Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?

Mise Artemis II dokázala dostat úspěšně člověka k Měsíci, a to po dlouhém půlstoletí. Při pohledu na trasu kosmické lodi Orion ale spoustu čtenářů napadlo, proč vlastně letí tak složitě:

Dvojí oblet Země, ležatá osmička kolem Měsíce a pak domů – nešlo by to jednodušeji? Šlo, ale ve skutečnosti by se to nevyplatilo. Americká vesmírná agentura NASA naplánovala trasu tak, aby využila triku, který se nazývá gravitační prak, a současně ji vymyslela tak, aby byla co nejbezpečnější. Jak to celé funguje?

Gravitační prak v praxi

Výraz gravitační prak, jenž se užívá pro manévr, který kosmická loď Orion provedla, může být pro většinu čtenářů dost nepochopitelný. Pod pojmem prak si totiž většina moderních lidí představí vidlici, na níž je napnutá guma, která vymrští kámen. To opravdu nijak nepřipomíná trik, který vesmírní inženýři už nějakou dobu využívají k urychlení svých kosmických plavidel.

Název totiž vychází z představy starověkého koženého praku, jakým byl vybavený biblický David. Tato zbraň fungovala tak, že se roztočila nad hlavou, což udělilo kameni rychlost, po uvolnění trhnutím rukou pak střela touto rychlostí vyletěla a zasáhla nepřítele. A to už triku, který provádí kosmické lodě a sondy, do značné míry podobné je.

Když gravitace pracuje za člověka

Ve skutečnosti je to samozřejmě s raketou a planetou mnohem složitější než s oblázkem a prakovníkem. Gravitační manévr kolem planety mění rychlost kosmické lodi vzhledem ke Slunci tím, že loď vstoupí do gravitačního pole planety a opět z něj vyjde.

Kosmická loď tak může nabrat součtem rychlostí větší rychlost, než by měla s pouhým pohonem – a to jí umožní opustit gravitaci planety. Loď tedy získá energii, kterou by jinak nabrala spalováním paliva. Ale kde se tato energie bere? Tuto energii loď samozřejmě nezískává z ničeho – vlastně ji ve skutečnosti odebírá planetě. Hmotnost rakety je ale ve srovnání se Zemí tak malá, že se to na ní nijak neprojeví.

Důležité přitom je, že mise s využitím gravitačního praku se musí nesmírně dobře plánovat. Kosmická tělesa, z nichž mají vesmírné lodě získat energii, musí ležet na ideálních místech, takže návrh takové mise pak připomíná kulečník kosmických rozměrů.

Ukrajinský objev využívaný hlavně Američany

Na tento nápad přišel jako první ukrajinský inženýr Oleksandr Hnatovyč Šarhej už přibližně před sto lety. Mladík své myšlenky o kosmických letech formuloval na kavkazské frontě první světové války. Zapsal si je do čtyř sešitů, zaznamenal tam například i myšlenku na cestu k Měsíci, kde by část kosmické lodi zůstala na jeho oběžné dráze a přistával by jen modul – přesně tuto cestu využili Američané při misi Apollo. Jeho další osud by vydal na vlastní článek, zde je důležité jen to, že se proslavil pod jménem Jurij Vasiljevič Kondraťuk, které získal nelegálně při úprku před komunistickými orgány.

V praxi se tento manévr pak využil mnohokrát. Bez něj by lidské dobývání Sluneční soustavy bylo nejspíš mnohem složitější. První mise, která na něj vsadila, byla v roce 1959 ruská Luna 3, která díky němu dokázala poprvé vyfotografovat odvrácenou stranu Měsíce. Ta ještě „prak“ nepoužila pro zrychlení, ale pro změnu kurzu.

Pak se ale gravitačního praku chopili Američané a Evropané a užívali ho hlavně při průzkumu vzdálenějších částí Sluneční soustavy, nejprve při misích Pioneer, Mariner a Voyager, ale pak i při spoustě dalších. Mezi ty nejnovější patří třeba Lucy, která v současné době míří k asteroidům.

Gravitační prak se využívá kromě samotného získání rychlosti také ke změně trajektorie – tak jako to udělala Luna 3. Nejslavnějším případem byl let „prokletého“ Apolla 13. Po explozi kyslíkové nádrže této mise se NASA rozhodla využít měsíční gravitace jako katapultu, který vymrští loď zpět směrem k Zemi. Hlavní motory totiž byly mimo provoz. Gravitace Měsíce ohnula dráhu lodě kolem jeho odvrácené strany a poslala ji na bezpečnou cestu zpátky k Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 8 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 8 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 14 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 15 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 15 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 18 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...