Jihokorejci rozhodli o prezidentovi ve „volbách nesympatických“. Velmi těsně vyhrál opoziční kandidát

Prezidentské volby v Jižní Koreji vyhrál s malým náskokem kandidát konzervativní opozice Jun Sok-jol. Kandidát vládnoucí demokratické strany I Če-mjong již uznal porážku. Oba muže dělí zhruba 250 tisíc z 32 milionů odevzdaných hlasů.

Prezidentské volby skončily na korejské poměry velmi těsným výsledkem. Po sečtení více než 98 procent okrsků měl Jun 48,6 procenta hlasů, zatímco I 47,8 procenta. Na začátku sčítání vedl demokratický kandidát, Jun ale převzal vedení, když bylo sečteno zhruba padesát procent okrsků. Stávající prezident Mun Če-in, který už nekandidoval, v roce 2017 zvítězil se sedmnáctiprocentním náskokem.

Jun po uznání prohry ze sterany svého nejvážnějšího soupeře poděkoval svým příznivcům. Podle jihokorejského tisku už dříve začaly ve štábu konzervativní strany menší oslavy. Úspěch konzervativního kandidáta znamená pro stranu zlom po předčasných volbách z roku 2017. Ty vyvolal odchod konzervativní prezidentky Pak Kun-hje z funkce kvůli korupci, za kterou byla později odsouzena. Vítěz nynějších voleb se ujme úřadu v květnu.

Volební místnosti se pro širokou veřejnost uzavřely v 18:00 místního času (10:00 SEČ). Další hodinu a půl byly ovšem přístupné pro lidi nakažené covidem-19, kteří mají nařízenou karanténu. Zemi s 52 miliony obyvatel zasáhla vlna infekcí koronavirové varianty omikron, denně se prokáže bezmála 200 tisíc nových případů. V úterý padl absolutní rekord v počtu nově nakažených, zdravotníci zaznamenali 342 446 případů. 

Už minulý týden lidé mohli využít předčasného hlasování, které provázela rekordní volební účast. Této možnosti využilo 37 procent voličů. Svůj hlas nakonec odevzdalo celkem 77 procent ze zhruba 44 milionů oprávněných voličů. 

Prezidentské volby v Jižní Koreji
Zdroj: Reuters

Rozdíly mezi favority voleb byly v průzkumech velmi těsné

I Če-mjong, někdejší guvernér jihokorejské nejlidnatější provincie Kjonggi, a bývalý generální prokurátor Jun Sok-jol podle předvolebních průzkumů vedli u voličů s vysokým náskokem před deseti dalšími kandidáty. Rozdíl mezi nimi byl menší, než kolik činí statistická chyba. Dohromady oba favoriti posbírali více než 90 procent všech hlasů.

„Souboj pravděpodobně bude velmi těsný, i když poslední předvolební průzkumy, které jsou ale zhruba týden staré, dávaly mírný náskok konzervativnímu kandidátovi. Zčásti proto, že odstoupil jiný kandidát, který byl na třetím místě a který vyzval své voliče, aby hlasovali pro pana Juna,“ popsala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Nahrávám video

Hlasování předcházela podle voličů negativní volební kampaň plná kontroverzních výroků a odborníci se shodují, že ani jeden z kandidátů nepředstavil přesvědčivé plány dalšího směřování Jižní Koreje, píše agentura AP. „Nikdo v mém okolí nevypadá, že by ho volby těšily,“ řekla AP obyvatelka Soulu, která hlasování popsala jako výběr „menšího zla“. „Dokonce se těmto volbám přezdívá volby nesympatických,“ přiblížila Šámalová.

Vítěz do čela desáté největší ekonomiky na světě nastoupí v květnu, kdy po pětiletém mandátu vystřídá současného prezidenta Mun Če-ina. „Obecně se tyto volby považují za referendum, nakolik je jihokorejská společnost spokojená s vládou dosavadního prezidenta,“ uvedla Šámalová.

Ani jeden z favoritů není zástupcem mladých voličů, jejich hlasy přesto rozhodnou

Hlavními předvolebními tématy byly podle zpravodajky ČT ekonomické problémy, prudce například rostou ceny nemovitostí. „Zejména mladí lidé mají problémy pořídit si vlastní bydlení. Je to také rozdělená společnost – roste propast nejen mezi bohatými a chudými, je to i genderová propast. Ženy se cítí být diskriminovány, Jižní Korea má za sebou několik skandálů týkajících se sexuálního zneužívání,“ vyjmenovala.

