Napětí mezi Západem a Ruskem zasahuje do výběru nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Mandát Jense Stoltenberga skončí už v závěru září, kvůli krizi ale členské státy s hledáním jeho nástupce nespěchají. Spekuluje se ale, že by v čele mohla poprvé zasednout žena.
Krize na východě Evropy komplikuje výběr příštího šéfa NATO
Události: Konflikt s Ruskem upozaďuje výběr nového šéfa NATO (zdroj: ČT24)
„To napětí určitě otázku příštího generálního tajemníka odsouvá do pozadí, protože ten současný má před sebou celou řadu úkolů,“ vysvětluje český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Samotná krize také ovlivňuje, z které části světa budoucí šéf Aliance bude. Před ní se o funkci přihlásil třeba současný premiér Nizozemska Mark Rutte. Nyní se však spekuluje, že velké šance mají spíše státy střední a východní Evropy. Podle kuloárových informací by to byl silný signál směrem k Moskvě.
S tím souhlasí také Česko. „Osobně bych si přál a umím si představit, že to může být i reálná ambice, aby nový generální tajemník nebo tajemnice byla z těch nových členů Severoatlantické aliance,“ prohlásil v minulosti ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
První generální tajemnice?
Spekuluje se o variantě, že by v čele NATO po dvaasedmdesáti letech stanula žena. „Doba velí, abychom tuto genderovou vyrovnanost jaksi zvažovali i při těchto volbách,“ komentuje Landovský.
Vlivný deník Politico nedávno zmínil hned tři kandidátky, které by splňovaly obě kritéria. Jde o bývalé prezidentky Estonska, Litvy a Chorvatska. Nejčastěji se hovoří o první z nich, tedy o Estonce Kersti Kaljulaidové. Zda budou chtít skutečně kandidovat, ale zatím není jisté.
Sám Stoltenberg, který byl v minulosti premiérem Norska, o svém dalším směřování pochybnosti nemá. Norské ministerstvo financí totiž v pátek oznámilo, že se stane novým guvernérem místní centrální banky.