Izraelská armáda osvobodila čtyři rukojmí, Palestinci hlásí po útoku desítky mrtvých

Izraelská armáda osvobodila čtyři živá rukojmí z Nusajrátu v centrální části Pásma Gazy. Tři muže a jednu ženu unesli palestinští teroristé loni 7. října z hudebního festivalu. Tiskový úřad Hamásu uvedl, že při těchto operacích zemřelo nejméně 210 Palestinců a zhruba čtyři sta dalších bylo zraněno, čísla nelze nezávisle ověřit.

Rukojmí byla podle sdělení izraelské armády zachráněna v sobotu ráno při obtížné speciální operaci v Nusajrátu. Zachránění jsou ve věku od 21 do 40 let a byli převezeni na vyšetření do nemocnice. Tam lékaři zjistili, že jejich zdravotní stav je dobrý.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari uvedl, že speciální operace pod palbou se zúčastnily stovky izraelských vojáků. Operace byla podle něj plánována několik týdnů. Armáda uvedla, že záchranné týmy vysvobodily rukojmí současně ze dvou budov vzdálených od sebe asi 200 metrů.

Zvláštní jednotky i samotná rukojmí se při zásahu ocitly pod těžkou palbou ze střelných zbraní i protitankových granátometů, armáda proto k jejich krytí nasadila v celé oblasti těžké údery ze země i ze vzduchu. V prohlášení připustila, že to vedlo k rozsáhlým ztrátám mezi palestinskými civilisty, z jejich smrti však armáda viní Hamás, neboť rukojmí zadržoval v civilním prostředí.

Nahrávám video

Také izraelský ministr obrany Jo'av Galant v prohlášení uvedl, že zvláštní jednotky při akci na záchranu rukojmí operovaly pod těžkou palbou a ve spletitém městském prostředí. „Toto byla jedna z nejhrdinštějších a nejpozoruhodnějších operací, jakých jsem byl za 47 let služby v obranném systému Izraele svědkem.“

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael se nepoddá terorismu a že usiluje „kreativně a odvážně“ o osvobození zbývajících rukojmí. „Jsme odhodláni tak činit i v budoucnu. Nepolevíme, dokud tento úkol nedokončíme a nevrátíme domů všechna rukojmí – živá i mrtvá.“

Sobotní akce izraelských vojáků je největší svého druhu na záchranu rukojmí od vypuknutí nynější války, která se rozhořela právě po útoku teroristů z palestinských hnutí Hamás a Islámský džihád z loňského října. Celkový počet zachráněných zajatců se nyní zvýšil na sedm.

Šéf Hamásu Ismáíl Haníja se z katarského exilu nechal slyšet, že palestinský odboj proti Izraeli bude pokračovat i po operaci v Nusajrátu. Hamás uvedl, že při akci zemřelo nejméně 210 Palestinců, zdravotnický personál v nemocnici v zasažené oblasti v předchozí bilanci obětí agentuře AP sdělil, že nemocnice přijala těla 94 mrtvých a asi stovku zraněných. Nebylo jasné, zda byli zabiti při akci na záchranu rukojmí, během níž podle oznámení policie zemřel také jeden příslušník izraelských zvláštních sil. Informaci o obětech v Gaze není možné nezávisle ověřit.

Příslušníci Hamásu po svém říjnovém útoku v jižním Izraeli unesli zhruba 250 lidí a drželi je jako rukojmí. Přibližně polovina z nich byla propuštěna v rámci týdenního příměří v listopadu. Hamás podle izraelských úřadů stále zadržuje více než 130 rukojmí, přičemž ale zhruba čtvrtina z nich je považována za mrtvou. Mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu v sobotu uvedl, že při izraelské operaci v táboře a přilehlých oblastech byla další rukojmí zabita.

Biden návrat rukojmí uvítal

Izraelská armáda krátce před oznámením o záchraně čtyř rukojmí uvedla, že nyní útočí na infrastrukturu v oblasti Nusajrát. Podle médií je velmi neobvyklé, že Izrael informoval o svém zásahu v době, kdy ještě nebyl u konce.

Americký prezident Joe Biden na tiskové konferenci při návštěvě Francie uvítal návrat čtyř izraelských rukojmí. „Nepřestaneme pracovat, dokud se všichni rukojmí nevrátí domů a dokud nebude dosaženo příměří,“ řekl Biden po boku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Podle sobotního sdělení gazánských úřadů bylo od loňského října při izraelské ofenzivě zabito nejméně 36 801 Palestinců a dalších 83 680 jich bylo zraněno. Za uplynulý den přišlo podle těchto zdrojů o život kolem sedmdesáti Palestinců a 150 jich bylo zraněno. Čísla uváděná úřady pod kontrolou Hamásu, která nerozlišují mezi civilisty a teroristy, byla už dříve zpochybňována. Úřady v Gaze tvrdí, že většinu mrtvých tvoří civilisté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 4 mminutami

USA znovu útočily na Írán, zásahy hlásila města na jihu země

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásil výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 25 mminutami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 6 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 8 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 9 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.