Předpokládá se, že o vítězi voleb rozhodnou do značné míry mladí lidé, kteří v posledních volbách hlasovali zejména pro dosavadního prezidenta Mun Če-ina. „Teď se cítí zklamaní a v průběhu let se od něho spíše odklonili. Oba kandidáti se snažili získat jejich hlasy (…) nicméně ani jeden z nich není tím, co by si mladí lidé představovali. Cítí se poměrně frustrovaní,“ řekla Šámalová.

Hlavní pozornost se před volbami soustředila zejména na domácí témata, ale i zahraniční politika je pro zemi zásadní, a to zejména vztahy se Severní Koreou, Japonskem a Čínou. „Je velký rozdíl mezi demokratickou stranou, liberály, kteří jsou u moci teď, a mezi konzervativci, kteří prosazují daleko tvrdší postoj k Severní Koreji,“ řekla Šámalová. Pokud ve volbách zvítězí konzervativní kandidát, nelze podle ní očekávat další summity a sbližování mezi zeměmi.

Narodil se 18. prosince 1960 v Soulu. Vystudoval práva na Soulské státní univerzitě. Kariéru na státním zastupitelství začal v roce 1994, v letech 2019 až 2021 byl jihokorejským generálním prokurátorem.

Ve funkci hlavního žalobce sehrál klíčovou roli při odsouzení bývalé korejské prezidentky Pak Kun-hje, která byla v roce 2017 odsouzena za korupci a zneužití pravomocí k trestu vězení na 20 let a koncem loňského roku byla propuštěna na svobodu. Podílel se i na vyšetřování dalších korupčních kauz, například případu dědice jihokorejského konglomerátu Samsung Electronics I Če-jonga, který byl odsouzen na 2,5 roku vězení za úplatkářství a zpronevěru.

Z funkce generálního prokurátora odstoupil na protest poté, co administrativa současného korejského prezidenta Mun Če-ina zřídila Úřad pro vyšetřování korupce, a oslabila tak pravomoci státní prokuratury.

V září 2021 oznámil, že bude požadovat, aby USA na korejském území znovu rozmístily taktické jaderné zbraně, které ze země odsunuly začátkem 90. let. Vysoký americký představitel ministerstva zahraničí Mark Lambert výzvu k takzvané renuklearizaci Jižní Koreje odmítl a prohlásil, že je v rozporu se zahraniční politikou USA. Jun také naznačil, že je otevřený dalšímu rozšíření amerického protiraketového systému THAAD, který má posílit obranu Jižní Koreje vůči hrozbám ze strany KLDR.

Je reprezentantem konzervativní strany Síla lidu. Podle svých slov je konzervativním politikem, kritici jej však označují za pravicového populistu. Dlouhodobě se staví proti ekonomickým intervencím ze strany vlády a v prezidentské kampani prohlásil, že pokud bude zvolen hlavou země, bude pro zrušení 52hodinového pracovního týdne a minimální mzdy.

Zdroj: ČTK

Jun Sok-jol
Zdroj: ČTK/XINHUA/James Lee

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő. Podle spekulací chce Čína zadrženého vyměnit za svého občana obviněného v Česku.
16:25Aktualizovánopřed 22 mminutami

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 1 hhodinou

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
05:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francouzský parlament schválil zákon, který umožní asistované sebevraždy

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.
20:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 2 hhodinami

VideoVědec studoval, jak odlišit jaderné testy KLDR od zemětřesení. Čína ho dva roky vězní

Peking už skoro dva roky vězní amerického vědce Jou-lin Čchena, který analyzoval, jak odlišit severokorejské jaderné testy od zemětřesení. Nedělal utajovanou práci a používal veřejně dostupná data. Státní bezpečnost ho zadržela v listopadu 2024 na letišti v Pekingu, když se po návštěvě příbuzných a přednáškách na univerzitách vracel do Bostonu. Režim ho obvinil ze špionáže a hrozí mu soud. Washington označil jeho zadržení za nespravedlivé a žádá bezodkladné propuštění. Podle Číny „nic takového jako takzvané nespravedlivé zadržování v zemi neexistuje“.
před 2 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Záporožské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi.
08:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.