Izraelský válečný kabinet opustil po Gantzovi další člen, ministr bez portfeje Eisenkot

Izraelský válečný kabinet přišel o dalšího člena. Po opozičním lídrovi a od loňského října ministrovi bez portfeje Bennym Gantzovi, který odchod oznámil v neděli a který vyzval k předčasným volbám, ho opustil i Gadi Eisenkot. Ten v kabinetu zasedal coby ministr bez portfeje jako pozorovatel. Informaci přinesl server The Times of Israel (ToI).

Eisenkot měl na rozdíl od Gantze ve válečném kabinetu jen poradní hlas. Stejně jako Gantz ale dlouhodobě kritizoval strategii izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve válce v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda bojuje proti teroristickému hnutí Hamás v odvetě za jeho říjnový útok na židovský stát.

„Oba (Eisenkot i Gantz) vyčítají Netanjahuovi, že během jednání válečného kabinetu dostávaly přednost politické argumenty před strategickými. Podle Gantze brání Netanjahu skutečnému řešení této války, a proto odchází i Eisenkot. Oba byli zastánci uzavření nějaké dohody s teroristickým hnutím Hamás, která by umožňovala propuštění zbývajících rukojmí z Pásmu Gazy,“ vysvětlil zpravodaj ČT na Blízkém východě Václav Černohorský.

„Gantz požadoval po Netanjahuovi zveřejnění konkrétního plánu, jakým způsobem má válka v Pásmu Gazy skončit, a co bude po ní. Izraelskému premiérovi dal termín do soboty, aby na jeho otázky odpověděl, jinak kabinet opustí. Původní prohlášení následně po úspěšné vojenské akci odložil o jeden den, ale nakonec ani ta nezměnila nic na jeho rozhodnutí,“ doplnil Černohorský.

Nahrávám video
Studio ČT24 | Studio ČT24 | 610
Zdroj: ČT24

Eisenkot, který byl v letech 2015 až 2019 náčelníkem generálního štábu izraelské armády, minulý měsíc také vyzval k dočasnému zastavení izraelské ofenzivy v Rafahu na jihu Pásma Gazy.

Netanjahu čelí kritice, že před záchranou všech rukojmí upřednostňuje cíl zcela zničit Hamás. To označil za nereálné už několikrát i Eisenkot, jehož syn v prosinci v bojích v Gaze padl. Minulý měsíc Eisenkot odhadl, že boje s Hamásem potrvají „mnoho let“.

Gantz v neděli oznámil, že válečný kabinet opouští, a vyzval Netanjahua k uspořádání předčasných voleb. Svůj krok avizoval už před třemi týdny, kdy dal premiérovi ultimátum, aby vláda schválila strategický válečný plán se šesti jím navrženými body.

Gantz byl jako ministr bez portfeje vedle Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta jedním ze tří hlasujících členů válečného kabinetu. Jako pozorovatelé v něm v říjnu usedli Eisenkot a ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer. „Izraelský válečný kabinet přichází o zkušené vojáky, o bývalé náčelníky generálního štábu. Premiér Netanjahu tak bude ještě více odkázaný na pravicové radikály ve své vládě,“ upozornil Černohorský a dodal, že Gantz v projevu vyzval k opuštění kabinetu i Galanta.

Nejstarší izraelský deník Ha'arec v komentáři navíc připomněl, že Gantz rezignoval den před příjezdem amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, jímž byl byl dle informací Ha'arecu dlouhodobě považován za klíčového partnera v izraelské vládě.

Ministr národní bezpečnosti volá po zvýšení tlaku na Hamás

Odstoupení Gantze i Eisenkota sice Netanjahuovu vládu zřejmě neohrozí, ale získají v ní nejspíš větší vliv jeho koaliční partneři z řad krajní pravice, kteří mimo jiné navrhli znovuosídlit palestinské Pásmo Gazy židovskými osadníky a rovněž prosazují jako hlavní cíl úplné zničení Hamásu.

„Vyzýváme k pokračování zvýšeného vojenského tlaku (na Hamás), který se opět ukázal jako jediný účinný nástroj k navrácení našich rukojmí bez kapitulace,“ uvedl o víkendu jeden z krajně pravicových členů Netanjahuovy vlády, ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.

Izraelská armáda během zmíněné sobotní akce osvobodila čtyři z více než stovky rukojmí stále zadržovaných Hamásem v Pásmu Gazy. Při rozsáhlé akci ale zemřelo podle armády asi sto lidí, podle Hamásu na 270, včetně tří izraelských rukojmí.

Ministr Ben Gvir, který si krátce po oznámení Gantzovy rezignace veřejně řekl o uvolněné místo ve válečném kabinetu, nesouhlasí s dohodou o propuštění rukojmí, pokud bude zahrnovat ukončení bojů. Už dříve pohrozil, že jeho poslanci nechají vládu padnout, pokud bude taková dohoda uzavřena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 13 hhodinami
Načítání...