Stejně jako v předchozích volbách si Donald Trump i v těch současných za svoji pravou ruku zvolil Mikea Pence. Kandidát na viceprezidenta se snaží příliš nevyčnívat a často „hasí požáry“, které prezident napáchá svojí nekonvenční rétorikou. Američtí investigativní novináři Pence kritizují za jeho vazby na těžařské firmy a prosazování „nezelené ideologie“. Konzervativně laděný Pence je Trumpovou oporou a do jeho agendy přináší zkušenosti z vrcholné politiky. Předtím byl guvernérem Indiany a dlouholetým kongresmanem.
„Křesťan, konzervativec a republikán“, přesně v tomto pořadí. Pence podruhé stojí za Trumpem v boji o Bílý dům
Americký prezident Donald Trump při své cestě za znovuzvolením do úřadu opět vsadil na Mikea Pence. V kampani, které dominuje mnohdy kontroverzními a bouřlivými výroky právě Trump, zastává jeho viceprezident spíše roli klidné a uměřené síly.
Jedenašedesátiletý Pence má bohatší politické zkušenosti než jeho stranický kolega, dvanáct let působil ve Sněmovně reprezentantů za Indianu. Ve státě ze Středozápadu USA pak zastával čtyři roky funkci guvernéra, ze které zamířil jako Trumpův „vice“ přímo do Bílého domu.
Netají se svými vyhraněně konzervativními názory, je dlouholetým příznivcem radikálně konzervativní frakce republikánů nazvané Tea Party. Pochází z katolicky orientovaných kruhů a vystupuje proti potratům nebo umělému oplodnění.
- Michael Richard Pence se narodil 7. června 1959 v Columbusu ve státě Indiana do rodiny původem irských katolíků. Je ze šesti sourozenců. Jeho otec Edward Joseph sloužil v americké armádě a absolvoval například válku v Koreji.
- Manželku Karen Penceovou si vzal v roce 1985. Mají spolu tři děti.
Sám o sobě tvrdí, že je „křesťan, konzervativec a republikán“ a zdůrazňuje, že přesně v tomto pořadí. V zahraniční politice ostře kritizuje Írán, podporuje tvrdý přístup vůči teroristům a státům, které je podle něj podporují, je proti uzavření věznice na Guantánamu a je pro přesunutí americké ambasády v Izraeli do Jeruzaléma.
Velkým testem pro 48. viceprezidenta Spojených států je současná pandemie covidu-19. Prezident Trump jej totiž pověřil řešením této krize. Pence tak spolupracuje s hygieniky, státními úřady a i s odborným panelem.
Fandil demokratu Carterovi, „změnit dres“ ho přiměl Reagan
Mike Pence byl vychováván v silně duchovně zaměřené rodině, v mládí také ministroval v katolickém kostele. Odkaz k náboženství a křesťanské hodnoty v něm přetrvávají dodnes a ovlivňují jeho politickou agendu a názory.
V městečku Columbus ve státě Indiana jako mladík navštěvoval střední školu a v Indianě v 80. letech také úspěšně promoval na vysokých školách. Po bakalářském titulu z historie si udělal ještě doktorát z práv na Indiana University.
K filozofii republikánů si Pence hledal cestu dlouho, v mládí byl totiž příznivcem Demokratické strany a jako dobrovolník pracoval v kampani za zvolení, respektive znovuzvolení, Jimmyho Cartera. V tomto období byl velmi zasažen myšlenkami Martina Luthera Kinga nebo J. F. Kennedyho, což ho přimělo se politicky angažovat. Ostatně i Kennedy byl katolického vyznání.
Změna přišla až příchodem Ronalda Reagana do prezidentského úřadu. Jeho epocha v čele USA je často vnímána jako počátek nové éry republikánů a amerického konzervatismu, což dvaadvacetiletému Penceovi imponovalo. Psal se rok 1981. „Rozhodl jsem se, že budu republikánem a že se budu ucházet o přijetí na práva v Indianapolis,“ okomentoval to.
