Kolem Záporožské elektrárny se shromažďují vojáci, varuje šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii

„Soustředíme se na ochranu elektrárny,“ prohlásil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po své středeční návštěvě v Záporožské jaderné elektrárně. Zařízení je od loňského března v moci ruských jednotek, které okolí elektrárny obsadily. Podle Grossiho přetrvávají obavy z možné jaderné havárie: v okolí elektrárny podle něj přibylo ruských i ukrajinských vojáků, kteří se připravují na očekávanou jarní ukrajinskou protiofenzivu.

Generální ředitel MAAE navštívil okupované zařízení podruhé. Uvedl, že pracuje na koncepci ochrany Záporožské jaderné elektrárny, nikoliv území kolem ní.

Na vytvoření bezpečnostní zóny kolem atomové elektrárny se podle agentury AFP zaměřila předchozí jednání, která dopadla bezvýsledně.

„Zpočátku jsme se soustředili na možnost vytvoření určité zóny kolem elektrárny. Nyní se koncepce vyvíjí, soustředíme se na samotnou ochranu a na věci, kterým je třeba se vyhnout,“ dodal Grossi.

V úterý šéf MAAE sdělil agentuře AP, že by dohoda, která má ochránit Záporožskou jadernou elektrárnu před havárií, mohla být blízko. Upozornil však, že v oblasti zesílily boje, což zvyšuje bezpečnostní riziko v elektrárně.

Méně optimistický ohledně možné dohody je naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Dnes to necítím,“ oponoval. Prezident navíc odmítá jakýkoliv návrh, který by legitimizoval ruskou kontrolu nad elektrárnou.

Ruští vojáci se Záporožské jaderné elektrárny, největšího zařízení svého druhu v Evropě, zmocnili v březnu loňského roku. Objekt se následně stal opakovaně terčem ostřelování, z čehož se navzájem obviňovaly ruská a ukrajinská armáda.

Šéf MAAE Rafael Grossi s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským
Zdroj: Reuters

Na situaci v elektrárně bude dohlížet mezinárodní delegace

S Grossim navštívila elektrárnu delegace celkem jedenácti lidí a dalších tří osob, které jsou součástí plánované rotace inspektorů. Renat Karčaa, poradce šéfa ruské společnosti Rosenergoatom uvedl, že v elektrárně budou následující dva měsíce působit tři experti ze Slovenska, Francie a Japonska.

Své stálé pozorovatele má MAAE v zařízení od loňského září, kdy jej Grossi navštívil poprvé. Už tehdy panovaly sílící obavy z možné jaderné havárie.

V elektrárně je nyní šest reaktorů odstaveno. Elektřinu, která je zapotřebí, aby se zabránilo jejich roztavení, zajišťuje pouze jedno zbývající elektrické vedení. Podle agentury AP museli pracovníci elektrárny v průběhu války celkem šestkrát dočasně využít nouzové dieselové agregátory, aby zajistili napájení základních chladicích systémů.

Grossi se už v pondělí setkal se Zelenským ve městě Záporoží, které ovládá Ukrajina, asi 50 kilometrů severovýchodně od elektrárny. Ukrajinskému prezidentovi sdělil, že se situace v elektrárně nijak nelepší, protože okolní boje nadále hrozí katastrofou.

V okolí elektrárny zněly výbuchy

„Rusko a Ukrajina v poslední době posilují své vojenské jednotky na jihu Ukrajiny. Jsou náznaky, že se boje mohou brzy stupňovat,“ uvedl Grossi po návštěvě elektrárny.

Jen několik hodin před jeho příjezdem otřásla nedalekým okupovaným městem Melitopol série výbuchů. Někteří ukrajinští představitelé uvedli, že město je pravděpodobným cílem protiofenzivy Kyjeva, který chce území získat zpět.

Ostřelování jaderné elektrárny v Záporoží nemá podle Grossiho v civilní historii jaderné energetiky obdoby. „Mohlo by to vést ke katastrofální jaderné havárii,“ doplnil šéf MAAE.

„Myslím, že není žádným tajemstvím, že v regionu dochází k výraznému nárůstu počtu vojáků a že se otevřeně mluví o ofenzivě a protiofenzivě,“ uvedl v týdnu Grossi pro The New York Times. „Nárůst počtu vojáků je zcela zřejmý na obou stranách,“ dodal s tím, že je patrné i navýšení kusů vojenské techniky v okolí. Týmy MAAE podle něj zaznamenaly více vojenských aktivit, včetně „pravidelných a permanentních“ detonací.

Ukrajinci se podle médií připravují na protiofenzivu

Ukrajinští vojenští představitelé se v týdnu zmínili o možné jarní protiofenzivě, ohledně jejího směru nebo termínu začátku se ale nevyjádřili. Podle médií je jednou z možných cest útok právě na Melitopol. V minulosti už Ukrajinci některá obsazená města získali zpět, ke konci roku dobyli Charkov a Cherson.

