tématem hovorů. V prohlášení státníků se často zmiňoval důraz na chování podle pravidel v regionu, kde Čína ukazuje svou sílu, upozornila agentura Reuters.

„Společně se znovu zavazujeme k podpoře svobodného, otevřeného a na pravidlech založeného řádu, jenž je zakotven v mezinárodním právu a který nepřemůže nátlak. A to s cílem posílit bezpečnost a prosperitu v indicko-tichomořském regionu i mimo něj,“ uvedli představitelé čtyř zemí.

Vedoucí Quad také vyjádřili podporu malým ostrovním státům, zejména těm v Pacifiku, s cílem posílit jejich ekonomickou a environmentální odolnost. Kromě toho vyzvali Severní Koreu, aby se zapojila do jednání ohledně programů jaderných zbraní a balistických raket, což ale Pchjongjang odmítl udělat, pokud nebudou zrušeny mezinárodní sankce.

Australský premiér Scott Morrison dále uvedl, že země budou zároveň pracovat na zlepšení zabezpečení dodavatelských řetězců pro kritické technologie, jako je čistá energie, i na zmírnění globálního nedostatku polovodičů. Doplnil, že to bude zahrnovat i propojení australských surovin s výrobními a zpracovatelskými schopnostmi a koncovými uživateli ve Spojených státech, Indii a Japonsku.

Austrálie je největším dodavatelem vzácných zemin na světě mimo Čínu a je významným dodavatelem kovů používaných v bateriích elektrických vozidel, jako je nikl, měď a kobalt.

Módí slíbil vakcíny proti covidu

Módí podle indického ministerstva zahraničí svým kolegům při setkání sdělil, že Indie umožní do konce října vývoz osmi milionů vakcín proti covidu-19, což je v souladu s dohodou uzavřenou v březnu. Původní plán o dodávce jedné miliardy po celé Asii do konce roku 2022 byl přerušen poté, co Indie, největší světový výrobce očkovací látky, v dubnu zakázala vývoz kvůli vypuknutí epidemie na domácí půdě. Nyní Módí slíbil dát k dispozici osm milionů vakcín firmy Johnson & Johnson.

Čtveřice zároveň po jednání podle agentury Reuters oznámila několik nových dohod, přislíbila boj proti ilegálnímu rybolovu nebo navázala partnerství v oblasti 5G sítí.

Čína setkání lídrů kritizovala

Očekávalo se, že setkání čtyřky zemí bude Peking pozorně sledovat. Uskutečnilo se totiž o něco více než týden poté, co USA, Británie a Austrálie oznámily uzavření bezpečnostního paktu AUKUS, v jehož rámci Austrálie získá ponorky s jaderným pohonem. To Peking ostře odsoudil.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien na páteční tiskové konferenci setkání lídrů a spolupráci čtyř zemí kritizoval. Prohlásil, že nenajde podporu a je odsouzena k neúspěchu.

Američtí představitelé se před schůzkou snažili zlehčovat bezpečnostní aspekt setkání, přestože členové skupiny společně provádějí námořní cvičení a sdílejí obavy z rostoucí moci Číny a jejích pokusů vyvíjet tlak na všechny čtyři země, napsala agentura Reuters. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 2 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...