Jihokorejci rozhodli o prezidentovi ve „volbách nesympatických“. Velmi těsně vyhrál opoziční kandidát

Prezidentské volby v Jižní Koreji vyhrál s malým náskokem kandidát konzervativní opozice Jun Sok-jol. Kandidát vládnoucí demokratické strany I Če-mjong již uznal porážku. Oba muže dělí zhruba 250 tisíc z 32 milionů odevzdaných hlasů.

Prezidentské volby skončily na korejské poměry velmi těsným výsledkem. Po sečtení více než 98 procent okrsků měl Jun 48,6 procenta hlasů, zatímco I 47,8 procenta. Na začátku sčítání vedl demokratický kandidát, Jun ale převzal vedení, když bylo sečteno zhruba padesát procent okrsků. Stávající prezident Mun Če-in, který už nekandidoval, v roce 2017 zvítězil se sedmnáctiprocentním náskokem.

Jun po uznání prohry ze sterany svého nejvážnějšího soupeře poděkoval svým příznivcům. Podle jihokorejského tisku už dříve začaly ve štábu konzervativní strany menší oslavy. Úspěch konzervativního kandidáta znamená pro stranu zlom po předčasných volbách z roku 2017. Ty vyvolal odchod konzervativní prezidentky Pak Kun-hje z funkce kvůli korupci, za kterou byla později odsouzena. Vítěz nynějších voleb se ujme úřadu v květnu.

Volební místnosti se pro širokou veřejnost uzavřely v 18:00 místního času (10:00 SEČ). Další hodinu a půl byly ovšem přístupné pro lidi nakažené covidem-19, kteří mají nařízenou karanténu. Zemi s 52 miliony obyvatel zasáhla vlna infekcí koronavirové varianty omikron, denně se prokáže bezmála 200 tisíc nových případů. V úterý padl absolutní rekord v počtu nově nakažených, zdravotníci zaznamenali 342 446 případů. 

Už minulý týden lidé mohli využít předčasného hlasování, které provázela rekordní volební účast. Této možnosti využilo 37 procent voličů. Svůj hlas nakonec odevzdalo celkem 77 procent ze zhruba 44 milionů oprávněných voličů. 

Prezidentské volby v Jižní Koreji
Zdroj: Reuters

Rozdíly mezi favority voleb byly v průzkumech velmi těsné

I Če-mjong, někdejší guvernér jihokorejské nejlidnatější provincie Kjonggi, a bývalý generální prokurátor Jun Sok-jol podle předvolebních průzkumů vedli u voličů s vysokým náskokem před deseti dalšími kandidáty. Rozdíl mezi nimi byl menší, než kolik činí statistická chyba. Dohromady oba favoriti posbírali více než 90 procent všech hlasů.

„Souboj pravděpodobně bude velmi těsný, i když poslední předvolební průzkumy, které jsou ale zhruba týden staré, dávaly mírný náskok konzervativnímu kandidátovi. Zčásti proto, že odstoupil jiný kandidát, který byl na třetím místě a který vyzval své voliče, aby hlasovali pro pana Juna,“ popsala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Nahrávám video

Hlasování předcházela podle voličů negativní volební kampaň plná kontroverzních výroků a odborníci se shodují, že ani jeden z kandidátů nepředstavil přesvědčivé plány dalšího směřování Jižní Koreje, píše agentura AP. „Nikdo v mém okolí nevypadá, že by ho volby těšily,“ řekla AP obyvatelka Soulu, která hlasování popsala jako výběr „menšího zla“. „Dokonce se těmto volbám přezdívá volby nesympatických,“ přiblížila Šámalová.

Vítěz do čela desáté největší ekonomiky na světě nastoupí v květnu, kdy po pětiletém mandátu vystřídá současného prezidenta Mun Če-ina. „Obecně se tyto volby považují za referendum, nakolik je jihokorejská společnost spokojená s vládou dosavadního prezidenta,“ uvedla Šámalová.

Ani jeden z favoritů není zástupcem mladých voličů, jejich hlasy přesto rozhodnou

Hlavními předvolebními tématy byly podle zpravodajky ČT ekonomické problémy, prudce například rostou ceny nemovitostí. „Zejména mladí lidé mají problémy pořídit si vlastní bydlení. Je to také rozdělená společnost – roste propast nejen mezi bohatými a chudými, je to i genderová propast. Ženy se cítí být diskriminovány, Jižní Korea má za sebou několik skandálů týkajících se sexuálního zneužívání,“ vyjmenovala.

Předpokládá se, že o vítězi voleb rozhodnou do značné míry mladí lidé, kteří v posledních volbách hlasovali zejména pro dosavadního prezidenta Mun Če-ina. „Teď se cítí zklamaní a v průběhu let se od něho spíše odklonili. Oba kandidáti se snažili získat jejich hlasy (…) nicméně ani jeden z nich není tím, co by si mladí lidé představovali. Cítí se poměrně frustrovaní,“ řekla Šámalová.

Hlavní pozornost se před volbami soustředila zejména na domácí témata, ale i zahraniční politika je pro zemi zásadní, a to zejména vztahy se Severní Koreou, Japonskem a Čínou. „Je velký rozdíl mezi demokratickou stranou, liberály, kteří jsou u moci teď, a mezi konzervativci, kteří prosazují daleko tvrdší postoj k Severní Koreji,“ řekla Šámalová. Pokud ve volbách zvítězí konzervativní kandidát, nelze podle ní očekávat další summity a sbližování mezi zeměmi.

