Téměř ve všech podstatných bodech zahraniční politiky se liší oba soupeři, kteří se v neděli utkají o post francouzského prezidenta. Zatímco Emmanuel Macron se označuje za „přesvědčeného Evropana“ a jeho vítězství by přivítali čelní představitelé EU, Marine Le Penová slibuje radikální změnu zahraniční politiky, která by podle ní měla být „nezávislá“.
Le Penová pozve Putina a zaměstná celníky. Macron věří silné Evropě
Evropská unie
MACRON
Bývalý bankéř Macron prosazuje reformu Evropské unie, jejímž cílem má být posílení vazeb mezi zeměmi eurozóny. Tyto státy by podle něj měly mít samostatný rozpočet, vlastního ministra financí i parlament, jenž by sestával z dosavadních zástupců těchto zemí v europarlamentu.
Macron by rád posílil i obrannou složku Unie, a to vytvořením Evropské bezpečnostní rady. Sestávat by měla z vojenských, diplomatických a zpravodajských expertů, kteří by radili klíčovým představitelům EU.
Začátkem týdne však svůj silně pro-unijní přístup mírnil, když uvedl, že je třeba naslouchat kritikům s tím, že „nefunkčnost EU není udržitelná“. Slíbil proto, že bude „do hloubky reformovat Evropskou unii a náš evropský projekt“.
Pokud jde o vyjednávání o brexitu, Macron trvá na tom, aby se pravidla jednotného trhu plně vztahovala i na všechny obchodní partnery Unie. Macron také podporuje další smlouvy o volném obchodu typu té s Kanadou (CETA).
LE PENOVÁ
Národní fronta ve svém manifestu stanovila šestiměsíční lhůtu, která má začít ubíhat okamžitě po volbách a ve které chce Le Penová vyjednat změnu podoby francouzského členství v Unii, a tím i Unie samotné. Poté by následovalo referendum o setrvání Francie v upravené EU.
Podle představ Le Penové by měly být vztahy mezi členskými státy EU volnější než dosud. Kandidátka Národní fronty požaduje zrušení Schengenského prostoru a obnovení hraničních kontrol, odmítá unijní rozpočtová pravidla a nadřazenost unijní legislativy.
Jedním z nejhlasitějších požadavků Le Penové bylo také opuštění eurozóny a znovuzavedení franku. Tuto radikální rétoriku ale začátkem měsíce mírnila.
V rozhovoru pro list Le Parisien sice řekla, že „euro je mrtvé“, zároveň ale uvedla, že jeho opuštění už nepovažuje za nezbytně nutné a že by firmám umožnila dál obchodovat pomocí společné evropské měny, zatímco běžní lidé by platili novým frankem.
USA
MACRON
Francie potřebuje podle Macrona udržovat pevné vztahy s USA. Vyjádřil proto naději, že nadále budou obě země spolupracovat při výměně informací tajných služeb a v boji proti terorismu. Macron ale také kritizoval politiku nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Emmanuel Macron v den 1. kola prezidentských voleb
Uvedl například, že Trump by udělal vážnou chybu, kdyby zpochybnil závazky svého předchůdce Baracka Obamy ohledně klimatu. Reagoval i na Trumpovy protiimigrační kroky, když zahraniční vědce, kteří by kvůli tomu mohli mít obtíže, pozval, aby se přestěhovali za prací do Francie.
Kritizoval také Trumpovy záměry prosazovat ochranářskou hospodářskou politiku. Podle něj by tím americký prezident poškodil kupní sílu americké střední třídy, která závisí na zboží vyrobeném v zemích s mnohem levnější pracovní silou.
LE PENOVÁ
Francouzská politička je Trumpovou příznivkyní. Neskrývala nadšení z jeho vítězství ve volbách a označila ho za známku naděje pro svou vlastní kampaň. Trump a ruský prezident Putin podle ní prospějí světovému míru.
Le Penová podpořila Trumpovo odmítnutí dohody o volném obchodu mezi EU a USA (TTIP), kterou označila za zcela devastující pro francouzské hospodářství. V lednu také navštívila Trumpovo sídlo na Manhattanu. Její pobyt v New Yorku byl označen za soukromý a Trumpovo okolí uvedlo, že se prezident s političkou nesetkal.
Ojedinělý případ, kdy Le Penová šéfa Bílého domu kritizovala, představoval útok na syrskou základnu Šajrát. V reakci uvedla, že je překvapena, neboť, „Trump opakovaně řekl, že nezamýšlí, aby USA byly nadále světovým četníkem“.
Rusko
MACRON
Podle Macrona je Rusko klíčem k řešení války v Sýrii a mělo by tlačit na Damašek, aby krveprolití ukončil. Na rozdíl od Le Penové však zaujímá centrista vůči Rusku tvrdý postoj. Macron vzešel z vlády, která na Moskvu kvůli Ukrajině uvalila sankce a odmítla jí dodat už zaplacené vojenské lodě.
Šéf Macronovy kampaně navíc oznámil, že kandidátův štáb byl vystaven útokům hackerů napojených na Rusko. Odvolal se přitom na japonskou protivirovou společnost Trend Micro. Všechna napadení se údajně podařilo odvrátit, Moskva jakýkoliv podíl na útocích popřela.
LE PENOVÁ
V případě vítězství Le Penové by vztahy Francie s Ruskem prošly velkou proměnou. Le Penová je chce výrazně zlepšit, několikrát se dokonce vyznala z obdivu k prezidentovi Vladimiru Putinovi, se kterým se měsíc před prvním kolem prezidentských voleb sešla v Kremlu. Rusko hraje podle ní také klíčovou roli v syrském konfliktu.
Marine Le Penová s Vladimirem Putinem
Le Penová volá po zrušení protiruských sankcí, které zavedla EU po anexi Krymu a které jsou podle francouzské političky „úplně hloupé“. Le Penová schvaluje ruský zábor Krymu s tím, že poloostrov „byl vždy ruský“ a že současná ukrajinská vláda se k moci dostala ilegálně. Ruska se podle ní není třeba obávat, tamní vládu ocenila v listopadu za „odůvodněný protekcionismus“.
Sýrie
MACRON
Středový prezidentský kandidát nepovažuje Bašára Asada za součást budoucnosti Sýrie, ale je ochotný s ním dočasně spolupracovat. Syrského prezidenta dlouhodobě kritizuje a chtěl by, aby se zodpovídal mezinárodnímu trestnímu tribunálu.
Ve svém postoji poněkud přitvrdil po použití chemických zbraní v Chán Šajchúnu, což Západ připisuje právě Damašku. Den před americkým útokem na základnu Šajrát volal po mezinárodní intervenci proti Asadovu režimu, ke které mělo podle něj dojít pod patronací OSN a která měla být součástí „diplomatické a politické cestovní mapy“.
LE PENOVÁ
Le Penová podporuje syrský režim Bašára Asada a kritizovala snahy Západu o dohodu se syrskou umírněnou opozicí, což podle ní jen „pomohlo vyzbrojit Islámský stát“. Přerušení vztahů s Damaškem ze strany Francie považuje „za víc než chybu“, která podle ní učinila Francii zranitelnější vůči teroristickým útokům.
Sýrie pod vládou Asadova režimu je podle ní pro Francii „více uklidňující“ možností, neboť za jedinou realistickou alternativu vůči němu považuje Islámský stát. Asad tak podle ní představuje „menší zlo“. Le Penová také kritizovala americký útok na syrskou základnu Šajrát.