Osmého listopadu budou Američané volit Sněmovnu reprezentantů a část senátorů a guvernérů. Nejen nedávné výroky republikána Kevina McCarthyho vyvolaly obavy, jak velká bude americká podpora pro Ukrajinu, pokud republikáni získají ve sněmovně většinu. Část strany totiž sympatizuje s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho politikou „Amerika na prvním místě“ – otázkou tak je, jak vlivné a průbojné toto křídlo po listopadových volbách bude.
O stranických plánech jednal lídr republikánské sněmovní menšiny McCarthy v říjnu s jejími bezpečnostními experty. Podle zdrojů CNN jim řekl, že republikáni nechtějí ke krokům demokratické administrativy prezidenta Joea Bidena přistupovat nekriticky a odmítají se stát její tiskárnou na peníze. Nejedná se přitom o izolovanou kritiku.
„Myslím, že lidé budou žít v recesi a nebudou chtít Ukrajině vypisovat bianko šeky,“ prohlásil McCarthy v dřívějším rozhovoru pro Punchbowl News. Podobně se vyjádřil i na stanici CNBC, kde uvedl, že Ukrajina je sice důležitá a musí nad Ruskem vyhrát, ale „neměl by tu být bianko šek na vše,“ upozornil s tím, že USA má dluh 31 bilionů dolarů.
Pochybnosti ohledně způsobu poskytování podpory Kyjevu vyjadřují i další členové partaje. McCarthyho výroky podpořil například šéf komise pro zahraniční záležitosti Michael McCaul. „Myslím si, že je velká shoda na pomoci Ukrajině. Zároveň si ale myslím, že si americký daňový poplatník zaslouží větší dohled a odpovědnost nad tím, kam peníze míří,“ uvedl.
Případné omezení podpory od Spojených států by bylo pro Kyjev zásadní, jelikož USA přispívají ze všech zemí nejvíce. V předvolebním období proto tyto výroky vyvolávají obavy, jak velká a jak setrvalá bude podpora válkou sužované Ukrajině i po listopadovém hlasování o složení Kongresu. Podle analýz i předpovědí jsou totiž favoritem hlasování právě republikáni; pokud by nad dolní komorou Kongresu převzali kontrolu, měli by moc balíčky pro Ukrajinu blokovat – a sám McCarthy by se mohl v případě vítězství stát předsedou Sněmovny reprezentantů.
Pod vlivem exprezidenta
Stranický postoj je diverzifikovaný. Někteří republikáni se zasíláním pomoci souhlasí, nicméně nad ní chtějí mít větší dohled, jiní mají ale větší výhrady a pro žádný balíček pro Ukrajinu již hlasovat nehodlají. Velmi hlasitě se pro zredukování podpory Ukrajině vyjadřuje například texaský kongresman Charles Eugene Roy.
„Pořád jen vypisujeme šeky, není tu žádný limit. Jsem proti vyhazování dalších peněz pro Ukrajinu bez toho, abychom vedli seriózní konverzaci o tom, proč je takto utrácíme a jak je to v zájmu naší národní bezpečnosti,“ uvedl.
Krajně pravicová kongresmanka z Georgie Marjorie Taylorová Greenová dokonce přirovnala prezidenta Joe Bidena k šéfovi mafie, protože si jeho administrativa za podporou Ukrajině bezvýhradně stojí. „Zasílání pomoci je ve skutečnosti zástěrka pro praní špinavých peněz,“ prohlásila v pořadu Real America's Voice. Ukrajinu také ironicky nazvala 51. americkým státem v narážce na to, kolik peněz od vlády dostává.
Podle agentury Reuters existuje především v dolní komoře Kongresu hlasité republikánské křídlo, které je názorově těsně spjato s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho politikou „Amerika na prvním místě“. Této části partaje se stejně jako exprezidentovi nelíbí, že v době vysoké inflace a migrace se velká část federálních peněz uvolňuje do zámoří. Washington by se měl podle nich soustředit zejména na domácí problémy.
Analytik Scott Anderson z Brookings Institution také poukázal na to, že někteří z těchto protrumpovských republikánů považují administrativu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za zkorumpovanou, a to od prvního procesu impeachmentu Donalda Trumpa. To může hrát v jejich pohledu na podporu Kyjevu také svou roli, zejména pokud by Trump kandidoval v nadcházejících prezidentských volbách, míní analytik.
Sněmovní demokraté totiž hlasovali v roce 2019 pro impeachment Trumpa i kvůli tomu, že exprezident údajně vyvíjel tlak na Zelenského, aby obnovil vyšetřování syna současného amerického prezidenta Joea Bidena, Huntera. Podmiňoval tím prý finanční pomoc Kyjevu.
