Izraelský válečný kabinet opustil po Gantzovi další člen, ministr bez portfeje Eisenkot

Izraelský válečný kabinet přišel o dalšího člena. Po opozičním lídrovi a od loňského října ministrovi bez portfeje Bennym Gantzovi, který odchod oznámil v neděli a který vyzval k předčasným volbám, ho opustil i Gadi Eisenkot. Ten v kabinetu zasedal coby ministr bez portfeje jako pozorovatel. Informaci přinesl server The Times of Israel (ToI).

Eisenkot měl na rozdíl od Gantze ve válečném kabinetu jen poradní hlas. Stejně jako Gantz ale dlouhodobě kritizoval strategii izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve válce v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda bojuje proti teroristickému hnutí Hamás v odvetě za jeho říjnový útok na židovský stát.

„Oba (Eisenkot i Gantz) vyčítají Netanjahuovi, že během jednání válečného kabinetu dostávaly přednost politické argumenty před strategickými. Podle Gantze brání Netanjahu skutečnému řešení této války, a proto odchází i Eisenkot. Oba byli zastánci uzavření nějaké dohody s teroristickým hnutím Hamás, která by umožňovala propuštění zbývajících rukojmí z Pásmu Gazy,“ vysvětlil zpravodaj ČT na Blízkém východě Václav Černohorský.

„Gantz požadoval po Netanjahuovi zveřejnění konkrétního plánu, jakým způsobem má válka v Pásmu Gazy skončit, a co bude po ní. Izraelskému premiérovi dal termín do soboty, aby na jeho otázky odpověděl, jinak kabinet opustí. Původní prohlášení následně po úspěšné vojenské akci odložil o jeden den, ale nakonec ani ta nezměnila nic na jeho rozhodnutí,“ doplnil Černohorský.

7 minut
Studio ČT24 | Studio ČT24 | 610
Zdroj: ČT24

Eisenkot, který byl v letech 2015 až 2019 náčelníkem generálního štábu izraelské armády, minulý měsíc také vyzval k dočasnému zastavení izraelské ofenzivy v Rafahu na jihu Pásma Gazy.

Netanjahu čelí kritice, že před záchranou všech rukojmí upřednostňuje cíl zcela zničit Hamás. To označil za nereálné už několikrát i Eisenkot, jehož syn v prosinci v bojích v Gaze padl. Minulý měsíc Eisenkot odhadl, že boje s Hamásem potrvají „mnoho let“.

Gantz v neděli oznámil, že válečný kabinet opouští, a vyzval Netanjahua k uspořádání předčasných voleb. Svůj krok avizoval už před třemi týdny, kdy dal premiérovi ultimátum, aby vláda schválila strategický válečný plán se šesti jím navrženými body.

Gantz byl jako ministr bez portfeje vedle Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta jedním ze tří hlasujících členů válečného kabinetu. Jako pozorovatelé v něm v říjnu usedli Eisenkot a ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer. „Izraelský válečný kabinet přichází o zkušené vojáky, o bývalé náčelníky generálního štábu. Premiér Netanjahu tak bude ještě více odkázaný na pravicové radikály ve své vládě,“ upozornil Černohorský a dodal, že Gantz v projevu vyzval k opuštění kabinetu i Galanta.

Nejstarší izraelský deník Ha'arec v komentáři navíc připomněl, že Gantz rezignoval den před příjezdem amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, jímž byl byl dle informací Ha'arecu dlouhodobě považován za klíčového partnera v izraelské vládě.

Ministr národní bezpečnosti volá po zvýšení tlaku na Hamás

Odstoupení Gantze i Eisenkota sice Netanjahuovu vládu zřejmě neohrozí, ale získají v ní nejspíš větší vliv jeho koaliční partneři z řad krajní pravice, kteří mimo jiné navrhli znovuosídlit palestinské Pásmo Gazy židovskými osadníky a rovněž prosazují jako hlavní cíl úplné zničení Hamásu.

„Vyzýváme k pokračování zvýšeného vojenského tlaku (na Hamás), který se opět ukázal jako jediný účinný nástroj k navrácení našich rukojmí bez kapitulace,“ uvedl o víkendu jeden z krajně pravicových členů Netanjahuovy vlády, ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.

Izraelská armáda během zmíněné sobotní akce osvobodila čtyři z více než stovky rukojmí stále zadržovaných Hamásem v Pásmu Gazy. Při rozsáhlé akci ale zemřelo podle armády asi sto lidí, podle Hamásu na 270, včetně tří izraelských rukojmí.

Ministr Ben Gvir, který si krátce po oznámení Gantzovy rezignace veřejně řekl o uvolněné místo ve válečném kabinetu, nesouhlasí s dohodou o propuštění rukojmí, pokud bude zahrnovat ukončení bojů. Už dříve pohrozil, že jeho poslanci nechají vládu padnout, pokud bude taková dohoda uzavřena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 28 mminutami

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 2 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 8 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 8 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 9 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánovčera v 17:27
Načítání...