Slovenský premiér Robert Fico věří, že do konce roku začne fungovat evropská pobřežní stráž. Legislativně tomu prý už nic nebrání a Slovensko – jakožto předsedající země Radě EU – udělá pro brzké fungování vše. Řekl to v nedělních Otázkách Václava Moravce. Slovenský premiér si také navzdory kritice z Itálie či Maďarska pochvaloval výsledky summitu v Bratislavě.
Společná evropská pohraniční a pobřežní stráž je jedním z nástrojů, kterými chtějí státy EU zamezit další nekontrolované vlně migrantů a jejich ilegálnímu přesunu. Šéf Evropské komise Jean Claude Juncker dokonce před několika dny navrhl, že by mohla společná ostraha začít fungovat dokonce už v říjnu. Na bulharských hranicích by podle něj mělo být rozmístěno dodatečných 200 pohraničníků s pěti desítkami kusů techniky.
„Legislativně byly všechny kroky udělané pro to, aby do konce roku evropská pohraniční stráž začala fungovat. Budeme pro to jako předsednická země dělat vše,“ řekl Fico ve vysílání ČT. Zároveň podotkl, že další evropský nástroj – tedy povinné kvóty pro přerozdělení migrantů do členských zemí – má politicky už za mrtvé.
„Já jako slovenský premiér říkám, že žádné kvóty na Slovensku nebudou. Podporuji myšlenku, že musíme nastartovat evropskou pobřežní stráž a jsme rozhodnuti tam dát peníze i policisty. Toto je naše solidarita při řešení krize,“ dodal.
Šéf slovenské vlády v pátek hostil státníky EU v rámci neformálního summitu v Bratislavě. Hodnocení jeho úspěšnosti se ale napříč sedmadvacítkou rozchází. Zatímco větší tábor hovoří o shodě na „novém směru“, shodě na prioritách bezpečnosti nebo migrace, třeba italský nebo maďarský premiér mají schůzku za opětovné selhání.
Jeden summit, různé hodnocení
Podle šéfa italské vlády Renziho sice summit „nebyl úplnou ztrátou času“, ale popisovat opatření vůči migraci jako krok kupředu „vyžaduje představivost hodnou slovních ekvilibristů“. Renzi v nezvykle tvrdé reakci dodal, že se summit tradičně omezil na obecné formulace.
Podobná slova volil i maďarský premiér Viktor Orbán. Podle něj se nepodařilo změnit „sebezničující a naivní“ politiku, kterou Unie zastává v migrační krizi. „(Summit) byl celkově bezvýsledný, protože se nepodařilo změnit imigrační politiku Bruselu,“ řekl Orbán na tiskové konferenci po vrcholné schůzce.
„Taky bych chtěl v těch závěrech podstatně více, ale tento summit svou úlohu splnil. Měli jsme se shodnout na jednotě, na tom, že se musíme věnovat jiným tématům, mluvit jiným jazykem než doposud,“ prohlásil Fico, podle kterého si evropští lídři uvědomují riziko dalších referend o vystoupení z EU nebo nástup radikalismu.
Bratislavský summit podle Fica přinesl rozhodnutí neotvírat témata, která EU rozdělují, a to včetně uprchlických kvót. Namísto toho účastníci hovořili o tématech, která je spojují, například právě o ochraně vnějších hranic.
Také český premiér Bohuslav Sobotka souhlasí s tím, že Unie nyní musí stavět hlavně na tom, co ji spojuje, nikoliv rozděluje. „V Bratislavě nešlo o detaily, ale o to nastínit si hlavní směr. Lidé mají strach, že Unie už bude jen horší, mají strach, když vidí teroristické útoky nebo nelegální migraci. Měli bychom použít společné evropské nástroje, abychom to zlepšili,“ dodal Sobotka s důrazem právě na evropskou stráž a ochranu vnějších hranic.
S tím ale polemizuje zástupce české opozice a šéf ODS Petr Fiala. „Já chápu, že pan Fico výsledky toho summitu hájí. Ale zmíněné rozpory a odlišné interpretace prakticky ihned po skončení summitu, to asi není nejlepší signál občanům,“ zmínil.
Postoj V4 vůči Brexitu podle Fica podpoří i další země
Unie v době pobrexitovské – další velké téma, které státníci v Bratislavě podle všeho jen nakousli. Fico v sobotu prohlásil, že dohodu o vystoupení Británie mohou státy V4 odmítnout, a to v případě, že tím budou ohrožena pracovní místa jejich občanů právě v Británii.
Fico zdůraznil, že vyjednávání o statusu vzájemných vztahů mezi EU a Velkou Británií musí respektovat oprávněné zájmy občanů V4, kteří v Británii působí.
Podle Fica najde visegrádská čtyřka (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) pochopení i u dalších států. Je to podle něj v souladu s podmínkami, na kterých se EU shodla bezprostředně po referendu o Brexitu - tedy mimo jiné s tím, že si Británie „nebude vybírat třešničky z dortu“. „Například když bude chtít mít přístup na jednotný evropský trh, bude muset respektovat čtyři základní svobody v Unii, především svobodu pohybu,“ dodal.