Anderson upozornil, že takto smýšlejících členů strany je menšina. „To ale neznamená, že nemůžou mít vliv,“ dodal.
Uspokojit trumpovské křídlo
„Rozkol mezi republikánským stranickým establishmentem a populisty Trumpova stylu nastoluje otázku, jestli se prezident Joe Biden bude moci spolehnout na to, že zákonodárci budou dál podporovat financování amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, pokud demokraté ztratí kontrolu nad Kongresem,“ napsal americký web Defense News.
McCarthy se jakožto potenciální šéf Sněmovny reprezentantů snaží podle politologa Colina Duecka z American Enterprise Institute (AEI) trumpovské křídlo uspokojit. „Na celkovém kurzu republikánů k Ukrajině se však zřejmě nic nezmění,“ myslí si. Otázkou však je, jak silná frakce sympatizující s bývalým prezidentem po listopadových volbách bude. „Nejsem si jistý, zda je bezpečné předvídat, že většina republikánů ve sněmovně se obrátí proti Ukrajině,“ doplnil Dueck.
Rozkol ve straně a vliv exprezidenta Trumpa na část členů se ukázal již letos na jaře, kdy Kongres schvaloval balík finanční a vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši čtyřiceti miliard dolarů. Všech sedmapadesát hlasů proti přišlo od sněmovních republikánů. V Senátu jich hlasovalo proti jedenáct. Demokraté balík jednohlasně podpořili.
Podle vedoucího Centra pro strategická a mezinárodní studia Conora Savoye část ze zákonodárců, kteří hlasovali proti balíčku, tak učinila kvůli obavám z nedostatečného dohledu nad výdaji. „Mezi další ale patří mnoho populistů na způsob Donalda Trumpa, kteří jsou instinktivně podezřívaví k výdajům na zahraniční pomoc, i když je podporuje vedení strany,“ upozornil.
Co je hrozba
Pochybnosti vyvolalo také to, když se Steve Scalise a Elise Stefaniková – členové republikánského vedení ve Sněmovně reprezentantů – odmítli zavázat, že Kongres bude v případě republikánského vítězství pokračovat v podpoře Ukrajiny tak, jako dosud. A to i přesto, že oba dva v minulosti hlasovali ve prospěch pomoci Kyjevu, připomněl web Defense News.
Scalise argumentoval, že mnoho kongresmanů od Pentagonu očekává větší zodpovědnost a také soustředění na „skutečné hrozby“, které vidí hlavně na Dálném východě. „Čína agresivně postupuje v budování své námořní flotily, zatímco naše námořní flotila je na ústupu,“ uvedl jako příklad.
Schizma v republikánských řadách naznačily i nedávné průzkumy, připomněl server Politico. Podle průzkumu Pew Research Center si v únoru pouze devět procent republikánů myslelo, že USA poskytují Ukrajině příliš velkou podporu. V posledním zářijovém průzkumu stejné agentury toto číslo vzrostlo na 32 procent.
Šok mezi Ukrajinci
Ukrajinské představitele výroky McCarthyho zaskočily. „Byli jsme upřímně šokováni, když jsme tyto komentáře slyšeli,“ sdělil webu Financial Times šéf Zelenského parlamentní strany Davyd Arachamija.
Dodal, že ho McCarthy při poslední návštěvě Washingtonu ujistil o pokračování americké pomoci bez ohledu na to, kdo vyhraje volby. S podporou obou stran počítá i mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko.
„Oni to nechápou,“ řekl Biden během jeho návštěvy Pensylvánie s odkazem na republikány kritizující balíčky pomoci. „Je to mnohem větší než Ukrajina. Je to východní Evropa. Je to NATO. Kritikové nechápou, že to, jak si povede Amerika, bude určovat, jak si povede zbytek světa.“
Bývalý viceprezident a republikán Mike Pence, který se podle deníku New York Times už několik měsíců odklání od Donalda Trumpa, stranické kolegy zpochybňující podporu Ukrajiny pokáral. Nazval je „apologety“ ruského prezidenta Vladimira Putina a varoval před „bezzásadovým populismem“. Odklon od exprezidentových názorů deník vysvětluje tím, že si Pence připravuje půdu pro prezidentskou kandidaturu.
Šéf senátní republikánské menšiny Mitch McConnell, který se dlouhodobě názorově s McCarthym rozchází, si nemyslí, že by republikáni v budoucnu podporu Kyjeva znemožnili. „Drtivá většina z nás, včetně mě, si myslí, že porážka Rusů na Ukrajině má vysokou prioritu,“ sdělil webu Defense News. McConnell také vyzval Bílý Dům, aby pomoc Ukrajině zintenzivnil.
