Kapitánka lodi Sea-Watch chce přivézt z Libye do Evropy statisíce běženců. Máme odpovědnost z koloniálních dob, tvrdí

Německá kapitánka lodi Sea-Watch 3 Carola Racketeová vyzvala, aby Evropa přijala zhruba půl milionu běženců, kteří přežívají v Libyi v těžkých podmínkách. V rozhovoru pro německý bulvární list Bild zdůraznila, že Evropa má vůči Africe kvůli koloniální minulosti historickou zodpovědnost. Do budoucna by přijímala i klimatické uprchlíky. Vyšetřovaná kapitánka se kvůli výhrůžkám na sociálních sítích skrývá v Alpách. Ve čtvrtek by se měla vrátit na Sicílii k výslechu poté, co navzdory zákazu vplula s migranty do italských vod.

Migranty, kteří uvízli v Libyi, musí podle německé kapitánky Evropa „okamžitě dostat do bezpečné země“. „Slyšíme o půl milionu lidí, kteří jsou v moci převáděčů či v uprchlických táborech. Musíme je odtamtud dostat. Musíme jim okamžitě pomoci v bezpečném přeplutí do Evropy,“ řekla Bildu Racketeová.

V libyjských uprchlických táborech podle kapitánky údajně panují podmínky podobné těm v nacistických koncentračních táborech, libyjská pobřežní stráž se navíc podílí na obchodování s lidmi, tvrdí kapitánka.

Rovněž zástupci OSN opakovaně upozorňují, že v libyjských uprchlických táborech vládne katastrofální stav. Chybí podle nich jídlo, pití i toalety. Podle některých zpráv jsou migranti v táborech dokonce trýzněni a zneužíváni.

Je „historickou zodpovědností“ Evropy migranty z táborů v Libyi přijmout, prohlásila v této souvislosti Racketeová. Aktuální mocenské poměry a podmínky na africkém kontinentu jsou podle ní výsledkem působení Německa a dalších evropských států „v koloniální době“.

„Nemůžeme jen tak říct, že lidi nechceme“

Kromě přijímání uprchlíků by měla Evropa podle Němky více úsilí vynakládat také na boj proti klimatickým změnám. „V debatě by se vždy mělo rozlišovat mezi uprchlíky a ekonomickými migranty, přichází však chvíle, kdy tu máme migraci vynucenou vnějšími okolnostmi, jako je klima. Nemáme na vybranou, nemůžeme jen říct, že lidi nechceme. Je to také odpovědnost Evropy. Emise oxidu uhličitého musíme dostat na nulu,“ zdůraznila kapitánka.

Italská policie zadržela Racketeovou 29. června poté, co přes zákaz místních úřadů vplula s lodí Sea-Watch 3 do italských vod se čtyřiceti africkými migranty na palubě. Při této příležitosti přimáčkla italský policejní člun k přístavní hrázi. Soudce ale rozhodl, že to neudělala úmyslně. „Jednali jsme podle práva, o tom jsem přesvědčena,“ uvedla nyní v rozhovoru pro Bild.

„Je absurdní, že politici tvrdí, že jsme měli vzít běžence do Libye nebo Tuniska. Mohli by nás stíhat, tam nejsou žádné azylové procedury! Když jsme měli poprvé problémy s Itálií, zeptali jsme se Malty, Francie a Španělska, všude nás odmítli. Musela jsem jednat, protože situace na palubě byla dramatická a lidé mohli zemřít. Už prostě dál nemohli,“ hájí svůj postup kapitánka.

Racketeovou v Itálii drželi od konce června v domácím vězení, soud ji ale 2. července propustil. Od té doby se skrývá na blíže neurčeném místě v Alpách. Nadále ovšem čelí podezření, že napomáhala ilegální migraci. Ve čtvrtek by měla dorazit na odložený výslech do sicilského města Agrigento.

Postup Racketeové, která nedbala hrozby trestu vězení a vysoké pokuty, následovaly tento měsíc další lodě nevládních organizací. Stejně jako Itálie uzavírá své přístavy lodím nevládních organizací s migranty i Malta.

Salviniho komentáře na sítích mají dohru

Kapitánka se před pár dny rozhodla podat žalobu na italského ministra vnitra Mattea Salviniho, šéfa krajně pravicové Ligy, který podle Racketeové vyzýval na svém Facebooku a Twitteru k nenávisti vůči její osobě. Kapitánka tak požaduje zablokování jeho účtů na sítích. Bildu řekla, že chce politikovi ukázat, že mu nemůže projít všechno. Doufá, že soudce Salvinimu řekne: „Tohle už nikdy říct nemůžete.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 2 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 5 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 7 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 9 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...