Stoltenberg bude po odchodu z čela NATO guvernérem norské centrální banky

Současný šéf Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg se stane novým guvernérem norské centrální banky. Oznámilo to norské ministerstvo financí. Postu v čele Norges Bank se Stoltenberg ujme po ukončení svého působení v NATO. Do té doby se chce plně věnovat práci pro Alianci.

Místo guvernéra se uvolní 1. března. Stoltenberg však nejdříve dokončí svoje funkční období v čele NATO, které mu vyprší 30. září. Vláda doufá, že by do nové funkce mohl nastoupit kolem 1. prosince. Do té doby bude funkci dočasně zastávat Ida Woldenová Bacheová, která je nyní zástupkyní šéfa centrální banky a byla hlavní soupeřkou Stoltenberga v boji o post guvernéra, napsala agentura Reuters.

„Až do 1. října, kdy skončí mé působení v NATO, budu věnovat veškeré své síly a pozornost vedení Aliance,“ citovala agentura AFP ze Stoltenbergova vyjádření po oznámení jeho budoucí pracovní pozice. „Je to naprosto nezbytné v době, kdy Evropa a Severní Amerika musejí držet při sobě,“ dodal s odkazem na současné napětí mezi Ruskem a Západem ohledně Ukrajiny.

Generální tajemník je nejvýše postavený civilista v NATO, reprezentuje Alianci navenek a slouží především jako prostředník. Jeho výběr nemá přesně stanovená pravidla, členské země ho tradičně volí po vzájemné shodě. Mandát trvá čtyři roky s možností prodlužování. Neformálním zvykem je, že bývá vybírán zástupce členské země z Evropy, neboť vrchní velitel spojeneckých vojsk v Evropě je tradičně Američan. Předpokladem pro uchazeče jsou zkušenosti z vrcholné politiky.

V pořadí 13. šéfem NATO se Stoltenberg stal v roce 2014, na začátku října mu končí druhý mandát. Oceňován byl mimo jiné za to, že provedl Alianci náročným obdobím v době vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybňoval alianční závazek přijít na pomoc ohroženým členům, kteří nevydávají na obranu peníze v dohodnutém objemu, připomněla agentura AP.

Kdo Stoltenberga v čele NATO nahradí, není dosud jasné. Podle informací z aliančních kruhů, na které se odvolává agentura DPA, má o tento post zájem mimo jiné bývalá britská premiérka Theresa Mayová. Jako možní Stoltenbergovi nástupci se opakovaně zmiňují také nizozemský premiér Mark Rutte, estonská premiérka Kaja Kallasová, bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová či rumunský prezident Klaus Iohannis.

Nejbohatší státní investiční fond na světě

Dvaašedesátiletý Stoltenberg byl jmenován do čela banky navzdory obavám opozice, že by jeho jmenování mohlo oslabit nezávislost banky. Současný norský premiér Jonas Gahr Störe byl totiž členem vlád, jejichž předsedou byl právě Stoltenberg. Oba muži se tedy velmi dobře znají.

Stoltenberg bude mít na starosti stanovování úrokových sazeb a řízení finanční stability, ale také dohled nad norským státním investičním fondem. Ten je největší na světě, jeho aktiva činí 1,4 bilionu dolarů (29,7 bilionu korun).

Stoltenberg je vzděláním ekonom. V letech 2000 až 2001 a 2005 až 2013 byl norským premiérem, byl také ministrem financí a ministrem energetiky. V roce 2014 se stal generálním tajemníkem NATO.

Současný guvernér Norges Bank Öystein Olsen funkci zastával od 1. ledna 2011 po dvě funkční období. Letos odchází v sedmdesáti letech do důchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 16 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...