Narodil se 18. prosince 1960 v Soulu. Vystudoval práva na Soulské státní univerzitě. Kariéru na státním zastupitelství začal v roce 1994, v letech 2019 až 2021 byl jihokorejským generálním prokurátorem.

Ve funkci hlavního žalobce sehrál klíčovou roli při odsouzení bývalé korejské prezidentky Pak Kun-hje, která byla v roce 2017 odsouzena za korupci a zneužití pravomocí k trestu vězení na 20 let a koncem loňského roku byla propuštěna na svobodu. Podílel se i na vyšetřování dalších korupčních kauz, například případu dědice jihokorejského konglomerátu Samsung Electronics I Če-jonga, který byl odsouzen na 2,5 roku vězení za úplatkářství a zpronevěru.

Z funkce generálního prokurátora odstoupil na protest poté, co administrativa současného korejského prezidenta Mun Če-ina zřídila Úřad pro vyšetřování korupce, a oslabila tak pravomoci státní prokuratury.

V září 2021 oznámil, že bude požadovat, aby USA na korejském území znovu rozmístily taktické jaderné zbraně, které ze země odsunuly začátkem 90. let. Vysoký americký představitel ministerstva zahraničí Mark Lambert výzvu k takzvané renuklearizaci Jižní Koreje odmítl a prohlásil, že je v rozporu se zahraniční politikou USA. Jun také naznačil, že je otevřený dalšímu rozšíření amerického protiraketového systému THAAD, který má posílit obranu Jižní Koreje vůči hrozbám ze strany KLDR.

Je reprezentantem konzervativní strany Síla lidu. Podle svých slov je konzervativním politikem, kritici jej však označují za pravicového populistu. Dlouhodobě se staví proti ekonomickým intervencím ze strany vlády a v prezidentské kampani prohlásil, že pokud bude zvolen hlavou země, bude pro zrušení 52hodinového pracovního týdne a minimální mzdy.

Zdroj: ČTK

Jun Sok-jol
Zdroj: ČTK/XINHUA/James Lee

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Litevský parlament podpořil mírnější reformu veřejnoprávní stanice LRT, píše AFP

Litevský parlament schválil mírnější podobu reformy týkající se veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice LRT. Navzdory úpravám v navrhovaném zákoně mediální organizace varují, že by nezávislost vysílání mohla být ohrožena. V úterý to napsala agentura AFP. Původní plány vyvolaly v pobaltské zemi rozsáhlé protesty a kritiku mediálních organizací, podle nichž by změny mohly oslabit redakční nezávislost stanice. Po schválení návrhu zákona parlamentem je podle agentury DPA zapotřebí ještě podpis prezidenta Gitanase Nausédy.
před 5 mminutami

Počet případů podezřelých na nákazu ebolou v Kongu podle WHO prudce klesl

Počet podezřelých případů eboly v Demokratické republice Kongo výrazně klesl z více než tisíc na 116. Důvodem je vyřazení stovek lidí po negativních testech, oznámila podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO). Konžské úřady vpodvečer podle agentury uvedly, že počet potvrzených případů eboly vzrostl zhruba o dvacet na 344, z nichž šedesát tvoří úmrtí.
15:26Aktualizovánopřed 9 mminutami

Trump mění tvář Washingtonu. Podle kritiků ignoruje názory odborníků

Další kontroverze kolem projektů Donalda Trumpa, který před oslavami 250. výročí americké nezávislosti mění tvář Washingtonu. Prezident ostře kritizoval soudce, který označil za nelegální nadzemní stavbu sálu na místě zbořeného východního křídla Bílého domu. Hlava státu uvedla, že verdikt ohrožuje národní bezpečnost. Stavba je v současnosti kvůli odvolání federálních úřadů pozastavena. Podle Trumpa je americká metropole zanedbaná, kritici mu ale vyčítají, že při snaze zapsat se do její podoby ignoruje zavedená pravidla a názory odborníků.
před 1 hhodinou

Rusko masivně udeřilo na Kyjev i Dnipro. Je přes dvacet mrtvých a sto zraněných

Nejméně 22 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jako nového šéfa tajných služeb vybral hypotečního specialistu Pulteho

Americký prezident Donald Trump vybral za nového úřadujícího šéfa amerických tajných služeb (DNI) Billa Pulteho, nynějšího ředitele Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) a předsedu představenstva hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Podle agentur překvapivé rozhodnutí poslat do klíčové vládní funkce svého spojence bez jakýchkoli zkušeností v oblasti národní bezpečnosti oznámil Trump v úterý na sociální síti. Pulte ve funkci nahradí Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů.
před 3 hhodinami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 4 hhodinami

„Měla jsem být zastřelena, ale až poté, co mě znásilní.“ Ukrajinky pro ČT popsaly ruské zajetí

V ruském zajetí zůstávají nejen tisíce ukrajinských vojáků, ale také ranění civilisté a ženy. Právě počet zajatých Ukrajinek se odhaduje na několik stovek. Reportérka zahraniční redakce ČT Barbora Maxová v průběhu čtyř let opakovaně natáčela s ženami, které zažily teror ruských lágrů a otevřeně promluvily o sexuálním násilí i brutálním mučení.
před 4 hhodinami

Firmy mají potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU, ukázal průzkum

Mezi země, které mají největší potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí, patří Portugalsko. Zároveň se ale řadí k těm, jimž se tyto pracovníky po přijetí daří nejsnáze udržet. Podle průzkumu Eurobarometru zůstává nábor občanů třetích zemí omezený. Každý sedmý malý nebo střední podnik se v posledních dvou letech pokusil přijmout pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii.
před 5 hhodinami
Načítání...