The Mike Pence Show
Po získání doktorátu z práv začal pracovat v soukromém sektoru jako právník. Dva roky nato už ambiciózně kandidoval Kongresu USA, boj o křeslo však dvakrát v řadě prohrál.
Krátce potom se našel i v roli komentátora politiky. V éteru rozhlasové stanice v Indianě mu patřila jednou týdně půlhodinka, ve které shrnul dění ve Washingtonu.
Později začal uvádět „The Mike Pence Show“, která fungovala na denní bázi, a kterou pak přebudoval v show televizní. Mimochodem to jej spojuje i s Donaldem Trumpem, který měl také svůj televizní pořad.
Také v éteru Pence prosazoval své konzervativní názory. Jak píše liberální server Politico, kritizoval například prezidenta Billa Clintona a podporoval konzervativce uvnitř republikanů ještě před tím, než se tento proud ve straně zhmotnil v takzvanou Tea Party (ta vznikla až v roce 2009).
Napotřetí vstup do politiky vyšel
Po prohrách ve volbách do Sněmovny reprezentantů v roce 1988 a 1990 se pokusil Pence vzkřísit svoji politickou kariéru v roce 2000. Nakonec i díky kandidatuře nezávislých uchazečů se to povedlo, získal necelých 51 procent.
V domovském státu Indiana se stal kongresmanem. Znovuzvolen byl ještě čtyřikrát a v americkém Kongresu si tak odsloužil deset let. Do jeho agendy patřilo zemědělství, soudnictví, maloobchod, mezinárodní vztahy a zahraniční věci.
Během této doby začal stoupat i ve stranických strukturách. Předsedal několika komisím republikánů a jeho jméno zaznělo v amerických médiích v souvislosti s prezidentskými volbami v roce 2008 a 2012.
Guvernér Indiany
Ještě, než skutečně zamířil do Bílého domu, ale Pence čekala kariéra guvernéra Indiany. V roce 2011 veřejně anoncoval svůj „run“ na tento post a o rok později byl zvolen. V polovině ledna 2013 složil slib a začal úřadovat – na čtyři roky.
Státu se v této době dařilo, Pence zdědil od svého předchůdce dvoumiliardovou rezervu v rozpočtu. Tu se mu podařilo nejen uhájit, ale i navýšit. The Wall Street Journal nicméně kritizuje, že to bylo na úkor škrtů ve veřejné sféře, například podfinancováním veřejných vysokých škol.
Pence se během svého úřadování podle amerických médií zasazoval za postupné odstraňování regulací volného trhu. Za jeho vlády měla Indiana druhou nejnižší daň pro korporace ze všech amerických států.
Americká média také píší o tom, že Pence už v období, kdy byl kongresmanem, hlasoval pro každou dohodu o volném obchodu. Kromě toho podporuje úmluvu o transpacifickém partnerství (TPP), i přes rozpor s názorem Donalda Trumpa.
Na sklonku svého guvernérství ještě podepsal návrh zákona, který omezoval poskytovatele potratů v šíři, která neměla v USA obdoby. Nakonec byl ale tento zákon shledán protiústavním a nevešel v platnost. Pence je nicméně dodnes kritikem potratů.
Jak se ostřílený politik dal dohromady s byznysmenem Trumpem
V roce 2016 si Američané opět vybírali prezidenta. Guvernér Indiany Pence byl zprvu neobvykle zticha a žádnému kandidátovi v republikánských primárkách veřejně neoznámil podporu, uvedl deník stranící demokratům Washington Post.
List píše o tom, že pár dní před stranickou volbou „polovičatě podpořil“ Teda Cruze. „Pence ale dodal, aby měl pojistku v případě výhry Trumpa, že není proti nikomu z kandidátů,“ napsala přispěvatelka Washingon Post Amber Phillipsová.
