Kremelský poradce Medinskij sepsal seznam údajných pachatelů, kteří odstranili Koněvovu sochu

Kremelský poradce a exministr kultury Vladimir Medinskij předal ruským vyšetřovatelům jmenný seznam lidí údajně odpovědných za odstranění pomníku maršála Ivana Koněva v Praze. Medinskij to podle agentury TASS řekl při virtuální přednášce pro studenty moskevské diplomatické akademie (MGIMO). Kdo je na seznamu uveden, neprozradil. Podle dřívějšího vyjádření české diplomacie je případné stíhání podle ruského zákona spojené s odstraněním sochy nepřípustné a případný rozsudek nevymahatelný.

Vyšetřovací výbor Ruské federace, hlavní kriminální ústředna země, zahájil ve věci trestní řízení, byť nikoho konkrétního dosud neobvinil. Kremelský poradce Medinskij nyní uvedl, že má seznam údajných pachatelů.

„Moc dobře víme, kdo v Praze rozhodoval. Proběhnou náležité a ne příliš složité vyšetřovací úkony, jména viníků vyjdou najevo. Ať se ti lidé zamyslí, jak budou žít dál, když jejich skutky budou označeny za zločin,“ citovala ruská státní agentura TASS z Medinského přednášky pro posluchače MGIMO. 

Šéf Kremlu Vladimir Putin podepsal před třemi týdny novelu ruského trestního zákoníku,  v kterém tím přibyl článek 243 o poškození či zničení válečných hrobů a pomníků v Rusku i zahraničí. Jde o přečin proti veřejnému pořádku.

Odstranění Koněvovy sochy ale Vyšetřovací výbor Ruské federace vyšetřuje podle oznámení na svém webu na základě článku 354.1 o rehabilitaci nacismu, konkrétně podle odstavce 3 o znesvěcení symbolů vojenské slávy Ruska spáchaných na veřejnosti.

„Což je zločin proti světovému míru a bezpečnosti spadající do stejné kategorie nejzávažnějších zločinů jako rozpoutání útočné války, genocida, terorismus nebo válečné zločiny, což myslím docela výmluvně vypovídá o současné ruské právní kultuře,“ přiblížil Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Rehabilitace nacismu se do zákona dostala po anexi Krymu

Podstata trestného činu „rehabilitace nacismu“ se stala součástí ruského trestního zákoníku bezprostředně po anexi Krymu na jaře 2014, když Rusko v rámci informační podpory probíhající ozbrojené kampaně oživilo obraz sama sebe coby „bojovníka proti fašismu“, vysvětluje Šír.

„Od té doby jsou známy případy aplikace tohoto paragrafu proti odpůrcům ruským státem oficiálně raženého výkladu, respektive zamlčování některých citlivých historických událostí spojených zejména se zločiny stalinismu a spojenectví Sovětů s Hitlerem k momentu rozpoutání druhé světové války,“ doplnil Šír.

Roztržka

Sochu Koněva, který se svými jednotkami přijel na konci války do Prahy a později se podílel na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku, nechala radnice Prahy 6 odstranit počátkem dubna a chce ji umístit do muzea.

Odstranění Koněvova pomníku se během dubna stalo příčinou diplomatické roztržky mezi Prahou a Moskvou. Česká diplomacie argumentuje tím, že neporušuje žádnou z česko-ruských smluv. Několik protestních nót zaslalo české ministerstvo zahraničí do Moskvy po výtržnostech, které odstranění sochy vyvolalo v Moskvě a Petrohradě.

Podle Medinského je demontáž pomníku urážkou nejen Rusů, ale i Čechů. „Je to příběh nepříjemný a urážlivý i pro samotné Čechy, protože Koněvův památník vybudovaly pražské úřady k výročí vítězství (ve druhé světové válce) a na znamení díků za osvobození Prahy,“ řekl. „A teď se nám jako poděkování za zachování staré Prahy dostává činu politikářů okresního formátu, kteří si hojí svůj komplex méněcennosti na velikánech minulosti a urážejí nás i české vlastence, kteří bojovali s nacismem,“ dodal.

České ministerstvo zahraničí označilo už dříve případné stíhání za nepřípustné a případný rozsudek za nevymahatelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...