Izraelský válečný kabinet opustil po Gantzovi další člen, ministr bez portfeje Eisenkot

Izraelský válečný kabinet přišel o dalšího člena. Po opozičním lídrovi a od loňského října ministrovi bez portfeje Bennym Gantzovi, který odchod oznámil v neděli a který vyzval k předčasným volbám, ho opustil i Gadi Eisenkot. Ten v kabinetu zasedal coby ministr bez portfeje jako pozorovatel. Informaci přinesl server The Times of Israel (ToI).

Eisenkot měl na rozdíl od Gantze ve válečném kabinetu jen poradní hlas. Stejně jako Gantz ale dlouhodobě kritizoval strategii izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve válce v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda bojuje proti teroristickému hnutí Hamás v odvetě za jeho říjnový útok na židovský stát.

„Oba (Eisenkot i Gantz) vyčítají Netanjahuovi, že během jednání válečného kabinetu dostávaly přednost politické argumenty před strategickými. Podle Gantze brání Netanjahu skutečnému řešení této války, a proto odchází i Eisenkot. Oba byli zastánci uzavření nějaké dohody s teroristickým hnutím Hamás, která by umožňovala propuštění zbývajících rukojmí z Pásmu Gazy,“ vysvětlil zpravodaj ČT na Blízkém východě Václav Černohorský.

„Gantz požadoval po Netanjahuovi zveřejnění konkrétního plánu, jakým způsobem má válka v Pásmu Gazy skončit, a co bude po ní. Izraelskému premiérovi dal termín do soboty, aby na jeho otázky odpověděl, jinak kabinet opustí. Původní prohlášení následně po úspěšné vojenské akci odložil o jeden den, ale nakonec ani ta nezměnila nic na jeho rozhodnutí,“ doplnil Černohorský.

Nahrávám video
Studio ČT24 | Studio ČT24 | 610
Zdroj: ČT24

Eisenkot, který byl v letech 2015 až 2019 náčelníkem generálního štábu izraelské armády, minulý měsíc také vyzval k dočasnému zastavení izraelské ofenzivy v Rafahu na jihu Pásma Gazy.

Netanjahu čelí kritice, že před záchranou všech rukojmí upřednostňuje cíl zcela zničit Hamás. To označil za nereálné už několikrát i Eisenkot, jehož syn v prosinci v bojích v Gaze padl. Minulý měsíc Eisenkot odhadl, že boje s Hamásem potrvají „mnoho let“.

Gantz v neděli oznámil, že válečný kabinet opouští, a vyzval Netanjahua k uspořádání předčasných voleb. Svůj krok avizoval už před třemi týdny, kdy dal premiérovi ultimátum, aby vláda schválila strategický válečný plán se šesti jím navrženými body.

Gantz byl jako ministr bez portfeje vedle Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta jedním ze tří hlasujících členů válečného kabinetu. Jako pozorovatelé v něm v říjnu usedli Eisenkot a ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer. „Izraelský válečný kabinet přichází o zkušené vojáky, o bývalé náčelníky generálního štábu. Premiér Netanjahu tak bude ještě více odkázaný na pravicové radikály ve své vládě,“ upozornil Černohorský a dodal, že Gantz v projevu vyzval k opuštění kabinetu i Galanta.

Nejstarší izraelský deník Ha'arec v komentáři navíc připomněl, že Gantz rezignoval den před příjezdem amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, jímž byl byl dle informací Ha'arecu dlouhodobě považován za klíčového partnera v izraelské vládě.

Ministr národní bezpečnosti volá po zvýšení tlaku na Hamás

Odstoupení Gantze i Eisenkota sice Netanjahuovu vládu zřejmě neohrozí, ale získají v ní nejspíš větší vliv jeho koaliční partneři z řad krajní pravice, kteří mimo jiné navrhli znovuosídlit palestinské Pásmo Gazy židovskými osadníky a rovněž prosazují jako hlavní cíl úplné zničení Hamásu.

„Vyzýváme k pokračování zvýšeného vojenského tlaku (na Hamás), který se opět ukázal jako jediný účinný nástroj k navrácení našich rukojmí bez kapitulace,“ uvedl o víkendu jeden z krajně pravicových členů Netanjahuovy vlády, ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.

Izraelská armáda během zmíněné sobotní akce osvobodila čtyři z více než stovky rukojmí stále zadržovaných Hamásem v Pásmu Gazy. Při rozsáhlé akci ale zemřelo podle armády asi sto lidí, podle Hamásu na 270, včetně tří izraelských rukojmí.

Ministr Ben Gvir, který si krátce po oznámení Gantzovy rezignace veřejně řekl o uvolněné místo ve válečném kabinetu, nesouhlasí s dohodou o propuštění rukojmí, pokud bude zahrnovat ukončení bojů. Už dříve pohrozil, že jeho poslanci nechají vládu padnout, pokud bude taková dohoda uzavřena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
18:06Aktualizovánopřed 26 mminutami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 40 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
16:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý. Ukrajinské letectvo ráno na síti Telegram oznámilo, že v noci zaútočilo Rusko 133 drony, z nichž více než sto obrana zlikvidovala.
03:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
10:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Exšéfa protiteroristického střediska, který rezignoval kvůli Íránu, vyšetřuje FBI

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje Joea Kenta, jehož rezignace na post šéfa Národního protiteroristického střediska (NCTC) na protest proti válce v Íránu tento týden rozezlila prezidenta USA Donalda Trumpa, napsal deník The New York Times (NYT). FBI začal Kenta vyšetřovat ještě před jeho odstoupením, a to kvůli možnému úniku utajovaných informací, sdělily NYT zasvěcené zdroje.
před 4 hhodinami
Načítání...