Donald Trump si jako „svého vyvoleného“ nakonec právě Mikea Pence vybral. Ten se za Trumpa okamžitě postavil. Podpořil jej například v otázkách „stavění zdi“ na hranicích s Mexikem nebo nelegální migrace ze států, kde podle Trumpa bují džihád. „Podporuji (Trumpovu) výzvu dočasně pozastavit migraci ze zemí, kde je teroristická hrozba,“ vyjádřil se Pence pro CNN.
Pro jinou televizní stanici ABC pak řekl, že jeho vzorem pro viceprezidentství je Dick Cheney, který byl osm let pravou rukou George Bushe mladšího.
Vice Mike
Mike Pence 20. ledna v poledne složil slib a stal se 48. viceprezidentem Spojených států amerických. První věty v nové roli navíc pronesl nad biblí, která patřila Ronaldu Reaganovi, tedy muži, jenž ho kdysi svojí politikou přesvědčil přejít od demokratů k republikánům.
Některými médii je Pence přezdívaný „hasič Trumpových požárů“. Stejně jako Trump hraje na národní notu a obhajuje jeho tvrzení v otázkách migrace, zdravotnictví nebo rasových nepokojů. Na prezidentovu žádost například odešel z utkání fotbalové ligy NFL krátce potom, co členové jednoho z týmu při hymně poklekli na protest proti rasismu.
Za necelé čtyři roky ve funkci navštívil demilitarizované pásmo mezi Jižní Koreou a KLDR, Afghánistán, Blízký východ či Irák, jednal také s Tureckem o příměří v Sýrii. Vedle toho patří k politikům, kteří v USA prosazovali jak přesun americké ambasády do Jeruzaléma, tak výstavbu bezpečnostní zdi kolem Západního břehu Jordánu a snížení americké pomoci Palestincům.
Loni v srpnu Trump veřejně vyjádřil spokojenost s Pencem a potvrdil, že jeho současný kolega bude kandidátem na úřad viceprezidenta i v letošních volbách.
S příchodem roku 2020 musel Pence řešit nové výzvy. Na jeho počátku stál prezidentu Trumpovi po boku, když čelil impeachmentu. Od února pak funguje jako hlavní koordinátor v reakci na šíření koronaviru, řídí práci státních úřadů, hygieniků a odborných komisí. Účet mu mohou Američané vystavit již teď, při prezidentských volbách.
- Viceprezident zastupuje prezidenta v momentech, kdy je hlava státu zásadně omezena, kupříkladu kvůli zranění, operaci, vážné nemoci nebo smrti.
- K zřejmě nejznámější pravomoci amerického viceprezidenta výše odkázal už Lyndon B. Johnson. V roce 1963 byl spáchán atentát na Johna F. Kennedyho. Po jeho smrti, ještě na palubě letadla Air Force One, složil Johnson přísahu a stal se prezidentem.
- I vzhledem k tomu byl v roce 1965 přijat pětadvacátý dodatek americké Ústavy, který řeší nástupnictví prezidenta v neočekávaných situacích. První prezident, který jej využil, byl Richard Nixon. Jednak výměnou viceprezidenta Spiro Agnewa, kterému byly prokázány daňové úniky, tak svou vlastní rezignací po aféře Watergate. V ten moment se na základě dodatku stal prezidentem jeho muž číslo dvě Gerald Ford.
- Druhý muž Bílého domu dohlíží na sbor volitelů, který rozhoduje o tom, kdo se stane prezidentem. Několikrát v historii takto došlo ke kuriózním momentům – například Thomas Jefferson či George H. W. Bush při ohlašování verdiktu volitelů mohli za nové prezidenty prohlásit sami sebe. Naopak Richard Nixon či Al Gore konstatovali vítězství svých oponentů ve volbách.
- Z titulu viceprezidentské funkce předsedá jednání horní komory amerického Kongresu, hlas v ní má ale pouze v případě, že dojde k patu. Zatímco například Joe Biden za osm let viceprezidentství v administrativě Baracka Obamy nevyužil toto právo ani jednou, Mike Pence to za první rok úřadování stihl osmkrát.
- Člověk vykonávající úřad viceprezidenta musí stejně jako v případě prezidenta být narozen v USA.