Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching při jednání v Pekingu uvedli, že jsou proti dalšímu rozšíření Severoatlantické aliance. NATO vyzvali, aby si nepočínalo jako za studené války. Shodli se také na tom, že Spojené státy mají „negativní vliv“ na vztahy mezi státy v Tichém a Indickém oceánu a odsoudili americké vojenské aliance v oblasti, uvedla agentura AFP. Putin, který do Pekingu přicestoval na zahájení zimních olympijských her, také představil nové smlouvy o dodávkách ruského zemního plynu a ropy do Číny.
Putin dorazil do Číny na zahájení Her. Jednal se Si Ťin-pchingem, oba jsou proti rozšíření NATO
On-line přenos
Rusko-ukrajinský konflikt
- 5:33
V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.
- 5:24
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.
- 5:21
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
Putin a Si po jednání vydali společné prohlášení. V dokumentu tvrdí, že „jsou proti jakémukoliv dalšímu rozšiřování NATO“.
Dále Moskva a Peking označily za „nebezpečnou pro stabilitu a mír“ zahraniční politiku USA v Tichomoří a Indickém oceánu a odsoudily vojenskou spolupráci mezi USA, Británií a Austrálií (AUKUS). Součástí bezpečnostní dohody těchto tří zemí ohlášené loni v září bylo odstoupení Austrálie od smlouvy s Francií na dodání dieselových ponorek, místo nichž se Canberra rozhodla nakoupit jaderné ponorky od USA.
Čína a Rusko si slíbily, že se budou navzájem podporovat v hájení svých klíčových zájmů a že prohloubí své strategické vztahy. Podporu si obě země vyjádřily ve sporech, které mají s USA a dalšími západními zeměmi.
Rusko odmítá vstup Ukrajiny do NATO a žádá bezpečnostní garance. Peking se dlouhodobě snaží posílit svůj vliv v Tichomoří a sleduje s nelibostí aktivity USA a jejich spojenců v oblasti. Moskva ve společném prohlášení odmítla nezávislost Tchaj-wanu, který Peking považuje za vzbouřeneckou provincii.
Více plynu pro Čínu
Putin dále představil nové smlouvy o dodávkách ruského zemního plynu a ropy do Číny v odhadované hodnotě 117,5 miliardy dolarů (2,5 bilionu korun). Rusko je třetím největším dodavatelem energií do Číny. Posilováním svých obchodních vztahů s Čínou se snaží snižovat závislost na tradičních evropských odběratelích energie.
Plyn sem nyní dodává prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře, který zahájil provoz v roce 2019, a prostřednictvím zásilek zkapalněného zemního plynu (LNG). Vloni Rusko do Číny vyvezlo 16,5 miliardy krychlových metrů plynu, z toho 10,5 miliardy přepravila právě Síla Sibiře. Jde ale jen o zlomek dodávek ruského plynu do Evropy.
Ruská plynárenská společnost Gazprom se nově dohodla, že bude čínské státní energetické společnosti CNPC dodávat ročně deset miliard krychlových metrů plynu z ruského Dálného východu. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova byla dohoda sjednána na pětadvacet let. Hodnota těchto dodávek by se podle propočtů agentury Reuters mohla pohybovat kolem 37,5 miliardy dolarů (téměř 799 miliard korun).
Ruský ropný gigant Rosněfť navíc podepsal se CNPC dohodu o dodání 100 milionů tun ropy přes Kazachstán v příštích deseti letech. Podle Rosněfti má tato smlouva hodnotu 80 miliard dolarů. Nové dohody podpořily kurz ruského rublu i ruský akciový trh, včetně akcií firem Rosněfť a Gazprom.
Rusko je největším dodavatelem plynu do Evropy. V souvislosti s napětím kolem Ukrajiny se objevily obavy z narušení plynulosti těchto dodávek. Nová dohoda s Čínou by však neumožnila Moskvě přesměrovat plyn určený pro Evropu, protože se týká plynu z ostrova Sachalin. Ten není propojen s ruskou sítí plynovodů pro dodávky do Evropy, upozorňuje Reuters.
Gazprom uvedl, že plánuje zvýšit vývoz plynu do Číny na 48 miliard krychlových metrů ročně, mimo jiné pomocí nově dohodnutého vedení, které bude ročně transportovat deset miliard krychlových metrů plynu z ruského Dálného východu. Gazprom ale neupřesnil, kdy hodlá tohoto cíle dosáhnout. Podle dříve představených plánů měly dodávky ruského plynu do Číny do roku 2025 dosáhnout 38 miliard krychlových metrů.
Výzva k používání národních měn
Peking a Moskva vyzvaly k většímu používání národních měn v mezinárodním obchodu kvůli nejistotě, která údajně panuje kolem dolaru. Ten je v mezinárodním obchodě často používán jako transakční měna. Spojené státy Moskvě pohrozily, že ruské firmy nebudou smět používat v mezinárodních transakcích dolar, pokud ruská armáda napadne Ukrajinu, připomněla agentura Reuters. Obě země také odmítají zásahy do fungování a správy internetu ze zahraničí.
Rusko a Čína chtějí rovněž zvýšit objem vzájemného obchodu a oba prezidenti jednali o prohloubení spolupráce v rozvoji technologií a vojenském průmyslu.
Putin přijel do Pekingu na zahájení zimních olympijských her. Do čínské metropole na ceremoniál přijede přes dvacet zahraniční státníků a představitelů mezinárodních institucí, například generální tajemník OSN António Guterres nebo šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus. Naopak mnohé západní země, a to včetně USA, Británie a také Česka, uvedly, že na Hry představitele svých vlád nevyšlou.