Melitopol je okupován ruskými jednotkami, v poslední době čelí raketovým útokům z ukrajinských bojových linií. Ty jsou přitom vzdáleny desítky kilometrů od města. Ukrajinský poslanec Mykyta Poturajev ve středu uvedl, že útoky v Melitopolu jsou „součástí přípravné operace před protiofenzivou“.

Město leží asi 130 kilometrů jižně od Záporožské jaderné elektrárny. Pokud by se boje o město se sto padesáti tisíci obyvateli přesunuly směrem k elektrárně, hrozilo by podle analytiků významné nebezpečí.

Média ovšem spekulují i tom, zda nejsou takové proklamace součástí vojenské taktiky Ukrajinců. Ti v loňském roce třeba avizovali záměr útočit na Cherson, ve skutečnosti protiofenziva směřovala na okolí Charkova. Z Chersonu vytlačili Ukrajinci ruské jednotky o několik měsíců později.

Ruské rakety létaly vzdušným prostorem elektráren, říká Zelenského poradce

„Zhruba 50 až 60 procent elektrárenských objektů bude potřebovat rekonstrukci. K ostřelování samotných jaderných elektráren nedocházelo, ale ruské rakety letěly skrze jejich vzdušný prostor,“ popsal pro ČT energetickou situaci na Ukrajině poradce prezidenta Zelenského Jurij Bojko. Záporožská jaderná elektrárna podle něj už osm měsíců nemá výkon.

„Situace v jaderných elektrárnách pod kontrolou Ukrajiny je stabilní. Spotřeba je snížena, ale podařilo se docílit rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny, odpojení je jen v Žytomyrské oblasti,“ komentoval.

Podle Bojka by ale i tato omezení měla být v nejbližších dnech zrušena. K obnovení exportu ukrajinské elektřiny by prý mohlo dojít po dokončení všech oprav energetické infrastruktury.  

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko a Maďarsko mohou spolupracovat na energetické bezpečnosti, řekli premiéři

Maďarsko a Polsko jsou připraveny posílit spolupráci v otázkách energetické bezpečnosti, pro níž je klíčová stabilita dodávek narušená konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, shodli se ve středu premiéři Polska a Maďarska Donald Tusk a Péter Magyar během druhého dne Magyarovy návštěvy Polska. Obě země budou dle Tuska postupovat jednotně v Evropské unii. Podle Magyara by měla větší roli hrát spolupráce středoevropských zemí ve visegrádské skupině zahrnující i Česko a Slovensko, která by se prý mohla rozšířit o další státy.
13:34Aktualizovánopřed 7 mminutami

Europarlament přijal rezoluci o stavu právního státu na Slovensku

Evropský parlament (EP) přijal rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání fondů EU na Slovensku. Evropský parlament skrze ni přímo vyzývá Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) uvedlo, že zmrazení evropských fondů nikdy nebylo reálnější. Vyjádření tamního úřadu vlády a ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje.
13:12Aktualizovánopřed 10 mminutami

Nepřipustíme žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 44 mminutami

Trump prolomil tabu. Řešit zbraně pro Tchaj-wan s Čínou zakázal Reagan

Americký prezident Donald Trump diskusemi s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem o zbraních pro Tchaj-wan překročil „červenou linii“ danou zárukami z osmdesátých let. Podle řady expertů využije Peking nejistoty kolem Trumpovy ochoty dodržet závazky k zesílení tlaku na ostrov. USA jsou už skoro padesát let ze zákona povinny dodávat Tchaj-peji zbraně k obraně. Trump teď naznačil, že nejnovější balíček použil jako páku při vyjednávání v Pekingu, což znejistilo i další spojence USA v regionu v čele s Japonskem.
před 1 hhodinou

V Litvě krátce platil vzdušný poplach kvůli dronu

Litevská armáda vyhlásila ve středu dopoledne vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahovala letecká mise Severoatlantické aliance. Poplach platil několik desítek minut pro část země včetně hlavního města Vilniusu, kde byl dočasně uzavřen prostor nad mezinárodním letištěm.
09:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Putin mluví o „bezprecedentním“ vztahu s Čínou, dohoda na Síle Sibiře 2 zatím není

Ruský vůdce Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.
08:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska.
před 3 hhodinami

Finanční úřad už nikdy nesmí kontrolovat dřívější Trumpova daňová přiznání

Americký finanční úřad (IRS) už nikdy nesmí z podnětu vlády kontrolovat dřívější daňová přiznání prezidenta Donalda Trumpa, vyplývá dle agentury DPA z druhé části právního urovnání hlavy státu s ministerstvem spravedlnosti USA, která byla nově zveřejněna. Trump předtím zažaloval IRS o odškodné ve výši nejméně deseti miliard dolarů (210 miliard korun) za únik jeho daňových dat.
před 3 hhodinami
Načítání...