CNN: Pravděpodobnější jsou škrty ve finanční pomoci
S vyjádřením McConnella, že se jedná jen o malou frakci republikánských zákonodárců, kteří jsou proti financování ukrajinského bojového úsilí, souhlasí i podle stanice CNN její zdroje z republikánské strany.
Pravděpodobnější jsou podle nich škrty ve finanční pomoci do jiných než vojenských oblastí. Republikáni by údajně mohli chtít seškrtat finanční pomoc, kterou USA poskytují Ukrajině prostřednictvím OSN nebo vládní agentury USAID.
„McCarthy neřekl, že nebudeme utrácet peníze. McCarthy řekl, že budeme zodpovídat za každý utracený dolar daňovým poplatníkům,“ sdělil stanici jeden z účastníků jednání. Vyjádření šéfa republikánské sněmovní menšiny bylo podle něj vytrženo z kontextu.
Republikáni podle CNN zřejmě budou chtít zvýšit celkový dohled nad pomocí, která na Ukrajinu směřuje. Stanice ve své reportáži poukázala na to, že Bidenova administrativa nemá dokonalý přehled o tom, kde končí a kdo používá americké zbraně poté, co překročí ukrajinskou hranici.
Podle agentury Reuters tak republikáni tok pomoci spíše zpomalí, než že by ho zcela zastavili. Podle Andersona by mohli také využít ukrajinské téma jako „páku“ k tomu, aby donutili demokraty k podpoře priorit republikánské politiky, jako je například potlačení migrace přes jižní hranici s Mexikem.
Není tedy jisté, zda a jak se pomoc Ukrajině změní, pokud Republikánská strana získá v Kongresu většinu. Server VOA News však připomněl deset let starou kauzu, kdy skupina republikánů soustavně mařila snahy svého vedení uzavřít rozpočtové dohody s tehdejším prezidentem Barackem Obamou. „Odhodlaná menšina často dokáže zmařit vůli většiny,“ poznamenal web.
Velký balík ještě v prosinci?
Obavy z výroků McCarthyho i protrumpovské části republikánů vyvolaly v mnohých zákonodárcích touhu schválit velký balíček pomoci pro Ukrajinu ještě předtím, než se kalifornský republikán natáhne pro otěže dolní komory – tedy nejpozději v prosinci.
Podle serveru Politico se ovšem někteří demokraté obávají, že prosinec může být příliš brzký termín na to, aby Zelenského vláda věděla, jaké typy zbraní a dalšího vybavení bude pro zimní boje s Ruskem potřebovat.
„Je to možné, že Bidenova administrativa nebude mít jinou možnost než požádat o další peníze už v prosinci,“ sdělil serveru demokratický senátor Chris Murphy. „Ale to možná nebude ten správný čas pro Ukrajinu,“ dodal.
Otřesy u demokratů
Postoj vůči Ukrajině vyvolal otřesy i u demokratů; 24. října, týden po McCarthyho vyjádření o „bianko šeku“, levicové a liberální křídlo poslalo Bílému domu dopis, ve kterém apelovalo na prezidenta Bidena, aby zvýšil diplomatickou snahu o příměří a začal jednat s Ruskem.
„Vyzýváme vás, abyste spojil vojenskou a ekonomickou podporu, kterou Spojené státy poskytly Ukrajině, s proaktivním diplomatickým tlakem, čímž zdvojnásobíte úsilí o nalezení realistického rámce pro příměří,“ píše se v dopisu, který vyvolal odpor části spolustraníků a současně byl interpretován jako první známka třenic ohledně Ukrajiny v rámci Demokratické strany. Ta přitom až dosud pevně stála za Bidenovou bezpodmínečnou podporou Kyjeva.
Pod dopis se podepsalo třicet kongresmanů, například Alexandria Ocasio-Cortezová, Cori Bush či Ilhan Omarová. Po vlně kritiky ale koordinátorka liberálních zákonodárců Pramila Jayapalová dopis odvolala – přesto, že někteří signatáři svůj pohled obhajovali. Podle ní byl text sepsán před mnoha měsíci a do Bílého domu ho poslali asistenti, aniž prověřili platnost stanovisek.
„Vzhledem k načasování je naše zpráva některými spojována s nedávným prohlášením vůdce republikánské menšiny McCarthyho, který pohrozil ukončením pomoci Ukrajině, pokud se vlády ujmou republikáni. Blízkost těchto prohlášení vyvolala nešťastné zdání, že demokraté, kteří rozhodně a jednomyslně podpořili a odhlasovali každý balík vojenské, strategické a ekonomické pomoci Ukrajině, se nějakým způsobem spojili s republikány, kteří se snaží zastavit americkou podporu ukrajinským silám,“ uvedla v prohlášení Jayapalová.
