Konference v Madridu, která se pod vlajkami OSN zabývá změnami klimatu, nemá kýžený výsledek. Výstup z ní je tváří v tvář naléhavosti tématu rozpačitý. Ani během dvou týdnů se účastníci nedokázali shodnout na podstatném výsledku. Proto je možné, že se, jako loni v Polsku, akce protáhne.
Hlavním cílem 25. konference OSN o změnách klimatu (COP25), která začala 2. prosince, bylo dohodnout další detaily pařížské klimatické dohody z roku 2015. Fóra, jehož se účastnili zástupci téměř dvou stovek zemí, se konala pod heslem #Time for action (Je čas jednat). Ve španělské metropoli se sešlo na 30 tisíc delegátů ze dvou stovek zemí. Prezidenti, premiéři i členové vlád.
Ti si kromě samotných jednání mohli například doslova na vlastní nos vyzkoušet, jaké to je dýchat znečištěný vzduch v Pekingu nebo Dillí, bezpečně simulovaný pomocí vodní páry a parfémovaných složek. „Uf. Chtělo se mi říct, prosím, pojďme odsud,“ zhodnotil tuhle zkušenost jeden z návštěvníků.
Znova taky zněla varování a temné předpovědi vědců, že je potřeba jednat rychleji a rázněji. Že závazek z pařížské konference, udržet růst teploty pod jedním a půl stupněm Celsia nestačí. „Pokud budeme pokračovat tak jako dosud, jsme odsouzeni k záhubě,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres.
Ani za téměř dva týdny se zatím nepodařilo účastnickým zemím dosáhnout shody na hlavních tématech. Podle některých médií se proto možná konference protáhne do soboty. I předchozí konference COP24, která se konala loni v prosinci v Polsku, se o den protáhla. I ta jednala mimo jiné o mezinárodním trhu s povolenkami.
Handl s povolenkami shodu nepřinesl
Jedním z hlavních bodů madridských jednání byl článek číslo šest pařížské dohody týkající se obchodování s emisními povolenkami. Dohodnout se měl systém, kdy by země, jež vypustí do ovzduší méně CO2, než mají povoleno, mohly prodat ušetřené povolenky jiné zemi.
Státy se také měly zavázat k většímu snižování emisí, protože cíle z pařížské smlouvy jsou podle některých nedostatečné. Jednat se mělo i o finanční podpoře rozvojovým zemím, které jsou následky globálního oteplování postiženy nejvíce.
Zatím se v Madridu státy neshodly ani na tom, jak dodržovat alespoň cíl pařížské konference. „Od největších zemí, třeba členů G20, neslyšíme mnoho o jakýchkoliv plánech na snížení škodlivých emisí. A některé dokonce říkají, že to dělat nebudou,“ shrnul situaci analytik Světového fondu na ochranu přírody Marcus Lutes.
A tak nad slovy, místo činy, vykypěla i frustrace některých aktivistů v protesty, které musela mírnit policie. Podle aktivistů konference nedosáhla ničeho a účastníci hledají únikové cesty. „Můžeme říci, že konference zklamala nás a sedm milionů protestujících,“ řekla španělská aktivistka María.
„Uplynul další rok bez jakékoli významné změny, ale my dále bojujeme, abychom odvrátili katastrofickou budoucnost,“ prohlásil v Madridu aktivista z Ruska. Nejznámější německá účastnice hnutí Luisa Neubauerová před odjezdem z Madridu řekla, že neví, „jakým směrem se budou věci ubírat dále, když je tak velké protestní hnutí neúčinné a nedosáhlo uznání“.
Na fóru v Madridu vystoupili nejvyšší představitelé řady zemí včetně českého premiéra Andreje Babiše, generální tajemník OSN António Guterres či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Claire O’Neillová, která na madridském fóru vede britskou delegaci, v pátek po britských parlamentních volbách, v nichž přesvědčivě zvítězili konzervativci, ujistila, že prioritou Británie bude příští rok uhlíková neutralita. Jak už řekl premiér Boris Johnson.
Politici a firmy jen vytvářejí dojem a chytré hry, řekla Thunbergová
Velkou pozornost vzbudila švédská studentka Greta Thunbergová, která před rokem inspirovala vznik světového hnutí studentů demonstrujících za lepší boj proti globálnímu oteplování. Ta mluvila o nedostatečné reflexi současné situace. „Opravdové nebezpečí je v tom, když politici a firmy vytvářejí dojem, že přijímají důležitá opatření, a přitom ve skutečnosti nedělají skoro nic kromě chytrých her s čísly a kreativního PR,“ uvedla Thunbergová.
Loni inspirovala celosvětové hnutí boje proti změnám klimatu. Letos byla kandidátkou na Nobelovu cenu míru a časopis Time ji vyhlásil osobností roku. V šestnácti letech je nejmladší vybranou od prosince 1927, kdy tradice začala.
„Stala se nejnaléhavějším hlasem nejdůležitějšího tématu, kterému planeta čelí,“ zdůvodnila výběr redaktorka Time Charlotte Alterová.
Za umíněnost a ráznost, se kterou boj proti změnám klimatu prosazuje, bývá terčem kritiky. Často i od politiků, kteří sami bývají kritizovaní za ekologickou nečinnost. Americký prezident Donald Trump na Twitter napsal, že by se měla zklidnit a zajít si s kamarádkou do kina, brazilský prezident Bolsonaro ji nazval spratkem a ruský prezident Putin špatně informovaným teenagerem.
Na madridské konferenci se kromě oficiálních akcí OSN, takzvané modré zóny, konaly i desítky akcí občanské společnosti označené jako zelená zóna. Rozdělené byly tematicky, například Mladí, Inovace a věda, Mare Nostrum či Původní národy.
Posledně jmenovanou organizovalo Chile, kde se měla konference OSN původně konat. Kvůli dlouhotrvajícím masovým demonstracím za sociální reformy v Chile se však přesunula do Madridu.
Příští konference COP26 se bude konat v Glasgowě. Zástupce organizace Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí) Tim Crosland madridská jednání kritizoval a pohrozil narušením příští konference. „Rokovali jsme 25 let a jediné, oč opravdu jde, je dohoda o globálních emisích, a tu stále nemáme. Je nezbytné zaměřit jednání na to, co je nutné, co se musí udělat, máme-li odvrátit zkázu,“ prohlásil. Skupina je známá pořádáním blokád a demonstrací.
