Kapitánka lodi Sea-Watch chce přivézt z Libye do Evropy statisíce běženců. Máme odpovědnost z koloniálních dob, tvrdí

Německá kapitánka lodi Sea-Watch 3 Carola Racketeová vyzvala, aby Evropa přijala zhruba půl milionu běženců, kteří přežívají v Libyi v těžkých podmínkách. V rozhovoru pro německý bulvární list Bild zdůraznila, že Evropa má vůči Africe kvůli koloniální minulosti historickou zodpovědnost. Do budoucna by přijímala i klimatické uprchlíky. Vyšetřovaná kapitánka se kvůli výhrůžkám na sociálních sítích skrývá v Alpách. Ve čtvrtek by se měla vrátit na Sicílii k výslechu poté, co navzdory zákazu vplula s migranty do italských vod.

Migranty, kteří uvízli v Libyi, musí podle německé kapitánky Evropa „okamžitě dostat do bezpečné země“. „Slyšíme o půl milionu lidí, kteří jsou v moci převáděčů či v uprchlických táborech. Musíme je odtamtud dostat. Musíme jim okamžitě pomoci v bezpečném přeplutí do Evropy,“ řekla Bildu Racketeová.

V libyjských uprchlických táborech podle kapitánky údajně panují podmínky podobné těm v nacistických koncentračních táborech, libyjská pobřežní stráž se navíc podílí na obchodování s lidmi, tvrdí kapitánka.

Rovněž zástupci OSN opakovaně upozorňují, že v libyjských uprchlických táborech vládne katastrofální stav. Chybí podle nich jídlo, pití i toalety. Podle některých zpráv jsou migranti v táborech dokonce trýzněni a zneužíváni.

Je „historickou zodpovědností“ Evropy migranty z táborů v Libyi přijmout, prohlásila v této souvislosti Racketeová. Aktuální mocenské poměry a podmínky na africkém kontinentu jsou podle ní výsledkem působení Německa a dalších evropských států „v koloniální době“.

„Nemůžeme jen tak říct, že lidi nechceme“

Kromě přijímání uprchlíků by měla Evropa podle Němky více úsilí vynakládat také na boj proti klimatickým změnám. „V debatě by se vždy mělo rozlišovat mezi uprchlíky a ekonomickými migranty, přichází však chvíle, kdy tu máme migraci vynucenou vnějšími okolnostmi, jako je klima. Nemáme na vybranou, nemůžeme jen říct, že lidi nechceme. Je to také odpovědnost Evropy. Emise oxidu uhličitého musíme dostat na nulu,“ zdůraznila kapitánka.

Italská policie zadržela Racketeovou 29. června poté, co přes zákaz místních úřadů vplula s lodí Sea-Watch 3 do italských vod se čtyřiceti africkými migranty na palubě. Při této příležitosti přimáčkla italský policejní člun k přístavní hrázi. Soudce ale rozhodl, že to neudělala úmyslně. „Jednali jsme podle práva, o tom jsem přesvědčena,“ uvedla nyní v rozhovoru pro Bild.

„Je absurdní, že politici tvrdí, že jsme měli vzít běžence do Libye nebo Tuniska. Mohli by nás stíhat, tam nejsou žádné azylové procedury! Když jsme měli poprvé problémy s Itálií, zeptali jsme se Malty, Francie a Španělska, všude nás odmítli. Musela jsem jednat, protože situace na palubě byla dramatická a lidé mohli zemřít. Už prostě dál nemohli,“ hájí svůj postup kapitánka.

Racketeovou v Itálii drželi od konce června v domácím vězení, soud ji ale 2. července propustil. Od té doby se skrývá na blíže neurčeném místě v Alpách. Nadále ovšem čelí podezření, že napomáhala ilegální migraci. Ve čtvrtek by měla dorazit na odložený výslech do sicilského města Agrigento.

Postup Racketeové, která nedbala hrozby trestu vězení a vysoké pokuty, následovaly tento měsíc další lodě nevládních organizací. Stejně jako Itálie uzavírá své přístavy lodím nevládních organizací s migranty i Malta.

Salviniho komentáře na sítích mají dohru

Kapitánka se před pár dny rozhodla podat žalobu na italského ministra vnitra Mattea Salviniho, šéfa krajně pravicové Ligy, který podle Racketeové vyzýval na svém Facebooku a Twitteru k nenávisti vůči její osobě. Kapitánka tak požaduje zablokování jeho účtů na sítích. Bildu řekla, že chce politikovi ukázat, že mu nemůže projít všechno. Doufá, že soudce Salvinimu řekne: „Tohle už nikdy říct nemůžete.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pomoc odmítal, v Saúdské Arábii ale USA údajně využívají ukrajinskou technologii

