Kolem Záporožské elektrárny se shromažďují vojáci, varuje šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii

„Soustředíme se na ochranu elektrárny,“ prohlásil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po své středeční návštěvě v Záporožské jaderné elektrárně. Zařízení je od loňského března v moci ruských jednotek, které okolí elektrárny obsadily. Podle Grossiho přetrvávají obavy z možné jaderné havárie: v okolí elektrárny podle něj přibylo ruských i ukrajinských vojáků, kteří se připravují na očekávanou jarní ukrajinskou protiofenzivu.

Generální ředitel MAAE navštívil okupované zařízení podruhé. Uvedl, že pracuje na koncepci ochrany Záporožské jaderné elektrárny, nikoliv území kolem ní.

Na vytvoření bezpečnostní zóny kolem atomové elektrárny se podle agentury AFP zaměřila předchozí jednání, která dopadla bezvýsledně.

„Zpočátku jsme se soustředili na možnost vytvoření určité zóny kolem elektrárny. Nyní se koncepce vyvíjí, soustředíme se na samotnou ochranu a na věci, kterým je třeba se vyhnout,“ dodal Grossi.

V úterý šéf MAAE sdělil agentuře AP, že by dohoda, která má ochránit Záporožskou jadernou elektrárnu před havárií, mohla být blízko. Upozornil však, že v oblasti zesílily boje, což zvyšuje bezpečnostní riziko v elektrárně.

Méně optimistický ohledně možné dohody je naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Dnes to necítím,“ oponoval. Prezident navíc odmítá jakýkoliv návrh, který by legitimizoval ruskou kontrolu nad elektrárnou.

Ruští vojáci se Záporožské jaderné elektrárny, největšího zařízení svého druhu v Evropě, zmocnili v březnu loňského roku. Objekt se následně stal opakovaně terčem ostřelování, z čehož se navzájem obviňovaly ruská a ukrajinská armáda.

Šéf MAAE Rafael Grossi s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským
Zdroj: Reuters

Na situaci v elektrárně bude dohlížet mezinárodní delegace

S Grossim navštívila elektrárnu delegace celkem jedenácti lidí a dalších tří osob, které jsou součástí plánované rotace inspektorů. Renat Karčaa, poradce šéfa ruské společnosti Rosenergoatom uvedl, že v elektrárně budou následující dva měsíce působit tři experti ze Slovenska, Francie a Japonska.

Své stálé pozorovatele má MAAE v zařízení od loňského září, kdy jej Grossi navštívil poprvé. Už tehdy panovaly sílící obavy z možné jaderné havárie.

V elektrárně je nyní šest reaktorů odstaveno. Elektřinu, která je zapotřebí, aby se zabránilo jejich roztavení, zajišťuje pouze jedno zbývající elektrické vedení. Podle agentury AP museli pracovníci elektrárny v průběhu války celkem šestkrát dočasně využít nouzové dieselové agregátory, aby zajistili napájení základních chladicích systémů.

Grossi se už v pondělí setkal se Zelenským ve městě Záporoží, které ovládá Ukrajina, asi 50 kilometrů severovýchodně od elektrárny. Ukrajinskému prezidentovi sdělil, že se situace v elektrárně nijak nelepší, protože okolní boje nadále hrozí katastrofou.

V okolí elektrárny zněly výbuchy

„Rusko a Ukrajina v poslední době posilují své vojenské jednotky na jihu Ukrajiny. Jsou náznaky, že se boje mohou brzy stupňovat,“ uvedl Grossi po návštěvě elektrárny.

Jen několik hodin před jeho příjezdem otřásla nedalekým okupovaným městem Melitopol série výbuchů. Někteří ukrajinští představitelé uvedli, že město je pravděpodobným cílem protiofenzivy Kyjeva, který chce území získat zpět.

Ostřelování jaderné elektrárny v Záporoží nemá podle Grossiho v civilní historii jaderné energetiky obdoby. „Mohlo by to vést ke katastrofální jaderné havárii,“ doplnil šéf MAAE.

„Myslím, že není žádným tajemstvím, že v regionu dochází k výraznému nárůstu počtu vojáků a že se otevřeně mluví o ofenzivě a protiofenzivě,“ uvedl v týdnu Grossi pro The New York Times. „Nárůst počtu vojáků je zcela zřejmý na obou stranách,“ dodal s tím, že je patrné i navýšení kusů vojenské techniky v okolí. Týmy MAAE podle něj zaznamenaly více vojenských aktivit, včetně „pravidelných a permanentních“ detonací.

Ukrajinci se podle médií připravují na protiofenzivu

Ukrajinští vojenští představitelé se v týdnu zmínili o možné jarní protiofenzivě, ohledně jejího směru nebo termínu začátku se ale nevyjádřili. Podle médií je jednou z možných cest útok právě na Melitopol. V minulosti už Ukrajinci některá obsazená města získali zpět, ke konci roku dobyli Charkov a Cherson.

Melitopol je okupován ruskými jednotkami, v poslední době čelí raketovým útokům z ukrajinských bojových linií. Ty jsou přitom vzdáleny desítky kilometrů od města. Ukrajinský poslanec Mykyta Poturajev ve středu uvedl, že útoky v Melitopolu jsou „součástí přípravné operace před protiofenzivou“.

Město leží asi 130 kilometrů jižně od Záporožské jaderné elektrárny. Pokud by se boje o město se sto padesáti tisíci obyvateli přesunuly směrem k elektrárně, hrozilo by podle analytiků významné nebezpečí.

