Izraelská armáda osvobodila čtyři rukojmí, Palestinci hlásí po útoku desítky mrtvých

Izraelská armáda osvobodila čtyři živá rukojmí z Nusajrátu v centrální části Pásma Gazy. Tři muže a jednu ženu unesli palestinští teroristé loni 7. října z hudebního festivalu. Tiskový úřad Hamásu uvedl, že při těchto operacích zemřelo nejméně 210 Palestinců a zhruba čtyři sta dalších bylo zraněno, čísla nelze nezávisle ověřit.

Rukojmí byla podle sdělení izraelské armády zachráněna v sobotu ráno při obtížné speciální operaci v Nusajrátu. Zachránění jsou ve věku od 21 do 40 let a byli převezeni na vyšetření do nemocnice. Tam lékaři zjistili, že jejich zdravotní stav je dobrý.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari uvedl, že speciální operace pod palbou se zúčastnily stovky izraelských vojáků. Operace byla podle něj plánována několik týdnů. Armáda uvedla, že záchranné týmy vysvobodily rukojmí současně ze dvou budov vzdálených od sebe asi 200 metrů.

Zvláštní jednotky i samotná rukojmí se při zásahu ocitly pod těžkou palbou ze střelných zbraní i protitankových granátometů, armáda proto k jejich krytí nasadila v celé oblasti těžké údery ze země i ze vzduchu. V prohlášení připustila, že to vedlo k rozsáhlým ztrátám mezi palestinskými civilisty, z jejich smrti však armáda viní Hamás, neboť rukojmí zadržoval v civilním prostředí.

3 minuty
Události: Izraelská armáda osvobodila čtyři rukojmí
Zdroj: ČT24

Také izraelský ministr obrany Jo'av Galant v prohlášení uvedl, že zvláštní jednotky při akci na záchranu rukojmí operovaly pod těžkou palbou a ve spletitém městském prostředí. „Toto byla jedna z nejhrdinštějších a nejpozoruhodnějších operací, jakých jsem byl za 47 let služby v obranném systému Izraele svědkem.“

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael se nepoddá terorismu a že usiluje „kreativně a odvážně“ o osvobození zbývajících rukojmí. „Jsme odhodláni tak činit i v budoucnu. Nepolevíme, dokud tento úkol nedokončíme a nevrátíme domů všechna rukojmí – živá i mrtvá.“

Sobotní akce izraelských vojáků je největší svého druhu na záchranu rukojmí od vypuknutí nynější války, která se rozhořela právě po útoku teroristů z palestinských hnutí Hamás a Islámský džihád z loňského října. Celkový počet zachráněných zajatců se nyní zvýšil na sedm.

Šéf Hamásu Ismáíl Haníja se z katarského exilu nechal slyšet, že palestinský odboj proti Izraeli bude pokračovat i po operaci v Nusajrátu. Hamás uvedl, že při akci zemřelo nejméně 210 Palestinců, zdravotnický personál v nemocnici v zasažené oblasti v předchozí bilanci obětí agentuře AP sdělil, že nemocnice přijala těla 94 mrtvých a asi stovku zraněných. Nebylo jasné, zda byli zabiti při akci na záchranu rukojmí, během níž podle oznámení policie zemřel také jeden příslušník izraelských zvláštních sil. Informaci o obětech v Gaze není možné nezávisle ověřit.

Příslušníci Hamásu po svém říjnovém útoku v jižním Izraeli unesli zhruba 250 lidí a drželi je jako rukojmí. Přibližně polovina z nich byla propuštěna v rámci týdenního příměří v listopadu. Hamás podle izraelských úřadů stále zadržuje více než 130 rukojmí, přičemž ale zhruba čtvrtina z nich je považována za mrtvou. Mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu v sobotu uvedl, že při izraelské operaci v táboře a přilehlých oblastech byla další rukojmí zabita.

Biden návrat rukojmí uvítal

Izraelská armáda krátce před oznámením o záchraně čtyř rukojmí uvedla, že nyní útočí na infrastrukturu v oblasti Nusajrát. Podle médií je velmi neobvyklé, že Izrael informoval o svém zásahu v době, kdy ještě nebyl u konce.

Americký prezident Joe Biden na tiskové konferenci při návštěvě Francie uvítal návrat čtyř izraelských rukojmí. „Nepřestaneme pracovat, dokud se všichni rukojmí nevrátí domů a dokud nebude dosaženo příměří,“ řekl Biden po boku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Podle sobotního sdělení gazánských úřadů bylo od loňského října při izraelské ofenzivě zabito nejméně 36 801 Palestinců a dalších 83 680 jich bylo zraněno. Za uplynulý den přišlo podle těchto zdrojů o život kolem sedmdesáti Palestinců a 150 jich bylo zraněno. Čísla uváděná úřady pod kontrolou Hamásu, která nerozlišují mezi civilisty a teroristy, byla už dříve zpochybňována. Úřady v Gaze tvrdí, že většinu mrtvých tvoří civilisté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 11 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 26 mminutami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...