Americká armáda zavedla v minulých týdnech na své letecké základně v Saúdské Arábii ukrajinskou technologii proti dronům, uvádí agentura Reuters s odkazem na pět lidí obeznámených s touto záležitostí. USA tak podle nich reagují na íránské útoky, které na základně mimo jiné zničily nebo poškodily několik letadel. Americký prezident Donald Trump přitom dříve tvrdil, že Washington od Kyjeva žádnou pomoc nepotřebuje.
před 1 hhodinou

Ruské útoky v Oděse zabily dva seniory a zranily patnáct lidí

Seniorský pár v noci na pátek zemřel při ruském útoku na Oděsu, informovala ukrajinská Státní služba pro mimořádné informace (DSNS) a městská vojenská správa. Dalších patnáct lidí je zraněných. Ruské bezpilotní letouny zasáhly ve městě obytné domy, civilní infrastrukturu i nákladní loď mířící do přístavu.
před 2 hhodinami

VideoNa spolkové úrovni ke spolupráci s AfD nedojde rychle, říká německý sociolog

Se současnou spolkovou vládou kancléře Friedricha Merze je v současnosti spokojených jen patnáct procent Němců. Ukazují to dubnové průzkumy. Naproti tomu sílí podpora pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Země už sedm let ekonomicky neroste a nedaří se to vyřešit, popsal v Událostech, komentářích německý sociolog Steffen Mau. Předjímá ale, že na spolkové úrovni nedojde rychle ke spolupráci s AfD, demokratické strany to odmítají. Na mapě jsou dle něj stále patrné rozdíly mezi Západním a Východním Německem – například ve vývoji ekonomiky, příjmech, počtu migrantů či výdajích na výzkum. AfD je na Východě dvakrát silnější než na Západě a volí ji zejména mladí lidé, dodává. Rozhovorem provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Voják USA se podílel na zajetí Madura, zároveň sázel na jeho pád. Obvinili ho

Americký voják ze speciálních jednotek, který se na začátku ledna podílel na zajetí a únosu venezuelského vládce Nicoláse Madura do Spojených států, byl obviněn ze zneužití tajných informací o této misi k vlastnímu obohacení o 400 tisíc dolarů (asi 8,3 milionu korun), které vyhrál sázkami na sesazení venezuelského vůdce. Informaci přinesly agentury AP a Reuters s odvoláním na federální úřady.
před 3 hhodinami

VideoLetecký průmysl má potíže. Aerolinie ruší některé spoje, na jiných zdražují

Kvůli omezením ve vzdušném prostoru v oblasti nedávných bojů i zablokování Hormuzského průlivu se začíná mluvit o největší krizi letecké dopravy v historii. Nedostatek paliva se už nyní projevil zrušením desítek tisíc letů. Zároveň vede k prudkému růstu cen letenek. Experti varují, že ani mír nebude znamenat brzké ukončení hlubokých potíží. Například německá Lufthansa oznámila největší rušení letů za mnoho let, další společnosti ji následují. Zatímco rušení se týká především krátkých linek, největší zdražení zase zpravidla těch na dlouhé vzdálenosti. Letní zájezdy se už nyní v některých případech turistům prodražují. A eurokomisař pro energii a bydlení Dan Jorgensen uvedl, že problém s leteckým palivem je nyní nejpalčivější. Nedostatek může v Evropě nastat už za pět či šest týdnů.
před 5 hhodinami

AFP spekuluje o pozvánce Ruska na floridský summit G20

Agentura AFP s odkazem na zdroj z Bílého domu tvrdí, že Rusko obdrží pozvánku na summit zemí G20. Ten se bude konat v prosinci na Floridě. List Washington Post s odkazem na představitele administrativy Donalda Trumpa napsal, že prezident má v úmyslu pozvat na schůzku v Miami i šéfa Kremlu Vladimira Putina. Trump uvedl, že o pozvánce pro Putina neví a že pochybuje, že by ruský vládce přijel, i když by to dle něj bylo „přínosné“. Moskva se k možné Putinově účasti na summitu přímo nevyjádřila.
před 6 hhodinami

Příměří mezi Izraelem a Libanonem se prodlouží o tři týdny, oznámil Trump

Desetidenní příměří mezi Libanonem a Izraelem, které mělo původně vypršet v pondělí, se prodlouží o další tři týdny, oznámil americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social po druhém kole mírových jednání představitelů obou zemí, které se ve čtvrtek konalo v Oválné pracovně ve Washingtonu. Podle agentury AFP šéf Bílého domu zdůraznil, že je vysoká šance, že bude dosaženo míru ještě letos. Vzájemné údery mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh mezitím pokračovaly i ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Mám všechen čas světa.“ Trump chce uzavřít dohodu s Íránem jen tehdy, když to bude dobré pro USA

Spojené státy uzavřou dohodu s Íránem jen tehdy, pokud to bude dobré pro Washington, americké spojence a zbytek světa. Na své sociální síti Truth Social to ve čtvrtek napsal americký prezident Donald Trump, který zároveň varoval Teherán, že mu dochází čas.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...