Média ovšem spekulují i tom, zda nejsou takové proklamace součástí vojenské taktiky Ukrajinců. Ti v loňském roce třeba avizovali záměr útočit na Cherson, ve skutečnosti protiofenziva směřovala na okolí Charkova. Z Chersonu vytlačili Ukrajinci ruské jednotky o několik měsíců později.

Ruské rakety létaly vzdušným prostorem elektráren, říká Zelenského poradce

„Zhruba 50 až 60 procent elektrárenských objektů bude potřebovat rekonstrukci. K ostřelování samotných jaderných elektráren nedocházelo, ale ruské rakety letěly skrze jejich vzdušný prostor,“ popsal pro ČT energetickou situaci na Ukrajině poradce prezidenta Zelenského Jurij Bojko. Záporožská jaderná elektrárna podle něj už osm měsíců nemá výkon.

„Situace v jaderných elektrárnách pod kontrolou Ukrajiny je stabilní. Spotřeba je snížena, ale podařilo se docílit rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny, odpojení je jen v Žytomyrské oblasti,“ komentoval.

Podle Bojka by ale i tato omezení měla být v nejbližších dnech zrušena. K obnovení exportu ukrajinské elektřiny by prý mohlo dojít po dokončení všech oprav energetické infrastruktury.  

Nahrávám video
Jurij Bojko hovořil o energetické situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prioritou je zajistit bezpečnost českých občanů v Íránu, sdělil Babiš

V reakci na útok proti Íránu sdělil premiér Andrej Babiš (ANO), že prioritou je zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se v zemi ještě nachází. Politici opozičních stran považují americké a izraelské údery k zastavení íránského jaderného programu za správné či pochopitelné. Pokud přispějí k pádu íránského režimu, bude to dobře pro obyvatele i mezinárodní společenství, sdělil předseda opoziční ODS Martin Kupka. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib míní, že je nešťastné, že USA postupují v rozporu s mezinárodním právem.
10:57Aktualizovánopřed 7 mminutami

Írán zahájil odvetný útok na Izrael, v zemi platí varování

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Po celé zemi se rozezněly sirény. Obyvatelé v židovském státě dostali dopoledne varování do mobilních telefonů s instrukcí, aby se uchýlili do krytů, píší izraelská média. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 17 mminutami

Útoky USA a Izraele cílily i na špičky íránského režimu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle Reuters země cílily i na íránského prezidenta a duchovního vůdce. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů, z míst v centru města stoupá dým. Íránské ministerstvo zahraničí podle Reuters informovalo, že údery zasáhly vojenské cíle i civilní infrastrukturu. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael a na americké základny na Blízkém východě.
07:35Aktualizovánopřed 21 mminutami

V arabských zemích se ozvaly exploze

V Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátech se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery, informuje web The Times of Israel (ToI). Bahrajn uvedl, že terčem útoku se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království, píše agentura AP. Podle agentury Reuters katarské ministerstvo obrany uvedlo, že sestřelilo všechny rakety mířící na Katar.
10:51Aktualizovánopřed 27 mminutami

VideoDěláme to pro budoucnost, řekl Trump k úderu na Írán

„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident Donald Trump poté, co USA společně s Izraelem zaútočily na Írán. „Po 47 let íránský režim skandoval ,Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Dodal, že Írán je státním sponzorem terorismu číslo jedna. „Možná přijdeme o životy statečných amerických hrdinů a možná budeme mít oběti, jak se to ve válce často stává, ale neděláme to pro současnost. Děláme to pro naši budoucnost, je to vznešená mise,“ dodal ve vystoupení americký prezident. Trump dále vyzval členy Islámské revoluční gardy, íránských ozbrojených sil, aby složili zbraně za což jim slíbil udělení imunity. Druhou možností je jistá smrt, řekl.
před 2 hhodinami

V afghánském Dželálábádu zněly exploze po průletu letadla, píše AFP

Dvě silné exploze byly v sobotu slyšet v Dželálábádu na východě Afghánistánu, napsala ráno agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Stalo se tak den poté, co pákistánská letadla bombardovala několik afghánských měst. Agentura Reuters píše, že přestřelky přes afghánsko-pákistánskou hranici pokračovaly i přes noc, zatímco mezinárodní společenství vyjádřilo rostoucí znepokojení a vyzvalo strany k naléhavým jednáním.
před 2 hhodinami

Pád letadla s penězi v Bolívii nepřežilo nejméně dvacet lidí

Nejméně dvacet lidí zemřelo po pádu vojenského nákladního letadla, zřítilo se na silnici u bolivijské metropole La Paza. Dalších 28 osob utrpělo zranění. Letoun, který převážel peníze, poničil asi desítku aut, uvedla místní policie. Podle agentury AFP byl stroj těžce poškozen a do okolí z něj létaly bankovky. Příčina nehody zatím není známa. Policisté podle webu El Deber museli použít slzný plyn proti lidem, kteří si chtěli z místa nehody odnášet peníze.
02:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Německo chce posílit pravomoci zpravodajských služeb

Tři dny po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyhlásil tehdejší německý kancléř Olaf Scholz novou éru obranné a bezpečnostní politiky své země. Pojem Zeitenwende se vžil i mimo Německo. Největší stát Evropy začal zbrojit a zvětšovat armádu. Vláda současného kancléře Friedricha Merze v reformách pokračuje. Na řadě jsou zpravodajské služby.
před 5 hhodinami
Načítání...