Napětí mezi Západem a Ruskem zasahuje do výběru nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Mandát Jense Stoltenberga skončí už v závěru září, kvůli krizi ale členské státy s hledáním jeho nástupce nespěchají. Spekuluje se ale, že by v čele mohla poprvé zasednout žena.
„To napětí určitě otázku příštího generálního tajemníka odsouvá do pozadí, protože ten současný má před sebou celou řadu úkolů,“ vysvětluje český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Samotná krize také ovlivňuje, z které části světa budoucí šéf Aliance bude. Před ní se o funkci přihlásil třeba současný premiér Nizozemska Mark Rutte. Nyní se však spekuluje, že velké šance mají spíše státy střední a východní Evropy. Podle kuloárových informací by to byl silný signál směrem k Moskvě.
S tím souhlasí také Česko. „Osobně bych si přál a umím si představit, že to může být i reálná ambice, aby nový generální tajemník nebo tajemnice byla z těch nových členů Severoatlantické aliance,“ prohlásil v minulosti ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
První generální tajemnice?
Spekuluje se o variantě, že by v čele NATO po dvaasedmdesáti letech stanula žena. „Doba velí, abychom tuto genderovou vyrovnanost jaksi zvažovali i při těchto volbách,“ komentuje Landovský.
Vlivný deník Politico nedávno zmínil hned tři kandidátky, které by splňovaly obě kritéria. Jde o bývalé prezidentky Estonska, Litvy a Chorvatska. Nejčastěji se hovoří o první z nich, tedy o Estonce Kersti Kaljulaidové. Zda budou chtít skutečně kandidovat, ale zatím není jisté.
Sám Stoltenberg, který byl v minulosti premiérem Norska, o svém dalším směřování pochybnosti nemá. Norské ministerstvo financí totiž v pátek oznámilo, že se stane novým guvernérem místní centrální banky.
